archiv
Učitelské noviny č. 46/2004
tisk článku

Pisa aneb dobré zprávy

Ještě v září jsme bědovali nad výsledky šetření zemí OECD, jež nás pasovaly na jednoho z nejhorších členů této ekonomické světové smetánky, který dává do školství naprosté minimum peněz. Teď v prosinci ale můžeme znovu, opatrně, zvednout hlavu: mezinárodní šetření PISA 2003, které v tříletém cyklu zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků nás staví na čelní místo žebříčku rozvinutých zemí. Po třech letech se čeští žáci výrazně zlepšili v matematice a přírodovědné gramotnosti, jen se čtenářským umem na tom tradičně nejsou nejlíp, ale v celku se dá s klidným svědomím říct: Dopadli jsme výborně!

Vedle zdobení vavříny bychom se měli také ptát, co za výsledky našich žáků stojí. Podívat se, jestli někde přece jen neleží zakopaný pes. Kde hledat? Naštěstí PISA je unikátní výzkum, který nejen porovnává, nýbrž do určité míry i analyzuje, takže určitě máme kde začít. 

Pokud nenecháme jeho výsledky umřít tak, jako se to „povedlo“ v roce 2000, můžeme se zamýšlet nad tím, co utváří kvalitu školy. Šetření PISA například ukázalo, že rozdíly mezi zeměmi nejsou zdaleka ovlivněny výší HDP spotřebovaného na vzdělávání jako spíš stupněm rozvoje dané společnosti. Fakt, že čeští žáci uspěli, je vzhledem k tomuto zjištění, řečeno sportovním slangem, senzačním vítězstvím. Dalo by se zvolat, že mizerně placení čeští kantoři dokázali vydupat z dětí maximum. Ale...

Šetření současně ukázalo, že výkony žáků jsou závislé na kvalitě rodinného zázemí, a to mnohem víc, než bychom si mysleli! Rodina má obrovský vliv nejen na studijní kvalitu dítěte, ale určuje i prestiž a úroveň dané školy či typu škol. Mohli bychom se ptát, do jaké míry „může“ za výkon žáka rodina a do jaké míry škola, protože pokud jsou zjištění správná, pak jsou na straně školy zřejmě ještě velké rezervy...

Víme, že zvlášť v Česku s vysokou míru selektivity záleží na výběru školy – žáci z lepším rodinným zázemím se houfují do víceletých gymnázií a základních škol s rozšířenou výukou. Další otázka by tedy mohla znít, co s tím, jestli je to správně, nebo špatně, protože čeští žáci jsou dobří navzdory této selektivitě...

Zajímavých otázek a možných odpovědí lze ve výsledcích šetření PISA nalézt skutečně velmi mnoho, což dokazuje, že není bezpohlavním dokumentem, který by objevoval nový světadíl, ale pro hloubavého pedagoga místy i adrenalinovým čtivem. Tímto konstatováním současně čtenářům objasňuji důvod, proč šetření PISA věnujeme většinu prostoru tohoto vydání Učitelských novin.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz