archiv
Učitelské noviny č. 10/2004
tisk článku

Návrh novely přichází se změnami v hospodaření VŠ

V Senátu Parlamentu ČR by se měl zanedlouho projednávat návrh novely vysokoškolského zákona. Jde o několik bodů, které se týkají zejména hospodaření veřejných vysokých škol (VVŠ). Tím hlavním tématem, které bude ale politicky jen těžko průchodné, jsou poplatky za studium. Spolu s nimi se zde však objevuje i několik méně kontroverzních užitečných změn, které by koaliční poslanci nemuseli vnímat jako něco, co je v rozporu s vládním programovým prohlášením.


Dobrovolné školné

Základem pro stanovení poplatků za studium by mělo být 5 procent z průměrné částky připadající na jednoho studenta. Jde o finance z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých MŠMT ze státního rozpočtu VVŠ v daném kalendářním roce. Pro výpočet tohoto základu by sloužily údaje za uplynulý kalendářní rok. Poplatek za studijní obor na jedné VVŠ by mohl být pro různé studijní obory různě vysoký, nejvýše však trojnásobek základu za akademický rok. Teď ale to hlavní, proč nejde o typické školné: V návrhu novely se doslova říká, že VVŠ "může stanovit poplatek za studijní obor", což jinak řečeno znamená, že každá univerzita se bude moci sama rozhodnout, zda poplatky zavede, nebo ne.

"Hlavní filozofií návrhu je, že zvyšujeme autonomii VŠ. Na ní bude záležet, jestli poplatky chce, nebo ne. Musíme také reagovat na to, že vstupujeme do EU. Začínáme být jednou z mála zemí, kde se za studium nic neplatí, a to není udržitelné," komentuje návrh novely jeden z jejích dvou autorů z řad senátorů VÁCLAV ROUBÍČEK, prorektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a pokračuje: "Škola, která si je jista svou kvalitou a ví, že studenti na ní půjdou - přestože zaplatí třeba deset tisíc - poplatky za studium klidně stanoví. Škola, která si jistá není, poplatky nezavede."

Vláda, včetně MŠMT, tento bod ale nepodpoří: "Zavedení poplatku za studium, nebo-li v určité podobě školné, je v kolizi s programovým prohlášením vlády a ministerstvo ho proto nemůže podporovat," říká PETR KOLÁŘ, náměstek ministryně školství pro VŠ.

Senátor Roubíček zde však vidí jistou možnost právě v sociálním významu poplatků. VVŠ by totiž podle návrhu musela alespoň třetinu vybraných peněz vkládat do stipendijního fondu: "Jde o kompromis v rámci současné politické scény. Školné je momentálně bohužel nereálné. Návrh poplatků je v senátu rozhodně průchodný (ve školském výboru bylo osm pro, jeden se zdržel), ve sněmovně uvidíme... Snažím se přesvědčit poslance, že senátorský návrh je sociálnější, než dosavadní systém, který vlastně žádná stipendia pro studenty neumožňuje."

Dotace v kategorii příspěvek

Stejně jako je zde dobrovolné školné terminologicky označováno názvem poplatek za studijní obor, také nový druh státní dotace má svůj specifický termín: příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a výzkumnou činnost. O co jde?

Současný systém státních dotací by zůstal zachovaný, k tomu by však podle návrhu přibyly navíc ještě státní příspěvky. O výši příspěvku by rozhodovala podobná kritéria jako o výši státní dotace: finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.

"Dotace na příští rok je nyní vypočítávána na základě minulých parametrů. To znamená, že škola je vlastně placena za činnost, kterou již provedla. VŠ se tak musí starat nepřiměřeně dlouho o to, aby vytvořila dojem, že jde vlastně o dotaci na budoucí činnost. Předpokládám, že příspěvek by se vypočítával stejně jako současná dotace," vysvětluje další ze dvou autorů návrhu novely JIŘÍ ZLATUŠKA, rektor Masarykovy univerzity v Brně.

Neméně důležitým důvodem pro zavedení institutu příspěvku je rozdílný režim vypořádání vztahů se státním rozpočtem. Příspěvek je chápán v podstatě jako úhrada státu VVŠ za poskytování veřejných statků - služeb, které jsou zahrnuty do hlavní činnosti školy. Rozdíl oproti dotaci je ten, že finanční zůstatek z příspěvku je převoditelný do rozpočtů školy v dalších letech. Nejde navíc o žádné české specifikum. Ponechání nevyčerpaných prostředků VVŠ je v zahraničí běžnou praxí, která napomáhá rozvoji terciárního sektoru. Stejně jako v případě poplatků za studium, tak i v souvislosti s příspěvky se počítá se zavedením nového fondu.

Petr Kolář si myslí, že změna v tomto bodu by VVŠ pomohla: "Převoditelnost finančních prostředků je problematická. Současná úprava umožňuje jen určitou převoditelnost. Co ale není prozatím možné, je vytvoření fondu, ve kterém by se mohly tyto prostředky kumulovat, což by VŠ rozhodně pomohlo. Nový návrh zákona o veřejných výzkumných institucích umožňuje těmto subjektům fondy vytvářet. VVŠ oprávněně poukazují na to, že by přijetím tohoto návrhu byly výzkumné instituce zvýhodňovány." "

Školy jako akcionáři

Budoucího ekonomického chování VVŠ se také týká zpoplatnění studijního programu, který si objedná obchodní společnost, úřad státní správy nebo samosprávy. "Prostor zde nyní je, ale na hraně zákona - záleží na odlišných právních výkladech. Faktem ale zůstává, že poplatek za samostatný studijní program vyžadovat nelze," tvrdí senátor Roubíček.

Podle současné právní úpravy mohou VVŠ nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo takové, za jejichž splacení se stát zaručil. Autoři návrhu novely chtějí VVŠ umožnit majetkovou účast v akciových společnostech zabývajících se vzděláváním nebo aplikovaným výzkumem a rozšířit tak spektrum jejich ekonomických možností. Univerzity by i nadále nemohly do těchto akciových společností vkládat majetek z vlastnictví státu nebo poskytnutou dotaci.

"V některých případech se ukazuje, že VŠ by mohly vyvíjet naprosto legální aktivity tohoto druhu, ale brání jim v tom současná legislativa. Otevření této možnosti vidím jako pozitivní," sděluje svůj názor náměstek Kolář.

Se změnami v hospodaření VVŠ souvisí i nová formulace pravidel při sestavování rozpočtu VVŠ. Nyní zákon vyžaduje, aby rozpočet univerzity byl vždy sestavován jako vyrovnaný. Navrhované znění říká, že nesmí být sestavován jako deficitní. To znamená, že škola by mohla vytvářet finanční přebytky.

V rámci novely vysokoškolského zákona navrhují oba senátoři změny i v další legislativě, která se dotýká fungování VVŠ. Jde o příspěvek na stravování a ubytování, který by měl být vyjmut z kategorie stipendií, jež se započítávají do rozhodných příjmů u státní sociální podpory.

Senátoři také navrhují osvobození VVŠ od daně z příjmu právnických osob. Argumentují zvýšením jednak stimulace pro školy, jednak jejich odpovědnosti za hospodaření. Stejně VŠ odvedly na daních z příjmu v roce 2002 jen 3,5 milionu korun...

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz