archiv
Učitelské noviny č. 05/2010
tisk článku

Divadlo ve zručské škole

 

Možná si někteří čtenáři mohou myslet, že o divadlo - a zvláště pak amatérské školní – nemůže být v dnešní době počítačů, internetu, MP 3 a DVD žádný zájem. Nevěřící Tomáše bychom chtěli přesvědčit o opaku.
Na naší škole – ZŠ ve Zruči–Senci(u Plzně) má divadlo už delší dobu tradici. Vzpomínám na naše první vystoupení před léty, kolik práce dalo přesvědčování dětí, abychom něco nacvičili. A jakou radost jsme měly my, když „herci“ naposledy seběhli z jeviště – snad užaslí z toho, že to dokázali, že jim diváci tleskají. Jejich první slova byla: „Paní učitelko, kdy budeme zase něco nacvičovat?“ To byla ta nejkrásnější odměna.
V současné době u nás „hrají“ dnešní osmáci. Známe se od 5. třídy, od šesté hrajeme vždy dvě představení ročně. Z našich žáků se zkrátka stali herci, hraje každý, kdo chce hrát, pro každého se role najde. Ti zkušenější dokonce chtějí co nejdelší role, ti, kteří se každý rok přidávají, chtějí zkusit nejdříve nějaký „štěk“, a pak se uvidí. Neprotestují, že musí nacvičovat ve svém volném čase. Myslím, že se na to dokonce těší a užijí si v kolektivu docela hodně legrace. Společné zážitky je hodně sblíží.
A tak jsme sehráli vánoční hry, Sněhurku, Popelku a nyní i Šípkovou Růženku. Pojali jsme ji trochu netradičně, s tanečními prvky a doprovodem basy. Protože jsme navázali kontakty se Zvíkovskou kytičkou (ústav sociální péče pro ženy), zajíždíme k nim s naším divadlem. Tamější děvčata jsou velmi vděčné divačky, hru doslova prožívají. Když Sněhurka umírala, i slzičku uronily. Zatím naposledy jsme k nim zajeli ve středu 9. prosince. Představení se líbilo a děvčata nám na oplátku zazpívala koledy. Moc se snažila, koledy se líbily, tentokrát jsme zase my byli vděčnými diváky. Naši žáci se k nim chovají hezky, snad si uvědomují, že zdraví je opravdový dar, a tak jsou tato setkání obohacením pro obě strany.
Tři představení jsme sehráli pro mateřskou školu i pro naši základní, konal se také večer pro rodiče. Našel se obětavý tatínek, který vyrobil úžasné rekvizity pro naši hradní stráž. Překvapené - a to velmi mile - jsou i učitelky (zvláště ty z 1. stupně), co se z jejich často nesmělých či zakřiknutých žáčků vyklubalo za herecké talenty. Stejně překvapeni jsou i mnozí rodiče, co ten jejich „teenager“ dovede. A věřte, že vystoupit na jeviště není vůbec jednoduché.
Proto přejeme našim divadelníkům, aby jim jejich nadšení a smysluplné využití volného času vydrželo co nejdéle.
Věra Wanková, Iva Šusterová,
ZŠ Zruč - Senec
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz