archiv
Učitelské noviny č. 26/2004
tisk článku

Když všichni bojují proti všem

Část rodičů se marně snaží přesvědčit radnici v Jesenici u Prahy, že její rozhodnutí odvolat ředitelku základní školy bylo špatné, psali jsme v UN č. 23 a slíbili pokračování. Na názor druhé strany se zajdeme zeptat na obecní úřad i do školy, která už pracuje pod vedením nové ředitelky. Obecní úřad se napřed vyjádřit nechtěl: Proč znovu otvírat ránu, která se zacelila? Nakonec souhlasil. Za obec se jednání zúčastnil bývalý starosta a nyní člen rady, který v době odvolání bývalé ředitelky byl ještě ve své funkci, a zastupitelka, zároveň uvolněná předsedkyně školské komise, která má v obci školství na starosti. Schůzka se konala na půdě jesenické školy.


Nová školní budova za celkem 151 milionů Kč byla slavnostně otevřena v září 2003. Už ne pouze prvostupňová, ale škola, která se během dvou let změní v plně organizovanou ZŠ s 1. – 9. ročníkem. Pedagogický sbor se rozšířil o nové učitele 2. stupně.

o

„Paní ředitelka Trůblová nám v průběhu stavby velice pomáhala. Zlom nastal, když se škola otevřela. Myslela si, že si může dělat, co chce,“ vysvětloval tehdejší starosta Jesenice PRAVDOMIL LANG, podle vlastních slov dlouho obhájce M. Trůblové. Dokud například neodmítla odevzdat na radnici klíč od školy. „Měl být v zapečetěné obálce v trezoru pro případ, kdyby došlo k havárii nebo k vloupání. Radši se vzdala odměny, kterou od nás měla dostat. Nesouhlasila také s tím, aby školní tělocvičnu v odpoledních a večerních hodinách pronajímala místo školy obec. Nedostali jsme ani řádné vyúčtování dotace od obce nad rámec běžného příspěvku ve výši 500 000 Kč, určeného na práce a nákup věcí potřebných k otevření nové školy. Zasekla se proti všemu, co jsme chtěli.“

Další členka zastupitelstva ZdeŇKA Pašková přikyvovala. Stejně jako P. Lang ani ona s názory členek sdružení Rodiče dětem (UN č. 23/2004) nesouhlasí. Překvapily i novou ředitelku školy vladislavu HLUCHOU a pedagogický sbor. Proč se případ znovu otevírá?

„Není pravda, že jsme rozděleni na původní a nové učitele, že se hádáme. A už vůbec ne, že se to dotýká žáků. Je tady přátelská pracovní atmosféra.“ Ostatně učitelé mi to chtějí říci sami.

o

O velké přestávce se sešli v ředitelně. Většina se shodla na tom, že jim vadilo silně autoritativní vystupování ředitelky. „Pedagog asi byla dobrý, ale s lidmi jednat neuměla. Naprogramovat můžete roboty, ale ne lidi… Učitel kolikrát odskákal za děti to, za co by zasloužily potrestat. Dostávali jsme vynadáno za prohřešky žáků… Žáci byli pro ředitelku alfa a omega. Oni směli všechno, my nic. A byli si toho jak se patří vědomi… Copak je normální, aby průměr na třídu byl 1,27? Byli jsme z dřívějších pracovišť zvyklí na jiné hodnocení. Proto začaly vznikat problémy. Teď se rodiče pozastavují nad tím, že se známky zhoršily, jenže když jsem třídu v září přebrala, žáci byli hodně pozadu. Přece jim nedám jedničky zadarmo! Pak se všichni diví, že se z 15 žáků dostali na víceleté gymnázium jenom tři.“

„Ale já jsem dala loni jednomu žákovi na vysvědčení čtyřku a nikdo mi to nevytkl,“ oponovala učitelka řadící se k výrazné menšině. „Každý ředitel vede školu jinak, buď jeho pravidla přijmu, nebo jdu pryč… Chtěla, aby učitelé pracovali na 100 %, sama odváděla ještě víc. To se asi někomu nelíbilo.“ 

Hlas se chvěl a ovzduší začalo jiskřit.

o

Všichni se zaklínali dobrými vztahy, leč rozdílný pohled na řešení situace nebylo možné přehlédnout. Bylo evidentní, že M. Trůblová vládla ve škole pevnou rukou, možná někdy nad hranici únosnosti. Nedovedu si představit klasifikační poradu, na níž mluví pouze ředitelka se zástupkyní. Kdy ani třídní učitelé nemohou svou třídu zhodnotit. Kantoři, kteří s ní v minulých letech pracovali, si většinou na její přístup zvykli, nebo ze školy odešli. Ti, kteří nastoupili v září, ho nevydýchali. Přesto se mi zdálo zvláštní, že se situace tak ostře vyhrotila v poměrně krátkém čase.

„Všechno už je v pořádku, to jenom skupina rodičů kolem paní Čmelíkové ze sdružení všechny rozeštvává. Jde o osobní zisk, ne o blaho školy,“ přesvědčoval P. Lang. „Paní ředitelka Hluchá je přístupná, učitelé taky, tak proč by rodiče bojovali? Spíš by měli domluvit dětem, aby se chovaly, jak mají.“ Se svým názorem nebyl sám.

o

„Paní Čmelíková nemá právo mluvit jménem rodičů, všichni její názory nesdílejí,“ ozvala se v reakci na článek další maminka EVA SKOŘEPOVÁ. „Sdružení bylo kdysi založeno výhradně proto, aby při škole organizovalo zájmové kroužky. Ty už od září organizuje škola, sdružení tedy ztratilo důvod pro svoji existenci. Protože jsem ekonom, požádala mne skupina rodičů, abych jim pomohla zprůhlednit ekonomickou stránku jeho činnosti. Na dvou jednáních, která proběhla v února a v březnu, zástupci sdružení prohlásili, že již v létě 2003 se rozhodli, že činnost sdružení utlumí a zbylé prostředky převedou jako dar škole. Pokud vím, zatím se tak nestalo.“

o

Původně malá obec se v posledních letech rozrostla, po posledních volbách se změnilo i složení jejího zastupitelstva. Poprvé se angažovali lidé, kteří se do Jesenice přistěhovali nedávno, a rozhodli se ovlivňovat život obce.

„Ne vždy však mají starousedlíci a ti noví stejné představy o budoucnosti a řízení obce,“ přiznává E. Skořepová. „Škola se stala jedním z bojišť. Je to naprosto zbytečné, děti se mají ve škole hlavně učit.“

Gró obyvatel prý patří k mlčící většině, která neví, o co jde. Na ty, co se ozývají, jsou pohledy diametrálně odlišné. A nevypadá to na smíření. Exstarosta je přesvědčen, že ČŠI , která v únoru školu navštívila, byla účelově namířena, aby všechno poplivala.

Mezi rodiči podle něj pořád někdo šíří nepravdivé informace. Na jednom se však shodli všichni, s nimiž jsem hovořila: Konečně chtějí klid. Na život i na práci. Ať to umělé rozeštvávání konečně skončí.

o

Druhý den zazvonil v redakci telefon. Ten člověk věděl dost podrobně, jak jednání ve škole probíhalo. „Měla byste vědět, že s vámi všichni učitelé nemohli mluvit otevřeně. Bojí se, aby nepřišli o osobní ohodnocení nebo dokonce o místo. Paní Trůblová byla sice svá, ale jinak dobrá kantorka, děti ji milovaly. Manželka byla z toho setkání celá špatná, tak jsem si řekl, že vám zavolám.“

Už aby tu byl klid, slyšela jsem neustále. A zároveň s tím obavy, že článek by mohl vyvolat novu vlnu nepokoje. „Odbornost, lásku k dětem a organizační schopnosti M. Trůblové nikdo nezpochybňuje,“ napsali mi z obce. Jen prý selhala ve spolupráci se zřizovatelem. Zato dostala výpověď podle nejtvrdšího paragrafu.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz