archiv
Učitelské noviny č. 05/2010
tisk článku

MĚL BY STAČIT BAKALÁŘ?

 

 „Když systém neumí zajistit a kontrolovat kvalitu studia, nemá titul vypovídací hodnotu. Důležitá je úroveň znalostí. Pak by pro pedagogy v regionálním školství stačilo bakalářské studium. Pokud se dokážou orientovat v množství informací, umět si klást otázky, hledat odpovědi ve více zdrojích, umět je verifikovat, budou to potřebné znalosti i pro většinu pedagogů,“ řekla náměstkyně ministryně školství Jana Matesová v UN 45/2009, když představovala svoji vizi budoucnosti školství. Zeptali jsme se tedy ředitelů škol:
Mělo by se nezbytné vzdělání pro učitelskou profesi změnit na tříleté (bakalářské)?
Jan Darsa, ředitel Základní školy, Školní 87, Velké Březno
Tato část předkládané vize mě rozzlobila. Jsem přesvědčený, že pro učitele by mělo být nezbytné alespoň magisterské studium. Neustupoval bych od tohoto požadavku – naopak, zpřísnil bych toto studium. Protože je pravda, že dnešní úroveň pedagogů - magistrů vycházejících z vysokých škol není ideální, to ale zkracování studia nevyřeší. Nesnižují se požadavky a nezkracuje se studium lékařů, inženýrů, právníků, proč by právě u učitelů, na jejichž práci závisí úroveň vzdělání našich dětí, k tomu mělo dojít? Učitel musí znát základy pedagogiky, psychologie, sociologie, musí znát odbornost a metodiky. Mluví se hodně o inkluzi – každý učitel by měl být speciální pedagog. Praxe zvyšuje nároky na práci učitele. Není logické, aby se snižovaly nároky na jejich vzdělání.
Pokud k nám přijdou na praxi studenti ze zdejší vysoké školy po třech letech studia, je zřejmé, že to jsou stále „nehotoví“ lidé, že se potřebují ještě hodně učit. Nedovedu si představit, že by v té době již měli dostatečnou kvalifikaci pro nástup do školy na pedagogické místo. Magisterské studium je základ, na který musí navazovat další studium, pod tuto úroveň ale jít nelze.
Oldřich Anděl, ředitel Základní školy, Heyrovského 33, Olomouc
Absolventi VŠ pedagogických fakult, kteří přicházejí do naší školy v současné době, nejsou dostatečně na svoji práci připraveni. Nevědí, o čem škola je, jak s dětmi pracovat. Mají za sebou málo praxe. Pokud například vystudují aprobaci tělesná výchova – zeměpis, vysoká škola je naučí organizačně zvládnout hodinu tělocviku, vědí, kde je nejhlubší jezero – ale učit je nenaučí, neumějí metodiky, neví nic o didaktice a vůbec nejsou schopni řešit někdy i pro nás banální problémy. Problém je, že je na vysoké škole učí teoretici, ne lidé z praxe, a studenti se připravují v jakém si "skleníku". Bohužel mám pocit, že v tomto je situace horší než v době, kdy jsem studoval já, tedy před rokem 1990. Absolventi by měli  přicházet připravenější – a k tomu novoty, jako je zkrácení studia na tři roky, tedy na bakalářské studium, nepřispějí. Zkrácení studia na "vážnosti" učitelské profese nepřidají. Studenti k nám na praxi sice přicházejí, nebráním tomu, ale ani to příliš nepodporuji. Vím, že to je proti mým předchozím slovům, ale na druhé straně je to pro vlastní práci učitele velmi zavazující a zatěžující a peníze, které za to dostávají, jsou naprosto směšné.
Blanka Hránková, ředitelka 7. základní školy a mateřské školy, Brněnská 36, Plzeň
Každá profese by měla mít hranici minimálního vzdělání – a pro učitele by to mělo být magisterské studium. Vždyť svoji specializaci získávají studenti až po prvních třech letech všeobecných základů. Bez pedagogických znalostí, které si osvojují v té „magisterské“ části studia, by těžko mohli kvalitně učit. Zkrátit sumu znalostí na tři roky podle mého není reálné. Netvrdím, že jsem ze současného pojetí studia nadšená. Přesto si myslím, že snížit požadavky na pouhé tříleté studium není dobrá cesta. Naopak – posílila bych čas věnovaný praxi.
Danuše Filipinská, ředitelka Základní školy J. A. Komenského a Mateřské školy, nám. Republiky 10, Brno
Možná pro vychovatelky nebo učitelky mateřských školy by bakalářské studium stačilo, pro základní školu, ani pro 1. stupeň, ale rozhodně ne. Učitel musí umět podstatně víc věcí, než jen orientovat se v informacích, klást otázky a hledat odpovědi. Pokud by mělo být studium takto postaveno, pak by bylo zbytečné, vždyť to je středoškolská úroveň. Je to příliš zjednodušená představa pro vzdělání pedagoga.
Sama na pedagogické fakultě učím, teorii dostávají studenti v dostatečné míře, jen bych byla pro rozšíření doby pro praxi, třeba i o půl roku, kdy by za nižší plat mohli ve škole pracovat například jako asistenti nebo pomocní pedagogové. Jednak by porovnali v té době svoje teoretické znalosti s realitou, rozkoukali by se ve škole, seznámili se s jejím každodenním životem, blíž by poznali praxi. To by bylo prospěšné a pozitivní. Ale zkracovat výuku, ubírat čas na přípravu pedagogů, to je problematický návrh, to by se mi ani trochu nelíbilo. Rozhodně bych jako ředitelka vždy preferovala absolventa magisterského studia před bakalářským. Tehdy už mají studenti za sebou obecné didaktiky i speciální didaktiky, zvládají odbornost v rámci své aprobace, mají hlubší znalosti z pedagogiky i dalších příbuzných oborů. To nelze vměstnat do tříletého bakalářského studia bez toho, aniž by se rezignovalo na kvalitu studia a výslednou připravenost na školní pedagogickou práci.
Jiří Dvořák, ředitel Základní školy Lesní, Liberec
Nechápu, jak někdo může zcela vážně vyslovit hrůzný názor, že by stačilo tříleté bakalářské studium. Nároky na učitelskou profesi stále rostou, tříleté studium je naprosto nedostatečné. Vždyť i čtyřleté či pětileté je málo, učitelé se musí vzdělávat celý život, vývoj v této oblasti jde velmi rychle dopředu. K tomu musí mít ale dostatečný základ, který bakalářské studium poskytnout s ohledem na svoji délku nemůže. I magistři potřebují při nástupu do školy od svých kolegů výraznou podporu, když k nám chodí studenti na praxi, je zřejmé, že tříletá příprava je málo. Jak by taky mohla stačit, když ani po pěti letech studia se nedá říci, že je absolvent kompletně připraveným pedagogem. Jsme fakultní škola, studenti k nám chodí na souvislé praxe, můžeme sledovat jejich vývoj a vidíme význam vysokoškolského studia. O jeho značnou část by v případě realizace tohoto návrhu přišli.
Ladislava Vavrincová, zástupkyně ředitelky Základní školy (praktické a speciální) a Mateřské školy, Kutnohorská 179, Kolín
Pracuji ve školství skoro dvacet let, posledních dvanáct ve školství speciálním. S představou, že by pro učitele stačilo bakalářské studium, musím důrazně nesouhlasit. Zvlášť v oblasti péče o děti vyžadující zvláštní péči je evidentní, že musí tito pedagogové dostat hluboké speciální vzdělání, minimálně magisterské. V průběhu tří let by nezískali dostatečné kompetence a znalosti, měli by ještě menší vhled do praxe, než mají současní absolventi. Děti přicházejí do škol stále s většími problémy, je prosazována inkluze – jen dostatečně připravený pracovník má šanci práci s nimi zvládnout. Kromě běžné pedagogiky by vlastně všichni učitelé měli mít alespoň základy speciální pedagogiky, Představa tříletého studia jako pro učitele dostatečného je dokladem neznalosti praxe.
< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
cti2a
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz