archiv
Učitelské noviny č. 05/2010
tisk článku

NA BARIKÁDY SE ZATÍM NECHYSTÁME,

 

říká předseda školských odborů F. Dobšík
„Fischerův balíček (oficiálně se jmenuje Východiska z krize) je střednědobý koncepční dokument, který svým časovým horizontem přesahuje životnost dnešní prozatímní vlády. Je připravován jako námět pro vládu příští. Obsahuje však pro odbory naprosto nepřijatelné kroky – například každoroční snižování platů o jedno procento,“ říká pro UN předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík a dodává: „Na tripartitě koncem ledna se Fischerův návrh Východisek z krize projednával. Jak zaměstnavatelé, tak naši zástupci tento materiál odmítli. Dohodli jsme se ale, že budeme hledat průnik, průsečík koncepčních návrhů vlády a odborových návrhů, které jsme spolu se zaměstnavateli předložili v jednadvaceti bodech na konci loňského roku.“
F. Dobšík připomíná, že premiér uložil svým ministrům, že mají dojít k dohodě, aby se dala co nejdříve prezentovat společná vůle odborů, zaměstnavatelů a vlády k řešení současné situace. Nebude to však prý jednoduché. Očekává, že vláda bude například trvat na snižování platů, odboráři toto řešení ale odmítají. („Jen jednoprocentní opatření vlády, se kterým přišel ministr financí Janota na období do května letošního roku, znamená pro školy úbytek okolo 1,6 miliardy korun! A kdyby na školství ´spadlo´ vázání i oněch 5 %, co by v podstatě v mandatorním školském rozpočtu zbylo na učebnice, na pomůcky, na další vzdělávání? Naštěstí údajně ministerstvo školství rozumně rozhodlo, že nebude měnit připravený rozpis finančních prostředků krajů a počká až do května, kdy se bude vyhodnocovat ekonomická situace státu a uvidí se, zda se skutečně k plánované restrikci sáhne,“ poznamenává předseda odborů.)
Z Východisek z krize se školství bezprostředně týká několik bodů. Například ty, které mluví o čerpání evropských fondů. Vláda chce přesunout dotace z programů, kde se je nedaří čerpat, zrychlit výplatu dotací a přísněji kontrolovat jejich efektivitu. „Je to jedna z oblastí, kde se může názor vlády a odborů protnout,“ myslí si F. Dobšík. Problém však je, že tato opatření budou dlouhodobější, jen málo z nich může být operativnější. „Budeme i z ministerstva školství chtít průběžné informace týkající se hlavně efektivity schvalovaných projektů. Dostáváme totiž z terénu informace o tom, že se mnohdy jedná jen o formalismus,“ poznamenává F. Dobšík.
Další část, ve které je vztah ke školství, je kapitola týkající se směřování k znalostní politiky. F. Dobšík poznamenává, že jde zvlášť v kontextu s financováním školství spíš o omšelé klišé – jak dlouho už slyšíme, že se investice do školství vyplatí? Na druhé straně slova, která premiér v dokumentu Východiska z krize použil, považuje za naději. A cituje: „Politika vlády v této oblasti bude méně restriktivní než v jiných oblastech. Zaměří se na snížení výdajů pouze v případě zjevných nehospodárností. Primárně bude přístup založen na zvýšení efektivnosti vynakládaných prostředků. V případě růstu hrubého domácího produktu vláda přistoupí k posílení rozpočtu…. Vysokou prioritou vlády bude proto zvyšování kvality vzdělávání a důraz na kvalitu na všech stupních vzdělávacího systému. Východiskem bude analýza a následná optimalizace systému financování školství, aby stát měl v rukou účinné nástroje motivace k modernizaci vzdělávání, tlaku na kvalitu a na inkluzivitu. Systém vzdělávání musí fungovat tak, aby každému člověku umožnil co nejvíce rozvinout vlastní potenciál.“
Konečně i ve vládním prohlášení se objevují slova o nezbytnosti analýzy financování školství a hledání rezerv. Připomíná, že na MŠMT vznikla nová sekce v čele s Janou Matesovou, která by se měla touto tematikou zabývat. „Za pár týdnů tato vláda končí – a žádný výsledek takového šetření jsme ještě neviděli,“ konstatuje skepticky F. Dobšík. „Některá slova znějí velmi dobře, ale my chceme konkrétní informace, co můžeme od ministerstva školství a vlády očekávat.“
Důvěru ve sliby vlády ale podle něho rozhodně neposiluje například skutečnost, že při návrzích na podobu rozpočtu 2011, které se začínají objevovat, ministerstvo financí vůbec nepočítá s navýšením o tři miliardy, které pro školský rozpočet na konci loňského roku schválili poslanci. Připomíná taky, že ani letos tři miliardy pro školství schodek státního rozpočtu neprohlubují, v naprosté většině jde o přesun finančních prostředků v rámci rozpočtu – v tomto případě z rozpočtu ministerstva obrany.
„Je to problém, který budeme muset při diskuzi o rozpočtu 2011 řešit. Půjde o jednání se dvěma vládami – tou současnou a taky tou, která přijde po ní. Je nebezpečí, že se tato jednání protáhnou – a to je věc, která rozhodně nepřispívá ke klidu ve školství,“ konstatuje F. Dobšík.
Dalším pro odbory naprosto nepřijatelným návrhem, který se v materiálu Východiska krize objevil, je každoroční snižování platů o jedno procento a o tři procenta běžných a investičních výdajů. To je asi jedno z nejneuralgičtějších míst Fischerova návrhu řešení krize.
Předseda odborů říká, že se chce co nejdřív setkat s ministryní školství M. Kopicovou a problematické návrhy s ní probrat. Počítá s tím, že jí nabídne podporu odborů při dalších jednáních, aby se restriktivní návrhy co nejvíc školství vyhnuly. „Loni nám ministryně říkala, že bude vděčná za každou korunu, kterou se podaří pro rezort získat,“ vzpomíná F. Dobšík. A věří, že M. Kopicová ve vládě pozici vzdělávání obhájí. Zvlášť když se i v posledním materiálu (Východiska z krize) mluví o tom, že šetřit (snižovat výdaje) ve školství by se mělo pouze v případě zjevných nehospodárností. „Ať ale někdo na tyto nehospodárnosti konkrétně ukáže – a my budeme s takovým šetřením souhlasit. Zatím to ale vypadá, že hlavní nehospodárností jsou platy pro pracovníky školství, které jsou ale přece už dlouhodobě poddimenzované. To je nebezpečný názor, který vzdělávání poškozuje,“ varuje F. Dobšík.
V následujících měsících nastává podle něho čas intenzivních jednání, protože řadě změn je možné ještě zabránit. Záleží taky na tom, jak se bude vyvíjet česká ekonomika. „Musíme vědět, že peníze, které pro zaměstnance chceme vybojovat, skutečně existují,“ říká F. Dobšík a dodává: „Musíme taky vědět, kdo přijde po volbách, nakolik bude nová vláda ochotna jednat a naslouchat našim argumentům.“ Chtěl by, aby se podařilo s novou vládou dohodnout na institutu jakési generální kolektivní smlouvy, která by nebyla pouze více méně nezávaznou dohodou, ale která by byla pro zaměstnavatele závazná, odvíjely by se od ní i vyšší kolektivní smlouvy rámci rezortů, měla by sílu zákona a od přijatých ujednání by se odvíjel mimo jiné třeba i rozpočet. „Slováci tento institut mají,“ připomíná.
„To je ale dlouhodobější úkol, aktuálně teď bude na pořadu dne hlavně řešení letošních problémů a rozpočet na rok příští. Na barikády se tedy zatím na začátku roku nechystáme,“ poznamenává předseda školských odborů F. Dobšík.
RADMIL ŠVANCAR
< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
cti2a
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz