archiv
Učitelské noviny č. 14/2003
tisk článku

Environmentální výchova není jen ekologie

Průřezových témat má Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání šest, mezi nimi je na třetím místě uvedena environmentální výchova (EV). "Dost lidí ji pořád ještě považuje za synonymum pro ekologickou výchovu, ale tak to není," upozornila mne na základní nepochopení Jarmila Stupková, koordinátorka EV na 5. základní škole v Příbrami. Právě sem jsem se rozjela, abych se dověděla, jak vypadá toto průřezové téma v praxi už dnes.


Příbramskou 5. základní školu s 560 žáky, byste mezi pilotními a podpůrnými školami, které už rok ověřují rámcový vzdělávací program, hledali marně. Přesto environmentální výchova do její práce patří. Navzdory tomu, že škola nenese přídomek "zelená", že jejím specifikem je zaměření na výtvarnou a hudební výchovu.
"Vyučujeme podle tradičního vzdělávacího programu Základní škola, ale vůbec nám to nebrání v dalších aktivitách - ať už jsou součástí vyučování nebo mimoškolní činnosti," říká ředitel FRANTIŠEK BROŽ. "Nechceme, aby naši žáci byli zaměřeni jednostranně, proto jim nabízíme 24 zájmových kroužků, účastníme se i sportovních soutěží - a často vyhráváme. Byli jsme také mezi prvními, kdo zřídil na škole funkci koordinátora EV." Nemá pocit, že by jejich škola byla něco extra. Ale nezapomene dodat, že všechno drží mimořádný zájem učitelů. Svoji roli chápe jako povinnost vytvořit lidem podmínky pro práci.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA JE KDYŽ…

"V řadě škol si ji spojují s ekologickou výchovou, ale environmentální výchova stojí výš. Zatímco ekologická zkoumá vztahy prostředí a organismů, živou a neživou složku, environmentální zahrnuje veškerou ochranu životního prostředí člověka. Patří sem nejen příroda jako taková, ale i ekonomický, technický a hlavně sociální aspekt života na zemi. Pokud se bude člověk opravdu vyvíjet podle hodnot, které se snaží EV prosazovat, pak bude chránit i životní prostředí ostatních tvorů a nejen to svoje. Když pochopí, že příroda nesmí být zneužita, nastoupí ekologie," vysvětlovala JARMILA STUPKOVÁ, zdejší koordinátorka EV. Sama učitelka 1. stupně je živoucím důkazem toho, že koordinátorem nemusí být pouze učitelé přírodopisných předmětů. Téma má pod kůží. Environmentální výchovou se zabývala už ve své diplomové práci, postupně se ji snažila prosadit ve škole. Vlastně jí pomohl pokyn MŠMT o ustavování koordinátorů EV. Říká, že zatím jen "ťapou malými krůčky", ale nezapře, jak ji rozšiřující se spolupráce s kolegy těší.
"Jako lektorka vysvětluji na seminářích koordinátorům, co mohou dělat pro to, aby se EV stala přirozenou součástí života školy. Představuji jim náš roční plán, popisuji, jak pracujeme na měsíčních tématech. Že nic neobracíme naruby, protože všechno je ve standardu pro základní vzdělávání. Přesto si chvílemi připadám jako z jiné planety, když dokazuji, co všechno je možné i v rámci Základní školy dělat. Rámcový vzdělávací program možnosti ještě rozšíří. Ale dokud učitelé nepochopí, o co jde, ani RVP nepomůže. Je to jenom o lidech a o chuti dělat práci navíc."

OSU TVOŘÍ ROČNÍ PLÁN

Úkolem školního koordinátora EV je spolu s kolegy vypracovat roční plán. Ten příbramský zahrnuje nejen obecné úkoly, ale také deset témat, jimž se učitelé s žáky v průběhu roku věnují. Co měsíc, to jedno téma. Například: Město - život ve městě, doprava, obyvatelstvo; Příroda kolem nás - stromy; Energie a odpady; Mezilidské vztahy; Národy celého světa… Ke každému tématu jsou přiřazeny návrhy možných námětů a projektů. Nad nimi pak učitelé zvažovali, zda se k určitému tématu připojí, v jakém předmětu a jakým způsobem. Postupně tak přibývá ke každému tématu měsíce další list se záznamy jednotlivých učitelů. Například k lednovému tématu Národy celého světa se připojilo: v ČJ - Výstavka knih zahraničních autorů spojená s besedou, sloh "Co bych přál Eskymákům"; v AJ - Země kterou obdivuji, její kultura, historie, osobnosti; v Př - Populace, rasy a národnosti, rasismus; ve VV a Pč - Koláž - pohlednice a obrázky cizích zemí…
"Zapojuje se čím dál víc kolegů, jsou bezvadní. Začínali jsme spíš namátkově, občas někdo něco udělal, letos už má naše práce systém - a je to znát. Lépe se pracuje na 1. stupni, přece jen kmenová učitelka je na tom lépe s časem i s organizací, ale připojilo se už dost učitelů z druhého. Například únor patřil tématu Masopust - a byla to paráda. S nápady přišli učitelé cizích jazyků, přidali se výtvarníci. V rámci pracovního vyučování pekly dívky s paní učitelkou Milenou Ernstovou a s našimi kuchařkami preclíky, které odpoledne při průvodu rozdávaly dětem. Pro učitele matematiky to bylo tentokrát horší, ale třeba v tématu Město vypočítávali s žáky zplodiny ve městě, počet aut, jindy zase kolik se spotřebuje vody. Každý učitel se snaží v rámci svého předmětu nějak zapojit."
Vlastně jde "jenom" o to, jak provázat aktuální téma s osnovami. Jak si najít informace, které nejsou po ruce v učebnici. Jak obléct cíl hodiny do zajímavého obsahu…

MÁ TO VŠECHNO VŮBEC CENU?

Tahle rouhavá otázka mne napadne pokaždé, když vidím kantory nadšené pro nápad a prolnu si je s netečnými dětmi nebo s oponenty z řad učitelů.
"Má, stoprocentně má. U prvňáčků chytáte drápkem, pak je to rok od roku těžší, ale jde to. Děti jsou zvídavé a vnímavé, když jim nachystáte zajímavou hodinu, máte je."
Vzápětí jsem se o tom mohla přesvědčit na vlastní oči. Třeba co všechno je možné vyvodit z docela obyčejné masky.
"Někteří lidé se schovávají za masku, aby to vypadalo, že jsou lepší než ve skutečnosti. Někomu ale zase maska pomůže, aby se cítil líp, když ji má nasazenou, tak se nebojí." Takhle uvažovali žáci 3. třídy.
Téma Masopust seznámilo děti v prvouce s českými tradicemi, ve výtvarné výchově a pracovním vyučování vyráběly masky (2. stupeň si troufl i na koně a babku s nůší!), v hudební se učily staré české masopustní písničky. Závěr patřil velkolepému průvodu, který prošel školním areálem a okolními ulicemi, aby se vrátil do školy skončil vystoupením jednotlivých tříd.
Dovedu si představit, co všechno pro to učitelé museli udělat, kolik času a energie je příprava stála. Ale vsadím se, že na takový zážitek žáci hned tak nezapomenou.

NÁPADY VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ

Prvouka, český jazyk, literární výchova, přírodopis, výtvarná výchova - tady všude se náměty jenom rojí. Od četby, přes vyučování pod širým nebem až k dětským pracím. Mimochodem, mnohé zdobní školní chodby, některé se dokonce staly učebními pomůckami.
Například mapa světa vlastnoručně namalovaná žáky na zeď. Jako paprsky se od ní rozbíhají šňůry. Každá třída má svoji a prezentuje na ní ukázky své práce. Návrhy masopustních masek, úvahy čtvrťáků, co potřebuje skřítek, aby se mu dobře žilo (sluníčko, čistý vzduch, kytky), dopis příteli z jiné země…
"Měla byste vidět, jak děti čekají, čí práce se na chodbě objeví. Jak jsou na to pyšné. Nejen mrňata, ale i žáci z osmiček, z devítek, i když se to snaží zamaskovat."
Další téma: Náš strom. A žáci píší: Úvahu, co asi viděla 500 let stará lípa na Svaté Hoře. Přání "mému" stromu. Povídku Můj přítel strom zaslanou do soutěže Ministerstva vnitra Jak to vidím já, ocenil S. Gross. V hodinách němčiny a angličtiny zase vznikaly hypertexty. Na plakáty s kresbami stromů, které vznikly ve výtvarné výchově, žáci připisovali výrazy v němčině a angličtině vztahující se ke stromům - napřed ty známé, pak museli sáhnout po slovníku.
Procházela jsem třídami, mluvila s s dětmi, učitelkami. Jarmila Stupková, Stanislava Karlová, Jana Kvídová, Eva Káčerková, Hana Husáková, Miroslava Hlaváčková, Jana Melounová, Daniela Smíšková… Těch nápadů! A bylo vidět, že jsou žáci na takový styl práce zvyklí.

ZDALEKA NE TEČKA

Environmentální výchova zní složitě, skoro jako zaklínání. Stačí ji rozklíčovat, převést do srozumitelného jazyka, přidat nápady - a je to. Maličkost, že?
"Lidé by si konečně měli uvědomit, že pokud budeme čerpat přírodní bohatství tímto tempem, nic dobrého nás nečeká. Vždyť se podívejte kolem sebe, co všechno lidstvu hrozí: války, terorismus, drogy… Proto by se měl stát cílem společnosti trvale udržitelný rozvoj, ke kterému vede environmentální výchova. My k ní můžeme ve škole přidat alespoň kousek."

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

PROČ PATŘÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA MEZI PRŮŘEZOVÁ TÉMATA RVP

Na Summitu Země v roce 1992 se v Rio de Janeiro, kde se sešli zástupci 150 států světa, poprvé objevila myšlenka trvale udržitelného rozvoje. U nás vešel v platnost Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty vládním usnesením z 23. října 2000. Každý rezort v něm dostal úkoly, které je povinen splnit. Pro školství to znamená především zapracovat téma environmentálního vzdělávání do všech vzdělávacích programů - jak základních, tak středních a vysokých škol. O bližší informace jsme požádali JOSEFA KOŘANA, pracovníka odboru základního vzdělávání MŠMT, který má na starosti koordinaci oblasti enviromentální výchovy.
Cílem EV je podpořit environmentální vzdělávání už v základním učivu. Právě proto, že zasahuje do širokého okruhu lidské činnosti, stala se průřezovým tématem všech RVP - nejen pro základní vzdělávání. Měla by vlastně prolínat režimem celé školy.
V prosinci 2001 podepsal náměstek ministra školství Jaroslav Müllner pokyn, který doporučuje ustanovit na školách koordinátory EV. Kdo by se jimi měl stávat?
Státní program MŠMT mimo jiné uložil vypracovat metodický pokyn environmentálního vzdělávání pro školy a školská zařízení (najdete ho na webové stránce ministerstva). Jeho součástí je také zmíněné doporučení. Koordinátoři by si měli vzít tuto oblast ve škole na starosti, zpracovávat projekty, doporučovat postupy, koordinovat činnost učitelů. Bývají jimi učitelé přírodovědných předmětů, ale není to podmínka. Možná ještě účelnější by bylo pověřit touto funkcí vyučující občanské výchovy, dějepisu. Důležité je, aby měli k EV vztah, aby to byli lidé schopní zpracovávat projekty a hlavně - nadchnout pro myšlenku nejen žáky, ale i kolegy.
Kde najdou pomoc?
Není jí tak málo, jak se zdá. S naší podporou například vznikají projekty občanských sdružení zaměřené na oblast EV (např. Pavučina, Tereza, Klub ekologické výchovy ad.), v jejichž rámci jsou připravovány metodické materiály na pomoc učitelům. Na webové stránce MŠMT najdete na odkazu environmentální vzdělávání seznam těchto sdružení, a na jejich webu zase výsledky projektů. Těší nás, že školy na jejich nabídku slyší. Je to pro nás důkaz, že téma EV je opravdu živé.

št

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz