archiv
Učitelské noviny č. 11/2006
tisk článku

Všeobecné vzdělání jen pro někoho?

V Semilech nesmí vzniknout waldorfské lyceum

Ministerstvo školství v lednu zamítlo žádost o zápis waldorfského lycea v Semilech do rejstříku škol, ačkoli neustále prohlašuje, že je to právě všeobecné vzdělání, gymnaziální a lyceální, co si do budoucna zaslouží plnou podporu a kvantitativní rozmach. Možná že semilští „waldorfové“ nakonec uspějí se svým odvoláním. Ministerstvo svým negativním přístupem však do jisté míry samo zdiskreditovalo svůj ambiciózní plán na zvýšení počtu gymnazistů a žáků oborů lycea.


Nesoulad

Prakticky v týž týden, kdy Základní škola waldorfská v Semilech obdržela zamítnutí žádosti svého zřizovatele, tedy města, o zařazení waldorfského lycea do rejstříku škol, ministryně školství Petra Buzková seznámila veřejnost se svým plánem do čtyř let zvýšit o polovinu a do roku 2020 dokonce zdvojnásobit podíl žáků vstupujících do všeobecně zaměřených středoškolských oborů (viz UN č. 7/2006). Ačkoli ministerstvo atakuje kraje, města, církve i soukromníky s požadavkem, aby zvyšovaly gymnaziální a lyceální kapacity či zakládaly nová gymnázia, u alternativního typu všeobecného vzdělávání je to zřejmě jinak.

Škola

Pod zřizovatelskou taktovkou města Semily začala v roce 1991 fungovat waldorfská mateřská škola. O rok později vedle ní vznikla waldorfská škola základní, která v roce 2001 „propustila“ své první absolventy.

„Od té doby jsme vychovali pět absolventských ročníků, dohromady něco přes stovku žáků, kteří jsou velmi úspěšní v příjímání na střední školy. Jsme hrdí na to, že jako v podstatě běžná státní škola jsme schopni dostát filozofii alternativní výuky. A to budeme i v prostředí rámcového vzdělávacího programu, který principiálně vítáme, i když nás ve své současné podobě občas, třeba v cizích jazycích, svazuje,“ začal svůj příběh ředitel ZŠ waldorfské v Semilech Petr Šimek.

Střední školu chtějí podle něj semilští zřídit zejména proto, aby mohl být naplněn jeden z pilířů waldorfské pedagogiky – komplexní neboli celostní výchova a vzdělávání dětí od mateřské po střední školu.

Anabáze

Poprvé škola zkusila štěstí v roce 2001, tedy v době, kdy odcházeli první absolventi a současně byl schválen nový obor waldorfské lyceum. Iniciátory a v podstatě i autory nového oboru byli právě lidé z waldorfských škol, kteří ho vnímali jako cestu pro završení alternativního způsobu výuky.

O rok později škola znovu požádala Liberecký kraj, aby se ujal zřizovatelské iniciativy, ale i tentokrát neúspěšně. Krajští radní nebyli proti waldorfské střední škole jako takové, ale nepřáli si být jejím zřizovatelem. V Ostravě kraj stejnou školu zřídil a ta zahájila v roce 2003 svou výuku.

Hlavní role opět připadla městu. Uvolnila se budova a zastupitelé přijali myšlenku regionálního vzdělávacího projektu, který v sobě zahrne mateřskou, základní a střední školu, za svou.

„Byl by to také ekonomicky efektivní subjekt. Především však jde o jeho pedagogickou efektivitu,“ dodal ředitel.

Ani tentokrát to však zatím nevyšlo. V Praze však byla stejná škola schválena.

Spor

Město Semily poslalo žádost o zařazení do rejstříku dle zákona nejprve na Liberecký kraj, kde vzápětí došlo k poměrně kuriózní situaci. Rada se neshodla s krajským úřadem, přitom ministerstvo musí zohlednit stanoviska obou institucí.

Rada kraje hlasovala „pro“ s odůvodněním, že jde o další stupeň waldorfského školství, a je tudíž logické, aby existoval. „Zařazením střední školy waldorfské do rejstříku škol bude završena snaha zřizovatele nabídnout plnohodnotnou waldorfskou školu, jedinou svého druhu v kraji,“ mínili krajští radní.

Proti ovšem vystoupil odbor školství, o jehož stanovisko se ministerstvo opřelo, ačkoli ředitel Šimek i právníci města si myslí, že to znamená nadměrné zasahování státních orgánů do působnosti samospráv.

Odbor školství nedoporučil waldorfské lyceum, protože je prý v rozporu s dlouhodobým záměrem kraje, v němž se píše, že nelze vzhledem k nepříznivému demografickému stavu zřizovat další kapacity, kterých je v kraji nadbytek.

Ministerstvo školství tento argument zohlednilo a přidalo i vlastní. V zamítavém stanovisku uvedlo, že waldorfské lyceum v Semilech není v souladu ani s celostátním dlouhodobým záměrem, což podle zákona znamená jasné „ne“ žádostem tohoto druhu.

MŠMT mimo jiné píše, že ani dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR nepředpokládá vznik nových středních škol, a pokud by k tomu došlo, nesmí dojít k navýšení stávajících kapacit. Navíc bylo shledáno, že nejsou finanční předpoklady pro řádnou činnost školy, protože podle vyjádření krajského úřadu by změna vyvolala nárůst státních prostředků o zhruba 1,5 milionu Kč.

Ve zdůvodnění ministerstvo rovněž uvádí, že v loňském roce projednalo koncepci všech oborů lycea a došlo k závěru, že pro waldorfské lyceum nebude zpracován RVP. Dále v nařízení vlády platném k 1. únoru 2006 stojí, že existence waldorfského lycea jako oboru končí 1. září 2009 počínaje 1. ročníkem.

Perspektiva tudíž veškerá žádná, míní úřad.

Polemika

Kdybychom vzali argumentaci odboru školství a ministerstva opravdu do důsledků, nemohla by od této chvíle vzniknout žádná nová střední škola, protože volných kapacit na veřejných středních školách bude ještě dlouhé roky značný nadbytek. Co však bije zejména do očí, je vytržení této argumentace z kontextu celého celostátního dlouhodobého záměru, jímž se vine pro mnohé polemická, nicméně platná státní strategie – mít co nejvíc všeobecného vzdělání, a to pokud možno na gymnáziích a oborech lycea. Citujeme: „Všeobecné vzdělávání na gymnáziích a v oborech by mělo dosáhnout cca 30 % z přijatých ke studiu na střední školy... Pomaleji, než předpokládal Dlouhodobý záměr 2002, je rozvíjen obor lyceum, který je zatím v krajích zřizován opatrně...“

Nežádoucí

Čím si Petr Šimek vysvětluje odmítavý verdikt?

„Jsme alternativní školou, a ty, zdá se, nemá ministerstvo školství v oblibě. Waldorfské školy zvlášť. Vzpomeňme, jak chtělo v roce 2003 zrušit waldorfským základním školám jejich vzdělávací program. V minulosti jsme deklarovali přání pokračovat v našem vzdělávacím modelu na střední škole a ministerstvo to nakonec akceptovalo. Je sice pravda, že vloni v červnu označilo waldorfské lyceum za neperspektivní obor, nicméně i podle nejnovějšího znění vládního nařízení mohou ještě 1. září 2008 vznikat další 1. ročníky. A my tak máme k dispozici časový prostor transformovat se do roku 2009 na jiný typ lycea, popřípadě jejich kombinaci, abychom mohli pokračovat s waldorfskou pedagogikou. Ostatně na tom jsme se loni s ministerstvem dohodli.“

Ministerstvo argumentuje proti waldorfskému lyceu také tím, že tento obor vykazuje nižší míru odbornosti a vyšší míru všeobecného vzdělání, než je u jiných lyceí obvyklé.

„Když pominu, že v případě pražského waldorfského lycea to nevadilo, a u nás je to na překážku, a že není definován společný všeobecný základ, který by byl společný třeba lyceům i gymnáziím, faktem zůstává, že odbornost je v tomto typu lycea skutečně vnímána jinak. Waldorfské lyceum zahrnuje čtyři zaměření, jazykové, humanitní, přírodovědné a technické.

V našem konceptu bereme ohled na to, že absolvent základní školy ještě nesměřuje k nějaké odbornosti, která by se měla odsouvat do pozdějšího věku. Například u specializace humanitní prohlubujeme studium v pedagogice, psychologii nebo sociologii. Všechny specializace ale mají společný základ, který tvoří asi 80 % výuky. Odbornost je tedy v našem pojetí prohloubením zájmu dospívajícího dítěte v určitém směru, nikoli zaměřením na jeho budoucí profesi,“ vysvětluje ředitel Šimek.

Budoucnost

„Počítáme samozřejmě s tím, že mnozí z rodičů dětí, kteří chodí na naši základní školu, se rozhodnou pro jinou střední školu. I když je waldorfská pedagogika ve světě založena právě na pokračování ve studiu na středním stupni, kde se děti učí dokonce pohromadě v učebním a maturitní oboru. To se ale povedlo zatím jen na waldorfské škole v Příbrami, u lycea to ale pochopitelně nelze použít. Někteří rodiče studijně slabších dětí se navíc obávají dát své dítě na maturitní obor, a proto raději volí vyučení na jiné střední škole. Navíc nemají žádnou zkušenost se střední školou waldorfského typu, proto předpokládáme, že většinu budou tvořit žáci z jiných základních škol,“ říká P. Šimek. 

Samozřejmě, pokud lyceum vznikne. A pokud ne?

„Budeme se bránit. Přesto ale doufáme, že paní ministryně v souladu se svou podporou všeobecnému vzdělání rozhodne o vzniku školy. Ministerstvo může vyhovět právnímu rozkladu města do 15. března (v tomto týdnu už tedy mohou v Semilech slavit, pozn. red.). Další, pro rozběh školy už podstatně komplikovanější dvouměsíční lhůta začíná běžet po tomto datu, ale i tak bychom mohli uspět do 15. května. V Praze na tom byli loni úplně stejně a vyrozumění o zařazení dostali v polovině dubna. Přijímací zkoušky bychom mohli stihnout. Právní rozklad města konstatuje nezákonnost, věcnou nepodloženost zamítavého rozhodnutí a porušování lidských práv. Doufám však, že až na soud nedojde,“ uzavírá Petr Šimek.

PETR HUSNÍK

Po oznámení zamítavého stanoviska MŠMT se rozjela petiční akce, která nashromáždila několik tisícovek podpisů. Předseda petičního výboru a jeden z rodičů, kteří mají své dítě na ZŠ waldorfské v Semilech, Pavel Kraťuk říká:

„Už před patnácti roky jsme byli ve skupině rodičů, kteří transformovali tehdejší mateřskou školu v Praze na Petřinách ve waldorfskou. Naše děti se vzdělávají na tomto typu školy proto, že naším životním přesvědčením je antroposofie, která tvoří filozofický základ waldorfské školy. Stejní učitelé jdou s dítětem od mateřské školy po střední, hodně pracují s jeho temperamentem. Epochový způsob výuky rozložený do dvou týdnů umožňuje žákům mnohem více se soustředit na danou látku a musím potvrdit, že je to pro ně méně vyčerpávající než mix různých předmětů v jednom dni. Ve waldorfských školách navíc nejsou problémy s různým nadáním žáků díky výrazně individuálnímu přístupu. Velmi dobře na ně působí to, že nejsou známkováni. A co je také důležité, nezažili jsme dosud jediný případ šikany nebo drog.“


 

Charakteristika výuky waldorfského lycea

Hlavní epochové vyučování zahrnuje hlavní předměty – český jazyk, matematiku, dějepis, fyziku, chemii, biologii, zeměpis – a je pro celou třídu v 1. – 3. ročníku společné. V ranním dvouhodinovém bloku se vyučuje vždy jeden z těchto předmětů obvykle po dobu 3 až 4 týdnů.

Ostatní (mimoepochové) vyučování zahrnuje jednak předměty, které jsou také společné pro celou třídu – první a druhý cizí jazyk, občanská nauka, estetická výchova, tělesná výchova, výpočetní technika, cvičné hodiny českého jazyka a matematiky – a dále pak předměty podle zvolené specializace (od 2. – 3. ročníku se žáci dělí podle specializací).

Odpoledne probíhají společně pro všechny žáky v rámci výběrových předmětů různé umělecké a odborné kurzy. Zde se v průběhu studia budou střídat témata jako malování, modelování, eurytmie, tvořivá dramatika, práce se dřevem, práce s kovem, základy technologie, informatika, deskriptivní geometrie, laboratorní cvičení z biologie apod.

V každém ročníku absolvují všichni žáci 1 až 2týdenní praktikum:

  • zeměměřičské
  • lesnické/ekologickéx
  • sociální/průmyslové

V každém ročníku je dále 3 až 4týdenní rezerva využitelná pro:

  • jazykové výměnné pobyty v zahraničních školách
  • realizaci různých projektů a úprav učebního plánu podle potřeb školy

Ve 3. ročníku žáci dále:

  • uskuteční třídní studijní cestu
  • nastudují třídní divadelní hru
  • vypracují dlouhodobou ročníkovou práci na zvolené téma (podklad k maturitní zkoušce)


 

Z dopisu nespokojených rodičů premiérovi

Na základě doporučení krajského úřadu z předchozího roku se takřka jednohlasně přihlásilo město Semily jako zřizovatel tohoto lycea. Věnovalo školní budovu, vyčlenilo potřebné spoluúčasti na adaptaci budovy, k tomu škola sehnala 75 % investičních prostředků od zahraniční nadace a od rodičů. Je připraven učitelský tým, učební plán, provozní prostředky. Státní rozpočet by neměl být víc zatížen, protože předpokládané roční náklady cca 1 milion korun na platy učitelů se stejně vypočítávají z částek jdoucích za žákem, nikoliv za školou... Rodiče jsou připraveni pomáhat obdobně, jako se zapojují do života mateřské a základní školy. Děti se těšily, že budou moci pokračovat ve školském prostředí, které mají rády. Žáci z jiných základních škol chtěli na lyceum podávat přihlášky...

< zpět do čísla
banners/free-cinema-390x60.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
36%
41%
23%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz