archiv
Učitelské noviny č. 02/2004
tisk článku

Začíná reforma závěrečných zkoušek


Minulý týden ministerstvo školství přijalo dokument, který otevírá cestu změnám v pojetí závěrečných zkoušek v učebních oborech. Nepůjde sice o revoluci, ale hovořit o pouze kosmetických úpravách stávajícího výučního listu, by asi taky nebylo přesné. Cílem snažení by měla být – jako u maturity – větší srovnatelnost a také účast podniků a podnikatelů na zadání zkoušek, k tomu dodejme důležitý přívlastek - společném zadání zkoušek.


Otevřené otázky

Dokument, který schválilo ministerstvo školství, patří k poměrně zajímavému čtivu. Hned v úvodu otevřeně hodnotí plusy a mínusy současného pojetí závěrečných zkoušek. Dnešní zkoušky jsou prý dobré v jednoduchosti organizace i způsobu hodnocení, v operativnosti zadávání úloh a také ve „schopnosti“ koncentrace na témata probíraná přímo v lavicích. Naopak negativní nálepku si vysloužila na prvním místě nízká transparentnost a porovnatelnost zkoušek anebo rozdílné nároky na kvalitu témat a zadání. Jako velké mínus jsou vnímány výhrady sociálních partnerů k úrovni zkoušek a k diskutabilním výkonům škol v některých nespecifikovaných regionech – tím spíš, že sama spolupráce škol se sociálními partnery je obecně hodnocena velmi nízko.

Resumé autorský tým (z NÚOV) nabídl následující: „Současná situace nekoordinovaného zadávání témat závěrečných zkoušek školami nemůže dále pokračovat – je proto nezbytné postupně přecházet na systém společně zadávaných témat, která zajistí transparentnost a srovnatelnost hodnocení výsledků vzdělávacího procesu.“

Jde o finální větu, kterou akceptovali, jak je v dokumentu uvedeno, představitelé sociálních partnerů i pedagogové ze SOU. Z malé ankety UN vyplynulo totéž. Ředitelé učilišť potvrdili, že změna je nezbytná. Lišili se jen v penzu plánovaných změn. Sporné body ale podle většiny z nich může pohodlně odstranit pilotní ověřování, které bylo právě v těchto dnech zahájeno pro tři velmi frekventované obory – Automechanik, Kuchař a Elektrikář. Vypadá to, že první absolventi s novým výučním listem vyjdou už letos.

Zkušební model

Podoba nové zkoušky je sice detailně popsána v rámečku, nicméně neuškodí krátký komentář. Podle vyjádření NÚOV jde o centrální zkoušku, ale ustavenou „zdola“. Zaměstnavatelé a zástupci škol si totiž teoretickou i praktickou část zkoušek, která by měla být pro jednotlivé obory společná, vytvoří po dohodě sami. Školní „specifikum“ bude omezeno na podotázky v ústní části a na právo vybírat si dle úvahy z předem připravených společných otázek a témat pro písemnou i ústní část.

Další podstatnou změnou, která je mimochodem vtělena již do návrhu nového školského zákona, je rovnoprávná a také povinná účast zástupce podniku ve zkušební komisi. Tady ovšem číhá past. Do těchto dnů se zatím nikomu nepodařilo zprůhlednit tříšť zaměstnavatelských organizací, z nichž mnohé vládnou víc než sporným reprezentativním hlasem či nedeklarují ani navenek zájem o dění ve školství. Daň si určitě vyberou i takové drobnosti, jako jsou například nedostatek času vytížených osobností z praxe či jejich nároky na kompenzaci „ušlého zisku“. Zdá se tedy, že zavádění „společných“ zkoušek proběhne v některých oborech s časovým skluzem.

Ani nový výuční list neušel debatě o zařazení klíčových kompetencí či „občanského základu“. Citlivou otázku na téma další všeobecně vzdělávací části zkoušky vyřešil autorský tým šalamounsky – nic se přidávat nebude, pouze bude možné doplňovat vybraná témata související s občanským a profesním životem absolventa do podotázek ústní zkoušky. Namátkou – elementární pravidla styku s úřady, podmínky založení živnosti, mzdové a daňové předpisy atd. Vyšší nároky v této oblasti by vyučenci vzhledem ke svému studijnímu potenciálu asi neunesli.

Jako třešnička na dortu reformy se zdá být závěrečná pasáž dokumentu, která předkládá dalekou vizi o vybudování jakýchsi nezávislých certifikačních center, kde by se společné zkoušky (po vzoru Německa) konaly. Že čas k takovým opatřením ještě nedozrál, přiznává i autorský tým a ilustruje jednoznačně odmítavé stanovisko většiny odborných škol formulované ve stanovisku Sdružení učňovských zařízení. Nicméně za pár let, kdo ví…

Výuční list a Evropa

Když už jsme zmínili téma certifikátů, podívejme se na vazbu nového výučního listu k Evropské unii. Členské státy se s otázkou vzájemného uznávání certifikátů s nevalnými výsledky perou již dlouhá desetiletí. Jedna podstatná podmínka uznávání ale přece jen byla dohodnuta a reformovaný výuční list k ní principiálně míří. Jednotlivé státy by totiž měly usilovat o srovnatelné systémy počátečního vzdělávání. Pokud půjde vše hladce, do roku 2010 by kvalifikace získané v jednom státě mohly být uznávány v celé EU. Jednotné zadávávání témat pro závěrečné zkoušky je tedy jasným klíčem k evropsky čitelnému výučnímu listu.

ANO ŠANCI ZLIKVIDOVAT SLABINY, NE ZMĚNĚ PRO ZMĚNU

O reformě závěrečných zkoušek hovoříme s PETREM LACINOU, předsedou Sdružení učňovských zařízení a externím členem řešitelského týmu.

Byl jste přímo u zrodu dokumentu, kolik zůstalo pro pilotní ověřování nezodpovězených otázek?

Poměrně dost a hned uvedu dva příklady – Bude třeba stačit 15 minut vyčleněných ústní zkoušce, abychom komplexně prověřili to, co od absolventa chceme? Jak by měla být tato zkouška pojata - tradičně, anebo jako obhajoba výsledku praktické zkoušky? Jaké budou odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek, to bude hodně záležet na oborových týmech, které vedou pilotní projekt. Určitě se shodneme na tom podstatném: je opravdu žádoucí, aby existovala centrální nabídka zadání zkoušek, a to alespoň pro ty nejfrekventovanější obory. Potřebujeme svorník, aby se obory „nerozjížděly“. Nic víc. S řediteli se shodujeme v tom, že zavádět diametrálně odlišný model zkoušek od stávajícího, by nemělo smysl.

Stejně žádoucí je zřejmě i účast podniků na zkouškách…

Sociální partneři by měli obsadit přípravné týmy, kde se otázky a témata jako nabídka pro ředitele učilišť připravují, a měli by být fyzicky při ústních zkouškách. Opět uvedu příklad pro změnu z našeho učiliště, které otevírá uměleckořemeslné obory. Vytvořili jsme s podnikateli uměleckou radu, v níž metodické komise podávají návrhy maturitních a učňovských prací. Společně pak nad nimi diskutujeme. Z  naší strany jde mnohdy o „nalejvárnu“, aby podnikatelé věděli, co se ve škole vůbec učí. Od druhé strany ale oplátkou získáme pestrou škálu informací, třeba o technologiích, s nimiž ve škole kvůli vysokým pořizovacím nákladům nemáme zkušenosti, nebo o stanovování časových norem. Otázky k ústní části dáváme dohromady až podle toho, na čem se dohodneme s našimi partnery.

Ale právě tato školní iniciativa bude jednotným zadáváním zkoušek potlačena.

Bude, ale nemyslím, že je to špatně. Pražské školy si třeba mohou vybrat z  nabídky, v níž určitě figurují mimořádně kvalitní zaměstnavatelé, ale v menším městě to nemusí ani zdaleka platit. Měli bychom proto mít společné zadání, které bude oscilovat kolem toho, co má žák umět. S tím souvisí i požadavek na vybavenost škol. Například u pilotovaných elektrikářů či automechaniků je to evidentní. Rozdíly mezi některými školami jsou opravdu značné. Mnohé školy si tedy budou muset i leccos z vybavení na svém zřizovateli vybojovat, a to bych jako negativum neviděl.

Řekl jste, že diametrálně odlišné pojetí zkoušek od stávajícího byste odmítli. Jste tedy pro nápravu toho, co dnes výuční list „kazí“?

Samozřejmě a projekt reformy závěrečných zkoušek k tomu vede.

Jaká jsou tedy současná negativa závěrečných zkoušek?

Měli bychom vyřešit například dilema v zaměření písemné části zkoušky, rozhodnout, do jaké míry by měla být pojata ve všeobecně vzdělávací rovině. Co ale vyzkoušíte za 15 minut? Nevyhovuje ani individuální hodnocení písemných zkoušek. Platí to, co si škola vymyslí, což se ukazuje jako problém. V pořádku není ani volba témat praktické části zkoušek. Když se rozhlédnete po školách, zjistíte, že se zadávají dokola dvacet třicet let stále stejná témata, často proto, že není k dispozici lepší vybavení. I tady jsme na štíru s hodnocením... A konečně, je otázkou, jaké parametry z žákovského výrobku hodnotit, jaké mu přisoudit časové normy – dnes vám nikdo neřekne, jestli to, co škola hodnotí, je to podstatné. Parametry se leckde volí tak, aby většina žáků prošla.

PETR HUSNÍK

Rámcový návrh nového modelu závěrečných zkoušek

Doporučujeme ponechat tři části závěrečné zkoušky, to znamená její rozdělení na písemnou zkoušku, praktickou zkoušku a ústní zkoušku. Dílčí zkoušky se budou vykonávat v uvedeném pořadí.

Písemná část zkoušky

Písemná část zkoušky zahrnuje ověření znalostí z oblasti obecně odborného základu učiva příslušného oboru, který je vymezen odpovídajícím rámcovým vzdělávacím programem (resp. platnými učebními dokumenty). Ředitel školy vybere z navržených témat písemné zkoušky 2 - 3 témata nejvíce odpovídající profilaci žáků a předloží je jako volitelná žákům.

Praktická část zkoušky

Témata praktické části závěrečných zkoušek budou vycházet z cílových okruhů učiva rámcových vzdělávacích programů příslušného oboru (resp. platných učebních dokumentů) a budou konstruována tak, aby byla přístupná pro absolventy příslušného oboru ve všech školách, ve kterých se obor vyučuje. Představují komplexně pojaté úlohy, při jejichž řešení žák prokazuje znalosti z více okruhů učiva. Ředitel školy stanoví ze společného zadání (4 – 8 témat), nejvýše 3 témata nejbližší profilaci absolventů školy.

Ústní část zkoušky

Pro ústní část zkoušky se stanoví 25 témat, která mají 1-2 podotázky. Témata ústní zkoušky rovněž vycházejí z cílových požadavků rámcových vzdělávacích programů (resp. platných učebních dokumentů). Jedna podotázka u všech témat je vždy vázána na osvojení občanských a společenských kompetencí žáka spojených s tématem uplatnění na trhu práce. Druhou podotázku může zařadit ředitel školy a slouží k aplikačnímu rozvinutí hlavní otázky na specifika školy, regionu nebo podniku. Zařazuje se jen u takových témat, které to svoji specifikou vyžadují.

Témata ústní zkoušky a první podotázky vztažené k osvojení občanských a společenských kompetencí žáků jsou zadávány společně pro každý obor přípravy. Druhou podotázku zařazuje ředitel školy. Témata těchto specifických podotázek vypracovává škola a schvaluje ředitel po konzultaci s regionálními sociálními partnery.

Příprava témat jednotlivých částí závěrečné zkoušky

Na vypracování příslušných témat pro každý obor přípravy se podílejí odborné týmy (např. ustavené oborovými skupinami) a složené ze zástupců škol i sociálních partnerů.

Koordinátorem přípravy témat společného zadání závěrečných zkoušek je z  pověření MŠMT NÚOV. (V době postupného zavádění a ověřování nového modelu závěrečných zkoušek rozhodne MŠMT na návrh NÚOV o oborech, ve kterých bude v  příslušném roce nový model zaváděn.)

Příprava společných témat pro:

Písemnou část: Odborný tým jmenovaný oborovou skupinou připraví pro příslušný obor 4 – 6 témat písemné práce.

Praktickou část: 4-8 témat praktické části předkládaných školám jako výběrová možnost. Připraví stejný odborný tým, který připravoval témata písemné části.

Ústní část: 25 témat ústní části opět připraví příslušný odborný tým. Podotázky z občanských společenských kompetencí připraví NÚOV a budou společné všem oborům v rámci jedné oborové skupiny.

Navržená společná témata písemné, praktické a ústní zkoušky předkládá NÚOV po schválení v oborové skupině ke konečnému schválení MŠMT.

Zkušební komise

Proti současnému složení zkušebních komisí pro závěrečné zkoušky doporučujeme jejich rozšíření o odborníka z praxe, který by byl plnoprávným členem zkušební komise. (Tento odborník z praxe by měl být podepsán společně s třídním učitelem a ředitelem školy na každém vysvědčení o závěrečné zkoušce.)

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz