archiv
Učitelské noviny č. 09/2004
tisk článku

Vzniká konkurenční školský zákon

V říjnu loňského roku vyvěsila ODS na svých webových stránkách pod názvem Modrá šance ve vzdělávání svoji představu o reformě našeho školství. Z diskuse nad tezemi uvažovaného školského zákona vznikl věcný záměr, který je opět předložen k veřejné diskusi (www.ods.cz). O jeho přiblížení jsme požádali stínového ministra školství ODS a předsedu parlamentního školského výboru WALTRA BARTOŠE.


Na čí stranu se kloníte v jednání P. Buzkové a P. Mareše nad vládním návrhem zákona?

Na žádnou, protože to, co zpočátku vypadalo jako fundamentální spor, byly jen mediální hrátky. Pěkně namalovaná skořápka kraslice bez obsahu. Od začátku říkáme, že vládní návrh je špatný. Samotná kritika však nestačí, považuji za korektní, abychom také sami řekli, jak si to představujeme. Proto jsme se rozhodli, že připravíme vlastní věcný záměr školského zákona a předkládáme ho k diskusi veřejnosti. Právě tuto fázi, která je naprosto nezbytná v legislativním procesu, ministryně Buzková opomenula. Namísto toho, aby napřed vypracovala věcný záměr a vedla diskusi se zainteresovanými partnery, začala podivným způsobem lepit přímo paragrafované znění.

V čem se váš věcný záměr liší?

Především je to skutečně zákon o vzdělávání, nikoli o školách. Řeší práva a povinnosti občanů, kteří se vzdělávají, a dalších subjektů v oblasti vzdělávání. Filozoficky vychází z principu, že stát má financovat vzdělávání občanů, nikoli instituce. Samozřejmě že finance mají jít za konkrétním občanem, bez rozdílu toho, kde se vzdělává. Naše předloha velmi zužuje roli úřednického rozhodování. Naopak posiluje volbu rodičů, žáků a studentů v oblasti nabídky vzdělávání, a posiluje samozřejmě také autonomii školy.

Můžete být konkrétnější?

Například stávající právní stav i ministerstvem navrhovaný školský zákon vytvářejí situaci, kdy žák nebo student se hlásí do školy, splňuje předpoklady pro studium, ale škola ho nemůže přijmout, i kdyby byla ochotna tak učinit. Brání jí kvóty nastavené úředníky. Tohle v našem věcném záměru nenajdete. Nebo dnes tak neblaze „populární“ výjimky udělované školám. Náš návrh vůbec neuvažuje, že by něco takového bylo zapotřebí. Stát pouze vymezí podmínky, za nichž se vzdělávání poskytuje, a řekne, jakým způsobem bude hrazeno - všechno ostatní bude na zřizovatelích a školách samotných. Žádný úředník nebude rozhodovat, která škola má a která nemá existovat. Počítáme přitom však se speciální podporou, určitým paušálem, pro vesnické školy, které zajišťují dostupnost základního vzdělání.

Stále předpokládáte, že peníze by měly jít školám přímo od státu?

Podstatné je, aby peníze pro školu byly nárokové. Obrazně řečeno: Není důležité, kolika rukama obálka s penězi projde. Hlavní je, aby ji otevřeli až ve škole.

Změnil se váš názor na školskou právnickou osobu?

Žádné prapodivné právní hybridy nevytváříme. Domníváme se, že by školská právnická osoba způsobila komplikace nejen soukromým, ale i církevním školám. Navíc zde dochází k jisté nerovnosti ve vzdělávání, protože ten, kdo se stává školskou právnickou osobou, je oproti jiným zvýhodněn. My naopak i v oblasti financování prezentujeme rovný přístup ke vzdělání, když říkáme, že peníze půjdou za žákem ve stejném objemu bez rozdílu zřizovatele.

V čem se ještě váš návrh od vládního odlišuje?

Myslíme si, že v decentralizovaném školství by ČŠI měla být výhradně kontrolním orgánem. Chceme zavést pořádek v evidenci zřízením rejstříku škol, který bude evidovat dva typy subjektů: školu a vzdělávací zařízení. Oba budou mít právo vydávat státem uznané certifikáty, ale jen škola bude mít automaticky nárok na dotaci. Vzdělávací zařízení, kterým se rozumí zařízení pro další vzdělávání dospělých, může ve výjimečných případech dotaci dostávat, ale nemá na ni nárok. Princip, který otevírá volnější přístup k certifikátům v oblasti odborného vzdělávání, je postaven na myšlence, že důležitější než chodit do školy je prokázat určité dovednosti a znalosti. Znamená to, že člověk si může kdykoli v průběhu života tímto způsobem rozšiřovat kvalifikaci.

Do jaké míry konzultujete své záměry s učiteli?

Určitě víc než paní ministryně školský zákon. Text je na webu předložen k veřejné diskusi. Vedu debaty s pedagogickými pracovníky, zřizovateli, se zástupci samosprávy v různých koutech republiky. Pravidelně komunikuji se soukromými i církevními školami, s těmi možná lépe než zástupci KDU-ČSL. Získané podněty a připomínky využijeme při přípravě paragrafovaného znění zákona. Po vítězných volbách tím ušetříme čas, do půl roku pak může být školský zákon předložen Poslanecké sněmovně.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz