archiv
Učitelské noviny č. 02/2010
tisk článku

VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY PROTESTUJÍ PROTI SNÍŽENÍ SVÉHO ROZPOČTU

 

Není ale vyloučeno, že jeho výše zůstane zachována
 
Zatím ještě není vůbec jasné, kolik peněz pro letošek veřejné vysoké školy (VVŠ) obdrží. Předsednictvo Rady vysokých škol (RVŠ) vyjádřilo před měsícem na svém posledním zasedání doslova hluboké znepokojení nad návrhem rozpočtu. O týden později pak jednala takzvaná Reprezentativní komise MŠMT. Z jednání vyplynulo, že VVŠ pravděpodobně obdrží o miliardu navíc, respektive nepřijdou o ni.
 
 VVŠ možná zůstane 22 miliard korun
 „Ještě před zahájením zasedání komise jednalo předsednictvo České konference rektorů se zástupci vlády a ti přislíbili navýšení o miliardu korun,“ informuje VLADIMÍR HAASZ, předseda RVŠ, a pokračuje. „V nominální hodnotě bychom se tak mohli dostat na rozpočet z roku 2009.“
 V konkrétních číslech to znamená, že pokud k plánovanému navýšení nakonec dojde, VVŠ dostanou v neinvestiční části svého rozpočtu zhruba stejnou částku jako vloni, tedy necelých 22 miliard korun. Nedá se tedy říci, že VVŠ by snad dostaly oproti minulému fiskálnímu období přidáno. A i když se původně plánovaný pětiprocentní propad podaří zvrátit, nesmíme zapomínat na to, že dochází k dalšímu navýšení počtu studentů, a to o 3 procenta. To znamená, že de facto stejně poklesne reálná výše finančních prostředků ve vztahu k nákladům (o inflaci ani nemluvě.) „To je pravda, ale musíme vzít v úvahu, že stav veřejných financí je opravdu špatný. Pokud tedy přislíbenou miliardu nakonec dostaneme, jde o úspěch. Z těchto peněz už jistě přežijeme,“ glosuje V. Haasz.
 Kontaktovali jsme tiskový odbor MŠMT, kde jsme se dozvěděli prakticky totéž. Jedna miliarda pro vysoké školy je ve hře, ale definitivního zatím ještě nic není.
 
 Kvalitativní parametr je diskutabilní
 Předsednictvo RVŠ je také kritické k některým postupům, podle nichž jsou peníze jednotlivým VVŠ za současné ekonomické situace rozdělovány.
 Klíčovým parametrem jsou počty studentů, tedy parametr kvantitativní. Dalším je pak kvalitativní parametr. Předsednictvo RVŠ ve svém prohlášení sice uvádí, že „obecně podporuje potřebu motivace ke zvyšování kvality vzdělávací a výzkumné činnosti na vysokých školách, nicméně v současných rozpočtových možnostech požaduje váhu nových ukazatelů pro rok 2010 minimalizovat“.
 Kvalitativní parametr je tvořen čtyřmi dílčími ukazateli: body získané za výzkum a vývoj podle databáze RIV (Registr informací o výsledcích výzkumu, vývoje a inovací), počet docentů a profesorů, mobilita studentů a příjmy VVŠ, které získají z privátních zdrojů. Jinak řečeno, čtvrtým hodnoceným kvalitativním ukazatelem má být výše finančních prostředků, které daná škola získá například formou darů nebo příjmů za provedený výzkum. Za to pak bude ministerstvem školství odměněna.
 Proč většině členů předsednictva RVŠ kvalitativní hledisko překáží?
 „Předsednictvo rady se domnívá, že stanovené metriky nejsou nejvhodnější pro zjišťování kvality na vysokých školách. Především se však zavádí nový parametr určující rozdělování finančních prostředků v době, kdy rozpočet vysokých škol neroste a mohlo by to vést k rozkolísání stávající výše příjmů jednotlivých škol,“ říká předseda Haasz a vyjadřuje se i k databázi RIV, jejíž výpovědní hodnota o kvalitě realizovaného výzkumu je dlouhodobě kritizována. „Přestože RIV má své nedostatky, myslím si, že celkové součty uvedených údajů vyjadřují skutečnou výkonnost konkrétní vysoké školy v oblasti výzkumu a vývoje.“
 Reprezentační komise také projednávala poměry jednotlivých parametrů v rámci rozpočtu VVŠ. „Na posledním zasedání převládl názor, že poměrově by takzvané kvalitativní parametry měly představovat 7,5 procenta v neinvestiční části rozpočtu. (Dalším kritériem mají být počty absolventů, 4,5 procenta.),“ uvádí V. Haasz.
 
 Na investice bude asi naopak méně
 Kromě neinvestičního financování (provozní část rozpočtu), dostávají VVŠ také peníze na investice (programy reprodukce majetku). Zatím naposledy navrhovaná výše investic, zhruba 2,6 miliardy, má i po jednání Reprezentační komise zůstat v zásadě zachována. „Došlo k poklesu asi o 100 tisíc korun,“ upřesňuje V. Haasz.
 Významným finančním zdrojem v oblasti investičních výdajů mají být zanedlouho peníze z evropských strukturálních fondů. Ty však v zásadě nepoputují na žádnou z pražských VVŠ. „Ministerstvo školství ale počítá s tím, že investiční programy budou do budoucna přehodnoceny ve prospěch pražských VVŠ. Výrazný vliv evropských peněz se ve vysokém školství projeví nejdříve až v roce 2011,“ reaguje V. Haasz a doplňuje: „V investiční části rozpočtu se budou muset omezit opravy, které nejsou nezbytně nutné. V provozní části rozpočtu bude asi někde nutné zracionalizovat výuku úpravou studijních programů, například s úzkou specializací v daném oboru počkat až na nejvyšší ročníky magisterského studia. Tím se ušetří na mzdových výdajích. Na fixních nákladech jako zejména na energiích samozřejmě neušetříme, ale pokud se jednotlivým školám podaří získat více prostředků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, samozřejmě, že se tak alespoň trochu zlevnění provoz budov ve vztahu ke vzdělávací činnosti.“
LUKÁŠ DOUBRAVA
 
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz