archiv
Učitelské noviny č. 08/2004
tisk článku

Masivní optimalizace v Jihomoravském kraji pokračuje

V říjnu loňského roku se zdálo, že optimalizace středních škol v Jihomoravském kraji hned tak nezačne (UN č. 35/2003). Avizované slučování a rušení více než dvou desítek škol strhlo tak mohutnou lavinu protestů, že zastupitelstvo kraje muselo plánovanou redukci zastavit. Zhruba po měsíci ale kauza nabrala opačný směr a dříve znepřátelené strany si sedly za jednací stůl a dnes se dohadují na kompromisním řešení. Pokud samospráva redukční kúru schválí, půjde zatím o nejmasovější optimalizaci v krátkých dějinách krajů odstartovanou v jeden okamžik.


Krach hned na úvod

Před začátkem tohoto školního roku začaly protestovat proti optimalizačním plánům kraje nejprve dotčené školy a vzápětí místně příslušné obce. Redukce mohla být sebelepší, přesto by ji nepřijaly – rada kraje kvalifikované totiž veřejné oponentuře vyměřila pouze několik týdnů o velkých prázdninách, což všechny pobouřilo. Příslušný návrh byl navíc podle opozice do poslední chvíle utajován a ovlivněn nátlakovými skupinami; mimochodem podezření z politického lobby se krajští politikové nezbavili dodnes.

Určité selhání připustil i náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Antonín Kment (US-DEU), který UN loni v září řekl, že šlo pouze o školy první vlny optimalizace, tedy o evidentní případy, kdy, obrazně řečeno, v jedné ulici fungují dvě oborově příbuzné a poloprázdné školy.

„Nakonec ale zastupitelstvo ze zhruba dvaceti takových případů neshledalo nezpochybnitelným ani jediný. Druhá vlna se měla podle dlouhodobého záměru kraje týkat situací mnohem složitějších,“ uvedl tehdy.

Podle jihomoravských radních jsou poměry v kraji značně složité. Síť středních škol je roztříštěná – školy sídlí ve 33 obcích, z nichž například pouze 6 má více než 20 tisíc obyvatel a 13 méně než 5 tisíc obyvatel. Ze 114 středních škol je v denní formě studia 56 škol pod hranicí 400 žáků a tři desítky škol navštěvuje méně než 300 žáků. Dodejme, že si kraj ve svém dlouhodobém záměru stanovil jasné optimalizační mantinely – až na vzácné výjimky by za pár let neměly existovat školy s počtem žáků menším než 600, a to v Brně, a menším než 400 žáků ve „venkovských“ okresech. A řekl také proč: na tak kapacitně předimenzovanou síť nebudou peníze, to zaprvé. A zadruhé – v tak oborově roztříštěné síti nelze rozumě nastavit nabídku studia, která se nejen dostane do akčního rádia veřejné dopravy, ale bude také odpovídat požadavkům trhu práce.

Vysvětlit tohle všechno školám ovšem vyžaduje, jak se ukázalo, mnohem více času a trpělivosti, než kolik si zastupitelé ve svém dlouhodobém záměru vyměřili.

Rada kraje si pochvaluje konsenzus

O zvratu v optimalizační kauze hovoříme s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Antonínem Kmentem.

„Zkrátka jsme začali znovu jednat, a to na základě připomínek, které zazněly v průběhu prvního období. Snažil jsme se všechny dotčené školy osobně navštívit a dojednat co největší podporu u dalších partnerů, především odborů a obcí.“

A podařilo se?

„Ve všech případech ne, ale oproti našemu původnímu záměru se v diskuzi objevily nové varianty a možnosti, jak věc řešit, i když množina škol je zhruba stejná. Díky tomu například v bývalém okrese Blansko slučujeme místo dvou hned tři školy. Změnili jsme přístup a chtěli jsme situaci řešit v rámci města, kde se subjekty nacházejí. Navíc jsme se s obcemi pokusili zvážit možnost vytvoření center celoživotního vzdělávání v daném regionu z optimalizovaných škol. Samospráva na to reagovala velmi vstřícně, takže už máme na stole několik projektů.“

Čelíte stále kritice či protestům škol?

„Jakmile došlo ke změně v komunikaci, vášně opadly. Právě proto můžeme předložit zastupitelstvu projekty už ve třech okresech - Blansko, Vyškov a Břeclav - s tím, že se rýsuje možnost převodu tří škol do zřizovatelské kompetence obcí,a to včetně majetku. Jde o Velké Pavlovice, Klobouky u Brna a Lomnici u Tišnova.“

Do jaké míry se dotkne redukce studentů a učitelů?

„Prakticky nedotkne. Změny směřují k jedinému datu, byť postupujeme po etapách, a to k 1. červenci 2004. Vždy je určena nástupnická organizace, ale v 90 procentech případů studenti dokončí své vzdělávání v místě, kde ho začali. Slučování totiž bude fyzicky probíhat až do roku 2008. Nyní tedy jde spíš o administrativní akci, kterou doprovodí výběrová řízení na místa ředitelů. Jedním z hlavních kritérií výběru ředitelů, bude právě realizace a načasování faktického sloučení.

Přinese zdlouhavá redukce kýžený efekt? Nebyl by efektivnější rychlý řez?

K dramatickému poklesu počtu žáků dojde ve všech okresech přibližně stejně a ve stejnou dobu - až v letech 2008 a 2009. Chceme dát prostor ředitelům, aby se na tuto chvíli připravili a zlepšili oborovou nabídku svých škol.

Výhled

Díky vyjednávání s partnery krajské zastupitelstvo rozhodlo již v loni v prosinci o sloučení několika brněnských gymnázií a středních škol na Hodonínsku. Minulý týden projednávalo případy 18 středních škol na Břeclavsku, Vyškovsku a Blanensku.

V dubnu by měly přijít na řadu střední školy na Znojemsku, Brněnsku a také v samotném Brně.

Pod křídla obcí

„Je to tak, před dvěma týdny se zastupitelstvo usneslo na tom, že obec bude chtít převzít všechna zřizovatelská práva a majetek gymnázia. Máme hotovou ekonomickou a demografickou analýzu záměru,“ sdělil UN starosta Velkých Pavlovic Martin Bálka, a potvrdil tak informaci náměstka hejtmana A. Kmenta. Gymnázium ve Velkých Pavlovicích se mělo původně sloučit s Gymnáziem v Hustopečích.

„V naší oblasti vychováváme nejnižší počet absolventů maturitních oborů v kraji, proto cítíme jako naprostou nutnost, aby u nás škola zůstala. Město se na ni bude dívat i jinou než ekonomickou optikou. Ostatně co se nákladů na žáka týče, jde o nejlevnější ze všech 31 gymnázií v kraji. Budeme ale usilovat o to, aby se dostalo mezi nejlepší i z hlediska do kvality. I když to bude něco stát, v prvním období to nebude tak dramatické, poněvadž například v roce 2002 se pro gymnázium podařilo získat dotaci ve výši 19 milionů korun a rok před tím 9 milionů korun. Škola je jako nová a špičkově vybavená,“ uvedl starosta Velkých Pavlovic s tím, že gymnázium by se pravděpodobně stalo příspěvkovou organizací města. Nicméně nevyloučil ani jiné, soukromoprávní formy subjektivity jako třeba o.p.s. nebo s.r.o., které může radnice zřídit. Jednání o budoucí právní formě se prý teprve povedou.

Stejný záměr, vzít si krajskou školu pod svá křídla, potvrdil i starosta Klobouků u Brna Jindřich Koubek; jde o Střední odbornou školu s 280 žáky a maximální kapacitou 350 míst. Zdejší zastupitelé již zkušenost s řízením střední školy mají, město totiž zřizuje vlastní víceleté gymnázium jako příspěvkovou organizaci (s tabulkovými platy).

„Je to logické, škola má ve městě osmdesátiletou tradici. Kromě toho k nám dojíždějí studenti z okrajových částí sousedních okresů, takže je školou vyloženě regionální,“ řekl UN a dodal, že rozhodnutí městského zastupitelstva bylo poslední možností, jak školu stůj co stůj zachránit.

„Nelze říct, že bychom do školy investovali víc, ale budeme hledat možnosti, jak zájemcům nabídnout lukrativnější obory – mám na mysli především zřízení vyššího odborného studia či kurzů celoživotního vzdělávání.“

Starosta po chvíli váhání UN potvrdil, že odborná škola by se měla stát příspěvkovou organizací.

Oslovili jsme také několik ředitelů středních škol, které by měly být sloučeny či rušeny. Protože jde o citlivé a živé téma, které by je mohlo existenčně ohrozit, odmítli se veřejně vyjádřit s poukazem na internetovou stránku školského odboru (www.jmskoly.cz), kde jsou umístěny zápisy z jejich jednání s krajskou samosprávou. (Mimochodem jde o zajímavé a hlavně věcné čtení.) Všichni se také shodli, že optimalizace sítě je nutnost, jen zapochybovali o tom, jestli je a bude optimálně provedená.

Odbory: Optimalizaci raději ze zákona

Podle názorů školských odborů (KROS Jihomoravského kraje) je současná optimalizace důsledkem rozhodnutí vlády, kterým dojde ke snížení počtu pedagogických pracovníků i mzdových prostředků každoročně o 2 procenta. Na schůzce zaměstnanců-odborářů z dotčených škol (z celkových 115 přišlo 90) všichni hlasovali pro redukci sítě a nedovolení poklesu mezd. Byli si vědomi, že podle nových pravidel přežije jen větší škola.

Předsedkyně KROS Růžena Šalomonová byla pověřena dohlédnout na to, aby optimalizace probíhala ve všech okresech podle stejných pravidel a bez nějakých výjimek. Zúčastnila se proto téměř všech „redukčních“ vyjednávání.

„První jednání s řediteli škol z okolních okresů bylo bezproblémové, sami mezi sebou se shodli na efektivním řešení,“ sdělila UN Růžena Šalomonová. „Ale jak se jednání blížila Brnu, začalo docházet k zádrhelům. Dostavily se politické tlaky a objevily se i osobní zájmy zastupitelů a radních. Jako příklad uvedu průmyslovku s 200 žáky z Jedovnic s 900 obyvateli. Škola proti všem pravidlům přežije, i když kraj si ve svém záměru jako minimální počet žáků na školu stanovil číslo 400. Někteří radní sice vsunuli do usnesení větu o tom, že teprve čas ukáže, nakolik budou tak malé školy životaschopné, ale nám se to principiálně ani trochu nelíbí. Pravidla hry by měla platit pro každého. Není možné, aby nějaké školy zůstaly nedotčeny jen proto, že mají známého v zastupitelstvu nebo mezi radními. V důsledku na to doplatí ostatní školy. Došla jsem k názoru, že krajské samosprávy nejsou schopny optimalizovat. Celou věc je třeba upravit zákonem.“

Růžena Šalomonová také tvrdě odmítla převod zřizovatelských kompetencí vybraných škol na obce.

„Je to nesystémové, protože tou cestou budou vznikat v podstatě nové soukromé školy, které kraj již nebude moci redukovat. Z pohledu zaměstnanců by takové školy, i když budou třeba příspěvkovými organizacemi, mohly přejít na smluvní platy. Kantoři by pak neměli ničím garantováno, za co budou učit. Z obecného pohledu tímto krokem nedosáhneme původního cíle – naplněnějších škol a tříd.“

PETR HUSNÍK

Jihomoravské školství - jak dál

Téma v poslední době mnohokrát probírané a mnohdy i (neprávem) kritizované. Mnoho názorů zaznělo jak v tisku, tak i na jiných, více či méně kompetentních fórech. Chvála i kritika a množství názorů je jen ku prospěchu věci, neboť to je koření demokracie a pomáhá tříbit názor těch, kteří ve své kompetenci mají pravomoc rozhodovat.

Myslím, že je dobře, že jsme nastoupili cestu „optimalizace“ středního školství, a to nejen proto, že jsem byl sám pro, ale zejména, že to našim školám, v situaci, v jaké jsou, jen prospěje. Očekávám, že se nám podaří prosadit optimalizaci „zcela prokazatelných a věcně nezpochybnitelných případů“ (viz Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání JMK) i v tomto roce. Otázkou pro nás, občany Jihomoravského kraje asi zůstane, kdo a jak pozná ony výše uvedené prokazatelné a nezpochybnitelné případy optimalizace. Zdá se, že pro mnohé odborníky je to jen otázka čísel, normativů, křivek, tabulek a jiných super měřitelných hodnot.

Myslím, že zde jsme u jádra problému. Je to opravdu tak, že například vymyslíme „optimalizační software“ a vypadne nám optimální projekt? Zcela určitě ne.

Tedy jak? A právě zde se může rozvinout opravdu široká diskuze. Mnozí levicověji zaměření si myslí, a nemám jim to za zlé, že bychom měli pokračovat starým, známým a v minulosti vyzkoušeným systémem direktiv, normování a kvocientního přidělováním počtů studentů a žáků našich škol. Pro vylepšení tohoto systému pak ještě přidají na tento dort šlehačku v podobě okamžitých statistik úřadů práce. A hle, máme jasno.

Vy, ano? Já, ne!

Když tedy ne tento způsob hodnocení škol, pak tedy jaký?

Z lidské přirozenosti vyplývá, že každý z nás k rozhodnutí, které činí, potřebuje a vyhodnocuje spoustu informací, jimž přisuzuje různou hodnotu, a výsledkem hodnocení je čin – rozhodnutí, které je ve většině případů postaveno na tržním principu. Konám to, co je z mého pohledu nejvýhodnější pro mě, pro rodinu, pro firmu, pro obec, pro společnost... Zkrátka, chováme se „tržně“.

„Tržně“ se samozřejmě chovají i rodiče – daňoví poplatníci, kteří přihlašují své děti na různé typy středních škol. Jejich „tržní“ rozhodování je zcela pochopitelné a racionální, neboť každý z nás touží mít a dát svým dětem to nejlepší a zajistit jim optimální budoucnost.

Toto „tržní“ rozhodování rodičů se přirozeně stává tím nejkvalifikovanějším způsobem hodnocení škol a jejich působení na „trhu“ nabídky vzdělávání. Aby však školy mohly takovéto principy chování přijmout a skutečně začít soutěžit o žáka kvalitou, pověstí, nabídkou vzdělávacích programů atd., je nutné jim umožnit, vytvořit a nastavit opravdu soutěžní podmínky. O tom jak, je možné vést diskuzi.

Zdá se, že například v oblasti základního školství se takový „trh nabídek vzdělání“ přirozeným způsobem rozběhl a systém funguje zcela přirozeně. Ty školy, které v této soutěži neobstojí, prostě musí jejich zřizovatelé buď zadotovat, anebo zrušit. Není to jednoduché, ale je to tak. Základní školství ovšem není školstvím středním. V něm je situace odlišná, nicméně princip soutěže je možný a v našich podmínkách použitelný.

Samozřejmě, že je nutno základní oborovou nabídku v kraji zachovat, ale to neznamená, že v rámci tohoto procesu nemohou vznikat další nové a z hlediska společnosti zajímavé výukové programy. Nevzniknou-li na našich školách, zcela určitě tuto mezeru vyplní jiné zřizovatelské subjekty.

Školství jako celek musí se svou nabídkou přesně a citlivě reagovat na poptávku společnosti. V systému kvót, regulací a normování to určitě nepůjde.

Novým a chvályhodným počinem je normativní financování „přímých“ nákladů od 1. 1. 2004. Stojí za zvážení, zda by i „nepřímé“ náklady neměly být poskytovány stejným způsobem.

Otázka pro nás pro všechny zní: „Jsme ochotni a schopni přijmout fakt, že vzdělání je tržní statek?“

Z mých rozsáhlých diskuzí, jak s řediteli škol, tak s pedagogy a nakonec i s rodiči vyplývá, že takovouto soutěž s dopředu známými mantinely a pravidly by uvítali všichni. Ti, kteří v této soutěži neobstojí, čeká optimalizace (zrušení).

Čisté, jasné, průhledné. Vám by se to nelíbilo? Mně, ano.

Jiří Tomek (US-DEU)
autor je uvolněným členem Rady Jihomoravského kraje

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz