archiv
Učitelské noviny č. 08/2004
tisk článku

Jednání Buzková - Mareš o školském zákonu

Jak jsme informovali ve zpravodajství minulého čísla UN, ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) a místopředseda vlády a předseda US-DEU Petr Mareš ukončili svá jednání nad připomínkami ke školskému zákonu. Z patnácti témat, která před časem vznesl P. Mareš, zůstala tři otevřená.


Dvě představují programový spor. Jde o placení školného na vyšších odborných školách a bezplatný poslední ročník předškolního vzdělávání. „Pro mě jsou to z hlediska školského programu ČSSD zásadní body, podobně jako pro pana místopředsedu Mareše opačné stanovisko k těmto bodům je také zásadní. Není to tedy o nás dvou, ale o dohodě koalice,“ řekla ministryně školství. Třetím bodem rozporu je otázka školské právnické osoby.

Tolik diskutovanou otázku celoživotního vzdělávání se vyřešit v podstatě podařilo – oba aktéři jednání se dohodli, že bude řešeno dalším zákonem, jak stanoví legislativní plán vlády.

"Při našich jednáních šlo o to, aby školský zákon nevytvářel žádné zábrany pro celoživotní vzdělávání, nemá ale za úkol toto vzdělávání řešit jako komplex. Ostatně, vzdělávání v základních a středních školách je součástí celoživotního vzdělávání. Školský zákon tedy řeší segment celoživotního vzdělávání a další zákon musí řešit jeho další segment. Celý systém celoživotního vzdělávání může řešit pouze soustava zákonů,“ vysvětluje P. Buzková a dodává, že hledali s P. Marešem místa, která by bránila průchodnosti celoživotního vzdělávání.

Také podle P. Mareše šlo v otázce celoživotního vzdělávání o to, aby paragrafy, které definují vzdělávací programy, způsoby ukončování studia či dosažení stupně vzdělání, neobsahovaly ustanovení, jež by ztížila či blokovala práci na novém zákonu o celoživotním vzdělávání.

"Dosáhli jsme toho, že bude možné například získat stupeň vzdělání vykonáním zkoušek a nikoli pouze docházkou do školy, distanční vzdělávání bude možné rozložit na delší dobu, než bylo původně zamýšleno, a zavede se také možnost konstruovat vzdělávací program z ucelených částí studia, respektive modulů," uvedl P. Mareš.

Placení školného na VOŠ je podle P. Buzkové nesystémové za situace, kdy se neplatí školné ani na vysokých školách. „Důležité také je, že na základě nově schváleného zákona o nelékařských oborech budou podle pravidel EU zdravotní sestry muset absolvovat vyšší vzdělání, ve většině případů na VOŠ,“ formuluje jeden ze svých důvodů ministryně školství. A protože střední zdravotnický personál nemá příliš lukrativní povolání, má vážnou obavu, že právě absolventy těchto škol by bylo velmi těžké získávat, zvlášť když by se tu ještě navíc platilo školné.

"Jsem si jistý, že má-li tento sektor pružně reagovat na skutečnou poptávku, pak to musí být podmíněno platbou uchazeče,“ řekl P. Mareš s tím, že o školném jako vysloveně politické otázce musí rozhodnout koalice.

Bezplatný poslední ročník předškolního vzdělávání je nutný podle P. Buzkové proto, že právě děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, kterým by tato péče v dalších školních letech pomohla, do mateřské školy nechodí. Jejich rodiče buď nemají peníze na zaplacení těchto poplatků, nebo je nejsou ochotni vydat.

„Chceme, aby nabídka byla motivací pro to, aby se dítě připravilo na vstup do 1. třídy. Pro řadu z nich, zvláště pro ty, které nemají dostatečné sociokulturní návyky, je to velmi výhodné,“ říká P. Buzková. „Protiargument znám – jde o další finanční zatížení státu. Ale já jsem přesvědčena o tom, že to jsou správně vydané peníze – a není to zase tak velká částka. Není možné říci – nemáme na to. Je to otázka priorit.“

„Předškolní vzdělávání jako takové pro nás problémem není. Samozřejmě přistupujeme na zřetelný evropský trend, který rozšiřuje povinné vzdělávání směrem dolů. Jen jsme v návrhu zákona nenašli odpověď na otázku, z čeho zrušení poplatků obce zaplatí," reagoval P. Mareš.

Školská právnická osoba dává školám na výběr. „Dává jim druhou, zcela rovnocennou možnost,“ vysvětluje ministryně školství. „Velké množství zvlášť menších škol v menších obcích mělo velký problém v přechodu na právnickou osobu. Ta byla totiž zřízena jako subjekt zřízený za účelem podnikání v rámci obchodního zákona. Školy jsou ale neziskovými organizacemi, nejsou zřizovány za účelem podnikání. Obchodní zákon ukládá právnické osobě řadu povinností, které musí vykonávat pro podnikání, nikoliv ale pro vzdělávací proces.“

Mnoho povinností souvisejících s právní subjektivitou je tak podle P. Buzkové pro školu zcela zbytečných. Už jen zápis do obchodního rejstříku je věc, která často dělá potíže i soukromým firmám. Školská právnická osoba by tak měla být druhou, plnohodnotnou a rovnocennou variantu, která velmi zjednoduší úřednickou práci ředitelů. „Za důležité považuji, že si školy budou moci vybrat,“ opakuje ministryně P. Buzková.

Pro P. Mareše je další setrvání školské právnické osoby, kterou sám považuje za zbytečnou, věcí odbornou, nikoli politickou.

"S paní ministryní jsme se dohodli, že o něm bude jednat vláda. Sám bych chtěl slyšet názor i ostatních ministrů,“ dodal.

Posílení pozitiv původního znění návrhu školského zákona, tak by se mohl nazývat další cíl společných jednání, který P. Mareš označil za splněný.

Jak řekl, podařilo se vylepšit pasáže týkající se kurikula tvořící kostru vzdělávací soustavy.

„Bude například zaveden Národní vzdělávací program, který představuje jakési celostátní kurikulum, od něhož se odvinou rámcové a posléze i školní vzdělávací programy.“

„Zákon byl v těchto jednáních celkově zlepšen,“ potvrzuje i P. Buzková. „Proti dohodnutým změnám nemám zásadní výhrady.“

V čem došlo k oslabení, byla role ministerstva školství. „Dohodli jsme se, že ministerstvo nebude určovat počty žáků v oborech jednotlivých škol. Jde například o to, že zápis změn do rejstříku škol bude proveden pouze na základě faktu, že příslušná škola splnila vyjmenované zákonné podmínky. Vypadla pravomoc ministerstva záležitost zamítnout, pokud nebude v souladu s možnostmi vzdělávací soustavy. Takové ohebné ustanovení by mohlo způsobit, že jeden úředník jedním škrtem vymaže dlouho a pečlivě připravovaný záměr střední školy a kraje. Dosáhli jsme tedy svých hlavních cílů – posílení autonomie škol a samospráv a odstranění bariér vůči celoživotnímu vzdělávání,“ dodal P. Mareš.

„Ministerstvo školství v této věci couvlo ze svých vlastních kompetencí,“ připouští P. Buzková. „Jde o krok, který může být celkem praktický a nevidím zásadní problém v tom, že ministerstvo své vlastní kompetence snížilo.“

Na otázku, zda po absolvovaných jednáních podpoří školský zákon, P. Mareš odpověděl, že pro něj dostal text přijatelnou formu.

"Musíme ale počkat, až se dohodnuté změny zapracují do paragrafů a vyřeší sporné body, teprve pak budu schopen potvrdit, jak se US-DEU k zákonu postaví."

PETR HUSNÍK, RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz