archiv
Učitelské noviny č. 04/2004
tisk článku

Učňovské školství pod rezort průmyslu a obchodu?

Špatný vtip, nebo jedinečná šance

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban prohlásil, že si dovede představit převod učňovského školství pod svůj rezort. Učiliště se podle něj rozpadají a náplň výuky neodpovídá potřebám praxe. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle vyjádření jeho tiskového mluvčího Iva Mravinaca však žádné konkrétní kroky v této věci nečiní. Prý šlo spíš o vyjádření zájmu pana ministra o dění v odborném školství. Přesto jsme se ředitelů učilišť a krajských politiků zastupujících zřizovatele zeptali, co si o nápadu ministra Urbana myslí:


Přinesla by podle vás další delimitace učňovskému školství nějaký efekt?

Antonín Podzimek, zástupce hejtmana Středočeského kraje:

Neumím si představit, že by pan ministr našel nějaký zázračný recept, přestože bych mu ho ze srdce přál. Neurazil bych se, kdyby mu vláda dala deset miliard na učňovské školství, kterému fandím. Jen nevím, jestli s navrácením ztracené prestiže souvisí změna zřizovatelských kompetencí. Nebojím se, jako někteří, že u nás nebudeme mít instalatéry nebo topenáře. Nějací zkrátka budou. Když se podíváte kamkoli na západ, také tam nemají pro učňovské obory speciální dotační programy, a přitom z nedostatku podobných profesí nehynou. Před pár dny jsem se vrátil ze vzdělávacího salonu ve francouzském Dijonu. Tam i tady platí – rodiče budou dávat své děti do oborů tehdy, až je prestiž či spíš příjmy v tom kterém oboru zaujmou. Nemůžeme v této věci nikoho do ničeho nutit.

Jiří Skopec, ředitel SOU technického Praha 10:

Já bych byl pro. Když jsme patřili – jako bývalé železničářské učiliště – pod příslušné rezorty, byla to éra poměrného blahobytu. Přechodem pod ministerstvo školství začaly po ekonomické stránce krušné časy, i proto, že se tehdy preferovaly jiné typy středních škol. Dnes pod magistrátem se nám vede podstatně lépe. Faktem ale je, že u oborově spřízněného rezortu jsme se cítili příjemněji – z pohledu finančního i přímé pomoci. Také už proto, že nás tam bylo mnohem méně.

Ivo Košař, ředitel SOU stavebního Praha 4:

Kdyby šlo o nabídku jít pod ministerstvo stavebnictví, pokud by vzniklo, nebránil bych se tomu. Připouštím, že v tom je jakási nostalgie a také snad vize, jak odbornou školu víc připoutat k výrobní sféře, nicméně je ale otázkou, jestli by takový krok měl smysl v obecnějším pohledu. Po pravdě řečeno, kromě drobných problémů plynoucích z nadměrné administrativy, mě současný systém řízení nevadí – je rozhodně lepší než za zřizovatelských dob ministerstva školství.

Petr Horký, zástupce hejtmana Karlovarského kraje:

V žádném případě bychom neměli zpochybňovat zřizovatelskou roli krajů, která je dána zákonem. Dnes budujeme konečně systémové – čili pod jedním zřizovatelem – řízení středního školství. Umíme například v rámci tohoto systému vytipovat učiliště, které chceme zachovat takříkajíc za každou cenu. Umíme udržet díky regionálnímu pohledu vyváženou síť škol.

Miroslav Kolomazník, ředitel SOU zemědělského Hubálov:

Byla by to další facka, kterou by školství dostalo. Ze všeho nejmíň potřebujeme každé dva roky měnit zřizovatele. Na kraje si nemohu stěžovat. Například v otázce majetku – na řadu věcí jsme zpočátku nadávali, ale teď s odstupem zjišťujeme, že opatření kraje byla na místě. Kraj se pomalu začíná dostávat do role, v níž se snaží kvalitu škol zlepšovat. Z obecnějšího pohledu nemohu také naříkat, že máme málo peněz – kromě investic samozřejmě. Jsme škola delimitovaná z ministerstva zemědělství a musím říct, že v posledních dvou letech jsme neměli ekonomické potíže.

Petr Lacina, ředitel SOU nábytkářského a technického v Praze 5 a předseda Sdružení učňovských zařízení:

Budu vycházet ze svých zkušeností. Když jsme odcházeli od ministerstva hospodářství jako od svého zřizovatele, říkali jsme si, že už to být horší nemůže, ale bylo. Když jsme se delimitovali ze školství na kraje, říkali jsme si totéž, ale kupodivu tato změna naopak vedla k lepšímu. Učňovská zařízení si do značné míry našla ke svým novým zřizovatelům vztah, který vychází z toho, že kraje jsou zkrátka školám blíž než ministerstvo školství i se školskými úřady. Myslím si, že měnit během posledních třinácti let u některých škol pošesté zřizovatele by nebylo správné, takže bych nápad pana ministra Urbana odmítl.

Eva Bartoňová, zástupkyně hejtmana Libereckého kraje:

Tomuto názoru se velmi podivuji. Dnes stát rozhodně není subjektem, který by řídil rozvoj krajů. Rozvojové strategie krajů musejí vycházet z přípravy lidských zdrojů a nedovedu si představit, že kraj si takový plán připraví a ministerstvo průmyslu také, ale úplně jiný. Je to špatný nápad, který jde proti zákonu o krajích i smyslu decentralizace řízení ve školství.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz