archiv
Učitelské noviny č. 45/2004
tisk článku

Elektrotechnici si stěžují

Studenti středoškolského maturitního oboru Elektrotechnika velmi negativně hodnotí dosažení odborných praktických znalostí a dovedností. Spokojenost vyjádřila pouze polovina respondentů, což je ve srovnání se studenty jiných zkoumaných oborů výrazně nepříznivý výsledek. V čem je problém?


Průzkum

Autorem průzkumu, o němž tu půjde řeč a který se zaměřuje na přechod absolventů škol do praxe a jejich uplatnění (viz protější strana), je Národní ústav odborného vzdělávání. Ten se soustředil na porovnání odpovědí téměř dvou tisíc osmnáctiletých středoškoláků, studujících v šesti oborech – ve Strojírenství, Veřejnosprávní činnosti, v Elektrotechnice, Obchodní akademii, Managementu v oboru a také Hotelnictví a turismu. Otázky mířily do mnoha oblastí, které ovlivňují volbu povolání a příslušného oboru, následující text se však soustředil pouze na jeden dílčí, přesto zajímavý výstup týkající se oboru Elektrotechnika. Hledali jsme odpověď na otázku, proč jsou jeho studenti nespokojeni s úrovní svých praktických dovedností. Na rozdíl od studentů z ostatních oborů právě oni vstupovali do školy s nadprůměrným zájmem o studium. Pak ale přišlo zklamání. Co si o tom myslí ředitelé středních škol, kde se tento obor otevírá? Zde jsou dvě vybrané odpovědi, které shrnují většinu zdůvodnění, která se nám podařilo získat.

Všeobecné na úkor praxe

„Přiznám se, že jsem se nesetkal s tak negativními zkušenostmi – třeba že by nějaký absolvent říkal, že se musel něco od základů naučit,“ uvedl ředitel SPŠ v Ostrově JAN KULÍK. (Škola vyučuje mimo jiné obor Elektrotechnika, který se zaměřuje na silnoproud či sdělovací techniku.)

„Z části je na vině vybavení škol, které bude vždycky pokulhávat - za ty peníze, které na jeho nákup můžete použít, toho opravdu moc nekoupíte. Skutečností je také tendence, která směřuje ke všeobecnému vzdělání, což jde proti posilování praktické výuky. Když bude odborná škola posuzována vzhledem k nové maturitě hlavně podle výsledků v češtině nebo v matematice, pak nemůžeme očekávat posilování hodin praxe, kterých je skutečně málo. I kdybychom se nám ale podařilo zvýšit hodinovou dotaci, opět narazíme na problém vybavenosti školy technologiemi, přístroji... Navíc v elektrotechnice na rozdíl od jiných oborů se setkáte s velkou variabilitou nejrůznějších i velmi drahých přístrojů, s nimiž není ani technicky možné studenty seznámit. Strojaři, které máme u nás ve škole také, jsou na tom z tohoto hlediska lépe. 

Další oblast, která souvisí s negativním hodnocením studentů, je nízký počet podniků, kde se skutečně dělá elektrotechnika, nebo pracovišť s větším počtem zaměstnanců, z nichž by se někdo mohl studentům víc věnovat. Podle toho pak vypadá praxe v reálném pracovním prostředí – která často ani nemusí s oborem souviset.“

Málo peněz, špatní kantoři, systémová chyba

„V naší škole jsme zavedli nadstandardní výuku předmětu praxe, kdy žáci odcházejí ve třetím a ve čtvrtém ročníku během školního roku na čtyři týdny na praxi. Na jiných školách to bývá ve druhém a ve třetím ročníku na závěr školního roku, kdy si škola potřebuje vyklidit třídy kvůli maturitním zkouškám,“ řekl UN JAN KADEŘÁBEK, ředitel SPŠ a VOŠ dopravní v Praze 1.

„Praxe jsme záměrně posunuli, aby žáci mohli uplatnit svoje odborné teoretické znalosti, protože odborné předměty jako například základy elektrotechniky nebo elektronika se začínají vyučovat od druhého ročníku. Předměty tvořící zaměření oboru, v našem případě sdělovací a zabezpečovací technika, přicházejí na řadu až ve třetím a čtvrtém ročníku. V tomto modelu praxí si tak studenti mohou ověřit, co se ve škole naučili.

Peníze na vybavení jsou problém všech studijních oborů, které jsou profesně zaměřené. Jestliže dostaneme zhruba stejně prostředků jako jiné školy, kde žáci jen sedí ve třídě, pak je to problém. Stížnosti studentů na nízké praktické dovednosti mohou pramenit z nedostatečného vybavení školy, ale v některých případech může být na vině kantor, který výuku neorientuje do praxe.

U nás se problém vybavení týká i oborů zaměřených na dopravu - žáci by i tady měli přicházet do styku s posledními novinkami, s nimiž se později setkají v praxi. Ale pokud přetrvá dosavadní systém odborného školství, asi to nebude možné splnit. Například v Německu žáci už v patnácti letech podepisují smlouvu s podnikem, v němž přímo probíhá odborná výuka. Pak s dostupností špičkového vybavení nejsou žádné obtíže. Navíc v takové formě přípravy může probíhat kvalitní nejen počáteční profesní příprava, ale i celoživotní vzdělávání. Pokud u nás bude platit, že si studijní obor zavede každá škola, která prokáže určité minimum základního vybavení, tak se s podobnými výsledky průzkumů budeme setkávat bohužel asi dál,“ dodal ředitel Kadeřábek.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz