archiv
Učitelské noviny č. 11/2004
tisk článku

Co lze čekat od poraden

Vzniká systém standardní poradenské péče

Už řadu let přicházejí klienti do pedagogicko-psychologických poraden s velkým otazníkem – co je možné po poradně chtít? Jak má tato bezplatná služba vypadat? Nejen pro klienty (a tím může být rodič, žák, škola, ale i stát, kraj, město…), ale i pro poradnu, které by nemělo být nakládáno víc, než unese, je důležité, aby se vyčistil stůl a aby se řeklo, co kdo musí – a co kdo eventuelně za určitých podmínek může. Vždyť i po nedávné vraždě učitele na Svitavsku zmínila ministryně školství úlohu pedagogicko – psychologického poradenství.


Pro rozklíčování povinností a možností v poradenství je podstatné definovat takzvané standardy. Hovoří se o nich snad více než deset let – ale ještě nikomu se nepodařilo připravit schůdný a průchodný návrh. A není to pouze proto, že se lidi v poradenství nedokážou na jednotném stanovisku dohodnout. Je to i proto, že ministerstvo školství nevytvořilo vhodné podmínky, aby se dohodnout mohli.

Nyní konečně takový materiál, který má šanci na úspěch, existuje. „Vymezení činností, které by měly poradny dělat, bude součástí nové vyhlášky o výchovném poradenství,“ vysvětluje IVANA SLAVÍKOVÁ z Institutu pedagogicko psychologického poradenství (IPPP), která tvorbu materiálu o standardech poradenských služeb koordinovala. S vyhláškou se čekalo na školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících, na které musí navazovat. A zákony, jak víme, stále ještě nejsou, i když to už konečně vypadá trochu nadějně.

Podle dosavadní legislativy mají poradny dělat všechny činnosti, které jsou v poradenství potřeba – diagnostiku, terapii, intervenci, korekci, poradenství pro učitele i jejich vzdělávání, metodické vedení výchovných poradců… Po změně zřizovatelů však zesílil tlak z praxe, volání po definování obvyklých činností, aby bylo zřejmé, co na poradnách mohou tito zřizovatelé žádat. Není to ani tak proto, že by kraje hrnuly na poradny víc a víc úkolů. Je ale třeba vyjasnit vztahy a definovat povinnosti.

„Od standardů se očekává, že uživatelé služeb (školy, ale i rodiče, žáci, stát, kraje, města…) budou jednoznačně vědět, co mohou na poradnách žádat a na co mají nárok. Tedy, jaké poradenské služby jsou pro děti, žáky a studenty v souvislosti s jejich vzděláváním nezbytné, měly by být běžně a bezplatně dostupné – respektive státem hrazené,“ říká ředitelka IPPP JANA ZAPLETALOVÁ.

Materiál by měl obsahovat i standardy kvality – tedy jak mají služby vypadat, jak mají být zajištěny personálně (co musí odborník umět, jakou musí mít kvalifikaci) a za jakých podmínek musí být poskytovány.

„Soubor kritérií, který bude dán, musí být měřitelný a kontrolovatelný. Byly by tedy i měřítkem pro hodnocení poraden ze strany ČŠI,“ zdůrazňuje J. Zapletalová. Už nyní mají některá pracoviště sepsané své standardy nebo své etické kodexy. Bohužel, jsou velmi různé a nemají oficiální charakter. A pochopitelně není dobré, když stejná poradenská zařízení se řídí podle různých pravidel.

Obecné standardy by umožnily porovnávat efektivitu poradenských služeb včetně efektivity jednotlivých poradenských zařízení. To má význam pro financování poraden, pro zvyšování efektivity jejich práce. Poradna by dostala peníze pouze na služby, které standardům a požadované kvalitě odpovídají.

Kromě činností standardních chtějí poradny definovat i činnosti nadstandardní, tedy placené. To je ale ještě obtížnější. Tyto služby bude moci poradenské zařízení podle I. Slavíkové poskytnout, pokud k nim bude odborně kompetentní, pokud tedy bude mít kvalifikaci a další podmínky (prostředí, vybavení, testy…). A pochopitelně, pokud jim to dovolí jejich kapacita. „Jde tedy o služby možné, ale zbytné,“ charakterizuje tuto oblast služeb J. Zapletalová. Budou poskytovány za úhradu, tedy nad rámec dotace od státu. Platit je bude ten, kdo je objedná – osoba, obec, kraj nebo stát.

Představou I. Slavíkové je, že i nadstandardní činnosti by měly být hlavní součástí činnosti poradny. To se ale ekonomům nejspíš ale líbit nebude. Pravděpodobnější je, že se stanou službami poskytovanými mimo běžnou pracovní dobu. To je ale věc, o které ještě budou probíhat jednání.

Ceny nadstandardních služeb by měly být stanoveny v určitém rozmezí – a toto rozmezí by mělo podle I. Slavíkové stanovit ministerstvo školství jako vrcholné metodické pracoviště na základě návrhu, který připraví institut spolu s poradenskými asociacemi a profesními sdruženími. Konkrétní ceny pak určí v daných rozmezích zřizovatel, tedy kraj. Ceny jednotlivých nadstandardních služeb v poradenství by se tedy mohly v určitém rozmezí kraj od kraje lišit. „Současná legislativa však ještě placené služby neumožňuje,“ říká I. Slavíková.

Není ale nebezpečí, že v okamžiku, kdy bude schválen soupis standardů, omezí se služby poraden pouze na ně, protože na další už nezbude čas a peníze? Že klesne úroveň poskytovaných služeb v poradnách, protože na nadstandard nikdo nebude mít peníze? Vždyť poradny se starají často o děti z problematických a sociálně slabých rodin. Podle J. Zapletalové takové nebezpečí nehrozí, návrh standardních a nadstandardních služeb s takovou situací počítá. Pak se potřebné služby budou považovat za nezbytné a budou poskytovány bezplatně, byť by byly jinak řazeny mezi nadstandard.

Standard poradenských služeb je I. Slavíkovou, vymezen z hlediska obsahu, nikoliv z hlediska používaných metod. V tom ale vzniká problém, protože zatímco obsah činností poraden je závislý na typech problémů, které je nutné řešit, a roste relativně pomalu, používané metody se rozvíjejí velmi rychle. Jenže řada nových metod vyžaduje velmi drahé vzdělávání,které si často pracovníci platí sami. Definování činností bez toho, aby k jednotlivým činnostem byla přiřazena „obvyklá“ metoda, nejčastěji používaná v poradenství, je proto problematické.

I. Slavíková tvrdí, že standard nebo nadstandard je dán typem řešených problémů, tj. obsahem činnosti a nikoli metodou, která je pro práci s tím kterým problémem použita. Snaží se najít (zjednodušeně řečeno a mimo jiné) definici „standardnosti“ i v době, kterou poradna dítěti věnuje. Do půl roku je to standard. Pokud ale bude dítěti poskytována stejná péče dál, půjde většinou o nadstandard. Jakmile poradna podle ní splňuje kvalifikaci pro určitou metodu, je v rámci standardních činností poskytována služba za použití této metody zdarma. Problém ale je, že není dána frekvence návštěv – jednou týdně, nebo jednou měsíčně?

Věc ale není ani jinak jednoduchá – pro zajištění správného fungování poradenství se svými standardy a nadstandardy bude podle J. Zapletalové nezbytné i definování používaných metod. „Budeme se snažit ve spolupráci s profesními asociacemi upravit používání metod. Aby byly doporučené metody a nástroje pro příslušnou standardní činnost. Bude to soubor běžných metod, který bude doplňovat standardy, říká J. Zapletalová.

Podnětem k tomu bylo například prošetřování různých sporných rozhodnutí některých psychologů. I psychologové a speciální pedagogové v poradnách někdy začínají – a měli by mít jakýsi přehled nejen činností, ale i metod, které by měli znát a používat. Jde i o to, že se vstupem do EU začíná probíhat standardizace profesí. To čeká i profesi poradenských psychologů a speciálních pedagogů. Právě psychologové byli vybráni jako jedna z prvních profesí, která touto standardizací projede.

„Zatím mapujeme používané nástroje a metody psychologické a speciálně pedagogické práce v poradenství a chtěli bychom mít tento přehled hotov na konci roku. A měli bychom to stihnout tak, aby standardy a přehled běžných metod vstoupily v platnost přibližně ve stejné době,“ doufá ředitelka IPPP. „Ve chvíli, kdy bude odborník v poradně pracovat s novou, moderní a drahou metodou,“ vysvětluje svou představu I. Slavíková, „bude muset být brán jako kvalifikovanější než ostatní, a to by se mělo promítnout do jeho odměňování – včetně zařazení do tarifní třídy.“ Konečně, katalog práce s tím počítá. Hodně ale záleží na řediteli poradny. Problém může ale nastat, pokud bude stále platit obecné pravidlo, že tarif pracovníků se odvíjí od tarifů ředitelů, kteří jsou v řadě případů stejně jako ostatní odborní pracovníci ve 12. třídě.

Není nebezpečí, že v současném systému financování, který většinou nerespektuje navyšování úkolů (v podstatě jde přitom o státní zakázky – o preventivní programy šikany, drogových závislostí a dalších sociálních patologií…), s nimiž nejde potřebné množství peněz, že poradenství zemře na úbytě? „Poradny jsou v podstatě dlouhodobě financovány podle počtu žáků na školách, který klesá. Problém ale je (a to zasahuje celé školství), že počet problémových dětí naopak roste. Přitom na poradenství se často pohlíží jako na službu „zbytnou“. Může to být i tím, že poradny jsou zahlceny každodenní terénní činností a nedokážou seznámit své okolí se škálou činností a služeb, které dětem, rodičům i školám poskytují. Snad tomu právě systém standardů a nadstandardů pomůže,“ myslí si ředitelka IPPP.

RADMIL ŠVANCAR

Návrh Standardních činností PPP:

Komplexní nebo zaměřená psychologická a speciálně pedagogická diagnostika :

1) Zjišťování předpokladů pro školní docházku, skupinová a individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika školní zralosti

2) Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika předškolních dětí z důvodů nerovnoměrného vývoje

3) Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika předškolních dětí, žáků ZŠ a žáků SŠ s problémy v adaptaci a s výchovnými problémy, včetně specifických poruch chování 

4) Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika žáků ZŠ a žáků SŠ s výukovými problémy, včetně specifických poruch učení, a žáků neprospívajících

5) Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika jako podklad:

a) pro integraci žáků se specifickými poruchami učení a chování (SPUCH) nebo pro specializovanou péči v rozsahu integrace

b) pro návrhy na zařazování a přeřazování žáků se SPUCH do speciálních a specializovaných škol a tříd

6) Skupinová a individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika jako podklad pro pomoc žákům ZŠ a SŠ v případech komplikací při volbě další školy či povolání

7) Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika žáků SŠ jako podklad pro pomoc při reorientaci a přestupu na jinou střední školu 

8) Individuální psychologická a speciálně pedagogická diagnostika žáků ZŠ a žáků SŠ s osobnostními nebo sociálně-vztahovými problémy

Psychologická a speciálně pedagogická intervence:

1) Poradenská intervence (včetně telefonické) u předškolních dětí, žáků ZŠ, žáků SŠ, rodičů a učitelů v životní krizi či nouzi a individuální pomoc těmto jedincům při zpracování krize

2) Individuální práce s předškolními dětmi s nerovnoměrným vývojem, s obtížemi v adaptaci, školsky nezralých apod.i

3) Základní reedukace žáků se SPU (individuální a skupinová), jejichž problémy vyžadují odborně mimořádně náročnou speciálně pedagogickou péči 1 

4) Individuální práce se žáky ZŠ a SŠ s obtížemi v adaptaci, s osobnostními, sociálně-vztahovými apod. problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání i

5) Kariérové poradenství pro žáky ZŠ a SŠ (individuální a skupinové)

6) Poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem (v případech problémů, které negativně ovlivňují vzdělávání dítěte nebo žáka) 1

7) Poradenské konzultace a krátkodobé poradenské vedení rodičů předškolních dětí a žáků ZŠ (příp. i SŠ), kterým je poskytována individuální nebo skupinová diagnostická a intervenční péče PPP

8) Poradenské konzultace a doporučení učitelům dětí a žáků, kterým je poskytována individuální nebo skupinová diagnostická a intervenční péče PPP (tzv. intervence ve škole pro klienty)

1 - jedná se o tzv. krátkodobou intervenci, tj. takovou, která netrvá déle než ½ roku

Informační a metodická činnost. Příprava podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentace apod.:

1) Metodické vedení práce výchovných poradců a školních metodiků prevence ZŠ a SŠ

2) Příprava podkladů

a) pro integraci žáků ZŠ a SŠ se SPUCH,

b) pro zařazování žáků se vzdělávacími obtížemi do specializovaných a speciálních tříd a škol

3) Poskytování odborných konzultací učitelům v oblasti péče o předškolní děti, žáky ZŠ a žáky SŠ, jejichž školní vzdělávání vyžaduje zvláštní pozornost

4) Poskytování odborných konzultací učitelům ZŠ a SŠ v souvislosti s integrací žáků se SPUCH a s vytvářením a naplňováním IVP pro tyto žáky

5) Zpracování zpráv o klientech PPP pro rodiče, školy, soudy, policii a další instituce (postup s ohledem na zákon č. 101/2000)

6) Vedení dokumentace o klientech (postup s ohledem na zákon č. 101/2000)

7) Evidence klientů (postup s ohledem na zákon č. 101/2000) a administrativa související se standardními činnostmi

8) Metodická pomoc při tvorbě preventivních programů škol

9) Spolupráce se SVP při poskytování standardních služeb pro žáky se SPCH a s rizikem vzniku sociálně patologických jevů, pro jejich rodiče a učitele

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz