archiv
Učitelské noviny č. 05/2004
tisk článku

Rozpačitá reforma zdravotnického školství

Stát rozbíjí osvědčený systém
Zdaleka ne všechno špatné pochází z Evropské unie. Za vyšší DPH z dětských plen či obědů v restauraci si můžeme, jak se zdá, do značné míry sami. Dvojnásob to platí o reformě zdravotnického školství, která přímo ohrožuje kvalitní zdravotnické vzdělávání na středoškolském stupni. Ne Evropa, ale stát „zdrávkám“ navařil pořádně horkou kaši.


Když už, tak už…

Vinou zákona o způsobilosti k nelékařským povoláním, který minulý týden schválil senát, čeká střední a zčásti také vyšší zdravotnické školství budoucnost s mnoha velkými otazníky. V tradiční oborové nabídce totiž nezůstane kámen na kameni, přičemž mnohé ze změn jsou spíš samoúčelné, ba dokonce – podle některých vyjádření nelékařských asociací i ředitelů zdravotnických škol – škodlivé, a to zejména z hlediska budoucího uplatnění absolventů nově zaváděných oborů.

Abychom splnili direktivy Evropské unie týkající se regulovaných povolání ve zdravotnictví, dotyčný zákon již nepočítá se vzděláváním všeobecných sester na středoškolské úrovni a porodních asistentek na úrovni vyššího studia a posouvá jej na vysokou školu – u sester půjde o škálu oborů od vyšších po magisterské.

Proti tomuto opatření, za nímž stojí dost rozumných argumentů, nikdo nic podstatného nenamítá. Háček však tkví v tom, že ministerstvo zdravotnictví – tvůrce zákona o způsobilosti v nelékařských povoláních – se chopilo „eurozměny“ jako nástroje pro definitivní vyřešení dlouho hledaného modelu kodifikace zdravotnických kvalifikací. Spolu se sestrami proto odchází v některých případech na vyšší odbornou školu, ale především na bakalářský či magisterský stupeň většina dosavadních maturitních oborů, aniž by k tomu dala Evropská unie jakýkoli podnět. Aby to nebylo tak jednoduché, řada dnešních oborů vyššího studia se ruší a také se přesouvá na vysoké školy.

Jelikož by po takových rošádách zdravotnické školy v podstatě ukončily svou existenci, hodilo jim ministerstvo zdravotnictví záchranné lano v podobě nabídky nových oborů, které ovšem z jejich absolventů učiní pracovníky druhé kategorie (tzv. asistenty). Bude jim totiž přisouzena pouze práce pod dohledem jiného pracovníka s vyšší kvalifikací, a to se nelíbí ani zdravotnickým školám, ani některých nelékařským asociacím.

Pod dozorem

Pikantní na celé záležitosti je, že si dosavadní systém vzdělávání zdravotnického personálu, a teď z něj na okamžik vynechejme „evropské“ sestřičky, zaměstnavatelé i asociace doslova pochvalují. Říkají: zdrávky vychovají výtečné pracovníky, nicméně dodávají "ale". Mimochodem, zaměstnavatelé nijak nehorují pro vyšší kvalifikaci svých pracovníků. Logicky, vyšší vzdělání znamená vyšší mzdové nároky. Nelékařské asociace jsou pro – vždyť jako zaměstnancům by se mzdy zvýšily právě jim. 

O stanovisko k zákonu jsme požádali MARII VÉMOLOVOU z Asociace českých sester, zastupující sekci zdravotních laborantů.

„Nemyslím si, že by dosavadní vzdělávání na středních zdravotnických školách bylo špatné, naopak. Nicméně na druhou stranu vzpomínám na výhody někdejšího systému, kdy do zdravotnických oborů nastupovali až hotoví maturanti. Kdo tehdy šel na příslušné studium, byl už rozhodnutý, že chce v oboru pracovat. Dnes studenti ukončí školu, mají kýženou maturitu a odcházejí v hojném počtu do jiných profesí, protože tu zdravotnickou považují za poměrně náročnou a špatně honorovanou.“

Kriticky se však M. Vémolová staví k podmínce, aby zdravotní laborant vycházející ze střední školy (podle nového názvu asistent) musel pracovat pouze pod dozorem.

„Přiznám se, že bych ho v laboratoři nechtěla. Ne proto, že by svou práci neuměl, ale proto, že mu nemohu svěřit všechnu práci – a ve velkých nemocnicích musí laborant zastat opravdu všechno a musí být zastupitelný. Asistent by třeba nemohl sám držet službu. Bylo by vhodnější vypustit podmínku dozoru.“

Nicméně zavedení vyššího a bakalářského studia v oboru zdravotní laborant vítá.

„Nemůžeme zůstat za sestrami jako obor druhé kategorie. Navíc osnovy studijního programu VOŠ jsou poměrně náročné a dávají příslib kvalitních absolventů. Pro stávající maturitní obory by bylo vhodnější posílit roli všeobecných předmětů, třeba cizích jazyků – ale i tady stále platí, že jde o studium, které je kvalitní a má smysl.“

Jiná cesta není

MARIE ŠALANDOVÁ, zástupce farmaceutických laborantů v Asociaci českých sester, také říká, že střední zdravotnické školy jsou vynikající a své absolventy připravují velmi dobře.

Nicméně dodává: „Pokud chceme zůstat i nadále zdravotníky, musíme se řídit příslušnými předpisy. Máme vlastně jen dvě možnosti – buď budeme zdravotníky podle zákona, anebo půjdeme cestou, která nikam nevede. A zákon je postaven tak, že dělí pracovníky na dvě kategorie – na ty, kteří samostatně vykonávají svou profesi, a na ty, kteří pracují pod dozorem, což je činnost na úrovni sanitáře. Jestli je potom zákon napsán dobře? Cožpak ho bude někdo kvůli v uvozovkách pár laborantům předělávat? Ministerstvo zdravotnictví chce mít tyto záležitosti řešeny systémově a dělení na práci samostatnou a pod dozorem má určitou logiku. Pokud bychom zavedli pouze samostatnou činnost pro dvě různě kvalifikované kategorie, pak o systémovosti příliš mluvit nemůžeme a nebylo by to dobré ani do budoucna.“

Obor farmaceutický laborant je mezi ostatními zdravotnickými obory výjimečný v tom, že by se měl z maturitní úrovně vytratit zcela, tedy bez „asistentské“ náhrady pod dozorem, ale pouze na vyšší odbornou školu bez možnosti bakalářského studia.

„Má to své důvody. Náš obor až dosud jako snad jediný neměl program vyššího studia. Farmacie je svízelná v tom, že jde o jeden obor. Sestry si mohou ošetřovatelství zavést i na magisterské úrovni, aniž by se dostaly do křížku s lékařskými obory, ale to farmaceutičtí laboranti nemohou, protože by se na vysoké školy takříkajíc potkali s lékárníky – farmaceuty. Optimální dělení pracovních pozic je v malých lékárnách laborant a lékárník, ve větších pak sanitář, laborant a lékárník. Jiné pozice do naší práce nedostanete, proto by bylo vhodné vzhledem k rozdělení kompetencí v lékárnách vzdělávání pouze jednoho typu farmaceutického laboranta.“

Hrozí pokles kvality absolventa?

O dopadu zdravotnické reformy na samotné školy hovoříme s předsedou Asociace ředitelů středních zdravotnických škol MILANEM RIEDLEM.

Pokud zákon vstoupí v platnost, co dobrého vám přinese?

Konečně bude jasné koho a jak máme vzdělávat. Neuvítáme ale takovou normu, která sníží úroveň a kompetence absolventů a nevyužije nepřehlédnutelný potenciál středních zdravotnických škol.

Tím ohrožením máte na mysli ustanovení o práci pod dozorem, která by se týkala absolventů maturitních oborů?

Ano, jen dnes neodhadneme, jaký budou mít dopad. Ani nevíme, jestli bude zájem o zdravotnického asistenta, který v září nahrazuje všeobecnou sestru. To budeme vědět až na konci března, kdy shromáždíme přihlášky. Jen předpokládáme, že zájem poklesne už proto, že půjde o nový obor, který navíc v sobě ponese omezení ve vykonávání samostatné činnosti – byť právě toto ustanovení třeba asociace sester vítá. Podobná úvaha platí třeba pro farmaceutického laboranta, s nímž se počítá nesystémově jen pro sektor vyššího studia. Obáváme se, že počet uchazečů poklesne, poněvadž tušíme, že na obchodní akademie a průmyslovky se nehlásí studenti, kteří chtějí pokračovat v oboru farmaceutický laborant.

Jak jste spokojeni s novými pedagogickými dokumenty k oboru zdravotnický asistent?

Máme k němu zatím drobné připomínky technického rázu. Až praxe ukáže, nakolik je to dobrý dokument.

Je pojat všeobecněji? Budou mít studenti větší šanci složit novou maturitu?

Posílení všeobecně vzdělávací složky je patrné. A co se týče maturity, ano, teoreticky ji udělají, ale prvotní handicap činící odborné školy v podstatě nesrovnatelné s gymnázii zůstává.

Máte recept, jak jinak vyřešit dělení zdravotníků na samostatné a nesamostatné?

Není to sice naším úkolem, ale stále se ptáme, proč nebyl nejprve vytvořen katalog prací v oblasti zdravotnictví, ze kterého by následně vyplynuly požadavky na vzdělávání lidí. Dnes postupujeme úplně opačně. Vytvoříme systém škol a vzdělávání, na nějž lepíme pracovní kvalifikace. Kvůli tomu budeme zřejmě jediným typem střední školy, která vychovává pracovníky, kteří nesmějí samostatně pracovat.

PETR HUSNÍK

Jak by se měl nově vzdělávat například stávající maturitní obor Zdravotní laborant? Zákon o nelékařských povoláních zavádí odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotního laboranta absolvováním:

a)    akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotních laborantů,
b)    nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotní laborant na vyšších zdravotnických školách,
c)    akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného zaměření nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného zaměření na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody, nebo
d)    střední zdravotnické školy v oboru zdravotní laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005.

Zdravotní laborant, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. d), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zdravotního laboranta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem.

Co zbude středním zdravotnickým školám, když se zdravotní laborant přesouvá výš? Laboratorní asistent, který bude moci pracovat pouze pod dozorem, a nikoli samostatně jako zdravotní laborant.

Zákon říká, že odborná způsobilost k výkonu povolání tentokrát už pouze laboratorního asistenta se získává absolvováním:

(1)    Odborná způsobilost k výkonu povolání laboratorního asistenta se získává absolvováním střední zdravotnické školy v oboru laboratorní asistent.
(2)    Za výkon povolání laboratorního asistenta se považuje činnost v rámci diagnostické péče pod odborným dohledem.
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz