archiv
Učitelské noviny č. 14/2003
tisk článku

Přijímačky na střední školy v krajské režii

Některé kraje ve svých právě schvalovaných dlouhodobých záměrech avizují, že se co nevidět vloží do pojetí přijímání na střední školy - ve spolupráci s asociacemi nabídnou ředitelům středních škol objektivizované nástroje hodnocení (pravděpodobně testy) pro přijímací řízení. Důvod? Současné přijímačky jsou nesrovnatelné. Nevyhovují základním ani středním školám.


Standardizace ano, ale nikoli celostátně

Diskuze kolem přijímacích zkoušek na střední školy v lecčems připomínají boje kolem nové maturity. I o přijímačkách se říká, že jsou nesrovnatelné, kolísavé kvality, neobjektivní. Koneckonců ani jiné být nemohou, pokud jejich konání a podoba leží plně na rozhodnutí ředitele školy. Jednou z cest, jak od základu změnit tvář přijímacích zkoušek, je jejich celostátní standardizace, podobná té, o níž se mluví v případě maturit.
Názory na takové řešení se ale velmi různí. Například ministerstvo školství nechce nic měnit na principu, kdy kritéria, charakter, obsah a nástroje pro výběr uchazečů má v rukou ředitel. Nicméně, spokojeno s úrovní zkoušek není. Výmluvně toto téma rozvádí ve svém dlouhodobém záměru: "Velká část škol předmětovým zaměřením a formou přijímacích zkoušek prokazuje poměrně neodborný přístup k výběru uchazečů, samotné testy jsou většinou konstruovány bez znalosti pravidel tvorby didaktických testů a často vykazují zásadní metodické chyby... Zaměření a pojetí testů obvykle vychází z tradičního pojetí výuky a poměrně silně akcentuje ověřování zejména faktografických znalostí..."
Ministerstvo školství proto připravuje zřízení centra pro hodnocení výsledků ve vzdělávání, které by školám a jejich zřizovatelům s přijímačkami po odborné stránce pomohlo.

Krajské testy

Z ministerského pohledu vycházejí i některé kraje, jejichž dlouhodobým záměrům pomáhaly na svět centrální instituce. Toto téma poměrně detailně rozpracoval například Středočeský kraj, který hodlá zavést nástroje pro objektivní výběr uchazečů o středoškolské studium. Vychází přitom z faktu, že výsledky stávajícího přijímacího řízení jsou nesrovnatelné.
"Nevytvářejí validní informace pro vnitřní řízení střední školy a neposkytují srovnatelné informace pro monitorování výstupních parametrů vzdělávání na základních školách. Mají negativní vliv nejen na samotný výběr uchazečů, ale hlavně na způsob výuky v základních školách," řekl UN zástupce hejtmana Středočeského kraje ANTONÍN PODZIMEK.
Kraj bude podle jeho slov usilovat ve spolupráci se školskými asociacemi o vytvoření nabídky (pravděpodobně jakési sady testů), kterou by školy mohly (dobrovolně) použít ve svém přijímacím řízení. Na přípravu testů plánuje kraj vyčlenit částku v následujících čtyřech letech ve výši asi 1,5 milionu korun ročně. Pilotní ověřování by prý mohlo začít již v příštím roce.
"Samozřejmě nejsme tak naivní, abychom si mysleli, že vytvoříme komplexní přijímací kritéria pro střední školy v našem kraji. To by neobstálo. Nicméně doufáme, že ředitelé námi zřizovaných škol tento návrh ocení, i když vím, že mnozí z nich odmítají jakékoli zkoušky - někdy z logických, jindy z méně pochopitelných důvodů. Zatím ale nemáme konkrétní podobu testů. V této věci poprosíme o spolupráci školské asociace, poněvadž ony nejlépe vědí, čím objektivizované zkoušky naplnit," dodal Antonín Podzimek.

Krok správným směrem

Je zřejmé, že idea standardizovaných zkoušek, které by objektivně měřily studijní schopnosti uchazečů, by mohla znamenat alespoň částečné zvýšení počtu žáků v učebních oborech. Není třeba zvlášť rozebírat aktuální stav, kdy se i do maturitních oborů dostanou vysloveně špatní žáci. Boj škol o každý "kus" je zkrátka neúprosný. Na druhé straně bude hodně záležet na pojetí zkoušky, například na tom, jestli bude reflektovat různost oborů, a tedy - bude-li třeba postavena na rozdílné obtížnosti pro gymnázia, sošky či maturitní obory na SOU.

"Nástroje (testy), které hodlá Středočeský kraj zajistit jako nabídku středním školám pro využití v přijímacím řízení, by měly být postaveny na ověřování studijních předpokladů a klíčových dovedností - neměly by být bezprostředně vázány na stávající obsah učiva základní školy. Měly by tedy klást důraz zejména na ty stránky, které souvisejí s chystanou kurikulární reformou," stojí v nedávno schváleném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Středočeského kraje.

Asociace středních průmyslových škol by se podle jejího předsedy JAROSLAVA PONCE ke spolupráci se Středočeským krajem vyjádřila vstřícně.
"Je to opravdu téma pro školské asociace," zdůraznil a dodal, že srovnatelnost přijímacích zkoušek by měla být zavedena na vyšší než krajské úrovni, a to po jednotlivých oborech.
"Osobně si ale myslím, že ideální by bylo přijímací zkoušky úplně zrušit. Pakliže žák absolvuje úspěšně základní školu, nutnou podmínku pro přijetí na střední školu už přece splnil. Proč nahrazovat devítileté studium jednou zkouškou? Například v Holandsku mají propedeutický první ročník, v jehož průběhu žák ukáže, co v něm je. Samozřejmě, abychom mohli zrušit přijímací zkoušky, musíme žít ve stabilizované společnosti, kde struktura oborů přibližně odpovídá požadavkům trhu práce - pak je možné budovat kapacitní rezervy. Pokud se v Holandsku stane, že se na jednu školu hlásí víc uchazečů, než je schopna přijmout, losuje se. Je to spravedlivější.
Když už ale přijímací zkoušky zůstanou zachovány, bylo by vhodné je standardizovat, a to ze dvou důvodů: aby se na základní školy nevytvářel podobně nepřiměřený tlak, jakým působí vysoké školy na školy střední, a aby se srovnaly podmínky pro vstup na určitý obor," zdůraznil Jaroslav Ponec.

Raději standardizovaný výstup na ZŠ

Pro Unii školských asociací - CZESHA jsou podle jejího předsedy JOSEFA FILOUŠE "krajské" přijímačky novinkou.
"Pokud by nás kraje oslovily, určitě bychom byli schopni a ochotni o tom jednat," řekl UN. "Školy si samozřejmě připravují své verze přijímacích zkoušek, ale vůbec by nebylo marné zavést jejich určitou část jako společnou. To je ale můj osobní názor.
Nicméně jde o širší téma. Domnívám se, že by bylo vhodné, aby tyto zkoušky zpracovávali pedagogové ze základních škol. Navíc by nebylo špatné, pokud by z této dílny vzešel pokus o standardizovaný výstup ze základní školy. Pak by mohla vznikat dohoda se středními školami, že tento standardizovaný výstup bude v celkovém přijímacím řízení ohodnocen příslušnými procenty, a to procenty významnými. Myslím, že by na to ředitelé středních škol určitě slyšeli. Nemuseli by vymýšlet klasické testy z češtiny nebo matematiky a mohli se soustředit na to, co jejich školu profiluje. Dnes se pokoušíme najít standardizovaný výstup ze střední školy, který by měl být jakýmsi signálem pro univerzity, aby změnily způsob přijímání uchazečů. Když sestoupíme o stupeň níž, dostaneme se k témuž problému."

Zkoušky a RVP nejdou dohromady

Ani Asociace základních škol zatím o možnosti srovnatelných přijímacích zkoušek nabízených krajem nejednala.
"Spíš jsme diskutovali o tom, že má-li vstoupit v platnost rámcový vzdělávací program pro základní školu, respektive princip školních vzdělávacích programů, pak není možné zachování přijímacího řízení založeného na testování. RVP by měl vytvářet zbrusu nový profil absolventa základní školy, který odpovídá západním zvyklostem a nikoli přijímacím zkouškám konstruovaným na základě normalizačních metod 70. let minulého století," řekl UN prezident asociace Karel BÁRTA.
Asociace by podle něj chtěla spolupracovat na změně celého přijímacího řízení, a to po vzoru vyspělejších zemí, kde jsou zavedeny modely umožňující přestup žáka ze základní na střední školu bez přijímacích zkoušek.
"Na západ od našich hranic přijímací zkoušky neznají. Dítě absolvuje povinnou základní docházku a prostě někde musí pokračovat. Dnešní přijímací zkoušky jsou mnohdy postaveny na náhodě. Dítě často řeší otázky, které mu nesednou, je stresováno. Na základních školách pak učíme věci, které žák potřebuje jedinkrát v životě, a to právě u přijímacích zkoušek. Toto bychom chtěli změnit," zdůraznil Karel Bárta.
Jednou z podmínek, jak změny dosáhnout, je podle prezidenta Asociace základních škol, úprava školské legislativy.
"Změna musí být plošná, nikoli jen krajská. Není možné, aby jedna škola přijímala uchazeče postaru a druhá podle nových pravidel. To by žákům uškodilo. Pokud bychom zůstali u stávajícího modelu, a ono to tak zatím podle návrhu školského zákona vypadá, skončilo by to karambolem. Buď musíme rezignovat na zavedení rámcových vzdělávacích programů, nebo musíme přijímací řízení postavit úplně jinak."

PETR HUSNÍK

Středočeské školy o záměru svého kraje vytvořit krajskou baterii testů zatím příliš informací nemají. Nicméně ji apriori neodmítají.
Například ředitelka vlašimského Gymnázia STANISLAVA JURÁSKOVÁ říká, že na jedné straně postrádá motivaci žáků 9. tříd základní školy na sobě dál pracovat, protože je k tomu systém přijímacího řízení nenutí. Na druhé straně si však nedokáže představit, jak by mohly krajské přijímačky vypadat. Oborová síť středních škol je podle ní příliš rozmanitá na to, aby zkoušky mohly mít jednotnou podobu.
Ředitel SPŠ, SOU, OU a U v Kolíně JAROMÍR KRATOCHVÍL krajskou iniciativu vítá, ale i on připomíná, že tvorba srovnatelné zkoušky bude velmi tvrdým oříškem. "V posledních pěti letech nevyhověli našemu přijímacímu řízení snad jen tři žáci. Když totiž uchazeči nejsou studijními typy, nabídneme jim učební obor. Síto žáky čeká až v průběhu studia," hovoří o vlastním řešení.

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz