archiv
Učitelské noviny č. 11/2004
tisk článku

Kraje hodnotí školy každý po svém

Testy soukromých firem měří kvalitu veřejných škol

Některé kraje přebírají odpovědnost, která náleží spíš ministerstvu školství, a pokoušejí se školy hodnotit. Samozřejmě po svém. Je jasné, že ani krajský úředník, ani radní či zastupitel evaluační nástroje nevymyslí, proto kraje zadaly jejich tvorbu jinému subjektu. Komu? Zatím z prakticky nulové konkurence vychází vítězně společnost Scio. Háček vězí v tom, že hodnocení vytvářené soukromou firmou má či spíš bude mít v rukou zastupitelů dalekosáhlé účinky.


Tam, kde nic není

Hlad po evaluaci na školách rozhodně není chimérou. Dávno, bez angažování krajů si mnohé školy oblíbily nejrůznější testy společností Kalibro nebo Scio. Přitom subjekt, který měl zareagovat jako první, protože nesl a nese vůči školství odpovědnost, tedy ministerstvo školství a jím řízené „hodnotící“ ústavy, mlčel donedávna jako hrob.

Dlouho na tomto úřadu nechtěl nikdo slyšet o standardizovaných přijímačkách, které by odstranily kolísavou a mnohdy diskriminující úroveň stávajících přijímacích zkoušek.

Až teprve nedávno se ministerstvo školství rozhodlo, že zavede celostátní evaluační systém, jehož součástí budou testy v 5. a 9. třídách, které se dají využít právě jako přijímací zkoušky na střední školy (viz UN 6/2004).

Ministerstvo tímto krokem nechce zrušit přijímací řízení jako takové, ale pokud se jeho idea osvědčí, mohly by "státní" zkoušky zcela nahradit přijímací zkoušku – pokud ji ředitel vypíše. Evaluace na základní škole by navíc byla v souladu s obecným trendem, který přesunuje váhu z výběru uchazečů do vyššího stupně na závěrečné hodnocení žáků při ukončování nižšího stupně.

Nevinná hra

Problém s objektivitou přijímacích zkoušek je natolik zjevný, že je s podivem, že se ho jako rozvojového tématu výrazně dotkly jen čtyři kraje (Karlovarský, Středočeský, Moravskoslezský a Olomoucký). Prostřednictvím testů Scia, které mají ambice z analýzy výsledků formulovat doporučení pro další postup výuky a evaluce, kraje hodnotí školy i ředitele a nijak se netají tím, že právě tyto testy budou jedním z hledisek při optimalizaci sítě škol. Zprávy ČŠI jim prý zdaleka nestačí.

České školství v této oblasti skýtá zoufalý obrázek – někteří vědci bijí na poplach, že testy nedokážou změřit podstatu, pro změnu školy a asociace velmi nedůvěřivě hledí k připravovanému ministerskému testovému hodnocení, které, jak tvrdí, nemusí být kvalitní a může zplodit žebříčky, podle nichž budou „optimalizovány“. Přitom ve skutečnosti se na školách děje (a dodejme v podstatě dobrovolně) přesně to, čeho se všichni nejvíc bojí – s úředním posvěcením se testuje hlava nehlava a podle výsledků testování se budou rušit školy (čili v podstatě sestavovat žebříčky).

Ministerstvo školství krajské testománie dokonce vítá. I když, lze to pochopit. Samo má máslo dlouholeté nečinnosti na hlavě, tak aspoň může říct, že krajských zkušeností a podnětů využije ve svém stávajícím evaluačním projektu.

Podívejme se nyní, o co se vlastně některé kraje v rámci svých evaluačních a dlužno dodat snad i dobře míněných projektech pokoušejí.

Dobrodružství evaluace

V Karlovarském kraji už nějaký čas běží pilotní projekt evaluace pro základní a střední školy, přičemž v tomto jediném případě nejde o nabídku přijímacích zkoušek, ale pouze o získání evaluačních dat.

„Testují se žáci 8. a 9. tříd proto, abychom posléze získali obrázek o přidané hodnotě školy. Žáci totiž budou testováni ještě minimálně dvakrát v průběhu svého středoškolského studia. Podotýkám, že vše je dobrovolné a že přijímací zkoušky zůstávají dál plně v režii školy,“ informoval UN Petr Horký, náměstek hejtmana Karlovarského kraje.

Jakým způsobem kraj naloží s výsledky testů?

„Za tři čtyři roky nás čeká dramatický úbytek žáků a s ním spojená optimalizace. Samozřejmě máme své představy, ale rozhodněte, která škola je lepší a která horší... Takže testy použijeme jako jakési měřítko kvality škol, které bude jedním z hledisek optimalizace. Ale upozorňuji, že zdaleka ne jediným.“

Podle slov Petra Horkého ministerstvo školství projekt, který přišel na více než jeden milion korun, podporuje a finančně se na něm spolupodílí.

Hodnocení práce ředitelů

V Olomouckém kraji využívají testů společnosti Scio podle vyjádření radního pro školství Pavla Sekaniny jednak pro účely přijímacího řízení, jednak pro periodické hodnocení ředitelů.

„Scio není dogma, mohl to být kdokoli jiný. Oslovili jsme i Kalibro a Cermat. Scio však byla jediná společnost, která zareagovala,“ vysvětluje Pavel Sekanina s tím, že vzájemná spolupráce trvá již několik let. Letos přijde krajskou pokladnu asi na 150 tisíc korun.

„Účast středních škol je samozřejmě dobrovolná, letos se jich ke srovnatelným testům vytvořeným jako přijímací zkoušky z češtiny, matematiky a biologie přihlásila většina. Nabídli jsme program i základním školám jako jakési přijímačky nanečisto. I tady se připojila většina, celkem asi 150 škol.

Proč jsme se rozhodli jít touto cestou? Vezměte si dvě školy nabízející shodný obor. Obě vypisují přijímací zkoušky, ale každá s úplně jinými parametry v otázce náročnosti i jinými hodnotícími kritérii. Neobhajuji uniformitu, ale ani chaos. Dát školám a uchazečům rovné a srovnatelné podmínky není, myslím si, nic nelogického a špatného.“

Podle olomouckého radního přišel kraj s nápadem zavést hodnocení do škol dřív než ministerstvo školství se svým záměrem vytvořit celostátní systém hodnocení.

„Jsem ale přesvědčen, že se oba systémy – bude-li vůle - mohou protnout. Snahu o zavedení hodnocení na konci základní školy a jeho využití pro účely přijímání na školy střední má náš kraj dokonce zakomponovánu v dlouhodobém záměru.“

Hodnocení ředitelů středních škol je pro někoho možná choulostivější téma než srovnatelné testy. Olomoucký kraj před časem využil testů Scia při takzvané první vlně tohoto periodického hodnocení. Šlo o testy, jak řekl Pavel Sekanina, které slouží jako nástroj pro zjišťování úrovně vědomostí na vstupu u prvních ročníků a u týchž žáků i o čtyři roky později na výstupu.

„Nechceme testy nikoho strašit, ale zjistit přidanou hodnotu té které školy, která má význam nejen pro nás, ale i pro samotné ředitele středních škol a dokonce i pro jednotlivé učitele. Poskytujeme je také inspekci. Jsem přesvědčen o tom, že jistou vypovídací hodnotu testy mají. Ostatně, výsledky se například poměřují s celorepublikovým či regionálním průměrem. Nicméně jsem si samozřejmě vědom, že neměří všechno a do určité míry mohou být nepřesné. Vůči ředitelům je tedy nenasazujeme jako zbraň, přesto jsou jedním ze sedmi kritérií hodnocení funkčního působení,“ dodal radní Sekanina.

Kvalita jako program

Středočeský kraj podobně jako Moravskoslezský kraj vyhlásil pro tento školní rok program nazvaný Kvalita. Ten se podle údajů poskytnutých krajských úřadem dělí na čtyři projekty: Přijímací zkoušky na maturitní obory, Testy pro základní a střední školy, Maturita nanečisto a PISA. Účastní se ho 186 základních škol a 67 středních škol, u obou typů škol jde zhruba o dvoutřetinovou účast.

Cíle programu jsou:

  • postupně vytvářet komplexní systém vnějšího a vnitřního hodnocení výsledků vzdělávání a práce škol a přispět tak k celkovému zvyšování kvality vzdělávání
  • poskytnout základním a středním školám nástroje pro hodnocení výsledků vzdělávání a podpořit je ve využívání těchto nástrojů při vlastním hodnocení a řízení školy
  • zjistit výstupní úroveň absolventů základních a středních škol a porovnat ji s jinými kraji a s celkovou situací v ČR, případně i v jiných zemích světa (projekt PISA a maturita nanečisto)
  • porovnat a přispět k objektivizaci kritérií a nástrojů přijímacího řízení používaných při přijímání do maturitních oborů středních škol
  • dlouhodobě analyzovat příčiny rozdílných výsledků jednotlivých škol, porovnat kvalitu jejich práce a dosaženou přidanou hodnotu
  • předat školám zjištění o jejich silných a slabých stránkách a doporučení pro další postup při řízení školy a kvality vzdělávacího procesu (výuky)

Proč se Středočeský kraj do evaluačního projektu pustil?

„To je jasné - aby jeho vzdělávací nabídka byla co nejkvalitnější,“ řekl UN náměstek hejtmana Antonín Podzimek. „Jsem hluboce přesvědčen, že k tomu testy přispějí a že získáme poznatky o kvalitě výuky na jednotlivých školách. Problém slučování škol nám už klepe na dveře a bude každým rokem neodbytnější, jinými slovy, v uvozovkách přežít by měly jen nejlepší školy. Určitě se tedy bude k výsledkům hodnocení v optimalizaci přihlížet.“

Proč padl výběr dodavatele na Scio?

„Jeho nabídka se zdála výboru pro vzdělávání jako nejlepší. Navíc má přímou vazbu na záměr ministerstva školství zavést hodnocení žáků do 5. a 9. tříd základních škol, které potřebujeme jako sůl. Nejsem žádným přítelem centralizace, ale nikdo z nás na kraji ani v obcích není schopen školy hodnotit. Jsme tu pro hledání politických řešení – kritéria hodnocení by měl nastavit stát,“ uvedl Antonín Podzimek.

Podle jeho slov kraj nezaznamenal na školách protesty, kdo je měl, jednoduše se nezúčastnil.

„Snažili jsme se všem vysvětlit, že účast je dobrovolná a nebude znamenat zásah do autonomie školy. Střední školy se hlavně obávaly, že zúčastní-li se, ocitnou se v konkurenční nevýhodě oproti školám s měkčími požadavky pro přijetí. Myslím, že jsme si vše vysvětlili. S oblibou říkám, že jsem nepotkal ředitele školy hlupáka. Kdybych je měl podezírat, že budou výsledky bagatelizovat, anebo naopak přeceňovat, pak bych z nich ty hlupáky dělal.“

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz