archiv
Učitelské noviny č. 03/2004
tisk článku

Rozpočtová fraška k pláči

Každý rok ovládne školy touto dobou rozpočtová nervozita. Letos je asi o něco hlubší než jindy. Školství sice dostalo spolu s dalšími rezorty veřejné správy novou šestnáctitřídní tabulku, nicméně se nad ním vznáší hrozba seškrceného rozpočtu. Náš léta zkoušený rezort je prostě ohlodán na kost. Nezdá se však, že by tíže viny tentokrát padala na lidi z Karmelitské. Vypadá to, že tentokrát roli slepého a hluchého si v rozpočtové frašce zahrálo ministerstvo financí – a člověk je laskavý, když mluví o vadě smyslové a ne mentální. Nejde o dvě procenta snižování počtu pracovníků, které postihuje celou státní a veřejnou správu. A navíc asi správně, protože byrokracie už dávno překročila míru své potřebnosti. I ve školství je příliš těsno, za rok by mělo zmizet přes čtyři tisíce pracovních míst. Asi taky správně. Co dělat, když za tři roky ubude na 100 tisíc žáků.

Ale zpátky ke konečně politicky prosazené a ekonomicky nedotažené nové tarifní stupnici. Téměř jediní kantoři by si díky ní mohli polepšit. Ovšem to by na to musel rezort dostat peníze.

Jenže to se nejdřív školský rozpočet očeše tak, že se nevezme v úvahu skutečnost, že by skoro všichni kantoři základních škol měli postoupit o tři třídy, tedy nejmíň o tři tisíce. A rezortu se dají peníze pouze na průměrné navýšení platů. Pak se prostě opomene vzít v úvahu, že složení pedagogických sborů je o něco starší, než je republikový průměr – dokonce o víc než jeden věkový stupeň. To je sedm set až tisíc korun na pedagoga, o které bylo školství obráno.

A při schvalování v parlamentu potom přijdou s vážnou tváří někteří poslanci a navrhují změny, nad kterými by se člověk potrhal smíchy, kdyby nešlo o peníze pro školství. Výsledkem je zmíněná ohlodaná kost, z níž navíc kousek (13. a 14. platy) ještě schází.

Možná si řeknete – určitě to má svůj skrytý význam, žádný ekonomický úředník ministerstva financí, o politicích nemluvě, nemůže být natolik nepozorný, aby tak evidentní věci přehlédl. To musel udělat někdo schválně. Třeba kvůli něčemu s vyšším zájmem.

A pak se podíváte, že ne všude se tak úzkostlivě šetří. Podívejme, kolik jsme dostali na investice! Tam se můžeme konečně rozšoupnout! A za státní peníze. Hurá!

A za dveřmi se někdo hlasitě směje. Že by stavební lobby? Že by nějací úředníci? Že by všichni společně?

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz