archiv
Učitelské noviny č. 07/2004
tisk článku

Střední škola po internetu?

E-learning neboli vzdělávání výhradně prostřednictvím elektronické pošty a internetu přestává být jen módním technickým výstřelkem. Stále masivněji se uplatňuje především ve firemním, či lépe celoživotním vzdělávání. Na úřadech práce, ve školách i u nás v redakci se množí maily žádající o radu, kde v Česku je možné získat maturitu či výuční list e-learningovou formou. Odpověď na ně je stále stejná: Nikde, snad časem...


Překážky

Představte si to pohodlí, jako student si sedíte doma u kávy a řeknete si, že dnes si místo matiky raději dáte lekci z češtiny. Přes internet si ve škole objednáte diktát, který vepíšete do webovského formuláře. Pak si procvičíte větný rozbor, slovotvorbu nebo pojmy z poetiky. Z klidu vás snad může vyrušit webkamera, která hlídá, aby vás třeba u diktátu nenapadlo podvádět.

Jednoduché, praktické a také levné, bohužel nic z toho není realitou. Existují sice nejrůznější e-learningové učebnice, celé kurzy, z nichž některé dokonce nabízejí střední školy, aby si v rámci hospodářské činnosti vydělaly nějaký peníz navíc, ale vystudovat přes internet střední školu nelze. Ani v řádném, ani v dálkovém studiu.

„Aby student komunikoval se svou školou jinak než prostřednictvím internetu u nás zatím není možné,“ potvrzuje Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. „Není vyloučeno, že některá z progresivních středních škol organizuje touto formou například konzultace u dálkového studia. Pro ucelené studium na internetu však není vytvořen samostatný vzdělávací program, a to je samozřejmě problém. Existují sice mimořádné formy studia, třeba pro sportovce, kteří jsou čtvrt roku v cizině a potřebují být se školou v kontaktu, ale ani v tomto případě nejde o klasický e-learning.“

Zhruba totéž potvrdilo i ministerstvo školství.

„Běží jedno pokusné ověřování na lesnické vošce, ale jde spíš o kombinovanou formu studia,“ informuje Vojtěch Šrámek, ředitel odboru MŠMT. „E-learning zatím v plánu nemáme, nicméně domnívám se, že by ho za čas školy mohly částečně využít ve školních vzdělávacích programech. Nepůjde ale zřejmě o nic masového. Studium po internetu se hodí víc než pro děti do akademického prostředí, pro bakalářská a magisterská studia a snad i pro obory vyšších odborných škol. Jako forma celoživotního vzdělávání však bude e-learning určitě rozpracován.“

E-learning přes četné nesporné výhody má jedno velké minus – podle odborníků nelze jeho prostřednictvím, až na vzácné výjimky, provádět odborný výcvik. Dá se proto předpokládat, že by úvahy o stoprocentní „internetizaci“ výuky v odborném školství razantně odmítli zaměstnavatelé, kteří dnes kritizují odborné školy za to, že studentům nezajišťují praxi přímo ve firmách.

Tento handicap se nicméně netýká všeobecně zaměřených gymnázií.

„Ani pro gymnázia se ničím takovým nezabýváme, ale dovedu si představit, že to v dohledné době půjde, konec konců, e-learning je velmi perspektivní forma studia,“ říká Jaroslav Jeřábek, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického.

Podle něj by se především musel vymyslet efektivní způsob evaluace, nezneužitelný systém zkoušek, jeho napojení na maturitu a výuční list, velmi náročná by prý byla tvorba elektronických modulů, učebnic…

Nejsme Rusko ani Amerika

Přestože se v nabídce úřadů práce objevují odpovědi zájemcům, že vystudovat (získat stupeň vzdělání) po internetu lze, není to pravda, či spíš, je na tom pravdy jen malý kousek.

Například soukromá Obchodní akademie EKONOM a střední odborná škola v Litoměřicích nabízí dálkařům, kteří nemají možnost osobně se zúčastnit konzultací, využití služeb internetu. Na webu školy se píše, že jednotlivé konzultační hodiny jsou rozepsány v elektronické podobě včetně požadavků a případných cvičných testů. Doplňkovou verzí jsou e-mailové konzultace, které spočívají v tom, student může své dotazy zaslat elektronickou poštou a následně obdržet na své otázky odpovědi a doporučení.

Některé školy využívají internetu k maximálnímu zefektivnění přijímacího řízení - dodejme, že vzhledem k zákonům, které jim nepředepisují pevný termín zkoušek, si to na rozdíl od veřejných škol mohou dovolit. Soukromá střední odborná škola v Kunovicích organizuje například on-line přijímací řízení. Pokud se studijní průměr na základní škole pohybuje v rozmezí 1,41 až 1,8, může uchazeč v určitém období on-line řešit úlohy.

Milena Michalíková, ředitelka z ISŠ a COP z Valašského Meziříčí (bývalé pilotní školy Phare), soudí, že širšímu zavádění komunikace se studentem prostřednictvím internetu současná legislativa nebrání. Dodává ale, že e-learning by byl vhodný pro studenty, kteří již nějaké odborné vzdělání mají a potřebují si spíš doplnit teoretické vědomosti ve všeobecných předmětech.

„Před časem jsme se něco takového pokoušeli zavést v dálkovém studiu, ale zatím jsme od toho. Nicméně za pár let, až překonáme hlavně obtíže spojené se zkoušením po internetu, budou e-learningové kurzy samozřejmostí. Máme tady například dálkaře až z Kolína. Kdyby mohl sedět doma u počítače, jistě by to uvítal. Jestliže budou moci rodiče své potomky vzdělávat doma, proč by se nemohli na dálku, bez fyzického kontaktu se školou, vzdělávat dospělí?“

O větším rozšíření studia po internetu, na jehož konci by byla maturita či výuční list, pochybuje Jan Lang, ředitel soukromé Střední školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové, která stejně jako ISŠ a COP z Valašského Meziříčí nabízí komerční e-learningové kurzy.

„Internet a elektronickou poštu používáme hodně i během denního studia – záleží na vzdálenosti místa, odkud k nám student dojíždí. Také občas nějaký student odcestuje na delší dobu do ciziny… E-learningové studium poskytující stupeň vzdělání by ale musel někdo schválit, a to se zatím, pokud vím, nestalo. Navíc, nejsme v Americe ani v Rusku, kde jsou obrovské vzdálenosti a špatná dopravní obslužnost – vždyť republiku přejedete z jednoho konce na druhý během chvilky…“

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz