archiv
Učitelské noviny č. 02/2004
tisk článku

Umějí ředitelé ohodnotit své učitele?


„Ředitelé nejsou schopni stanovit učitelům spravedlivé odměny,“ tak nějak znějí námitky odborářů proti navýšení nadtarifních složek platu. „Nadržují nohsledům, kritiky postihují.“ Bylo by toho víc. Určitě není možné dát ruku do ohně za všechny vedoucí pracovníky. Nebylo by ale rozumnější vytvořit jasná kritéria, podle nichž by bylo možné nadtarify rozdělovat, než šoupnout všechny učitele do jednoho pytle? Jistě – nic snadného by to nebylo, ale je přece odkud čerpat zkušenosti. Stačí poptat se po školách. Tak jako jsme to zkusili my, když jsme se zeptali:


Podle čeho rozhodujete o výši osobního hodnocení a odměn pro učitele?

JIŘÍ DANEŠ, ZŠ Kynšperk nad Ohří

Zastávám názor, že odměna by měla být vyplacena, jakmile pracovník vykoná určitou práci navíc. S kritérii pro udělování osobních příplatků jsou u nás seznámeni všichni zaměstnanci. Průběžně jsou obměňována, také výše peněžní částky je po půl roce přehodnocována. Podle toho, jak kdo pracuje, je buď potvrzena, nebo změněna. Kritéria připravuje širší vedení, do něhož patří také učitelé a další pracovníci školy. Mají písemnou podobu a jsou v nich rozpitvány jednotlivosti týkající se nadstandardu práce jednotlivých pracovníků školy; svá kritéria má každá profese. Výši ohodnocení stanoví užší vedení, ale konečné rozhodnutí je na mně, protože ze zákona školu řídím. Každý pracujeme za plat, odměna má přijít za nadstandard. Do osobních kritérií určitě patří práce navíc, například práce kabinetního charakteru, metodická práce, prostě všechno, co by pracovník v běžné pracovní náplni práce nemusel dělat.

PRAVOSLAV NĚMEČEK, ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, České Budějovice:

Kritéria upravujeme každý rok zároveň s úpravou strategického a ročního plánu tak, abychom splnili všechny cíle, které jsme si předsevzali. Letos jich je asi 15, slouží vedení školy jako motivace. Zahrnují řadu věcí, například účast na projektech, kvalitu vyučování – to znamená používání moderních metod výuky, zejména aktivizujících metod, ale je tam taky rozsah práce. Protože jsme otroky středních škol, pokud jde o přijímací řízení, snažíme se připravit na ně žáky co nejlépe. Speciální příprava žáků je tedy mezi kritérii. V osobním ohodnocení zohledňujeme i to, jestliže má někdo více než dvě češtiny nebo matematiky, protože to znamená větší rozsah práce, zejména v 5.,8. a 9. ročníku. Protože naší součástí je i ZUŠ, zmiňují kritéria také reprezentaci školy na veřejnosti. Kromě kritérií pro stanovení výše osobního ohodnocení máme vyjmenovány i případy, kdy učitel osobní ohodnocení dostat nemůže. Například když poruší bezpečnostní předpisy, nebo poškodí dobré jméno školy. Takové rozhodnutí však nemůže být subjektivní, dospějeme k němu až po dlouhé diskuzi. Už jsem ale takové rozhodnutí udělal.

PETR MALÝ, ZŠ Lerchova, Sušice:

U nás máme kritéria zvlášť pro pedagogické, provozní a řídicí pracovníky. U řídících je to vlastní řízení, koncepce, vzájemná spolupráce, působení na veřejnosti a přínos školy pro veřejnost. U učitelů je to především výchovně vzdělávací práce, práce navíc, vedení zájmových aktivit pro děti. Výši ohodnocení navrhují zástupci pro 1. a 2. stupeň, společně ji pak konzultujeme. Diference jsou dost velké, ale vždycky je doprovází zdůvodnění. Že by se někdo bouřil, nevím. Ale je pravda, že jsme vždycky měli v rozpočtu dost prostředků jak na osobní příplatky, tak na odměny.

  ALENA FUKOVÁ, ZŠ Nerudova, České Budějovice:

Kritéria máme zakotvena ve vnitřním platovém předpisu, jsou součástí kolektivní smlouvy. Každý ví, za co může získat odměnu i jaké jsou podmínky pro to, aby mu byl osobní příplatek přiznán. U každého osobního příplatku je pak napsáno, za co je stanoven. Myslím, že to je docela průhledné. Kritéria zohledňují například to, kolik žáků učitel učí, jestli v hodinách navíc připravuje žáky k přijímacím zkouškám. Také jestli pracuje s integrovanými dětmi, zda musí přecházet z budovy do budovy. Ale je tam i částka zahrnující jeho přístup k práci, jestli se vzdělává… Bodů je mnohem víc. Návrhy stanovují zástupci a vedoucí jednotlivých úseků na základě kritérií, o konečných částkách rozhodneme společně.

  ZDENĚK SOUČEK, ZŠ Libice nad Cidlinou:

Kritéria pro hodnocení máme od té doby, co je škola v právní subjektivitě; neměníme je. Stanovil jsem je před devíti lety, projednal je s pracovníky školy a odborovou organizací. Jasně říkají, co musí každý pracovník udělat pro to, aby získal nenárokovou složku platu. Nezacházíme do příliš velkých podrobností: tolik za vedení kabinetu, tolik za akademii… Výše osobního se odvíjí od toho, zda pracovník prokazatelně dosahuje výborných výsledků, které jsou způsobeny jeho vysoce kvalitní přípravou. Za práci navíc, která je prokázána při kontrole ředitele nebo jiných kontrolních orgánů – například. Samozřejmě že ke každému rozhodnutí musím mít dostatek podkladů. Ředitelé musí být schopni stanovit kritéria pro odměňování. Je to přece jedna ze základních povinností a dovedností vedoucího pracovníka. Pokud to někdo neumí, není správný ředitel.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz