archiv
Učitelské noviny č. 09/2004
tisk článku

Zřizovatelé při rušení základních škol komunikují s ČŠI minimálně

Nad faktorem kvality vítězí malý počet žáků


Proslýchá se, že v rámci rušení základních škol se stále objevují případy, kdy první, kdo se dozví o likvidačním verdiktu zřizovatele, je regionální tisk. Budoucí exředitelé škol mizejících do propadliště dějin si pak musejí koupit noviny, aby se vůbec dozvěděli, jaká je čeká budoucnost. Také ČŠI má velice neucelenou představu o rušených školách. Jen občas ji některé ze zastupitelstev požádá o inspekci před konečným verdiktem...

Informace chybí

V zásadě lze současnou pozici inspekce vůči zřizovatelům při rušení či slučování škol rozdělit do tří kategorií: Komunikace neexistuje prakticky žádná, takže ČŠI se o rušené škole dozví až poté, co je vyřazena ze sítě škol, nebo je inspekce průběžně informována a nakonec, ve výjimečných případech, je dokonce o inspekční návštěvu požádána ještě před zásahem do existence školy. Které inspektoráty zapadají do první kategorie?

V Pražském inspektorátu dostatečný přehled o slučování nebo rušení škol neexistuje. Informace o změnách v rozhodnutí o zařazení do sítě škol sice inspektorát dostává na vědomí, ale nepravidelně, se zpožděním a není vůbec jisté, jestli se k inspektorům dostávají všechny potřebné informace. Nicméně ředitelka inspektorátu HANA ZVONÍKOVÁ dodává: "V případě Prahy šlo vždy o řešení v zájmu efektivního uspořádání sítě škol. Kritériem byla vždy naplněnost škol, protože postupné vyprazdňování škol je bohužel realita. K optimalizaci docházelo tak, aby byla zajištěna dostupnost a aby byl zachován vzdělávací program."

Také na Ústeckém inspektorátu podobně jako v Praze nedisponují dostatečnými informacemi o současné optimalizaci sítě škol. "Ovšem žádný extrémní případ, kdy byla škola zrušena nebo sloučena a byla ČŠI hodnocena příznivě, nelze v Ústeckém inspektorátu uvést," informuje ředitel inspektorátu JOSEF SUŠANKA. Zdá se ale, že Ústecký inspektorát můžeme zároveň zařadit i do naší třetí pomyslné kategorie. Sušanka totiž dodává, že zřizovatelé po inspektorech požadují návštěvy škol z důvodu připravované optimalizace. "Inspekční zpráva byla a bude možná využita zřizovatelem při rozhodování o zrušení či sloučení, ale rozhodujícími kritérii byly a budou patrně vždy ekonomické důvody nebo nedostatečná naplněnost školy."

Ani Liberecký inspektorát nemá aktuální a přesné informace o rušených školách. "Záleží pouze na libovůli zřizovatele, zda nám dá tyto údaje na vědomí. Hlavním kritériem rušení je však vždy ekonomika provozu a snižující se počty žáků. Není zatím znám případ, že by byla zavřena škola, která by vykazovala dobré výsledky," sděluje ředitel inspektorátu JIŘÍ VORLÍČEK.

Ani na Jihomoravském inspektorátu nemají vůbec žádné informace o rušených základních školách.

Na Vysočině informace mají a žádné problémy nezaznamenali, jak plyne ze slov MILANA POHLA, ředitele inspektorátu: "V průběhu snižování počtu subjektů nebyla ani jednou ČŠI oslovena, ani vyrozuměna v souvislosti s případnými negativními reakcemi osob a subjektů, kterých se spojování či rušení zařízení dotklo."

V naprosté většině případů (12 ZŠ zrušených nebo sloučených za poslední dva roky) byly školy v různých oblastech hodnoceny jako velmi dobré až dobré. Jen zcela výjimečně byly některé sledované jevy hodnoceny jako vyhovující. "Celkové hodnocení subjektů, které zanikly, nelze podle stávající metodiky určit," dodává Pohl.

V Pardubicích ČŠI radní nepotřebovali

Pardubický inspektorát neuvádí na základě dotazu UN také žádný případ. Sloučení nebo i zrušení základních škol je podle ředitele inspektorátu Vladimíra Bláhy vždy odůvodněné, a to počtem žáků.

Zdá se, že tento společný jmenovatel se týká i ZŠ Gorkého v Pardubicích, kde zastupitelé města jednali v polovině února o útlumu provozu školy. Dostavil se velký počet učitelů i rodičů, kteří se neúspěšně snažili útlumu zabránit. Argumentovali tím, že škola má jedenáctiletou tradici v alternativní výuce.

"Provozní a investiční náklady na budovu školy jsou příliš vysoké," tvrdí JAROSLAV DEML, náměstek primátora. "Do konce roku bychom proto měli rozhodnout, jakým způsobem budou třídy s netradiční formou výuky přemístěny. Zatím se zdá, že tato forma výuky je zajímavá a potřebná." Přesnější představu o tom, o jakou výuku vlastně jde, místostarosta ovšem neměl. Odkázal nás na JAROSLAVU ZEMÁNKOVOU, vedoucí odboru školství.

"Škola se profiluje jako alternativní, ale názory na obsah tohoto označení se liší. MŠMT považuje za alternativu školy waldorfské a Montessori. ZŠ Gorkého ale vyučuje podle vzdělávacího programu Základní škola, pouze používá některé prvky z waldorfského školství."

Mezi důvody, které vedly k útlumu patří i to, že v tomtéž městském obvodě, kde se nachází ZŠ Gorkého, jsou ještě 4 úplné ZŠ. Navíc provozní podmínky školy nejsou prý úplně vyhovující. "V rámci útlumu by škola již nezapisovala do prvního ročníku. Uvažovalo se i o tom, že by děti přešly po třídách nebo i celých stupních na okolní školy. Navíc ZŠ Gorkého má vzdělávací program se zaměřením na tělesnou výchovu, a sportovní třídy by mohly přejít na školu s mnohem kvalitnějšími, přímo luxusními tělocvičnami," upřesňuje Zemánková.

Zastupitelé neprojevili zájem o inspekci kvůli rušení či prozatím útlumu školy. Někteří z nich si sice přečetli zprávu ČŠI z její poslední návštěvy, hodnocení je však z října 2000. Škola byla ve zprávě hodnocena jako velmi dobrá. Zastupitelé se ale především řídili logikou, že pokud by nyní byla škola opravdu vynikající, neměla by v ročníku jen po jedné třídě, když ostatní okolní školy mají po dvou až čtyřech třídách.

Inspektoři nevyhověli

Přesnou statistiku o rušených školách si vedou na Moravskoslezském inspektorátě. Jedna z posledních zrušených škol je ZŠ Opavská V Krnově, která zanikla k 31. 8. minulého roku. I zde byla škola zrušena kvůli nedostatečnému počtu dětí. Do školy s kapacitou 540 žáků chodilo jen 350 dětí (16,4 žáka na třídu). Nyní má Krnov ještě 6 ZŠ.

"V minulém volebním období vyvolalo uvažované rušení školy bouřlivé debaty s rodiči, a proto zastupitelé od svého záměru na čas ustoupili," sděluje místostarosta LADISLAV SEKANINA.

S dopravou problém nebyl. Školy se v Krnově nacházejí blízko sebe. Situace byla ale komplikovaná v tom, že na se škole se učily děti s diskalkulií, disgrafií a dislexií.

"V současném volebním období jsme se na rušení připravili důkladněji. Podrobně jsme jednali s ostatními školami o přesunu žáků, učitelů a o využití programu Národní škola pro handicapované děti. Podařilo se nám převést všechny kantory kromě jednoho, který ze školství odešel a Národní škola doplnila volné kapacity jiné ZŠ. Celou situaci jsme průběžně konzultovali s pedagogicko-psychologickou poradnou, která se zrušením souhlasila a i nyní tvrdí, že přesunem na jiné školy jsme žádné problémy dětem nezpůsobily."

"Před rušením školy jsme ale chtěli, aby na ní ČŠI provedla novou inspekci. (Uvítali bychom spolu s tím i návštěvu na dalších školách.) Dostali jsme odpověď, že nejsme v plánu kontrol a inspekcí a že žádnou jednorázovou návštěvu ČŠI nevykoná," tvrdí Sekanina, navíc ale potvrzuje, že i případný vynikající výsledek z provedené inspekční návštěvy by rozhodnutí zastupitelů o zrušení školy nijak nezvrátil. Informace by ale pro ně nicméně byla důležitá kvůli přesunu učitelů i žáků. Nyní radní čekají na výsledky inspekce ze školy, kam se přesunul program Národní škola.

Do dvou tří let bude pravděpodobně zrušena další krnovská základní škola. Před obyvateli tato informace podle místostarostových slov nijak tajena není.

Rušení se také týká i národnostních menšin

Zdržme se ještě v Moravskoslezském kraji, protože zde se rušení dotýká i polsky hovořících obyvatel. ZŠ s polským vyučovacím jazykem v Třinci byla zrušena už v červenci 2002 (poslední inspekce hodnotila školu jako vynikající, a to v prosinci 1998), nicméně možná nebude poslední rušenou školou tohoto typu...

"ČŠI o inspekci z důvodu rušení školy požádána nebyla, protože malý počet dětí v obou třídách byl rozhodujícím faktorem. I kdyby bylo znovu řečeno, že jde o vynikající školu, byla by zrušena," informuje VLADIMÍRA KACÍŘOVÁ, vedoucí odboru školství v Třinci.

Škola měla celkem dvě třídy a do každé z nich docházelo sedm dětí. "Ještě před tím než se rušení školy začalo na našem úřadě projednávat a než zastupitelé rozhodli, sešli jsme se s vedením i s rodiči školy, probíralo se to ve výchovně-vzdělávací komisi, kde jsou i zástupci národnostního školství a také jsme jednali s ředitelem školy, do které by mohly děti po zrušení nastoupit," dodává Kacířová.

Rodiče situaci pochopili a rozhodnutí svých zastupitelů přijali. Přímo v Třinci se totiž nacházejí ještě dvě další základní školy s polským jazykem vyučovacím. Nad jednou z nich však také už visí Damoklův meč a nyní žádá ministerstvo školství o výjimku kvůli nedostatečnému počtu žáků. Inspekce byla na této škole před několika týdny a hodnocení bylo pozitivní.

Budova zrušené školy však školství slouží nadále. Nachází se v ní běžná základní škola. (Přesněji řečeno, z budovy odešla polská ZŠ a polsko-česká MŠ, ale třídy s českým vyučovacím jazykem ve škole zůstaly a byly sloučeny s jinou větší školou.)

Na Olomoucku je to napjaté

Inspektoři v této části Moravy mají velice podrobné informace o optimalizaci. Zrušeno nebo sloučeno bylo podle jejich slov značné množství škol v regionu. Při rušení škol je zde ze strany zřizovatelů uplatňován značně rozdílný přístup: od naplnění stanovených kritérii, jejichž součástí je i hodnocení ČŠI, až po - jak inspektoři doslova tvrdí - neseriózní uplatňování lobbistických zájmů a pozdní oznamování záměrů škole. Naplnění kritéria vůči ČŠI znamená, že zastupitelům vždy stačilo využít zprávu z poslední návštěvy ČŠI, která však často na škole proběhla před několika měsíci nebo i lety.

"ČŠI nebyla v Olomouckém kraji nikdy oslovena, aby v určitém časovém období zhodnotila školu kvůli jejímu uvažovanému rušení. O rušení jsme se dozvídali buď z tisku, nebo od ředitelů škol a zajímalo nás, jak bylo při rušení postupováno," říká ředitel Olomouckého inspektorátu MIROSLAV STRAKA.

Mezi momentálně rušené školy patří i ZŠ Třída Svornosti. Kromě již tradičního znaku, malého počtu žáků, má tato škola ještě jedno důležité specifikum. Jde o školu s rozšířenou výukou hudební výchovy.

"Zastupitelstvo rozhodlo, že provoz školy bude ukončen k 30. červnu tohoto roku. Důvodem byl dlouhodobě nízký počet žáků. Kapacita školy je využívána jen z 50 procent. Škola se nachází v lokalitě ještě tří dalších ZŠ. Rozšířená výuka hudební výhovy bude převedena do sousední školy a zůstane tak zachována," informuje VLADIMÍR POKORNÝ, náměstek primátora města Olomouc.

Podle našich informací stojí však nedaleko rušené školy ZŠ Mozartova, která má vyjádření od hygieny, že je nevhodná, protože se nachází u silnice. "Ano, škola se nachází blízko frekventované silnice. Nic však o názoru hygieny nevím," vyjadřuje se Pokorný.

Poslední inspekce byla na ZŠ Třída Svornosti provedena v dubnu 2002. Škola dopadla v hodnocení velice dobře. (Například i výuka fyziky má nadprůměrnou úroveň.) V textu zprávy jsem našel ještě jednu zajímavou poznámku, která se dobře hodí do kontextu k využívání volných kapacit budovy.

"K prevenci sociálně patologických jevů škola efektivně využívá svého hudebního zaměření, množství volnočasových aktivit je zaměřeno zejména tímto směrem. Současně také umožňuje jiným organizacím využívat k další zájmové činnosti prostory školy."

Ke spolupráci s inspekcí se vyjadřuje opět Vladimír Pokorný: "Při rozhodování jsme se zabývali touto poslední inspekční zprávou. To nám pro daný účel postačovalo. Neuvažujeme o tom žádat v budoucnu ČŠI o inspekci, protože nemáme v plánu rušení žádné další školy v Olomouci."

Na závěr se vyjadřuje k úloze ČŠI při slučování a rušení škol Miroslav Straka: "Zřizovatel je podle zákona povinen projednávat se školou koncepci rozvoje: Přestože je zákonná úprava takto obecná, je pozdě, když se ředitel školy dozví půl roku před zánikem školy o jejím rušení. Ekonomické hledisko zřizovatelů nechceme zpochybňovat. Do koncepce rozvoje ale patří podle mne i hodnocení ČŠI, jehož výsledky by měli zastupitelé brát také v potaz. U zrušených škol však jejich zřizovatel většinou nikdy žádnou koncepci s řediteli neprojednával."

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_01_390x60.png
reklama

svetlana_125x125.gif
ucebnice
vizab_240x100.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
49%
32%
20%
termaly_losiny_2019.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz