archiv
Učitelské noviny č. 01/2004
tisk článku

Denaturovaná biologie

Rád bych se zmínil o tom, co mi vadí na výuce biologie, v tomto případě především botaniky a zoologie, na našich školách, zvláště na gymnáziích. Jev, o kterém chci mluvit, budu nazývat denaturací, tedy „odpřírodněním“, biologie. Tento jev se projevuje na několika úrovních:
učební pomůcky: základní učební pomůckou je standardně učebnice. Nic proti tomu. Je ale veliká škoda, pokud obrázky z učebnice zůstávají jediným zdrojem názorných ukázek živých tvorů. Navíc většina středoškolských učebnic je ilustrovaná jen černobíle a je z velké (zbytečně velké) části zaměřena na popis anatomické stavby organismů a jejich částí. Mimochodem velká část poznatků z anatomie rostlin a živočichů je v praktickém životě obyčejného člověka naprosto zbytečná. Konkrétní příklady: „trny dřišťálu vznikají přeměnou listů“, nebo „hmyz vylučuje malpigickými trubicemi“. Nevidím jiný důvod, proč někoho učit anatomii ještěrky, nežli ten, že je úžasné, jak jsme si anatomicky s ještěrkami podobní (se žábami, kuřaty a kapry samozřejmě také). Je pravda, že spousta škol je vybavena kabinetem s přírodninami, ale nevěřím, že ukázky vycpanin a přišpendlených brouků nějak významně motivují studenty ke studiu biologie.
praktická cvičení:praktická a laboratorní cvičení z biologie jsou asi nejnázornější ukázkou denaturace výuky. Žákům jsou zde ke zkoumání předloženy přírodniny, často však sušené, vycpané či jinak konzervované. Studium přírodnin se týká často opět jejich anatomické stavby – ať už jde o řez stonkem trávy nebo o stavbu ústního ústrojí včely. To se na živých a nepoškozených organismech pozoruje dost těžko – ne nadarmo se říká, že biologie je z velké části vlastně nekrologií. V horším případě žáci překreslují obrázky. Vůbec na kreslení obrázků je kladen veliký důraz – bohužel větší než na vlastní pozorování chování organismů. A lépe samozřejmě zakreslíme mrtvou strukturu nežli pohyblivý objekt. Nápadná je také tendence zařizovat místnosti, kde praktická cvičení probíhají, podle vzoru moderních biologických laboratoří. Jsou to místnosti čisté, s nablýskaným sklem, s mikroskopy a preparačními soupravami, místnosti, kam se chodí v bílém plášti. Místnosti sterilní, denaturované.
příprava budoucích učitelů: nelze si nevšimnout, že příprava učitelů na jejich budoucí povolání je na PřF UK zaměřena také spíše na morfologii a anatomii než na organismy samotné. Veliký důraz je kladen také na nástěnky, obrázky, schémata. Málo pozornosti je věnováno živým organismům a přírodě. Jsou-li v didaktice biologie zmíněny pokojové rostliny, pak opět jako modely stavby stonku/listu/květu.

Přitom ukázat žákům živé tvory lze velice snadno: od jara do podzimu můžeme organismy nosit na ukázku do školy přímo z přírody. To se týká především rostlin, ale ani u většiny bezobratlých nejde o nějaký zásadní problém. Za velmi užitečné, snadné a nedoceněné považuji pěstování rostlin a chov zvířat přímo ve škole. Velice snadno lze v učebně biologie pokrýt velkou část ekologické a taxonomické škály rostlin (doslova od vodních mechů po kaktusy). Navíc rostliny mohou dostat na starost studenti, čímž si k nim nejen získají bližší vztah, ale také se naučí zodpovědné péči. Pravděpodobně ještě větší účinek budou mít na studenty živočichové chovaní ve škole – může se jednat o akvarijní rybky, hmyz, ale třeba i andulku, křečíka, sklípkana atd. V případě zvířat je ovšem velice důležité dbát, aby nebyla týrána, aby se s nimi nezacházelo jako s hračkami a neživými předměty a aby měla zajištěné vhodné podmínky chovu. Při povídání o hlodavcích se žákům bude živý křečík určitě líbit víc než vycpaná veverka.
Ještě dodatek k pěstování rostlin a chovu živočichů ve škole: rostliny lze zasadit do květináče takovým způsobem a v takové kombinaci, že získáme esteticky hodnotný celek. Totéž platí pro osazení akvária, ale i pro zařízení ptačí klece. A hlavně: můžeme přitom spolupracovat se studenty – třeba je necháme, ať si každý zasadí do květináče kombinaci rostlin dle jeho výběru. Anebo ať si vyberou, jaké rostliny a ryby budou mít v akváriu.
Určitě není v pořádku, pokud se žáci učí o přírodě mezi čtyřmi zdmi z obrázků v učebnici. Velká část botaniky a zoologie by se přitom dala odučit v přírodě, podle mého názoru lépe a názorněji než ve škole. Nemusí jít o celodenní exkurzi na nějakou zajímavou lokalitu. Stačí i krátký výlet na nejbližší louku či do lesa, anebo do městského parku (například místo dvou hodin praktických cvičení, jinak strávených v laboratoři). Mám pocit, že žáci budou přeci jen raději poznávat květiny z jejich blízkého okolí než kreslit stavbu stonku begónie. Výlety do přírody (třeba i městské – město je mimochodem na různé biotopy velmi bohaté) je značně opomíjenou metodou výuky biologie, což je obrovská škoda. Botanika a zoologie nejsou ani tak vědy o tom, jakým způsobem jsou organismy poskládány z orgánů, jako spíše o tom, co se děje na školním dvorku.

student Přírodovědecké fakulty UK Praha

MARTIN KOSTKA,

 

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz