archiv
Učitelské noviny č. 10/2004
tisk článku

Osobní příplatek je v ohrožení

Vláda odložila jednání o dalších platech. Ministerstvo školství opakovaně upozorňuje, že rezervu na jejich vyplacení nemá, že ji použilo na pokrytí tarifů. V souvislosti s analýzou, kterou podpořilo svá stanoviska MŠMT ve vládě (viz Meziministerský boj o rozpočet 2004, str. 15 a 16 v tomto čísle), jsme požádali o rozhovor vrchního ředitele ekonomické sekce MŠMT ZDEŇKA BERNARDA.


Kvantifikovalo MŠMT v říjnu 2003 správně a dostatečně své požadavky vztahující se k rozpočtu 2004 a navyšování tarifních tříd? V materiálu se píše, že jste nereflektovali skutečné zařazení zaměstnanců do platových stupňů...

Už v té době jsme upozorňovali na to, že rozepsání finančních prostředků v souvislosti s 16 třídní tarifní tabulkou všem rezortům stejně, tedy o 3,659% více, vyvolá v některých rezortech problémy. Počítané průměrné zvýšení tarifní třídy o 1,5 neodpovídá realitě školství – vždyť více než 60 000 pracovníků – učitelů ZŠ bylo přeřazeno o 3 tarifní třídy. Také počítaný průměrný 9. tarifní stupeň (jak to kvantifikovalo MPSV) znamenal pro školství problém. Tehdy jsme nicméně tento model přijali. Znali jsme pouze teze rozpočtu a vycházeli z informace, že bude objem mzdových prostředků navýšen o zmíněných 3,66 %. Když jsme porovnali toto navýšení s propočtem nové tarifní tabulky (při průměrném 9. stupni), vyšlo nám, že bude scházet zhruba 500 milionů korun, o které jsme žádali.

Jenže pak do rozpočtu pronikla reforma financí, která snížila počet pracovníků o 2 %, a ministerstvo financí navíc vyšlo při výpočtu objemu financí ze základny roku 2003 snížené o tato 2 %. Nárůst objemu mzdových prostředků tak nebyl oněch 3,66 %, ale pouze 1,66 %. Tak jsme se dostali do situace, že školství chybí zhruba 1,4 miliardy korun. Na tom se konečně podepsala i skutečnost, že ve školství je starší věková skladba pracovníků než uvažovaný 9. stupeň. Víc než 63 % zaměstnanců RgŠ je zařazeno v 9. až 12. platovém stupni, z toho v nejvyšším 12. stupni jich je téměř 54 000, což je celá čtvrtina všech zaměstnanců.

Snížení o 2 % ale zasáhlo všechny rezorty…

Ano – také v přímo řízených organizacích a na MŠMT, kde vzrostla tarifní třída přibližně o průměrných 1,5 tarifu, jsme s objemem prostředků celkem vyšli. V regionálním školství, kde je nárůst třetiny pracovníků o 3 tarifní třídy, však peníze stačit nemohou. Na tuto situaci jsme právě již v říjnu upozorňovali (potřeba MŠMT na navýšení rozpočtu odpovídala cca 4,5 %) a s MPSV se na tomto specifiku dohodli. MPSV dokonce připravilo usnesení do vlády, že rezorty provedou kvantifikaci a MF rozdělí prostředky diferencovaně. MF se však proti tomu postavilo, text MPSV vládou neprošel a výsledkem je zprůměrňované rozdělení finančních prostředků na rok 2004 a dnešní situace ve školství.

MPSV ale dnes hovoří o tom, že učitelé neměli být do 12. třídy zařazováni…

Vím o tom. V posledním materiálu se to opravdu objevilo, je to ale v rozporu s výsledky jednání, která MŠMT s představiteli MPSV vedlo, a v rozporu se zásadní filozofií MŠMT při aplikaci 16 třídní tabulky.

MF vám ovšem vyčítá zvyšování požadavků?

To je ale povrchní a velmi neseriózní stanovisko. Naší analýzu nikdo z MF nezpochybnil a vypadá to, jakoby ji ani nikdo pořádně nečetl. V říjnu jsme dostali za úkol usnesením vlády prověřit a zpřesnit kvantifikaci dopadů přechodu na nový tarifní systém a prověřit možnost řešit problémy v rámci vlastního rozpočtu. To jsme v termínu udělali. Po zapracování všech nových údajů jsme řekli, že některé výdaje, které rozpočet dostatečně nekryje (v rámci SIPVZ, církevní školy, soukromé školy, dopad změny DPH, vysoké školy) zajistíme v rámci svého rozpočtu. Neuplatnili jsme ani prostředky nutné na pokrytí růstu věku zaměstnanců ve školství. Velmi tvrdě jsme „zakrojili do vlastního masa“. Přesto zmíněné faktory (vyšší tarifní stupeň a přechod plné třetiny zaměstnanců o tři třídy) představují částku asi 1,4 miliardy, kterou MŠMT v rozpočtu nemá. Není to zvyšování požadavků, jen zpřesnění čísel, které jsme přesně zdůvodnili.

Proč jste skutečné zařazení pracovníků v platových stupních neuváděli již v říjnu 2003 při první kvantifikaci potřebného nárůstu mzdových prostředků?

Tehdy jsme ještě neměli informaci o skutečném průměrném platovém stupni ve školství, je to údaj, který jsme nikdy před tím nepotřebovali a první data byla za 1. – 3. čtvrtletí roku 2003 k dispozici na konci loňského roku.

Toto zpřesnění jste ale předložili již v prosinci. Proč se o tom jedná až nyní?

Náš materiál zůstal na MF ležet několik týdnů. Ministr financí jej předložil až spolu se svým stanoviskem a stanoviskem MPSV, které v něm zastává jiný názor na zařazování učitelů, než bylo v říjnu dohodnuto. Výsledkem je usnesení, že se vše bude řešit společně s materiálem MPSV o dalších platech v rozpočtových a příspěvkových rezortech. A vláda nyní dala všem rezortům za úkol, aby kvantifikovaly dopady nové tarifní stupnice a dalších platů. Je to věc, o které jsme my jednali již v říjnu.

Mluvíte o dalších platech. Jakou hrají roli v této hře?

Nárůst platových tarifů se měl pokrýt ze zmiňovaných 3,66 % navýšeného rozpočtu (resp. jen 1,66 %) a z 80 %, o které se počítalo, že budou další platy letos kráceny. Jenže ve školství to na pokrytí tarifních platů nestačilo a museli jsme využít i zbytek dalších platů – tedy 20 %. A ještě to bylo málo. Dnes to je tedy tak, že na další platy není žádná rezerva. Vše je vyčerpáno.

Kolik na další platy tedy potřebujete?

Na další platy ve výši 10 % 13. a 14. platu včetně odvodů zhruba miliardu.

A pokud je nedostanete?

Další platy jsou nárokovou složkou platu. Musely by být tedy vyplaceny – na úkor nenárokových složek. Tedy na úkor zejména odměn, které tvoří cca 20 % z nenárokových složek, tedy asi miliardu. Což by asi ředitelé udělat nechtěli, projevilo by se to tedy na osobním ohodnocení.

MPSV také kritizuje metodický pokyn MŠMT a tvrdí, že má za následek problémy v rozpočtu.

Jenže přechod na 16 třídní tarifní tabulku mělo základní filozofii právě v tom, že se narovná postavení zejména učitelů základních škol v hierarchii platů. Pokud se toto zpochybní, pak nemělo smysl nový tarifní systém zavádět.

Ministryně školství v dopisu ministru financí z prosince píše, že deficit školského rozpočtu je neřešitelný. Z materiálu pak plyne, že na konci roku, kdy celé ministerstvo včetně vás tvrdilo, že na tarify a nadtarify peníze jsou, chybělo zhruba 350 milionů korun. Ministerstvo tedy lhalo?

Nelhalo. Peníze sice chyběly, ale za cenu zrušení veškerých programů (kromě posílení dvou hodin pro 2. stupeň ZŠ) a využití i 100 milionů z obvyklé rozpisové rezervy jsme oněch 342 milionů pokryli, neboť jsme museli zrealizovat rozpis rozpočtu k 15. lednu 2004. V polovině ledna tedy naše slova byla pravdivá. Ovšem v rezervě nezbylo nic, a pokud vláda a ministerstvo financí na naše analýzy nezareaguje, peníze na další platy, jak jsem řekl, bude nutné vzít z nadtarifních složek platu.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz