archiv
Učitelské noviny č. 19/2009
tisk článku

ROZVOJ KRITICKÉHO MYŠLENÍ VE VÝUCE SPOLEČENSKOVĚDNÍCH PŘEDMĚTŮ

 

V pedagogických publikacích se doporučuje, aby se žáci naučili ve škole kriticky myslet. Zatím se pojednání o kritickém myšlení objevují spíše v podobě teoretických úvah, na školách chybí dostatek konkrétních materiálů a cvičení, ve kterých by žáci tento způsob myšlení postupně rozvíjeli. Příprava a vyhotovení materiálů, které se zaměřují na kritické myšlení, je však náročná.
Také výuka v tomto pojetí klade vyšší nároky na přípravu učitele a na samostatné učení žáků. V tradiční výuce většinou posluchači očekávají explicitní odpověď a řešení problému od vyučujícího. Následně získané údaje memorují, aniž by se příliš nad uvedenou faktografií zamýšleli či kvalitativně analyzovali a hodnotili studovaný společenský jev. Základem kritického myšlení není pouhé vyhledávání a shromažďování faktů, ale je to užití relevantní faktografie a ověřených informací pro racionální vyhodnocení, pro aktivní aplikaci získaných vědomostí v praxi, pro vypracování alternativ možného vývoje do budoucna.
Kritické myšlení však není jen intelektuálním teoretizováním, pomáhá i v běžném životě, tj. umožňuje jednotlivci realisticky zvážit a vyhodnotit vlastní životní situaci a naplánovat strategii svého jednání do budoucna. Kritické myšlení je myšlením pro praktický život, vychází z racionálního uvažování, vede k rozumnějšímu rozhodování a plánování vlastní budoucnosti. Ve výuce je rozvoj kritického myšlení opakem tradiční výuky založené na přednášce a memorování, spočívá především na samostatné práci žáků, je kreativním procesem učení, které učitel odborně řídí.
 
Řešení aktuálního problému
Základním způsobem výuky je řešení společenskovědního problému, většinou zasazeného do reálného kontextu, ale řešit lze i problém hypotetický. Řešený problém však nemá vždy jednoznačnou odpověď. Je didakticky vhodnější zařadit do výuky nejdříve takové problémy, jejichž řešení není příliš komplikované. Práce s méně náročnými problémy je vhodná pro mladší žáky nebo starší studenty, kteří nejsou na tento způsob výuky zvyklí. Prvním krokem učitele je motivovat žáky, aby aktivně a samostatně studovaný jev řešili. Proces jejich vlastního učení, hledání odpovědi musí učitel „didakticky řídit“ tak, aby se žáci v hledání řešení „neztratili“. Pomáhá jim vyhledávat směrodatnou faktografii a je jim nápomocen během vyhodnocování získaných údajů. Zřejmě nejvíce budou žáky motivovat současné jevy, které se jich dotýkají, například problémy místního charakteru, jako je nezaměstnanost, ekologická katastrofa, spory s rodiči apod.
Pokročilejší studenti se mohou zabývat složitějšími jevy, politickými událostmi či celosvětovými záležitostmi, například problémem současné globální migrace. Studenti mohou takové problémy, současné či z minulosti, také sami podle svého zájmu navrhovat, například v občanské výchově. Školní výuku je vhodné kombinovat s mimoškolní činností, například s odbornou debatou, zhlédnutím dokumentu, četbou odborné literatury. 
 
Příklady a konkrétní témata pro výuku:
- Působení současné reklamy na zákazníka: žáci nejdříve definují záměry reklamy, prostudují odbornou literaturu o metodách používaných v reklamě, například téma psychologie davu, úlohu médií v reklamě, její dopad na různé věkové a vzdělanostní skupiny obyvatel. V závěru zhodnotí klady a zápory reklamy. Na základě svého teoretického studia  aplikují poznatky do praxe, například posoudí a vyhodnotí konkrétní případy probíhající reklamní kampaně.
- Soužití na Blízkém východě: studenti nejdříve definují současný problém na Blízkém východě, popíší současné dění v regionu, prostudují a analyzují novodobé dějiny regionu, vyhodnotí alternativy možného vývoje v této oblasti do budoucna, navrhnou způsoby soužití lokálních etnických skupin v této oblasti i soužití různých etnik obecně.
- Novodobý evropský extremismus: studenti zmapují evropské regiony, kde se současný evropský extremismus objevuje, zejména Baskicko a Irsko. Uvedou příklady nedávného extremismu v těchto regionech. Na základě studia odborné literatury analyzují vývoj evropského extremismu ve 2. polovině 20. století. Vyhodnotí závažnost evropského extremismu do budoucna. 
 
Problém a jeho konsekvence
Je opakem předchozí metody. Metoda je vhodná spíše pro výuku historie nebo politologie, ale lze ji použít i pro občanskou výchovu a jiné společenskovědní disciplíny. Počátkem je studium příčin určitého společenského jevu v minulosti, jeho postupný vývoj a jeho vyústění do současnosti, případně následná generalizace. Studenti studují a analyzují studovaný jev na základě jeho historického vývoje, například výsledky 2. světové války a jejich  konsekvence v dějinách jednotlivých evropských států v době studené války. Metoda je aplikovatelná i v jiných společenskovědních disciplinách, například vznik, proměny a vývoj nacistické ideologie, vývoj euro-komunismu, vývoj islámského extremismu.   
 
Příklady a konkrétní témata:
- „Dominový efekt“, dezintegrace sovětského bloku na konci 80. let: studenti prostudují vývoj jednotlivých zemí sovětského bloku po roce 1945 zasazený do rámce studené války, vyhodnotí shody a rozdíly vývoje v jednotlivých zemích a jejich konsekvence na přelomu 80. a 90. let, srovnají průběh revolučních událostí v sovětských satelitech v pozdních 80. letech, analyzují příčiny rychlého rozpadu sovětského impéria.
- Evropský sjednocovací proces: studenti prostudují příčiny a způsob evropského sjednocování v zemích západní Evropy v desetiletích po 2. světové válce, analyzují důsledky vstupu „nových demokracií“ do Unie, popíší dnešní stav sjednocené Evropy, vypracují alternativy vývoje ve sjednocování Evropy do budoucna, tj. vyhodnotí argumenty pro koncepci národních států versus federativní Evropa.
- Šikana ve škole: výchozím bodem je konkrétní případ šikany, předpokládaný či skutečný, její další vývoj, analýza chování oběti a násilníků, chování spolužáků, kteří „přihlížejí“, předpokládané vyústění, tj. „co by se mohlo stát, kdyby šikana pokračovala“. Žáci vyhodnotí následky šikany pro jedince a dopad nebezpečného jevu na společnost.
 
Multi-perspektiva ve vývoji
Společenskovědní jevy jsou ve své mnohosti a provázanosti komplikované. Na rozdíl od problémů věd exaktních řešení společenskovědní problémů nabízí více verzí řešení. Nebo naopak existuje i řešení nulové, tj. situace, kdy musí jedinec i společnost rezignovat a začít hledat jiná východiska do budoucna. Studenti si musí být takových neřešitelných situací ve vývoji vědomi, rozumně zvážit fakt, že za určitých podmínek nelze „věci lámat přes koleno“. Že je naopak nutné začít hledat jiné alternativy řešení, tj. „začít znovu a jinak“.
Ve světě zahlceném informacemi jsou mladí lidé často bezradní a nerozeznávají věrohodnost informací, často zmanipulovaných politiky nebo v médiích. V jejich věku jen obtížně hodnotí, které údaje jsou podstatné a které jsou „jalové“ či „překroucené“. Zahlcení informacemi, kterým nerozumí, o kterých i vědí, že jsou účelové nebo i záměrně matoucí, vede mládež k nezájmu, k ignorování věcí veřejných, dokonce ke znechucení či k nepřátelským emocím. Negativní přístup se projevuje například v lhostejnosti k současnému politickému dění v zemi, v pesimismu a pocitu marnosti. To je počátek příklonu k různým formám extremismu. Rozvoj kritického myšlení, správně „didakticky vedený“, může značnou měrou snižovat riziko extrémních názorů, které jsou založeny na nevědomosti, stereotypech a předsudcích.
K eliminaci extremistických názorů by přispěla systematičtější výuka o holocaustu jako výchozí modelová situace. Ta by se mohla rozšířit o další formy diktátorských režimů a způsoby totalitního „myšlení“. V autoritativních režimech existuje tolik shodných rysů, že se studenti seznámí nejen s tragickými událostmi v minulosti, ale také porozumí a pochopí mechanismy násilí ve státním měřítku. Na základě generalizace poznají, že ztráta svobody je neustálou potenciální hrozbou i do budoucnosti, která se může, třeba i v jiné formě, kdykoliv opakovat.  
Je důležité, aby učitel upozornil na způsoby mediální manipulace, ukázal na příkladech konkrétně „jak se manipuluje“, účelově i nevědomě. Motivující výuka má vycházet ze zajímavé konkrétní modelové situace. Doporučuje se začínat řešením snadného problému a následně zařazovat obtížnější a intelektuálně náročnější postupy, včetně problému s nulovým řešením. Jinak řečeno prvním krokem v rozvoji kritického myšlení je řešení jednoduchých realistických případů, jeho vrcholem jsou složité, často i hypotetické, problémy. Intelektuálně nejobtížnější je proces tzv. „předvídání“, hledání alternativ budoucího vývoje.
 
Rady pro učitele
Učitel by se měl ve výuce vyhýbat nadměrnému teoretizování. Účinnější jsou konkrétní příklady, které například názorně demonstrují racionální, nebo naopak chybné hodnocení faktických údajů. Během samotné výuky by každý žák měl být učitelem průběžně informován o kvalitě a postupu své práce tak, aby ji sám mohl pod učitelovým vedením korigovat. Je nutno počítat s tím, že vyhledávat relevantní fakta je pro žáka intelektuálně a časově náročné. Také učitel musí při přípravě strategických postupů ve výuce více plánovat. Musí vyhledávat problémy přiměřené věku nebo intelektuální vyspělosti studentů. Pomáhá žákům přesněji formulovat jejich hodnocení a závěry, ke kterým dospěli během svého samostatného studia. Výuka je účinnější, pokud je flexibilně organizována, například doporučuje se střídat práci ve skupinách s individuální, zařadit dokumenty apod. Učitel musí projevit dostatek porozumění pro všechny dotazy či názory, byť někdy nesmyslné.
Výsledek náročné přípravy učitele a zvýšeného studijního úsilí žáků je však mnohem efektivnější ve srovnání s tradičními postupy ve stylu přednáška - memorování. Je prokazatelné, že výuka v duchu kritického myšlení přináší kvalitnější a trvalejší výstupy. Tento způsob výuky, kvůli nárokům na učitele a na žáka, lze doporučit v našich podmínkách především pro projekty a semináře. Ale prvky racionálního myšlení mohou prolínat i do běžných forem výuky. Praktické školní výuce by pomohla i kratší konkrétní cvičení zaměřená na rozvoj kritického myšlení, například práce s textem nebo obrazovým dokumentem. Kromě školní výuky by se cvičení mohla využívat jako domácí úkoly nebo jako náplň pro suplované hodiny. Kvalitně vypracovaná cvičení pomohou učitelům v praktické výuce více než jakákoliv brilantní úvaha o kritickém myšlení.      
Marie Homerová
< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj_.jpg
reklama

svetlana_125x125.gif
ucebnice
vizab_240x100.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_2019.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz