archiv
Učitelské noviny č. 08/2004
tisk článku

Chtělo by to odvézt počítače na smetiště, na nové ale nemáme

„Když jsem na začátku školního roku nastoupila do funkce, byla jedna z prvních věcí, které jsem zjišťovala, jestli je školy zařazena mezi „zelené“ v rámci Internetu do škol,“ vzpomíná IVA FISCHEROVÁ, ředitelka ZŠ v Dolních Břežanech. Nikde žádné podklady nenašla, proto se obrátila rovnou na tehdejší sekci SIPVZ na MŠMT. „Bylo to pro mě jako zjevení, jak jsou tam fajn a moderní lidi, se kterými je úplně normální domluva,“ říká. Nebylo to takové „nevíme, nemůžeme říct, musíte počkat“, jak byla od ministerských úředníků zvyklá. Jejich prostřednictvím ovšem zjistila, že škola přihlášena byla, ale (snad prý kvůli problémům s připojením internetu) spadla mezi školy červené.


Škola Na Vršku funguje v nízké panelákové budově, která potřebuje kompletní rekonstrukci jako sůl, od roku 1984. Od té doby, podle toho, co říká ředitelka, se do ní neinvestovala téměř ani koruna. „Nové vedení obce si ale školu vzalo jako svou prioritu,“ chválí s tím, že v opačném případě by ji ani nenapadlo hlásit se do konkurzu. Zatím byla postavena za tři miliony nová tělocvičně z bývalého skladu a kotelny, ještě voní lakem. Celé roky tu tělocvična scházela a žáci cvičili v nevyhovujícím prostoru rozšířené chodby.

Dětí nazbyt

Nyní má tato vesnická škola po třídě v každém ročníku, dohromady přes 220 dětí. Okolo ale rostou domky rychlostí odpovídající hladu po příměstském bydlení. Do nich se stěhují mladá manželství. Během deseti let odhaduje ředitelka, že by tu mohli mít na 350 žáků. Tomu se ale musí škola (a školka, která se se školou nedávno spojila) přizpůsobit. Stavba nových budov vytvoří prostor pro dvojnásobný počet žáků (i žáčků z mateřinky). Jen rekonstrukce budov stávajících bude stát okolo 15 milionů. Nová okna, kterými by netáhlo, dřevem a izolací obložená fasáda, nová střecha, rekonstrukce školní jídelny… To jsou záměry, zatím jen na papíře, kterými se ředitelka chlubí a se kterými obec počítá.

Dnes a zítra

Se špatným počítačovým vybavením se ale škola potýká dodneška a nějaký čas to asi ještě bude trvat. Improvizovaná učebna informatiky je v bývalém kabinetu, v úzké místnůstce s dvanácti starými počítači, kde se i půlka třídy tísní. Proto se musí na informatiku myslet speciálně při sestavování rozvrhu a kombinovat ji s předměty, které se také dělí – s jazyky, s pracovním vyučováním.

Právě zajištění stálého kvalitního mikrovlnného připojení přes anténu patřilo k prvním krokům nové ředitelky. Je sice dražší, než bylo předchozí přes telefonní linku, ale nemusí se hledět na hodiny ani na množství stažených dat. Teď by mělo být na řadě umístění počítačové učebny. Ta bude v nejbližších dnech doplněna o další dva počítače - stejně jako všechny předchozí je škola získala jako dar od firmy, která kupovala výkonnější techniku. Budou už novější, modernější, než na kterých teď děti pracují, už to nebude „odpad“, jak říká I. Fischerová. Ale pořád to bude starší počítač. Dnešní technika je už zase někde jinde.

Nová počítačová učebna by měla být v rozlehlé učebně, kde má dnes sídlo „chemie“. „Chemickou učebnu buď mít nebudeme, stejně tento předmět teď bohužel učíme neaprobovaně, nebo vznikne časem jiná moderní učebna v nových prostorách školy,“ říká ředitelka.

Nespravedlnost

„Na sekci SIPVZ mě ujistili, že se pro červené školy připravuje 2. vlna vybavování a že jakmile to bude aktuální, dostaneme vědět,“ má ředitelka naději v hlase. Od té doby ale žádnou informaci nedostala - a protože se její prioritou nyní stala oprava školy, sama zatím po těchto informacích nepátrala. Až by ale nějaké počítače dostali, budou „na ně připraveni“ – všichni učitelé školy totiž prošli základním školením, které sekce SIPVZ nabízela.

Ráda by počítače získala, chtěla by se přihlásit do některého z grantů. „Pokud budou kritéria pro grant dobře nastavená, abychom na ně dosáhli,“ říká. Rozhodně by ale nechtěla, aby dovybavení školy počítači jakkoliv v této době zatížilo obec. A nejde prý jen o to, že obec vyčlenila obrovské prostředky na rekonstrukci a rozšíření školy. Jde i o to, že by jí přišlo nespravedlivé, že zatímco zelené školy dostaly počítače v rámci projektu od státu, červeným školám by měli jejich zřizovatelé pomáhat. „Kdyby byl od začátku jiný způsob rozdělování, kdyby prostě škola našeho typu dostala tři sta tisíc a za rok, za dva by někdo přísně zkontroloval, jak byly tyto účelové prostředky vynaloženy, proč ne. Ale byl by to zase stejný způsob pro všechny.“

Ví, co by chtěla udělat. Odvézt všechny počítače, které teď „zdobí“ učebnu informatiky, na skládku a místo nich tam dát to nejmodernější, co nebude za dva roky ani při současném tempu vývoje šrotem. Na to ale v době staveb a rekonstrukcí prostě nemají. „Teď musíme zajistit, aby tu děti v zimě nemrzly,“ říká I. Fischerová. 

Vesnická, ale moderní

Do budoucna tu však vidí velký moderní areál pro víc než 400 dětí. V konkurenci s pražskými školami (většina místních pracuje v Praze a není pro ně problém tam děti dovézt) chce nabídnout výhody domáckého vesnického prostředí s volnou přírodou v okolí a přitom moderní a kvalitní výuku. Bohatou nabídku kroužků pro odpoledne, kvalifikované vyučování, moderní pomůcky – a pochopitelně i možnost práce na počítačovém vybavení, nad kterým by se většina dětí neušklíbla, protože mají doma podstatně lepší. Nejen v informatice, jak je to za současných provizorních podmínek, ale v kterémkoliv předmětu. Ten poslední bod ale bude muset buď počkat – anebo se bude muset ukázat ministerstvo školství, když už se do tak drahého projektu, jako je SIPVZ, pustilo.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz