archiv
Učitelské noviny č. 44/2004
tisk článku

Neuniverzitní odysea

Jihlava čekala roky na svou veřejnou VŠ

První VOŠ vznikly za účelem toho, že půjde o jakési podhoubí, z něhož postupně vyrostou některé nové veřejné neuniverzitní VŠ. Nestalo se tak, a proto již nyní nelze hovořit o transformaci – vedle stávajících VOŠ totiž vznikají zcela nové subjekty. Prvním z nich je Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ).


Vždy to měla být VŠ

VOŠ Jihlava vznikla v roce 1994. Byla to tehdy první samostatná VOŠ v naší zemi. (Předcházejících 25 VOŠ fungovalo při SŠ.) Dalším předělem byl rok 1996 za ministra školství Ivana Pilipa, který dal vzniknout dalším 150 novým VOŠ. Vytvořil se tak zcela svébytný školský stupeň. Přesto první skupina VOŠ stále zůstávala věrna své původní filozofii – vytvořit neuniverzitní terciární sektor. Konečně v roce 1998 byl schválen nový vysokoškolský zákon, a tak se na první pohled zdálo, že prakticky již nic nebrání tomu, aby začalo zakrátko fungovat několik nových veřejných VŠ (VVŠ). Stát však nejdříve spíše preferoval realizaci vysokoškolských studijních programů VOŠ v rámci stávajících univerzit.

„O tomto modelu jsme nikdy natrvalo neuvažovali, protože v naší blízkosti neexistuje žádná VVŠ. Proto jsme prakticky nemohli mít akreditovaný vlastní studijní program pro studenty univerzity, která by byla vzdálena desítky kilometrů,“ vysvětluje LADISLAV JIRKŮ, ředitel VOŠ Jihlava, který je ministryní školství pověřen vedením nové VŠ.

Lidské zdroje jsou nejcennější

Ministerstvo vybralo v roce 1999 z VOŠ, které měly zájem o založení VVŠ, sedm kandidátů. Školy musely nejdříve vytvořit vlastní studijní program (případně ve spolupráci s univerzitou) a získat jeho akreditaci. Jihlavská VOŠ v prvním pokusu neuspěla a akreditace jí udělena nebyla. „Důvodem bylo nedostatečné personální zabezpečení. Byl to problém nejen náš, ale i převážné většiny dalších postupně vznikajících soukromých VŠ. Myslím si, že kritéria na počty profesorů, docentů a doktorů jsou pro neuniverzitní VŠ příliš náročná. Máme totiž jiný profil absolventa než univerzity. Navíc je deklarováno, že v rámci bakalářských studijních programů se nemáme zabývat vědou, ale tvůrčí činností. Z toho plyne, že profesoři a docenti v těchto programech nenajdou dostatečné uplatnění,“ myslí si Ladislav Jirků.

Nakonec se potřebný počet lidí s příslušnými akademickými a pedagogickým hodnostmi podařilo sehnat a škola napodruhé vytouženou akreditaci získala. Hlavními personálními zdroji byly Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, se kterou jihlavská VOŠ spolupracuje již od začátku své existence, a pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE). Někteří z nových učitelů se kvůli vzniku nové VŠ do Jihlavy i přestěhovali.

Hlavně některé menší VŠ mají čas od času problém s tím, že tito tolik cenění nositelé titulů přislíbí svoje působení hned na několika VŠ, práci pak nezvládají a mohou tak některou ze škol dostat do nemalých problémů. Zdá se, že jihlavská VŠ se této nepříjemnosti úspěšně vyhýbá. „Pokud tito kmenoví učitelé dojíždějí, snažíme se jim přizpůsobit rozvrh a také jim zajistit i krátkodobé ubytování, s čímž nám pomáhá zdejší magistrát,“ doplňuje Jirků. (Třináct učitelů jihlavské VŠ nyní studuje v doktorských studijních programech.)

Mezi akreditací a parlamentem

Další etapou na dlouhé cestě ke vzniku nové VŠ byl krok, jenž soukromé VŠ dělat nemusejí. Každá VVŠ, a je jedno zda jde o univerzitní, či neuniverzitní školu, musí být schválena parlamentem, tudíž pro ni musí být vytvořen speciální zákon. Ten byl pro VŠPJ nakonec přijat letos v červnu. Z toho však vyplývá, že mezi akreditací a konečným podpisem prezidenta uplynuly nějaké tři roky. Opět se nabízí otázka, proč to trvalo tak dlouho?

Poté, co se udělením akreditace vyřešil personální problém, zůstaly zde ještě překážky majetkoprávního charakteru. A to i přesto, že nikdo nároky a potřeby budoucí VŠ nezpochybňoval. Naopak. „Od začátku kraj jako zřizovatel VOŠ jasně deklaroval, že s převodem majetku nebude žádný problém,“ potvrzuje Ladislav Jirků. Krajské zastupitelstvo tento záměr potvrdilo i svými usneseními. V prvním usnesení přislíbili zastupitelé podporu nové VŠ, ve druhém se říká, že do šedesáti dnů po vzniku VVŠ převede kraj majetek VOŠ na tento nový subjekt. Záhy se však ukázalo, že usnesení zastupitelstva není podle výkladu právníků MŠMT i parlamentu dostačující.

„Na straně ministerstva školství se objevila obava, co se stane, když toto usnesení o záměru zastupitelstvo nesplní. Snažili jsme se proto s tehdejším vedením kraje, paní náměstkyní hejtmana Štěrbovou a dokonce i pak s panem hejtmanem Dohnalem přesvědčit legislativce, že zde neexistuje nic, co by zavdávalo příčinu k těmto obavám,“ vzpomíná Jirků. To se jemu i krajským špičkám nakonec skutečně podařilo. Co by se však stalo, kdyby nezvítězilo osobní jednání nad legislativním chaosem?

Vzniká-li veřejná instituce, musí mít majetek, byť to není ve vysokoškolském zákoně výslovně zmíněno. Z toho podle některých právníků vyplývá, že kraj by měl budoucí VŠ majetek před jejím vznikem nejdříve předat, a to prostřednictvím státu. Ovšem jiná legislativa zase říká, že stát ho musí nejdříve nabídnout už existujícím subjektům. Teprve když se o takovýto majetek žádná škola nepřihlásí, může ho potom poskytnout vznikající instituci.

Dnes již víme, že kraj své slovo dodržel. Přesto i po onom období legislativního vakua či přesněji řečeno patu si stát nechal pojistku. Pokud by kraj z nějakých důvodů do roku 2009 nezajistil převod majetku, stát ho musí pro VŠ zabezpečit.

Výuka začne v únoru

Ani po červnovém přijetí příslušného zákona nebylo ještě jisté, kdy škola vlastně začne fungovat. Nakonec padl definitivní termín: únor 2005. Proč se však nemohlo začít klasicky, tedy se zahájením nového akademického roku? Navíc ani tento definitivní termín nebyl nějakou dobu úplně jistý…

„Náš studijní program musel totiž znovu projít akreditací. A nikdo nemohl s jistotou zaručit, že akreditace dopadne dobře,“ objasňuje Jirků. Akreditační komise program doporučila, a od října měla nová VŠ již konečně všechno, co potřebovala k zahájení výuky. Ovšem byl zde ještě jeden problém.

Zákon říká, že daná VŠ musí nejméně čtyři měsíce před zahájením výuky vypsat přijímací řízení. To proběhne v lednu a proto se začne vyučovat až od poloviny února. A co konkrétně?

Zatím to bude studijní program Finance a řízení. Škola ještě neví, jak velký bude o studium zájem, protože si uvědomuje atypičnost období, kterým výuku zahajuje. Ovšem počítá minimálně s podstatnou většinou studentů prvního ročníku VOŠ, kteří studují příbuzný program se stejným názvem. Mnoho z nich potvrdilo, že se chce do přijímacího řízení přihlásit. 

Zvláště se vznikem tří desítek soukromých VŠ, z nichž většina je zaměřena právě na ekonomii, je zde pro novou VŠ vytvořeno velké konkurenční prostředí. „Máme výhodu v tom, že jsme jednak regionální VŠ, jednak se snažíme studijní program rozšířit o různé zajímavé studijní směry – informatika nebo cestovní ruch,“ uvádí Jirků.

Škola by také ráda umožnila získání bakalářského titulu těm, kteří jsou letos již ve třetím ročníku na ekonomiku zaměřeného studia na jihlavské VOŠ. Nemá na to však ještě kapacitu. Nejen že student nemůže hned postoupit do vyšších ročníků, které samozřejmě ještě neexistují, ale nepočítá se ani s individuálním studijním plánem, jenž by také případně umožňoval rychlé získání diplomu. Důvodem je především to, že na takovéto nestandardní způsoby studia nemá škola dost učitelů. Avšak až bude existovat alespoň druhý ročník VŠ, bude rychlejší studium z principu možné a škola s ním i počítá. (Nový školský zákon dané VŠ umožňuje, aby za podmínek, které si sama stanoví, uznala studentovi předchozí vzdělání na VOŠ.)

Škola se bude rozrůstat

VŠ polytechnická Jihlava chce postupně akreditovat další studijní programy, které vycházejí ze zaměření VOŠ – Cestovní ruch a Počítačové systémy, připravuje však také výuku dalších oborů. Jejich skladba vychází především z potřeb regionu.

„Strojírenský bakalářský studijní program staví na spolupráci s VUT Brno a firmou Bosch, kde bude probíhat praktická a laboratorní výuka. Zrovna nyní s nimi uzavíráme rámcovou smlouvu, na jejímž základě bychom v září příštího roku měli zahájit výuku studijního programu Strojírenská technologie, a to v kombinovaném studiu. Tento program je akreditovaný na VUT. Podobně postupovala VOŠ už dříve v případě studijního programu Personální management, na nějž má akreditaci Univerzita Palackého v Olomouci a který se zde vyučuje již třetím rokem. V průběhu jednoho dvou let bychom chtěli tyto programy akreditovat jako své vlastní,“ informuje Ladislav Jirků.

A je zde ještě jeden projekt, na kterém participuje nová VŠ. Jihlavská VOŠ má připravený studijní program Porodní asistentka, který by se měl realizovat v rámci Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Tento program má však zatím zůstat při VOŠ, a teprve kdyby se podařilo získat akreditaci, bude nadále realizován v rámci nové VŠ.

To, že se tento studijní program nakonec stane součástí jihlavské VŠ, vychází i z pravděpodobného předpokladu toho, že zanikne VOŠ. (V důvodové zprávě k zákonu o jihlavské VŠ se říká, že VOŠ půjde postupně do útlumu.) „Teoreticky se dá hovořit ale i tom, že o VOŠ bude i nadále zájem. O její další budoucnosti však musí nyní rozhodnout nová rada kraje, která vzešla z nedávných voleb,“ dodává Jirků. (VOŠ nyní využívá majetek VŠ na základě takzvané smlouvy o výpůjčce.)

A proč první neuniverzitní VVŠ vznikla právě v Jihlavě? Jednak se předcházející VOŠ vždy drala o místo na slunci – víme již, že byla první samostatnou VOŠ a zanedlouho se stala i největší v republice. Důležitým důvodem je však i absence VVŠ na Jihlavsku.

„Za celou dobu, kdy vznikala naše VŠ jsme se nikdy nesetkali s tím, že by nám někdo do cesty úmyslně kladl překážky. Naopak ministerstvo školství nám poskytovalo potřebnou metodickou pomoc, kraj přispíval po tři roky na mzdy docentů a profesorů. V regionu jsme po celu dobu měli podporu napříč všemi politickými subjekty,“ uzavírá Ladislav Jirků, který na dotaz UN potvrdil, že se bude ucházet o funkci rektora.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz