archiv
Učitelské noviny č. 06/2004
tisk článku

Vy se ptáte, MŠMT odpovídá

O odezvě, kterou vyvolal pokyn MŠMT k udělování výjimek školám (jeho přesné znění najdete v UN č. 44/2003), vás pravidelně informujeme. Tentokrát jsme požádali pracovníky MŠMT, aby odpověděli na některé otázky, které se objevují v připomínkách pedagogů a zřizovatelů. Odpovídají SVATOPLUK POHOŘELÝ a JAN KRONUS z odboru základního školství.


Jako velký problém se objevila situace málotřídek, které vznikly před lety jako jediná škola v obci. Mezi tím se však jejich obce staly součástí měst, takže škola už není v obci jediná. Nebo ve městech existují neúplné tradiční školy se všemi třídami 1. stupně.

Výjimky z počtu škol budou i nadále udělovány. O tuto výjimku musí požádat škola, která podle § 6 odst.3 školského zákona je tvořena jednou nebo dvěma třídami prvního stupně a má nejméně 13 žáků ve třídě, nebo škola tvořená samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně a má průměrný počet nejméně 15 žáků ve třídě a není jedinou školou v obci. O výjimku z počtu škol nemůže ale žádat zřizovatel pro školu, která zároveň žádá výjimku z počtu žáků. Taková škola výjimku nedostane.

Náměstek ministryně školství J. Müllner informoval dopisem představitele krajských úřadů, aby při posuzování a udělování výjimek z počtu škol podle § 6 odst. 3 školského zákona postupovali podle kritérií MŠMT. Škola musí splnit podmínku pro minimální průměrný počet žáků a z demografického vývoje bude prokazatelné, že počet dětí ve spádovém obvodu školy bude v nadcházejících třech školních letech stabilní, nad hranicí uvedenou v zákoně. Krajský úřad také prověří, že není možné jiné řešení např. sloučení s další základní školou (téhož zřizovatele) v obci a žádost o výjimku z počtu škol se svým doporučením předá MŠMT.

Co se stane, když se zastupitelstvo po zvážení všech podmínek, včetně finančních, rozhodne požádat o výjimku z počtu žáků a výjimku dostane, ale v září dojde k dalšímu poklesu žáků a zřizovatel na další pokrytí nákladů úhrady rozdílů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy nebude mít finanční prostředky?

To je otázka pro kraj, protože MŠMT výjimku udělilo na základě řádného projednání. Je to především jednání zřizovatele o úhradě nadnormativních nákladů, ale také např. o změnách v organizaci školy.

Něco jiného je, jestliže škola nepodá žádost o výjimku (počet žáků odpovídá zákonu), ale od září do ní „spadne“ z důvodu náhlého poklesu žáků. Podle statistických zjištění, které jsme si v letošním roce prováděli, takové školy provozované proti zákonu stále existují. Proto zmíněný pokyn v čl. 5 přímo vyzývá krajské úřady, aby při zjištění porušení zákona (škola nemá udělenou výjimku a je provozována) zahájily jednání se zřizovatelem o nápravných opatřeních. Zřizovatel školy by měl do 30 dnů požádat o výjimku z počtu žáků doloženou všemi náležitostmi podle pokynu.

Změní se podmínky školám, kterým ještě „dobíhá“ výjimka původně stanovená na více let?

Výjimky udělené v minulosti na více let - zpravidla na pět - platí až do ukončení platnosti. Pouze výjimky, které byly v minulosti uděleny na dobu neurčitou, budou ministerstvem individuálně zrušeny.

Zákon nezakazoval, ale ani nepředpokládal slučování tříd na 2. stupni ZŠ. Pokyn je v tomto ohledu velice striktní.

Je to otázka kvality výuky. Představte si, že existují také školy s 1. - 9. ročníkem, které mají na 1. i 2. stupni po dvou třídách - to všechno pro 49 žáků. Jiné mají dohromady pět nebo šest tříd. Myslíte, že je možné na takové škole zajistit plnohodnotnou výuku? Nic ale nebrání tomu, aby nebyla místo takové školy s 1. - 9. ročníkem zřízena smysluplná málotřídní škola s 1. stupněm.

A co když má škola s 1.-9. ročníkem sloučené ročníky na 1. stupni? 

Pokud je to jediná plně organizovaná škola v obci, zřizovatel se zaváže hradit rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy, na 2. stupni nemá zařazeny žáky více ročníků v jedné třídě a jestliže počet žáků bude perspektivně růst (respektive když doloží, že do tří let nebude výjimku potřebovat), pak výjimku dostane. Jestliže zřizovatel nemůže doložit příznivý demografický vývoj, může jí být výjimka udělena také z důvodu obtížné dostupnosti. To znamená, jestliže je další nejbližší škola vzdálena minimálně 15 km, měřeno po veřejných komunikacích.

Signály z terénu říkají, že se pokyn citelně dotkne mnoha škol a obcí.

Nemusel by, protože spolupráce obcí může jeho dopad minimalizovat. Jestliže jsou v blízkém okolí tři malé školičky na výjimku, proč je nesloučit v jednu smysluplnou školu a nezřídit třeba školní autobus? Nebo se domluvit, že v jedné obci bude hlavní budova školy a v druhé detašované pracoviště. Možností je víc. Takové příklady spolupráce obcí můžeme najít již v současnosti.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz