archiv
Učitelské noviny č. 08/2004
tisk článku

Pozitiva a negativa optimalizace sítě předškolních zařízení

(z výsledků pilotní studie Asociace předškolní výchovy)


Zpracovala: Jana Kropáčková, katedra primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK v Praze


Prudký pokles populační křivky v České republice odstartoval proces optimalizace celé školské sítě, což se v prvé řadě dotklo mateřských škol, následně základních škol a nevyhne se ani síti středních, vyšších odborných škol, školských zařízení a v konečném důsledku ani vysokých škol. Demografický vývoj obyvatelstva je průběžně nejen monitorován, ale i analyzován, což umožňuje stanovovat jeho prognózy. Dětí ubývá, počet škol zůstal stejný, a tak optimalizace je nevyhnutelným a pochopitelným procesem. Některé mateřské školy (především jednotřídní) jsou rušeny, slučovány se základní školou nebo s jinými mateřskými školami. Mnohdy však máme dojem, že „síla financí vítězí i nad zdravým rozumem“. Na jedné straně jsou ekonomické důvody jednoznačné a pochopitelné, ale na druhé straně způsoby řešení v rozporu s možností zachování kvalitního procesu vzdělávání. Optimalizace by měla regulovat kvantitu a neovlivnit kvality vzdělávacího procesu. 

Všichni chápeme, že optimalizace školské sítě je složitý problém, a to jak po stránce politické, ekonomické, pedagogické i lidské. Ukazuje se, že bohužel právě lidský faktor nejvíce ovlivňuje, zda optimalizační proces přináší očekávaná pozitiva (zjednodušení řízení škol, finanční úspory) nebo obávaná negativa (ohrožení kvalitního vzdělávacího programu i „sehraného“ pedagogického kolektivu). Způsoby rozhodování a motivy některých zastupitelstev bez projednání s těmi, kterých se to týká – ředitelek škol, učitelek a v konečném důsledku i rodičů dětí, jsou neopodstatnělé a „napáchají více škody než užitku“.

Asociace předškolní výchovy (dále APV) souběžně na konci minulého školního roku realizovala dotazníkové šetření, jak jsou v pedagogické praxi realizovány legislativní a organizační změny optimalizace sítě mateřských škol. 

Cílem pilotní sondy bylo především zmapování aktuální situace vzhledem k organizačním změnám, které nastaly k 1. 7. 2002 a k 1. 1. 2003 v oblasti předškolního a základního školství. Hlavním úkolem této pilotáže bylo rámcově zjistit bezprostřední dopad procesu optimalizace v mateřských školách (právní subjektivita, slučování škol). Dotazník byl především určen vedoucím pedagogickým pracovníkům (ředitelům, ředitelkám a pověřeným vedoucím pracovníkům) předškolního vzdělávání.

První část dotazníku zjišťovala údaje o respondentovi (region, velikost obce, uspořádání školského zařízení a funkce respondenta v tomto zařízení). Další otázky byly věnovány manažerským a administrativním činnostem ředitele/ky či pověřeného vedoucího pracovníka, spojeným s řízením školy:

  • náročnost (jak tyto činnosti zvládají),
  • čas, který těmto činnostem věnují týdně,
  • osoby, které jim pomáhají,
  • finanční ohodnocení pomáhajících osob (rozsah, výše úvazku, placená služba).

Byly mapovány i informace o spolupráci školy se zřizovatelem i VÚSC. Samostatný okruh otázek byl určen pouze respondentům sloučeného zařízení, který zjišťoval:

  • osobní spokojenost s tímto stavem,
  • možnost zachování individuality školního (třídního) vzdělávacího programu,
  • vliv organizačních změn na postavení učitelek (úvazky, propouštění),
  • změny v dopravní dostupnosti školy pro rodiče a děti,
  • reakce rodičů na organizační změny.

Prostor byl záměrně věnován i návrhům, jak řešit neúměrné zatížení ředitele, ředitelky, či pověřeného vedoucího pracovníka manažerskými a administrativními činnostmi, souvisejícími s řízením školy. Závěrečná část zjišťovala klady a zápory sloučených zařízení.

Vzorek respondentů zahrnoval 23 % vedoucích pověřených pracovníků, 18 % ředitelů/lek sloučeného zařízení, 51 % ředitelek samostatného právního subjektu a 8 % respondentů neuvedlo svoji funkci ve škole. Ve vzorku bylo zahrnuto 21 % sloučených zařízení, kde mateřská škola byla součástí základní školy. Průměrný počet tříd v základní škole byl 12, interval četnosti byl v rozmezí minimálně 1 třída a maximálně 20 tříd. Sloučené zařízení složené pouze z mateřských škol tvořilo průměrně 3 subjekty, avšak interval četnosti byl v rozmezí minimálně 2 a maximálně 17 mateřských škol. Pro ilustraci sloučené zařízení ze 17 mateřských škol z Vysočiny zahrnovalo 46 tříd. Samostatný právní subjekt zastupovalo 20 % jednotřídních mateřských škol. Ostatní mateřské školy se samostatnou právní subjektivitou spravovaly 2 třídy - 18 %, 3 třídy - 14 %, 4 třídy - 28 %, 5 tříd - 12 %, 6 tříd - 4 %,

8 tříd – 2 %.

Manažerské a administrativní činnosti spojené s řízením školy se samostatnou právní subjektivitou ředitelkám zabírají týdně v rozmezí 3 – 50 hodin, průměrně to činí 37 hodin (čím větší je mateřská škola, tím více hodin). Nadpoloviční většina ředitelek (64 %) uvedla, že těmto činnostem věnuje více jak 20 hodin týdně. V sloučených zařízení tyto činnosti zabírají 5 – 50 hodin týdně, avšak více hodin (průměrně 31 hod/týdně) jim věnují vedoucí pověřené pracovnice, než ředitelé/ky (průměrně 13 hod/týdně). Tyto informace bohužel nemají vypovídající hodnotu (pouze částečně orientační), jelikož někteří respondenti neuvedli svoji funkci nebo počet hodin, který těmto činnostem věnují.

Ředitelům/kám, vedoucím pověřeným pracovníkům s těmito činnostmi pomáhají vedoucí školní jídelny (8 %), účetní (15 %), zástupkyně ředitelky (12 %), učitelka (6 %), ředitel ZŠ (1 %), statutární zástupce (1 %), současně hospodářka a statutární zástupce (5 %), současně zřizovatel a všichni spolupracovníci (1 %), ostatní respondenti bohužel nekonkretizovali svoji odpověď.

Náročnost těchto činností označili pouze 4 % respondentů za bezproblémovou, 43 % za přiměřeně zatěžující a 50 % za velmi zatěžující (3 % bez odpovědi), přestože si 15 % platí účetní služby a 34 % současně účetní služby a zpracování mezd. V případě získání dalších finančních prostředků by si zaplatili tyto služby: ekonomické, poradenské a právní, technický servis, správcovství budovy i PC, administrativní sílu, školnici či údržbáře (seřazeno dle četnosti od nejvyššího výskytu k nižšímu).

Respondenti navrhli i jiná řešení, jak lépe zvládnout manažerské a administrativní práce související s řízením školy, aby se mohli dostatečně věnovat pedagogické práci:

  • převést kompetence a práci na úřady
  • přijmout další učitelku na zkrácený pracovní úvazek do třídy k ředitelce či pověřené vedoucí pracovnici
  • snížit pracovní úvazek zástupkyni ředitelky
  • získat peníze na ekonomicko-administrativní sílu 
  • každá škola by měla 1 pracovníka, který by zajišťoval administrativně-technický servis

Spolupráci se zřizovatelem hodnotilo 76 % respondentů kladně, 21 % záporně a 3 % byla bez odpovědi. Ke spolupráci s VÚSC se vyjádřilo 21 % pozitivně, 6 % negativně, většina neodpověděla.

K situaci spokojenosti s daným stavem se vyjadřovali pouze respondenti, kteří uvedli, že jsou součástí sloučeného zařízení. Překvapujícím údajem bylo, že 54 % dotazovaných prezentovalo, že jim tento stav vyhovuje a 38 % naopak uvedlo, že jim tento stav nevyhovuje. Zbytek respondentů neodpověděl. Dále 75 % bylo přesvědčeno, že individualitu školního (třídního) vzdělávacího programu lze zachovat, 6 % uvedlo, že ji nelze zachovat a 19 % nedokázalo zatím tuto problematiku posoudit. Dopad organizačních změn (např. snížení úvazku) na postavení učitelek uvedlo 17 % a 81 % odpovědělo, že sloučení nemělo vliv na úvazky učitelek. Dopravní dostupnost pro rodiče dětí se změnila dle respondentů pouze ve

2 %, 96 % dotazovaných uvedlo, že k žádné změně nedošlo. Reakci rodičů na organizační změny zaregistrovalo 21 % a neregistrovalo 73 % dotazovaných. Zástupci sloučených subjektů uvedli následující pozitiva a negativa tohoto stavu (viz. tabulka).

Pozitiva a negativa sloučených zařízení

POZITIVA

NEGATIVA

Zlepšení spolupráce MŠ a ZŠ

Ředitel ZŠ nerozumí problematice MŠ

Odpadlo řešení financí

Nízké finanční ohodnocení

Úbytek administrativní práce

Nedostatek financí a nárůst byrokracie

Ředitelka má větší rozhodovací pravomoce

Nejednotnost

Bylo zřízeno ekonomické centrum

Závist a zloba mezi sloučenými objekty

Ředitelka může srovnávat zaměstnance

Málo času, stres, diktatura

Větší možnosti zajištění provozu při absenci zaměstnanců

Finanční poddimenzovanost, nesoulad normativů s vyhláškou

Obohacení pedagogické práce (inspirace ostatními školními programy)

Rozporuplné informace mezi sloučenými objekty

Možnost uplatnit své manažerské schopnosti

Ztráta samostatnosti

V závěru vyhodnocení dotazníkového šetření je nutno podotknout, že získané informace umožňují určitý úhel pohledu na danou problematiku. Je však nutno zdůraznit, že vzhledem k výzkumné metodě, velikosti výzkumného vzorku a především k samotné konstrukci dotazníku, nelze tato data zobecňovat a tudíž nemají žádnou statisticky významnou výpovědní hodnotu.

Rozhodující roli mnohdy nemá samotný proces, ale lidský faktor. Cenným výpovědním materiálem jsou do jisté míry další hodnotící komentáře respondentů, kde vyjadřují nejenom své zkušenosti, ale i názory, postoje i emoce, což dokládá složitost celé problematiky optimalizace mateřských škol:

  • „vedoucí sestry v jeslích neměly přímou práci u dětí, proč tedy narůstá administrativa vedoucí učitelce v mateřské škole
  • pedagogové ani rodiče nebyli na tuto situaci připraveni, bohužel ani obce, podle toho to tak dopadlo, jednoduše odstrašující případ, jak optimalizace je realizována, ale terén není připraven
  • nesouhlasila jsem s tím, ale nedalo se nic dělat
  • pokud dojde ke sloučení, tak by každý objekt měl mít svůj rozpočet, ředitel vždy upřednostní svoji školu
  • sloučení přineslo možnost využití dalších prostor, společných akcí
  • lepší hospodaření s větším obnosem, odpadly mi personální problémy při zastupování, zaměstnance mohu lépe porovnávat
  • ubrat administrativu, aby byl čas na vzdělávání učitelek a tvorbu vzdělávacího programu
  • nepřipravenost ředitelek, chybí vyšší vzdělání (ekonomické, právnické, práce s PC, jednání s úřady, rodiči, sponzory atd.)
  • kdyby každý dělal to, co umí: administrativní činnosti, ať dělají úředníci, ředitelka ať vede pedagogický tým a garantuje kvalitu vzdělávání, učitelky ať se věnují přímé pedagogické práci, rodiče mají dostatek času na své děti a nikdo si nevymýšlí nesmysly…“

Výsledky pilotní studie APV

Hodnocené položky

MŠ - samostatná právnická osoba

Sloučené zařízení

MŠ + MŠ

Sloučené zařízení

ZŠ + MŠ

Ředitelka či vedoucí pracovnice věnuje manažerským a administrativním činnostem

Ø 22 hod týdně

--------------------------

12 % - 40 až 50 hod

9 % - 30 hod

28 % - 20 hod

Ø 29 hod týdně

----------------------

16 % - 50 hod

16 % - 40 hod

21 % - 30 hod

Ø 11 hod týdně

----------------------

56 % - 10 hod

11 % - 5 hod

Existuje osoba, která s těmito činnostmi ještě vypomáhá

73 % - ANO

70 % - ANO

40 % - ANO

Zvládnutí této práce je hodnoceno

56 % velmi zatěžující

35 % přiměřeně zatěžující

2 % bezproblémové

12 % neodpovědělo

60 % velmi zatěžující

40 % přiměřeně zatěžující

10 % velmi zatěžující

90 % přiměřeně zatěžující

Požadavek na snížení úvazku ředitelky či vedoucí pracovnice (hod/týdně)

Ø 12 hod týdně

--------------------------

78 % - ANO

22 % - NE, ale přibrat administrativní sílu

Ø 6 hod týdně

--------------------------

100 % - ANO

16 % - 0 hod

26 % - 5 až 6 hod

32 % - 10 hod

Ø 21 hod týdně

--------------------------

40 % - ANO

Požadavek na administrativní sílu

Ø 9 hod týdně

35 % - ANO

Ø 13 hod týdně

65 % - ANO

( z toho 36% požaduje 20 hod)

Ø 2 hod týdně

10 % - ANO

Požadavek na finance

12 % ANO

20 % - ANO

20 % - ANO

Finanční prostředky by ředitelky či vedoucí pracovnice použily na nákup administrativních, ekonomických (mzdových + účetnických), revizních, poradenských, právních služeb, ale také na správcovství budov, programátora atd.

Většině ředitelek nebo vedoucích pracovnic pomáhá jiná osoba s administrativními činnostmi, převážně s účetnictvím a zpracováním mezd nebo si tyto služby kupují.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz