archiv
Učitelské noviny č. 05/2004
tisk článku

Málotřídky bojují

Lednové a únorové dny sčítají mnohé vesnické málotřídky s úzkostí. Požádá pro ně zřizovatel o výjimku? Tam, kde obci na existenci školy zase tolik nezáleží, se většinou učitelé se svým osudem smířili. Kde ale mají zřizovatele na své straně, bojují. Někde jen za svoji školu, jinde se dávají dohromady. O sekci málotřídních škol, která působí při Asociaci základního školství, jsme již psali. Další signál přišel z Pardubicka. 


Dopis JANY SMETANOVÉ, ředitelky trojtřídní ZŠ z Ostřetína, jsme uveřejnili v UN č. 2/2004. Její informace, že podmínky pokynu mšmt k udělování výjimek školám budou pro plných 85 % trojtřídních a čtyřtřídních škol Pardubického kraje - díky navýšení minimálního průměrného počtu žáků o čtyři – nesplnitelné, překvapila. „Je to opravdu tak, ta čísla jsem si našla na internetu,“ vysvětlila J. Smetanová a dodala, že s kolegyněmi zkoušejí na odpovědných místech vysvětlit, co všechno pro školu i obec pokyn znamená. 

JAK ŠKOLY BOJUJÍ

Když se J. Smetanová o pokynu dočetla v Učitelských novinách (č. 44/2003) a ověřila si informaci na internetových stránkách MŠMT, čekala na další pokyny z kraje. Nic se nedělo, chopila se tedy iniciativy. Protože právě zpracovává bakalářskou práci pro studium „managementu“, věděla, kde hledat podklady i argumenty. Zmíněných 85 % jí vyrazilo dech. Mezi svátky poslala dopis všem ředitelům dotčených škol Pardubického kraje.

„Někteří o pokynu vůbec nevěděli, další text jenom přelétli, takže netušili, jak dalece se pravidla změnila. Teprve když zjistili, jak nemile se jich změna dotkne, začali problém řešit se starosty. Řekli jsme si, že s tím zkusíme něco udělat – a rozdělili jsme si úkoly.“

Dopisy putovaly k poslancům (A. Páralové, ODS, jejímž volebním krajem je právě Pardubický; ze školského výboru byli adresáty W. Bartoš, ODS, M. Šojdrová, KDU-ČSL, a M. Grebeníček, KSČM) i do tisku. Další ředitelky se rozjely na kraj, na ministerstvo školství. Hospodářka z Rudoltic, která je členkou ČSSD, vystoupila na krajské konferenci ČSSD s referátem na toto téma.

JEDEN PŘÍKLAD ZA VŠECHNY

Ostřetínská trojtřídka je s 31 dětmi na výjimku z počtu žáků už dva roky. Protože se osazenstvo školy dohodlo na úsporných opatřeních, doplácí obec „jenom“169 000 Kč na platech plus odvody.

"Kdyby zůstal normativ stejný jako loni, vydrželi bychom.“

Jak může škola ušetřit? 

„Například tím, že učíme výchovy ve třech sloučených odděleních. Snížíme osobní ohodnocení. Co jsme dostali přidáno na tarifech, musíme z nadtarifů ubrat - ale jsme s tím smířeny. Chceme práci. Za dva roky jsme měli mít 39 dětí. Říkali jsme si: Konečně budeme bez výjimky. Bohužel, potřebných 51 žáků už mít nebudeme. Nemyslím si, že by malá škola byla drahá. Ředitelka je za jeden plat zároveň sekretářka i hospodářka. Na které velké škole to platí taky?“

Proměna na dvoutřídku by byla likvidační, nehledě k tomu, že ve třídě se spojeným 4. a 5. ročníkem je 40 % žáků s vývojovými poruchami učení, kteří potřebují individuální péči. Pro rodiče pak bude zajímavější odvážet děti do některé ze škol v okolí. Mnohem hůř na tom však budou děti v oblastech s nevyhovující dopravní obslužností. 

„Pokyn přišel zrovna, když se pro naši školu začali díky modernímu stylu vyučování rozhodovat rodiče i mimo naši spádovou oblast.“ 

JE POMOC NABLÍZKU?

„Snad, doufáme,“ zaznělo rozpačitě. „Z poslanců odepsal jenom pan Bartoš, že bude paní ministryni na únorové schůzi interpelovat. Náměstek ministryně školství J. Müllner kolegyni přislíbil, že by snad v pokynu mělo dojít k nějakým úpravám. Údajně by mohlo jít o snížení minimálního počtu žáků v trojtřídkách a čtyřtřídkách na 15, ale na stránkách MŠMT jsem zatím nic nenašla. Na konferenci čssd poslanci slíbili, že budou problém řešit s P. Buzkovou i V. Špidlou. Ale to víte, Praha je daleko, město netuší, co na vesnici zrušení školy znamená. Ekonomický náměstek hejtmana Pardubického kraje Rabas slíbil podporu; bohužel, přidělit obcím navíc peníze pro málotřídky, nemůže. Z odboru školství KÚ zatím moc nevíme. Snad jen že pokud se obec zaváže potřebnou částku navíc uhradit, výjimku doporučí.“ 

Pomůže obec?

„Pokud by částka nepřesáhla 300 000 Kč, pak nejspíš ano. Jenže zatím nikdo neví, jak bude vypadat normativ. Přitom do března musím na kraj nahlásit případnou změnu organizace školy. Trojtřídka? Dvojtřídka? Teď to vážně nemohu odpovědně říct. Starosta Pavel Tobiášek je nám nakloněn stejně jako zastupitelstvo. Málokde se tak o školu starají. Rozpočet Ostřetína se pohybuje kolem 4 milionů, z toho skoro jeden jde na školu. Další 2 miliony stála úprava prostranství před školou v létě, 250 000 Kč bude stát hřiště s umělým povrchem, které nám tady obec buduje.“ 

Starosta je se školou v pravidelném kontaktu, vzdělání si váží, proto se snaží obec škole pomáhat, jak může.

„Od kolegyň z jiných škol vím, že všude takového starostu ani zastupitelstvo nemají. Všude nejsou vztahy dobré, někde starostové snižují ředitelům platy, škola není pro obec prioritou jako u nás. Dost škol se změní z trojtřídek na dvojtřídku. O to víc si postoje Ostřetínských vážím.“

NEŽ DOJDE NA LÁMÁNÍ CHLEBA

První velké rozhodnutí musí přijít do 28. února. Ale podle čeho se zřizovatelé budou rozhodovat, když normativy zatím neznají? Ti, s kterými jsem měla možnost mluvit, jen krčili rameny. „To jim přece musí říci na kraji,“ dověděla jsem se na ministerstvu školství.

Vytočila jsem tedy na zkoušku telefonní číslo do Liberce. Luděk Tesarčík, metodik základních škol odboru školství libereckého KÚ potvrdil, že povinnost informovat zřizovatele škol, které by se od příštího školního roku mohly dostat do kategorie škol žádajících o výjimku, na kraji skutečně byla.

„Pozvali jsme je na poradu hned 6. ledna. Vysvětlili jsme jim, v čem spočívá zpřísnění podmínek, i to, co je čeká. Především jsme jim radili, jaká organizační opatření mají udělat, aby o výjimku vůbec nemuseli žádat. Mají na to půl roku. Řekli jsme jim také, s čím mají počítat, pokud se rozhodnou o výjimku žádat.“ Z jakých čísel jste vycházeli?

„Výpočet mohl být pouze teoretický. Pokyn uvádí, že se zřizovatel musí zavázat, že uhradí rozdíl výdajů mezi normativem určeným výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy. Jsme tedy odkázáni na to, jak bude nastavena soustava normativů. Vycházeli jsme z čísel uplynulého roku, i když současné normativy se budou o něco lišit. Sníží se počet pracovníků ve školství, přibyly dvě vyučovací hodiny v 8. a 9. ročníku ZŠ… Ale zásadně jiné nebudou, odlišení bude v desetinách.“

Kdy bude moci být stanoven konkrétní propočet?

„Rozpočet na rok 2004 jsme dostali od MŠMT 19. ledna. Podle limitu pracovníků a dalších ukazatelů teď musí naši ekonomové propočítat, zda se vejdeme do normativů stanovených jak pro obecní, tak pro krajské školy, nebo jestli s nimi budeme muset hýbat. Když půjde všechno dobře, mohli bychom mít závazná čísla k dispozici do konce února. Ale je to velice předběžná úvaha. Každopádně podle pokynu ministerstva musí školy svůj rozpočet znát do konce března.“

Kraj od kraje se však normativy liší, každý si stanoví své.

„Pokud jde o obecní školství, jsou naše normativy rozděleny do více kategorií než v jiných krajích. Jen pro 1. stupeň ZŠ jich rozlišujeme na 60, každý zřizovatel si může najít normativ přesně pro svoji školu. U plně organizovaných škol už je rozpětí normativu zhruba po 30 žácích, u středních škol podle průměrné naplněnosti tříd. Jenom pro srovnání: ministerstvo loni udávalo pro 1. stupeň ZŠ dvě kategorie normativů a pro druhý stupeň čtyři.“

V Libereckém kraji se pokyn dotkne přibližně 36 škol. Kdo se rozhodne pro změnu organizace, kdo bude žádat o výjimku a kolik škol popřípadě zanikne, tady stejně jaké v ostatních krajích zatím netuší. Do 28. února ještě nějaký ten týden zbývá.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

JAK SE DĚLÁ PROPOČET

L. Tesarčík uvádí příklad pro ilustraci: „Představme si, že v jednotřídní škole, kde by mělo být 13 žáků, chybí jeden žák. Normativ je kolem 8,5, takže by zřizovatel za každého chybějícího žáka musel doplácet jednu dvanáctinu až třináctinu učitele. Uvažujeme-li o „průměrném“ učiteli - tedy ve věku kolem 45 let, zařazeném ve 12. třídě, v desátém platovém stupni – představuje to roční mzdové náklady včetně odvodů kolem 270 000 Kč. Na jednoho chybějícího žáka by tedy obec doplácela přibližně 0,12 úvazku takového učitele, to je přibližně kolem 30 000 Kč. Částku pochopitelně ovlivňuje počet odučených hodin, úvazky učitelů apod.“

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ VYSVĚTLUJE

„Pokyn nebyl vytvořen, aby likvidoval školy. Jen uvádí do souvislosti text zákona a jasně vymezená pravidla udělování výjimek,“ zdůrazňovali svatopluk pohořelý a JAN KRONUS z odboru základního školství MŠMT.

Je pravda, že MŠMT nyní pracuje na úpravách pokynu?

Došlo pouze k drobné úpravě v článku 2 odst. 7. Úprava týkající se plně organizovaných ZŠ s 1. a 2. stupněm už je dokončena, najdete ji na webových stránkách MŠMT a ve Věstníku MŠMT. S jinými úpravami se nepočítá.

Na školách se mluví o příslibu, že by se minimální průměrný počet žáků v trojtřídní a čtyřtřídní škole snížil ze 17 žáků na 15.

Toto není možné. Bylo by to proti textu zákona, který jasně říká, že minimální průměrný počet žáků pro jednotřídku a dvojtřídku je 13 žáků, pro pětitřídku 15, ostatní školy – tedy i trojtřídky a čtyřtřídky - musí naplnit průměrný počet 17 žáků na třídu. Změny přinese až nový školský zákon.

Dřívější pokyn tedy šel víc než šest let proti zákonu?

Nikoliv, pouze vymezoval „případy hodné zvláštního zřetele“ ve volnějších mezích.

Ale na školy dopadl tvrdě.

Proč? Pokud se obec rozhodne o výjimku požádat, splní odpovídající podmínky a kraj ji podpoří, dostane ji.

Všechny obce ale na uhrazení rozdílu mít nebudou. Obávají se, že jejich školy postupně zaniknou…

Tohle z centra nevyřešíme. Je to otázka nastavení sítě škol a tedy především záležitost krajských úřadů.  Jestliže škola není ve své oblasti zastupitelná, pak to kraj ví a pomůže jí. Kraj při rozhodování vychází z potřeb regionu. Na druhou stranu nemůžeme přehlížet, že dětí ubývá, ale síť škol zůstává beze změny. To je neudržitelné.

Zřizovatel se musí rozhodnout do 28. února, kraj má čas na zvážení žádosti do 30. dubna. A ministerstvo?

Žádosti vyřizujeme do standardní doby 30 dnů. Ale první výjimky se řeší už teď. Záleží na tom, jak rychle se rozhodne zřizovatel, jak si s krajem vyjasní svůj závazek. Velice ale záleží na tom, jak bude žádost o výjimku vybavena, aby zřizovatel mohl o budoucnosti školy rozhodnout s plnou odpovědností. Ostatně pokyn v čl. 4 přesně popisuje, co všechno má žádost o výjimku obsahovat.

Jak by měl vypadat správný postup rozhodování o budoucnosti školy?

Začíná u ředitele, který by měl mít jasnou představu o svých záměrech. Zřizovatel, dobře informovaný ředitelem školy, musí vejít ve styk s krajským úřadem a ujasnit si především závazek výše úhrady případného rozdílu výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy a splnitelnost ostatních podmínek požadovaných pokynem. Na základě toho se rozhodne o podání žádosti o udělení výjimky nebo bude uvažovat např. o změně organizace školy, o spojení s jinou školou, o zavedení školních autobusů. Variant je několik. Pokud se zastupitelé dohodnou, že požádají pro svoji školu o výjimku, je třeba žádost vybavit přesně podle zmíněného pokynu. Stát stanoví obecná pravidla a jasně čitelné podmínky, o konkrétním opatření musí rozhodnout lidé v místě – škola, zřizovatel, „trojková“ obec, kraj.

št

< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz