archiv
Učitelské noviny č. 45/2007
tisk článku

PÁTEŘNÍ ŠKOLY A PROVOZNÍ NORMATIV

 

Výsledek optimalizace v Ústeckém kraji
 
Zhruba před rokem zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo strategii do roku 2010, na jejímž základě by měla vzniknout síť krajských páteřních škol, kterým bude provoz financován zatím ojedinělým způsobem – krajským provozním normativem. Jak se plán kraje daří naplňovat?
 
Optimalizace
Je to poznaná nutnost. Dětí na středních školách ubývá, letos mimochodem již poprvé výrazně, nikoliv tak středních škol samotných. Optimalizaci, jejímž cílem je v Ústeckém kraji vytvořit síť tzv. páteřních škol, ředitelé středních škol, které jsme oslovili, chápou. Jediné, co jim vadí a asi nikdy vadit nepřestane, je vliv politických rozhodnutí tam, kde by neměla mít prostor vášeň, ale výhradně racionální argumenty. Systém páteřních škol berou jako určitou pojistku proti politickým tlakům, jako předem známé meze, podle nichž se konečně mohou zařídit.
Páteřní školy jsou, zjednodušeně řečeno, ty školy, které zbudou po optimalizaci, jejímž hlavními principy jsou – jako i v jiných krajích - oborová příbuznost, dopravní obslužnost, stahování škol do větších sídel, v menších městech zachování maximálně jedné střední školy s co nejúplnější nabídkou a až na výjimky spodní limit 400 žáků.
Jen letos v kraji proběhlo několik sloučení, která spadala do systému páteřních škol – jedno se týkalo školního statku, sloučeny byly dvě školy ve Štětí, v rámci společného projektu odborných škol z Chomutova, Údlic a Jirkova vznikl jeden velký subjekt v Chomutově. Ve stejném městě se sloučila Integrovaná střední škola energetická se Střední školou stavební. Poslední z optimalizace vzešlou páteřní školou se stává Střední lesnická škola ve Šluknově, se kterou se sloučí tamní Střední škola sociální.
„V příštím roce nebudeme slučovat nic. Naplnili jsme střednědobý plán. Další sloučení budeme připravovat pro rok 2010. Samozřejmě musíme postupovat opatrně. Necháme stranou specifické školy jako například polygrafickou školu, konzervatoř či některé speciální školy,“ řekl UN radní Ústeckého kraje PAVEL KOUDA.
V Ústeckém kraji „proběhly“ dvě větší optimalizační kauzy. První se týkala plánovaného sloučení dvou gymnázií přímo v krajském městě. Politici nakonec pod tlakem veřejnosti ustoupili. Podobně sešlo ze sloučení odborných škol v Meziboří a Mostě (k prvnímu pokusu došlo už zhruba před osmi lety). Poslední slovo ale podle radního Koudy ještě nepadlo. Dřív nebo později se mezibořská škola zřejmě opět dostane na optimalizační stůl.
Do procesu slučování se prý podařilo dostat názor odborářů a své mají co říci i školské rady.
Dodejme, že od 1. září krajskou školskou soustavu tvoří 149 škol a školských zařízení z původního počtu 189. Průměrná naplněnost krajských škol za poslední dva roky stoupla ze 460 na 520 žáků. V systému by podle strategie kraje v roce 2010 nemělo zbýt více než 58 krajských výchovně vzdělávacích center, což je oproti roku 2005 pokles o 28 subjektů. Pokud se plán podaří naplnit na sto procent, dojde k prodeji asi devíti budov a skončí některé pronájmy.
Ústecká optimalizační strategie počítá s úsporami do roku 2010 až 15 % provozních a 10 % mzdových nákladů oproti stavu z loňska. Podle názoru radního Koudy budou skutečné úspory vzhledem k dramaticky rostoucím cenám především energií o něco nižší.
Kraj se už v roce 2005 rozhodl hledat úspory v provozních výdajích s tím, že ročně v této položce ušetří 3 % - ruku v ruce s úbytkem škol a zavedením tzv. provozního normativu.
 
Provozní normativ
Tlak na školy s nízkým počtem žáků dostal jméno – provozní normativ. Tato novinka, která se od loňska zavádí a piluje, totiž vychází zejména z počtu žáků.
„Provozní normativ představuje způsob, jak co nejobjektivněji stanovit příspěvek zřizovatele na krytí provozních nákladů. Je to průhledné řešení, které navíc ředitelům škol usnadní přípravu finančních plánů,“ uvedl P. Kouda s tím, že zatím nezaznamenal žádnou vysloveně negativní reakci ze strany ředitelů.
Jako základ pro porovnání nákladovosti škol (rozdělených do skupin podle druhu) byl použit skutečný počet žáků denního studia ve školním roce 2005/06. (U jídelen či domovů mládeže se hlavním kritériem stala užitná plocha.) Kraj tato čísla vztáhnul k několika kritériím, jejichž přepočítáním vyšel příslušný provozní normativ. K těmto kritériím patřily hlavně finance na základní údržbu objektu na jednoho žáka, možné úspory, náklady na malování, čistící prostředky, internet, telefon, poštu, spotřebu základního materiálu atd. Kraj také zkoumal energetické audity škol, to, jak bylo naloženo s jeho závěry a kdo a jak navržené úpravy financoval.
„Žádná škola tímto systémem není znevýhodněna. Postupně proběhla se školami, které vykazovaly nadprůměrné náklady, jednání. Navíc ředitelé se mohou obrátit na kraj v rámci dohodovacího řízení s žádosti o zvýšení příspěvku na provoz, pokud se to ukáže jako nezbytně nutné,“ řekl radní Kouda a zdůraznil, že kromě obecně efektivnějšího vynakládání krajských prostředků si od nového systému slibuje, že některé školy dotlačí k vyšší aktivitě v doplňkové činnosti.
 
Normativu se nebojíme
„Zatím nám provozní normativ vyhovuje. Nebojíme se ho. Škola je opravená, zateplená, takže energetické ztráty jsou minimální. Navíc vykazujeme i vlastní zisk z produktivní práce žáků nebo třeba rekvalifikací. Co se týká počtu žáků – po našich absolventech je na trhu práce obrovská poptávka, leč děti se moc nehlásí,“ říká ředitelka Střední odborné školy dopravní a strojní z Děčína Jana Férová. Jde hlavně o obory Nástrojař, Zámečník či Obráběč kovů. „Výrazný zájem je pouze o strojníka pro lodní dopravu, který nabízíme jako jediná škola v republice. Letos budeme otevírat tři třídy. Kdyby měl jít provozní normativ dál dolů o tři procenta, asi by to tak jednoduché nebylo, ale jak říkám, zatím se ho nebojíme.“
 
Špetka nespravedlnosti
„Provozní peníze nám kraj snižuje o tři procenta, což je v rozporu s logikou, neboť to vůbec nezohledňuje inflační tlak. Máme problémy se do takto nastavených mantinelů dostat. Kdybychom neměli doplňkovou činnost, určitě bychom provoz neutáhli. Počítat s těmito penězi navíc je do určité míry správné, záleží na podmínkách, jaké ta která škola má. Je pravdou, že některé školy jsou pohodlné, ale ty co snaží, jsou na tom bity. Princip provozních normativů není špatný, avšak musel by mít motivační pravidla hry. Škola, která s penězi nevystačí, stejně jde do klasického dohodovacího řízení, kde si je vyhádá,“ konstatuje ředitel odborné školy, který si nepřeje být jmenován.
 
Subjektivní pravidla
„Měl by přirozeně existovat určitý prostor pro výjimku v systému páteřních škol a provozních normativů. Třeba v případě nějakého oboru, který si zaslouží víc pozornosti - i když nevyhovuje kritériím - protože například o něj není zájem, nicméně trh práce si ho žádá. Ale i tak jde v případě provozního normativu o zdaleka průhlednější metodu, jak školám rozdělovat peníze na provoz,“ říká ALFRÉD DYTRT, ředitel Gymnázia Jateční z Ústí nad Labem.
„Jsem pro provozní normativy, ovšem s tím, že se přesně nadefinují prokazatelné a objektivní okruhy, o nichž lze v rámci dohodovacího řízení o případném dalším dofinancování vůbec jednat - třeba vyšší energetická náročnost budovy, netypický zdroj tepla atd. Dnes zástupci škol mohou dohodovací řízení vnímat spíše jako další možnost k získání finančních prostředků mimo předem daná pravidla. Proto by bylo vhodné stanovit zmíněná kritéria také pro toto řízení.“
 
Špatně nastavený systém
Mnohem kritičtější je jeho kolega, ředitel Gymnázia Lovosice Miloš Štyks.
„Rozdělování peněz i nadále zůstává neprůhledné. Dlouhá léta kraj rozděloval provozní prostředky vždy podle skutečnosti z předchozího roku, jen navyšované o inflaci. Po určité době se rozhodl šetřit a tyto prostředky začal všem snižovat. Situaci měl vyřešit systém provozních normativů, který je však podle mě velmi špatně nastaven,“ míní ředitel Štyks.
„Například v případě našeho gymnázia kraj započítal do výdajové části provozu i prostředky, které jsme si vydělali sami, celou tuto částku vydělil počtem žáků a sdělil nám, že máme na jednoho žáka příliš vysoké náklady. Navíc nám kraj započítá do nákladovosti i nájem, který platíme obci, dále i věcné náklady na stravování žáků. Jenže i to má háček. Ostatním školám sídlícím ve vlastním dává kraj přirozeně peníze na investice, které se ale do provozních nákladů nezahrnou. Náš nájem činí zhruba 700 tisíc za rok, nikdo už ale nevidí investice obce do budovy – naposled to byly 4 miliony za nová okna. Jde de facto o peníze, které kraj ušetří. Pokud jde o stravování (350 tisíc ročně), tak školy s vlastní jídelnou mají věcné náklady započtené v normativu jídelny. Když si uvědomíme, že tyto nesprávně započtené náklady tvoří polovinu rozpočtu provozních prostředků školy, vychází naše nákladovost dvojnásobná proti reálné situaci. Nemám v principu nic proti provoznímu normativu odvozenému od počtu žáků (naopak jsem před deseti lety sám s kolegy navrhoval určitý systém normativního rozdělování prostředků), jen se musí umět správně spočítat.“
 
Petr Husník
< zpět do čísla
banners/1633989600_konference_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
ucebnice
anketa
Měl by stát zavést minimální laťku úspěšnosti u jednotných přijímacích zkoušek na SŠ?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
36%
33%
31%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2021 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz

php shell hacklink php shell seobizde.com http://jigoloizmir.wordpress.com/ http://jigolositem.blogspot.com/ jigolo jigolo jigolo exproof etanj armatür okey sohbet süperbahis elitbahis süperbahis rulet masası rulet masası betboo betboo twitter betboo betboo https://www.promosyonbank.com/promosyon-kalem https://www.promosyonbank.com/promosyon-ajanda plak alan yerler bedava canlı mac izle betebet anadolu casino betebet212 betebet betebet bodrum escort mecidiyeköy escort anadolu casino alanya escort esenyurt escort şirinevler escort avcilar escort porno izle portville betebet 126 portville satılık villa