archiv
Učitelské noviny č. 13/2004
tisk článku

VOŠ jako přestupní stanice

Pro mnoho studentů jsou vyšší odborné školy pouhou přestupní stanicí na cestě k vysokoškolskému diplomu. Jaký div, vždyť bakalář si stojí mnohem výš než „obyčejný“ diplomovaný specialista. Bakalář je vysokoškolák, ale kým je vlastně absolvent VOŠ? Syndrom „nouzového řešení“ ovšem ukazuje na hlubší problémy tohoto typu studia, které mohou změnit v blízké budoucnosti jeho tvář.


Dlouhodobá tendence

Všimla si toho i školní inspekce. Ve své výroční zprávě za loňský rok se zmiňuje o tom, že „v průběhu a po skončení prvního ročníku dochází v některých studijních oborech VOŠ i nadále k poklesu počtu žáků, kteří většinou odcházejí na vysoké školy“.

Nemá smysl detailně rozebírat pohnutky studentů, poněvadž jsou zjevné. Daleko zajímavější bude se podívat na důsledky, které způsobují. A zároveň dát do této souvislosti novinku, která v podobě novely vysokoškolského zákona doprovází nový školský zákon.

Novela je sice drobná rozsahem, ale má ambice být průkopníkem dlouho avizovaného propojení vyššího a vysokoškolského studia v jeden kompaktní terciérní sektor. Jejím smyslem je, aby studenti i absolventi vyššího studia mohli být při přijímacím řízení na vysokou školu posuzování podobně jako uchazeči, kteří již absolvovali část nějakého vysokoškolského studia. Jinými slovy vysoká škola by mohla uznat či do určité míry zohlednit program vyššího odborného studia nebo jeho ucelenou část.

Bakalář na VOŠ

Předsedkyně Asociace vyšších odborných škol MARKÉTA PRAŽMOVÁ v rozhovoru pro UN tuto novelu jednoznačně přivítala.

„S tím už můžeme pracovat. Vysoké školy nás do značné míry tlačí, abychom přistupovali na princip kooperace a v podstatě pro ně připravovali studenty. To ale podle mě není hlavní směr, kterým by se mělo vyšší studium ubírat. Prostupnost s vysokou školou, kterou novela otevírá, může zatraktivnit vyšší školu jako takovou. Naši absolventi se často ptají, jestli mohou plynule navázat na své dosavadní studium a získat titul bakaláře. Bohužel, zatím nemohou. Pokud chtějí získat vysokoškolské vzdělání, musí začít spolu s maturanty od prvního ročníku. Teď se rýsuje šance, že by mohli být přijati třeba do druhého a ve výjimečných případech i do třetího ročníku bakalářského studia.“

I po novele by ale vyšší školy mohly zůstat pro část studentů jen přestupní stanicí, možná dokonce tím spíš...

„Titulománii se neubráníme. Přitom úřady práce opakují, že firmy v řadě případů raději sáhnou po odborníkovi z vyšší školy než po bakaláři. Dnes máme hodně studentů, kteří v prvním ročníku zkoušejí dostat se na vysokou školu třeba proto, že se jim to rok předtím nepovedlo. Jestliže uspějí, pak v lepším případě vošku paralelně dostudují, což se týká hlavně žáků druhého ročníku. Novela by ale k nám naopak mohla přitáhnout značnou část studentů. Musím však zdůraznit jednu okolnost – naše asociace bude i při projednávání školského zákona usilovat o to, aby z něj byly vyšší odborné školy vyjmuty a byl pro ně vytvořen samostatný zákon, který by je konečně posadil do terciárního sektoru vzdělávání. Už dlouho chceme, aby vyšší odborné studium nekorunoval titul diplomovaný specialista, nýbrž bakalář, a to bakalář akcentující praktickou složku studia.“

V tom případě ale musíte být připraveni na tuhý odpor přinejmenším ze strany vysokých škol?

„Nechceme to vzdát bez boje. Jsem si vědoma souvislostí, které mluví proti nám. Vezměte si, že terciární sektor zahltilo asi pětatřicet soukromých, většinou bakalářských vysokých škol. A teď by měl někdo dopustit, aby se do této sféry ještě vlomil veřejný sektor? Podívejte se na osud několika krajských vyšších škol, které už roky usilují o transformaci v neuniverzitní vysokou školu. Zatím se žádná výš nedostala. Přitom například jihlavská vyšší odborná škola má všechny předpoklady, aby ten krok výš udělala.“

Má vyšší odborné studium v konkurenci s bakalářem z dlouhodobého hlediska vůbec smysl?

„Určitě má. Koneckonců, myslím, že to prokázalo zhruba desetileté období jejich existence. Do budoucna je ale nutné, aby se naplnil hlavní poznávací rys tohoto studia, jímž je praktické a profesní zaměření, kterým lze konkurovat akademicky pojatým bakalářům. Netvrdím, že se to povede všem 170 voškám. Udrží se zřejmě školy větší, které si budou umět vybudovat materiální a personální zázemí a dokážou vytvořit konkurenceschopný vzdělávací program. Mnohým se to již daří. Potvrzují to například externí učitelé z vysokých škol, kteří jsou doslova nadšeni vybavením a podmínkami pro práci. Myslíte, že by jinak u nás pro těch pár korun za hodinu učili? Když se podíváte na mnohé pražské vyšší školy nebo školy ve Volyni, Mělníce či Vodňanech – to jsou subjekty vybavené mnohem lépe než leckteré vysoké školy.“

Co konkrétně znamená konkurenceschopný vzdělávací program?

„V souvislosti se zmíněnou prostupností budeme muset například zavádět kreditní systémy studia a modulovou výuku. To jsou témata, jejichž řešení si dala za úkol naše asociace. Bude-li schválen nový školský zákon, čeká nás akreditace vzdělávacích programů. Těžko půjde jen o oprášení starých dokumentů, zvlášť když do nich budeme chtít zapracovat modulový a kreditní systém. Samozřejmě se budeme snažit vytvářet kombinované formy studia a jako doplněk e-learnigové kurzy. Jde vlastně o opatření, které bude muset zavést každý ředitel, když bude chtít ze své školy vybudovat kvalitní subjekt. Je pochopitelné, že takové změny řada škol neustojí. Hádám, že ze současných 170 vyšších škol zbude po transformaci maximálně polovina.“

Místo titulu perspektiva

Odliv studentů z vošek na vysokou se týká jen některých oborů nebo škol, a to především ekonomicky či právně zaměřených, kde je důvod postoupit výš poměrně zřejmý. Problém nemají školy, které nabízejí jasný praktický profil a možnost uplatnění v konkrétních profesích.

Na VOŠ Gustava Habrmana z České Třebové otevírají dva obory vyššího studia. Ředitel školy MILAN KMENT říká, že oboru Sociální práce se problém přestupní stanice netýká, protože v něm studují vesměs lidé od počátku odhodlaní u profese zůstat.

„Co se týče oboru Logistika a management, určitý odliv registrujeme, ale přesto není masový. Někdo odejde, ale ti, co zůstanou, vědí proč,“ řekl Milan Kment. „Obor otevíráme více než deset let, a za tu dobu jsme si vytvořili portfolio firem, kde naši studenti praktikují a kde mají šanci, pokud jsou dobří, také po škole pracovat. Tím se stáváme vůči vysokým školám konkurenceschopní.“

Novelu vysokoškolského zákona ředitel přivítal. „Propustnost v terciární sféře je téměř nulová, což ostatně otevřeně kritizují i evropské instituce. Novela je svým způsobem průlomová, nicméně její přijetí neznamená zavedení nějakého automatického uznávání vyššího studia nebo jeho částí. Na to musí být dva. Na jedné straně možnosti a kvalita vyšší školy, na druhé přístup a otevřenost vysoké školy.“

Laťka půjde dolů

Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze 4 je v poněkud odlišné situaci. Patří do skupiny několika vybraných krajských škol, které dlouhé roky a zatím marně čekají na transformaci ve vysokou školu. Vzhledem k tomu, že úzce spolupracuje s vysokými školami, už dnes tady studuje víc bakalářů než žáků vyššího studia. Odliv studentů z vyšší na vysokou je tady svým způsobem řízený. Navíc zdejší diplomovaní specialisté mají možnost získat irský bakalářský titul.

„Ale odcházejí i studenti bakalářských programů – ovšem ze studijních důvodů,“ řekl UN ředitel školy JAN MACHYTKA. „Když jsme před lety začínali, byl odliv studentů na vysoké školy opravdu masový. Šlo o úžasné studenty, kteří se tehdy nemohli dostat na vysokou. Situace se ale změnila. Dnes sice mnohé vyšší školy tvrdí, že jim ubývá studentů kvůli vysokým školám, ale myslím, že to není tak docela pravda. Hlavním důvodem je podle mě dlouhodobě klesající úroveň uchazečů. Studenti po půl roce přijdou na to, že i na vyšší škole musejí něco dělat, a tak raději odejdou.“

Jan Machytka uznává, že proti novele vysokoškolského zákona nelze nic namítat.

„Je to v zahraničí běžný trend. Nicméně při vědomí rozmanitosti vyšších odborných škol a klesajících studijních schopností žáků si nejsem jist některými aspekty. Řekl bych, že vošky zákonitě půjdou s laťkou náročnosti dolů. Budou muset, jinak zaniknou. V naší škole například nabízíme vedle sebe prakticky identické bakalářské a vyšší studium. To do budoucna nepůjde, i proto, že se do obou programů budou vybírat uchazeči z odlišných zdrojů. Budeme muset vyšší studium nějak diferencovat. Je ale otázkou, do jaké míry potom budou vysoké školy vyšší odborné studium, které ztratí na své náročnosti, uznávat.“

PETR HUSNÍK

tabulka

V období 1992/93 - 1999/2000 narůstal počet žáků přijímaných na VOŠ . Největší nárůst počtu nově  přijímaných do VOŠ jsme zaznamenali v roce 1996/97 (10 558 žáků) a tento počet stále rostl. V  letech 1997/98 - 1999/2000 se ustálil počet nově přijímaných do 1. ročníku na cca 13 – 13 500 žáků.
Ve školním roce 2000/01 počet nově přijímaných do 1. ročníku VOŠ poklesl na 8,9 tis. Hlavní příčinou byla absence maturitního ročníku na středních školách a zvýšený zájem uchazečú s tzv. odloženou poptávkou na vysoké školy. V roce 2001/02 se situace zlepšila - do VOŠ nastoupilo  12,1 tis. nových žáků (z toho 10,3 tis. do denního studia), v roce 2003/04 se jednalo o 13,4 tis. nově přijatých (z toho 11,1 tis. do denního studia).
Největší podíl denního studia je přijímán v celém sledovaném období do ekonomických, zdravotnických, elektrotechnických, právních a pedagogických oborů.
Ve skolnim roce 2002/03 celkem absolvovalo VOŠ 5648 žáků (z toho 4701 v denním studiu). Počet absolventů je o 1,5 tis. nižší než v předchozím školním roce, což je způsobeno chybějícím maturitním ročníkem na středních školách.

zdroj: ÚIV

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz