archiv
Učitelské noviny č. 01/2004
tisk článku

Co znamená netradiční metoda?


Ministerstvo školství se rozhodlo pomoci ředitelům. Aby se mohli lépe orientovat při přeřazování svých učitelů do nových tarifních tříd, vydalo metodický pokyn. Pravda, jde pouze o doporučení, podle kterého se nikdo nemusí řídit, protože MŠMT už fakticky přímo školství neřídí. Je to ale právní názor lidí, kteří spoluvytvářeli text Katalogu prací, říkají na MŠMT.

CO ZNAMENÁ NETRADIČNÍ METODA?

Katalog prací říká, že pro zařazení to této třídy je třeba, aby činností pracovníka byla: Komplexní výchovně vzdělávací činnost a tvorba vlastních učebních dokumentů v rámci schválených učebních dokumentů ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech a individuální přístup k žákům spojený s aplikací nových, netradičních a speciálně pedagogických metod výuky. A MŠMT dodává, že do dvanáctky by měli být zařazeni: Učitelé, kteří při tvorbě vlastních učebních dokumentů transformují roční obsah učební látky do jednotlivých vyučovacích hodin v návaznosti na ostatní vyučované předměty. Doporučení: učitelé, kteří plní vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, kterým nemusí zaměstnavatel poskytovat metodologická doporučení.
Ředitelé se tedy mají rozhodovat na základě „vlastních učebních dokumentů“ učitelů a na základě „nových a netradičních metod“. Zeptali jsme se tedy na MŠMT, co tato slova v praxi znamenají.
V prvním případě jsme byli odkázáni na § 39 školského zákona. Ten ale hovoří pouze o učebních dokumentech (tedy učebních plánech a učebních osnovách). Ty podle zákona „zahrnují alespoň nejvýznačnější cíle vzdělávání, celkovou strukturu učiva, výčet a stručný popis jednotlivých předmětů nebo jiných strukturních obsahových celků, které byly schváleny ministerstvem“. PAVLA KATZOVÁ z legislativního odboru MŠMT, která nám tuto definici poskytla, potvrdila, že termín „vlastní pedagogický dokument“ není nikde v zákonu vysvětlen. Jeho interpretaci MŠMT nechalo na každém z ředitelů a zřizovatelů.
Totéž jsme se dozvěděli, když jsme chtěli přiblížení „nové, netradiční metody“. Podle vrchního ředitele sekce správních činností STANISLAVA KARABCE nemůže MŠMT všechno vysvětlovat do detailu, to je na každém řediteli. Mají právní subjektivitu, nelze jim nic nařizovat. Na termín „nové, netradiční metody“ se máme zeptat pedagogů…

Vlastní učební dokumenty
Podle KARLA BÁRTY, předsedy Asociace základního školství, „vlastním učebním dokumentem“ například není samotná příprava. V tom se ale liší od JOSEFA FILOUŠE, předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA. Oba se pak shodují v tom, že by se „vlastním učebním dokumentem“ dalo rozumět tak, že jde o učební program a učební plán pro třídu, jejich rozpracování do ročníků, do měsíců a do jednotlivých hodin. J. Filouš si myslí, že nařízení vlády a Katalog prací jsou poměrně jasné. „Do 12. třídy by skutečně patřila většina učitelů. Musí si vytvářet svoje učební dokumenty (tématické plány), provádějí komplexní výchovně vzdělávací činnost a ve výuce musí používat individuální přístup k žákům a využívat nové, netradiční metody. Začínající učitel, který první rok potřebuje pomoc zavádějícího učitele, by mohl být zařazen do 11. třídy. Mám ale obavu, že vše se bude odvíjet od rozpočtovaných finančních prostředků,“ říká J. Filouš.
RADOVAN LANGER, předseda sekce vedoucích pracovníků ČMOS PŠ, si myslí, že „vlastním učebním dokumentem“ je tvorba tématických plánů s ohledem na mezipředmětové vazby, propojení tématických celků pomocí informací z více předmětů po vzájemné dohodě s jinými předmětovými komisemi či metodickými sdruženími. Řadí sem například i práci v mezinárodních programech Socrates - Comenius apod. Příprava na hodinu podle něho může být podle rozhodnutí ředitele školy vlastním pedagogickým dokumentem.

Nové a netradiční metody
Co se nových a netradičních metod týká, nechce K. Bárta mluvit příliš konkrétně. Podle něho může i nekvalifikovaný učitel používat nové a nekonvenční metody a kvalifikovaný učitel může učit „špatně“. „Tato slova být použita neměla, protože nikde nejsou definována,“ říká K. Bárta s tím, že záleží na řediteli školy, aby posoudil, co je „nové“ a „netradiční“. Zda je to frontální způsob práce přetrvávající z dob Marie Terezie, nebo třeba inkluzivní učení, projektové vyučování, práce ve skupinách, řešení problémů, mezipředmětová integrace atd.
J Filouš říká, že „učitel, který by nepoužíval nové a netradiční metody výuky, nemá v mé škole co dělat.“ Dodává, že zmíněná spojení vytvářejí prostor pro rozhodnutí ředitele. Pokud se obává, že bude mít málo peněz, neoznačí žádnou z používaných metod jako novou a všechny učitele zařadí do 11. třídy. Volnost, kterou takový text dává, je však zneužitelná i ze strany učitele. I on může říci – používám nové formy a metody práce, nepatřím tedy do 11. třídy. A může nastat složitá situace sporů a dokazování. „Byl jsem překvapen, že tuto větu do metodiky dali,“ říká J. Filouš. Podle „bigotního“ pohledu, jak říká, jsou „novou a netradiční metodou“ používání počítačových programů v běžné výuce, projektové vyučování, stále ještě skupinové a problémové vyučování, které je již řadu let proklamováno, ale stále není standardem.
R. Langer definuje „nové metody“ jako projektové vyučování, výuka ve volitelných předmětech napříč studijními ročníky, výměnné stáže studentů v rámci mezinárodních projektů, zapojení žáků a učitelů do projektů rozvoje škol, práce s mimořádně nadanými žáky a žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami apod. Metodiku MŠMT R. Langer chválí, 12. platovou třídu podle něho vymezilo zcela pregnantně.

Chybný je systém
Podle K. Bárty je však chybný celý systém odměňování ve školství Mělo by se podle něho přistoupit ke smluvním platům, kterými by ředitel mohl ocenit kvalitu práce. „Slova, která používá ministerská metodika, se tak stávají prázdnými frázemi, protože jdou prostě definovat velmi obtížně,“ říká.
I podle J. Filouše je zavádění 16. třídní tarifní stupnice nelogické a nesprávné. „Nemělo k tomu dojít,“ říká – hlavně proto, že na tuto změnu není dost peněz a ztrácí se motivační charakter odměňování. MŠMT ovšem nedostatek peněz popírá. Kdo má pravdu, to bude zanedlouho moci rozhodnou každý z učitelů.

 

RADMIL ŠVANCAR

 
< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
35%
41%
24%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz