archiv
Učitelské noviny č. 05/2010
tisk článku

STÁTNÍ MATURITA (SNAD) NA DOHLED

 

Že by do třetice všeho zlého? Znovu se objevují hlasy zpochybňující start státní maturity. Ministerstvo školství a CERMAT ujišťují, že vše probíhá hladce. Jenže čím si člověk může být teď, pár měsíců před volbami, jistý?
 
Vstupenka na vysokou?
Před dvěma týdny se ministryně školství Miroslava Kopicová sešla s děkany vybraných fakult, aby je seznámila s využitelností státních maturit u přijímacího řízení, tedy s principem, který by měl být jedním z pilířů reformy maturit. Nejvíc asi překvapí, že to bylo historicky vůbec poprvé, kdy k setkání na toto téma došlo.
Podle vyjádření tiskového odboru ministerstva schůzka proběhla úspěšně. Dokonce nejmenované tři fakulty prý při jednání rovnou přislíbily, že v příštím startovním roce výsledky maturit určitě zohlední (byly mezi nimi i ty, které dnes používají testy Scio?).
Fakt, že se debata s vysokými školami doposud hrubě podceňovala, se už minimálně jednou v minulosti vymstil, a to v podobě nízké podpory středoškoláků, kteří by přirozeně uvítali, kdyby se jejich přijetí na vysokou školu více „zautomatizovalo“ a zjednodušilo. Připomeňme, že studenti vyšli do ulic mimo jiné právě kvůli nezaručené využitelnosti státní maturity u přijímaček.
Ostatně i zpráva ministerstva, kterou nedávno projednával sněmovní školský výbor, tento fakt přiznává a glosuje ho:
„Tato cílová skupina (žáci) je pak snadno zneužitelná k realizaci nátlakových akcí či k přijímání politických rozhodnutí, která destabilizují reformní proces.“
Pokud letos nedojde k dohodě s významnou částí fakult, může prý být podle ministerstva školství proveditelnost státní maturity ohrožena.
„Budoucí maturanti při volbě předmětového portfolia (do 15. 11. 2010) nebudou dostatečně motivováni k volbě jiné než základní úrovně obtížnosti povinných zkoušek společné části MZ (volba na jistotu). Zejména na gymnáziích pak následně dojde s největší pravděpodobností ke zpochybnění celé reformní strategie a reformy maturitní zkoušky jako takové...“ praví se ve zprávě.  
 
Ach, ta matematika...
Dohoda ale zřejmě nebude bezproblémová. Děkani fakult už dali najevo, že by rádi viděli v portfoliu státní maturity i povinnou matematiku (žák může v roce 2011 volit matematiku nebo cizí jazyk, po roce 2012 bude matematika součástí nabídky třetího povinně volitelného předmětu). Tento požadavek se asi nebude líbit studentům, ale zcela jistě ne školám.
Proti povinné matematice se například vyslovil Jaroslav Ponec, předseda Unie školských asociací Czesha.
„Vyhovující je systém, kdy třetí předmět zvolí ředitel ve vazbě na vzdělávací program (J. Ponec tím naráží na právo ředitele školy částečně nebo zcela omezit volitelnost předmětů ve třetí povinné zkoušce, jinými slovy ředitel může volitelnost omezit ze tří na dva předměty nebo ji zrušit a určit jeden předmět pro všechny maturanty, pozn. red.). Když budu mluvit za Asociaci středních průmyslových škol, pak předpokládám, že naprostá většina ředitelů zvolí matematiku a k tomu možná i informatiku. Tuto variantnost třetího předmětu vidím jako užitečnou, ale povinná matematika by tuto variantnost odstranila, a to by byla velká chyba. Navíc z pohledu Czesha si umím představit skupinu škol, pro něž bude povinná matematika zcela nepřijatelná. Matematika je samozřejmě součástí všeobecného vzdělávání – ale přílišným zdůrazňováním formálních prvků se z ní stal postrach a chybí jí důraz na matematickou gramotnost. A v tom je velké úskalí.“
Podle J. Ponce by se povinnou matematikou opět zvýšil tlak na všeobecnou složku vzdělávacích programů na úkor složky odborné, kterou by nezachránila ani školní část maturity. Ostatně i význam „profilové“ části je státní maturitou – respektive její komplexností a šíří – eliminován.
„Státní maturita je podle mě zbytečný moloch. Celý náš středoškolský systém, který je špičkový, byl přece postaven na modelu lokálních maturit a nikdy v tom nebyl zásadní problém. Osobně si myslím, že přidaná hodnota státní maturity by měla spočívat v tom, aby se standardizoval všeobecněvzdělávací základ zejména v češtině a cizích jazycích jen formou testu, který je přece nejméně subjektivní z hlediska hodnocení. A ať to skončí jeho předáním zadání na školy - a tečka. Školy jsou pak schopny to zpracovat samy. Konečně, vždyť budou zpracovávat i připravovanou státní maturitu.“
Zhruba před rokem jsme v UN uspořádali anketu mezi šéfy středoškolských asociací na téma povinná matematika – ano, či ne. Tehdy byla společným jmenovatelem většiny odpovědí obava o odbornost, krátce řečeno, i všeobecněvzdělávací složka musí mít hranice, aby mohly být udrženy parametry odborné školy. Podle vyjádření předsedy asociace asociací tato obava neztratila nic ze své aktuálnosti.
 
Volby jsou přece za dveřmi!
Téma státní maturity slibuje politikům snadno uchopitelné (a zneužitelné) téma, se kterým jim mohou vypomoci sami voliči neboli studenti schopní vyhlásit pohotovost a vyjít do ulici, kdykoli bude zapotřebí. Očekávání příštích politických střetů se v minulých dnech přetavilo v realitu. Nejprve na pomyslnou tribunu vystoupil bývalý ministr a nynější šéf zelených Ondřej Liška, když prohlásil, že práce na maturitě „se přinejmenším zbrzdila, spíše však vrátila o několik let nazpět“.
Navíc své vyjádření podtrhl letitým požadavkem, aby po dohodě s vysokými školami státní maturita nahradila přijímací zkoušky.
„Zelení vítají zahájení jednání ministryně školství Miroslavy Kopicové s děkany vysokých škol. Vzhledem k tomu, že na zavedení maturity jsou uvolněny stovky milionů korun ze státního rozpočtu i prostředky ze strukturálních fondů, apeluje zároveň Strana zelených na ministryni školství, aby zajistila absolutní transparentnost při výběru dodavatelů na všechny části přípravy maturitní zkoušky, a to včetně dodávky informační infrastruktury do škol. Zveřejňování všech informací o výběrových řízeních by mohlo být dobrým začátkem. Mám obavy, aby se za zády paní ministryně nedělo něco, s čím by ona sama nesouhlasila,“ vyslovil své pochyby bývalý ministr.
Ministryně školství Miroslava Kopicová slova svého předchůdce o návratu zpět odmítla s tím, že neexistují žádné věcné důvody, proč by zahájení státních maturit v roce 2011 mělo být ohroženo. A zároveň zdůraznila, že například zprávu o stavu přípravy maturit vzal na vědomí školský výbor sněmovny bez výhrad, a to i proto, že z ní jasně plyne, že práce na reformě maturity postupují podle schváleného harmonogramu a v rámci navržených rozpočtů.
V médiích se záhy po jednání výboru objevila informace o tom, že technická novela doprovázející start státní maturity nebude včas schválena, a že tudíž hrozí další, v pořadí třetí odklad. Podle ministryně M. Kopicové však novela není nezbytná, protože zvyšuje pouze bezpečnostní a technický komfort zkoušky.
„Už na jaře loňského roku byl smysl novely diskutován ve školském výboru poslanecké sněmovny bývalým ministrem O. Liškou, ten ji ostatně v květnu loňského roku také podával jako svůj poslanecký návrh. V důsledku odkladu státních maturit o jeden rok, proti kterému jsem já i bývalý pan ministr aktivně vystupovali, byla tato novela loni v září stažena. Já sama jsem však v lednu na schůzce s členkami a členy školského výboru projednala všechny podrobnosti a jasně jsme se dohodli na dalším společném postupu. Novela zákona ale pro realizaci maturity skutečně není stěžejní, vše podstatné je v zákoně již zakotveno," vysvětlila M. Kopicová.
Potvrdila to i poslankyně a členka školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která UN řekla, že v novele nezaregistrovala nic tak zásadního, co by brzdilo přípravu státní maturity. „Nic, proč by nemohla být spuštěna generálka. Navíc sama generálka může odhalit problémy, které bude ještě třeba zákonem upravit. Určitá nejistota samozřejmě panuje, střídají se nám ministři, ředitelé CERMATu. Nicméně je patrná vůle všech politických stran znovu neodkládat – a to je zásadní,“ uvedla M. Šojdrová.
Vzhledem k momentálnímu rozpoložení sil ve sněmovně není pravděpodobné, že poslanci technickou novelu schválí. Původně zákonné paragrafy, mezi nimiž je například právo ministerstva snížit dodatečně, tedy po vyhodnocení státních zkoušek, skóre úspěšnosti, se pravděpodobně budou muset „vejít“ do vyhlášky.
Ministryně školství se zároveň postavila i proti námitkám o neprůhlednosti tendrů vypisovaných CERMATEM: „Zdá se mi, že v tomto směru vše zatím vypadá dobře. CERMAT má dostatek zájemců z řad renomovaných firem, takže se naštěstí neopakuje situace z minulých let, kdy se přihlásil jen jediný uchazeč. Navíc jsem přizvala nezávislou komisi, která bude způsob výběru kontrolovat. A kdyby se teoreticky stalo, že budou nějaké problémy, že by se někdo odvolával, máme připraveno náhradní řešení.“
Navzdory ujišťování některých členů školského výboru, že státní maturita má velkou podporu napříč politickými stranami, na politické scéně není nouze o vyjádření podobná tomu, které vzešlo z úst středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD). Ten mimo jiné označil projekt státních maturit za podvod na občanech, na kterém vydělají stovky milionů korun soukromé firmy...
Odhlédneme-li od politického balastu podobných výroků, faktem je, že v okamžiku výstřelu z pomyslné startovní pistole vystaví státní maturity státní kase fakturu na zhruba půl miliardy korun.
Petr Husník
 
 
RIZIKO: PŘÍPRAVA UČITELŮ STŘEDNÍCH ŠKOL K VÝKONU FUNKCÍ ORGÁNŮ MATURITNÍ ZKOUŠKY
(podrobně o školeních v rozhovoru s ředitelem CERMATu již v UN č. 1/2010)
Nestabilní reformní prostředí se promítá do oblasti přípravy pedagogických pracovníků k výkonu funkcí orgánů maturitní zkoušky. Tento proces nelze vnímat pouze jako nástroj na zajištění personální infrastruktury v podobě přípravy komisařů, zadavatelů a hodnotitelů, ale rovněž jako silný nástroj prezentace tématu reformy maturitní zkoušky klíčové cílové skupině vedoucích a pedagogických pracovníků středních škol. Způsob nutného promítání výše uvedených změn do oblasti přípravy učitelů a způsob provedení a zajištění vlastního vzdělávání učitelů tak musí být realizován s maximálním možným důrazem na to, aby:
·        změny byly cílové skupině pochopitelné, zdůvodnitelné a jednoznačné
·        provedení změn bylo po komunikační (konzistentní, jednoduchá a jednoznačná komunikace), technické i organizační stránce bezchybné.
·        změny minimalizovaly zátěž škol a pedagogických pracovníků po stránce organizační, časové i finanční. 
Negativní dopad na vnímání přípravy pedagogických pracovníků k výkonu funkcí orgánů maturitní zkoušky měl nevhodně načasované rozhodnutí o odkladu zahájení reformy maturitní zkoušky. Jeho přímým důsledkem byla realizace první fáze vzdělávání (září-prosinec 2009) v klientsky nepříliš komfortním organizačním režimu odpovídajícím potřebě vyškolit pedagogické pracovníky pro zahájení reformy v původním termínu, tj. v roce 2010. Organizační režim školení tak byl nastaven centrálně direktivně, což způsobovalo na řadě škol nemalé organizačně technické problémy se zajištěním výuky ve dnech, kdy probíhalo školení jejich učitelů.
Počínaje únorem 2010 již přechází organizační režim přípravy pedagogických pracovníků do standardního stavu, který omezí negativní dopady účasti učitelů škol neprezenčních vzdělávacích aktivitách na přijatelné minimum.
Vzhledem k významu procesu vzdělávání učitelů pro zajištění potřebné úrovně reformní podpory ze strany pedagogické veřejnosti je třeba věnovat této oblasti maximální možnou pozornost a v komplikovaném organizačně řídícím modelu projektu CISKOM zajistit takové podmínky, které budou minimalizovat riziko komunikačních, organizačních a věcných chyb.
(Z kapitoly RIZIKA PŘÍPRAVY REFORMY MATURITNÍ ZKOUŠKY A JEJICH MINIMALIZACE, která je součástí zprávy o stavu přípravy státní maturity projednávané školským výborem sněmovny.)
 
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz