archiv
Učitelské noviny č. 11/2006
tisk článku

Zbytečná byrokracie kolem sociálního stipendia?

Studenti ho dostanou, neví se však kdy

Dozajista jednou z největších změn, kterou s sebou přinesla novela vysokoškolského zákona, platící od Nového roku, je zavedení sociálního stipendia. Přesně po dvou měsících vláda určila výši, ve které se bude stipendium vyplácet. Studenti z rodin s příjmem do 1,1 násobku životního minima tak budou mít nárok na 1600 korun, a to desetkrát v roce, tedy každý měsíc kromě prázdnin. Studenti jsou samozřejmě rádi, ale mají k pravidlům spojeným s vyplácením stipendia jisté výhrady.


Žádné zpoždění

V médiích, zvláště v televizi, se v minulých dnech nejčastěji objevovaly informace o tom, že studenti jsou zklamaní. Počítali prý s tím, že VŠ (a to včetně soukromých, na něž se zákon též vztahuje) začnou peníze poskytnuté MŠMT vyplácet hned od ledna.

„K žádnému zpoždění nedošlo,“ tvrdí PETR KOLÁŘ, náměstek ministryně školství pro vysoké školy a vědu a vysvětluje: „Teprve zákon, který nabyl účinnosti 1. ledna, dává vládě zmocnění, aby stanovila výši stipendia. Jde o určitý proces. Aby se uspíšil, požádali jsme pana premiéra o odpuštění připomínkového řízení. I tak ale muselo nařízení vlády projít komisemi legislativní rady vlády, samotnou radou, a teprve poté mohlo být zařazeno do programu jednání kabinetu. Navíc jsme museli podat vládě návrh na uvolnění finančních prostředků (zhruba 220 milionů korun ročně) do kapitoly ministerstva školství.“

MŠMT rozhodně počítá s tím, že stipendium bude vypláceno od doby účinnosti zákona, tedy jinak řečeno, peníze dostanou studenti s příslušným nárokem zpětně, od ledna. Otázkou je však opět - kdy? Poskytování stipendií není totiž vázáno jen na zákon a rozhodnutí vlády, ale musí být také v souladu se stipendijním řádem každé akademické obce. Školy by sice asi byly schopny takový řád nyní rychle sepsat a schválit, problém je však v tom, že to nestačí. Stipendijní řád totiž musí ještě schválit ministerstvo školství a to také samozřejmě chvíli potrvá.

„Kromě toho, že jsme VŠ vyzvali, aby připravily své stipendijní řády, slíbili jsme jim, že registraci řádů urychlíme, jak jen to bude možné,“ sděluje Kolář.

Stipendium mohlo být sociální dávkou

Prvořadým kritickým argumentem, který již dlouhodobě zaznívá z akademické půdy, je nespokojenost s tím, kdo má stipendium rozdělovat. České konferenci rektorů vadí jednak to, že VŠ musejí nyní zorganizovat agendu spojenou de facto s pouhým přerozdělováním balíku peněz, jednak to, že sociální stipendium není místo toho cele jen v gesci rezortu práce a sociálních věcí. Podle rektorů jde totiž vlastně jen o jakousi další sociální dávku. Téhož názoru je i Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ).

„Když se koncipovala novela zákona, kterou se zavádějí sociální stipendia, zvažovaly se nejrůznější varianty toho, jak stipendia ustanovit. Ano, jedním z možných způsobů bylo udělat ze stipendia sociální dávku a prostředky alokovat do kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Po nejrůznějších jednáních byla však zvolena varianta stipendia. Ptát se nyní, proč nebyl zvolen jiný způsob, je zbytečně,“ říká náměstek Kolář.

KLÁRA POLÁČKOVÁ, nedávno zvolená předsedkyně SK RVŠ, si to však nemyslí. Uvědomuje si zároveň, že kromě další novelizace vysokoškolského zákona by se musel změnit i zákon o státním sociálním zabezpečení. „Jsme jen krátce nově ustavená komora a můj názor vychází dílem kontinuálně z postoje předešlé komory, dílem jde o mé vlastní vidění problému. Myslím si, že proces, který nás ještě odděluje od toho, aby bylo možné začít stipendium vyplácet, potrvá možná delší dobu, než by trvala případná změna legislativy.“

(Na schůzi, která proběhla v den uzávěrky tohoto čísla UN, měla SK RVŠ zaujmout k této otázce nové oficiální stanovisko.)

Není vše jen na bedrech MŠMT?

Předcházející předseda SK RVŠ, Jiří Nantl, našim novinám sdělil (UN 4/2006), že formulace pravidel přidělování sociálních stipendií je v novelizovaném vysokoškolském zákoně taková, že VŠ ani neukládá povinnost peníze na stipendia rozdělovat, a proto jde vlastně jen o záležitost MŠMT. S tím však Petr Kolář nesouhlasí.

„Z diskuze s rektory veřejných VŠ, kterou jsme měli na začátku března, vyplynulo, že některé školy se domnívají, že systém výplaty stipendií jim přidělá mnoho práce. Tyto školy by byly raději, kdyby příslušnou administrativu dělalo ministerstvo školství nebo MPSV. Protože jde však o stipendium, je absurdní, aby na MŠMT docházelo 12 800 studentů a žádalo o ně. Vyzvali jsme proto všechny VŠ, aby s námi spolupracovaly, systém byl uveden co nejrychleji do chodu a vyhodnotilo se, jestli je funkční, a poté se našlo takové řešení, které je přijatelné pro všechny. Myslím si proto, že v této chvíli nemá smysl diskutovat o tom, jak různě vykládat některé formulace v zákoně. Jde také o záměr zákonodárce, a ten byl zřejmý.“

Jen do šestadvaceti let?

A je zde pak ještě jedna věc, kterou SK RVŠ kritizuje. Na stipendium mají nárok jen vysokoškoláci do 26 let. Klára Poláčková stávající věkovou hranici dokonce označuje za diskriminující. „Jde o zastaralý přístup, který nezohledňuje kvalitu studia a současné trendy – strukturování, otevřenost a prostupnost.“ 

MŠMT tentokrát souhlasí. „Podporuji názor, aby padla hranice dvaceti šesti let. Jde však o věc, která není výhradně v moci ministerstva školství. Musela by být upravena i legislativa, jež není v gesci MŠMT. Budeme však se studentskou komorou spolupracovat na tom, aby došlo v této věci ke změně. Považujeme ji za správnou i proto, že vysokoškolské studium vypadá dnes již poněkud jinak než před deseti neřkuli před dvaceti lety. Vzdělávání je nyní již celoživotní záležitostí a i univerzitní studium se tak posunuje do vyšších věkových hladin; zejména doktorské studium nyní systematicky rozvíjíme a zvlášť finančně podporujeme. Otázkou však zatím zůstává, zda by mělo dojít jen k posunu věkové hranice, třeba na 30 let, nebo by měl být zvolen jiný způsob, podle kterého budou stipendia přidělována,“ analyzuje Kolář.

Předsedkyně SK RVŠ je pro zvolení odlišného systému. „Preferuji stanovení počtu let, během kterých by byl stát ochoten vzdělávání jednotlivce dotovat.“

Ministerstvo je tedy v této chvíli již vyzbrojeno veškerou potřebnou legislativou a má balík peněz připravený k rozdělování. Bude jen záležet na tom, jak rychle bude mít každá ze škol schválen stipendijní řád, aby studenti mohli začít dostávat peníze.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz