archiv
Učitelské noviny č. 03/2004
tisk článku

Zachráníme málotřídky?

Když se při Asociaci základního školství ustanovovala sekce málotřídních škol, nikdo ještě netušil, jakou sprchu na ně spustí pokyn ministryně školství k udělování výjimek. Tehdy se ještě mluvilo „jenom“ o běžných starostech jako jsou normativy, podmínky pro práci, kvalifikovanost učitelů, ekonomické zázemí pro jejich další vzdělávání, úskalí kontaktů se zřizovateli… Dnes dostává sekce další rozměr. Nejen o tom jsme si povídali s jednou ze zakladatelek LENKOU BÁRKOVOU, ředitelkou trojtřídky v Roštíně.


Kdo stál u zrodu nápadu na vytvoření samostatné sekce málotřídních škol?

Mluvilo se o tom už dlouho, ale rozhodnutí padlo na 10. valné hromadě Asociace základního školství v Prachaticích. Krátce na to se sešlo v Ratajích u Kroměříže pět ředitelek z Moravy: Libuše Borovcová ze ZŠ Rataje, E. Bednaříková ze ZŠ Žalkovice, B. Hradilová ze ZŠ Jezernice, L. Formánková ze ZŠ Ochoz a já, abychom daly dohromady základní teze. Každá můžeme mluvit za kolegyně ze svého okolí, s nimiž jsme v kontaktu. Ačkoli jsou naše školy ve třech krajích, Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém, starosti máme velice podobné. Paní ředitelka Formánková, která byla zvolena jako koordinátorka naší sekce s Radou AZŠ, teď dává dohromady databázi všech málotřídních škol v celé republice. Rády bychom navázaly kontakt s co největším množstvím těchto škol.

Co vás k založení sekce přivedlo?

Málotřídky jsou v rámci základních škol zvláštní komunitou. Ovšem komunitou velice roztříštěnou. Spojují nás zcela specifické starosti vyplývající z podmínek práce. Starosti běžných základních škol jako by se u nás násobily. Například rušení pedagogických center nejvíc zasáhne právě nás, může nám silně zkomplikovat, někde i zcela znemožnit další vzdělávání. Proto se teď domlouváme s Evou Mokrošovou, vedoucí dalšího vzdělávání Krajského vzdělávacího a informačního centra v Novém Jičíně, že bychom právě u ní zřídily něco jako centrum naší sekce, které by se mimo jiné staralo o další vzdělávací pracovníků málotřídních škol z celé republiky.

Už jste mluvily o konkrétních tématech, jimž byste se chtěly věnovat?

Na samém začátku jsme uvažovaly hlavně o problematice řízení, o organizaci práce, o financování… Pak se objevilo téma, které všechny ostatní přebilo: prosincový pokyn ministryně školství k udělování výjimek. Hlavně trojtřídky a čtyřtřídky ho cítí jako diskriminaci. Ministerstvo využilo díry v zákoně, který zmiňuje nejnižší možný průměr žáků na třídu pouze u jednotřídek a dvoutřídek (13 žáků) a pak u neúplných škol s pěti třídami 1. stupně (15 žáků). Ostatní školy musí naplnit minimální průměr 17 žáků na třídu. Zatímco pokyn I. Pilipa říkal, že na trojtřídky a čtyřtřídky se má pohlížet jako na jednotřídky a dvojtřídky s minimálním počtem 13 žáků, nyní MŠMT ustanovilo, že i trojtřídky a čtyřtřídky musí naplnit průměr 17 žáků. To je neúnosné. Pokud ministerstvo své rozhodnutí nezmění, mnoha školám bude hrozit zánik. Chceme málotřídní školy bránit.

Někdy se mi zdá, že se málotřídky ostýchají o svých problémech mluvit. Neobávají se, aby někdo neřekl: jsou s nimi problémy, tak je zrušíme?

Něco pravdy na tom možná bude. Opravdu na sebe nechceme moc upozorňovat. Pokud je to možné, snažíme se problémy řešit samy. Nastavujeme čas, šetříme peníze, kde se dá, do školy investujeme spoustu úsilí. Ale na tenhle problém nestačíme. Dětí ubývá všude, už teď je hodně málotřídek na výjimce. Ani si netroufnu odhadnout, kolik jich přibude. A kolik jich ubude, když výjimku nedostanou, nebo když obce nebudou mít na doplacení učitelských platů…

Pokyn se dotkne i vaší školy. Co budete dělat, když výjimku nedostanete?

Pak by nám nezbylo nic jiného než se změnit na dvojtřídku a znovu žádat o zařazení do sítě škol. Otázka ale je, jak se na spojení tří ročníků v jedné třídě budou dívat rodiče. Nedají dítě radši do jiné školy? Ta naše je sice stará, ale hezká a dobře udržovaná. Obec o nás pečuje, pan starosta se zajímá o naši práci jako málokdo. Nezapomínejte, že na vesnici je škola také kulturním stánkem. Každý rok pořádáme s obecním úřadem školní ples, pro děti maškarní karneval, vánoční besídku, den matek, brigády v okolí školy… je toho mnohem víc. Sama jsem jako dítě chodila do školy ve Chvalnově, v jedné třídě byly čtyři ročníky, a nemyslím, že by to bylo na závadu. Do spádové školy jsme přišli dobře připraveni.“

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz