archiv
Učitelské noviny č. 03/2004
tisk článku

Rozhodnou o existenci škol čísla, nebo kvalita? J. Štefflová, UN

Se zájmem jsem si přečetl článek, který byl zřejmě zveřejněn v souvislosti s metodickým pokynem ministryně MŠMT k výjimce z počtu žáku ZŠ a je v něm popisována velice rozmanitá a nevšední činnost ZŠ Droždín. Individuální práce učitelů se žáky, rozmanité a netradiční formy práce, kreativní výuka… Má to ale jednu vadu na kráse, kolem 56 žáků se pohybují minimálně 4 učitelé (o počtu se v článku raději příliš nehovoří). Pokyn MŠMT nepřináší žádné zásadní změny, které by školám nebyly známy, pouze upřesňuje výklad některých pojmů.

Ve školství působím 30 roků, z toho ve funkci ředitele 9 roků a za ta léta jsem nějaké zkušenosti a postřehy získal.

Jsme středně veliká vesnická škola s počtem 222 žáků v 9 třídách, tedy s průměrnou naplněností 24,6 žáka na třídu. Jsme spádovou školou pro okolní obce (75% našich žáků k nám dojíždí) a přebíráme v průběhu školní docházky žáky ze dvou málotřídních škol (jedné jednotřídky a jedné dvoutřídky). Práce učitelů v málotřídkách si vážím, máme s nimi dobrou spolupráci, tyto školičky jsou pozitivním rysem těchto obcí a obecní zastupitelstva vydávají nemalé finanční prostředky na jejich provoz.

Co mne přimělo k napsání reakce na článek? Těžká představa paní ředitelky (nebo učitelek) ZŠ, že by měly dál pracovat ne ve čtyřtřídní ale v trojtřídní či dokonce dvoutřídní škole se stejným počtem žáků. Pokud dosahují tak vynikajících výsledků, tak obec (město) zajisté ráda doplatí mzdu jednoho či dvou učitelů, aby školu zachovala v tomto rozsahu, v opačném případě lze spojit ročník a škola může v klidu pokračovat dál bez žádosti o výjimku.

Skrytý problém je asi jinde. Jiný je vstup do třídy s 15-16 žáky a jiný do třídy s 25-30 žáky. Při hodině s 16 žáky může učitel opravdu věnovat patřičnou pozornost každému, ale při počtu 30 to není možné ani teoreticky, nehledě na dvojnásobné množství písemností, které musí učitel zkontrolovat, opravit za stejné finanční ohodnocení.

Na I.stupni (1.-5.ročník) máme 97 žáků také ve 4 třídách s průměrem 24 žáků na třídu, tedy 4 učitelé mají o 40 žáků více, se kterými pracují a musí zvládnout výuku tak jako na uvedené škole. Kolegyně u nás na škole dosahují rovněž vynikajících výsledků v podmínkách nesrovnatelně obtížnějších. Ne málotřídní školy, ale my větší školy se cítíme diskriminovány, neboť jim se různé projekty a speciální vyučovací metody realizují v menším třídním kolektivu lépe než ve třídách plněných na horní hranici. Paní učitelky z naší školy by také rády pracovaly v malých třídách. Jako úplná škola máme limit 17 žáků a v 9 ročnících by nám tak stačilo 160 žáků bez výjimky MŠMT. A tak mám jeden sen – oněch 222 žáků rozdělit po 17 do 13 tříd. To by se to potom suplovalo a snadno rozdělovaly funkce (učitel zdravotník, učitel pro drogovou prevenci, dopravní výchovu, enviromentální výchovu, výchovný poradce….). Kdyby oněch 60 „přespočetných“ mohlo přejít na jinou školu a my bychom pak ve stejném složení pedagogického sboru pracovali v přijatelně naplněných třídách. Ale sen je sen a státní pokladna prázdná a tak se mi jen těžko vysvětluje kolegyním, že vlastně svou prací a díky rovným mzdám dotují činnost těchto malých škol. Zkusme tedy vytvořit srovnatelné možnosti pro školy např. tím, že budou i na mzdy získávat mzdové prostředky dle počtu žáků na škole a ne podle toho jaké výjimky si kdo dovede vydupat.

Karel Kovář,
ředitel ZŠ Morašice

Pro dokreslení představy přikládám naplněnost tříd u nás na škole:

 1.ročník 21 žáků
2.+3.roč. 21 žáků
4.ročník 25 žáků
5.ročník 30 žáků
6.ročník 28 žáků
7.A třída 21 žáků
7.B třída 19 žáků
8.ročník 30 žáků
9.ročník 27 žáků

I přes vysoký počet žáků na škole máme spojený 2. a 3. ročník, protože se nám zdálo neekonomické vyučovat 8 žáků 3. ročníku samostatně byť vysoce překračujeme nutný průměrný počet. Pro příště budeme moudřejší a budeme učit ať to stojí co to stojí.

Pozn. red.:

Podivujeme se nad tím, že mnozí žáci 9. ročníku ZŠ neumějí číst s porozuměním. Bohužel, občas zjistíme, že to nedokáží ani někteří dospělí. Nevím, odkud čerpal K. Kovář informaci, že pro ředitelku (nebo učitelky?) v droždínské škole je těžká představa, že by měly dál pracovat již ne v čtyřtřídní, ale v trojtřídní nebo dokonce dvoutřídní škole. Nic takového v článku není. Ředitelka by se nevzpěčovala, leč nad málotřídkou visí jiný Damoklův meč. Protože byl Droždín v mezičase připojen k Olomouci, už není ZŠ „jedinou školou v obci“, nemá nárok na samostatnou existenci. Jelikož nemá pět samostatných ročníků 1. stupně, nemůže její zřizovatel žádat o výjimku z počtu škol.

št

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz