archiv
Učitelské noviny č. 45/2008
tisk článku

TRVALÁ UDRŽITELNOST DEBLÍNSKA

V roce 1987 Komise OSN pro životní prostředí pod vedením Norky Gro Harlem Brundtlandtové vydala zprávu s názvem: Naše společná budoucnost. Vznikla tak první definice trvale udržitelného rozvoje: "Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidí v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby." Náš zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí definuje: "Udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů." Zjednodušeně se dá říci, že podstatou trvale udržitelného rozvoje je naplnění tří pilířů: sociálního, ekonomického a ekologického.

Tento článek představuje probíhající projektovou spolupráci mezi ZŠ Deblín (9. třídou) a Geografickým ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno, která byla zahájena v září 2008. Usiluje o aktivaci a participaci subjektů, které žijí a nebo nějakým způsobem ovlivňují Deblínsko a mají snahu, se svými podnětnými návrhy podílet na budoucí podobě rozvoje území. Tuto iniciativu nelze vnímat v protikladu s místní samosprávou, ale naopak jej vhodně doplňuje. Proto je projekt úzce provázán s obecním úřadem městyse Deblín, obecním úřadem Tišnov (např. kontrola významných krajinných prvků v k.ú. Deblín) a místními podnikateli.

Hlavním cílem projektu je, aby se žáci stali uvědomělými občany, kteří rozumějí potřebám svého okolí a jsou ho schopni svým dílem utvářet a kvalitativně měnit. Mezi další cíle patří získání širokého spektra informací o samotném městyse Deblín a jeho okolí, a také naučení se praktickým dovednostem jako je např.: práce v terénu, praktické využití dosavadním studiem získaných vědomostí, řešení environmentálních a dalších problémů, navrhování opatření k jejich zlepšení, naučení se základům mapování, vyhledávaní dostupných zdrojů a v neposlední řadě být součástí připravovaných konferenčních výstupů a prezentací nejen místním občanům. Díky projektu tak vzniknou mapy a informační tabule, které najdou své místo a uplatnění nejen v prostorách školy, ale také na vhodném místě obecního úřadu, aby se s výsledky mohla seznámit i širší veřejnost.

Jedna z obvyklých odpovědí na informování o tom, že budeme dělat trvalou udržitelnost městyse Deblín a jeho okolí byla: "Proč to budete dělat? Vždyť my tady žijeme a o svém okolí víme takřka vše!" To slovo takřka je pro náš projekt velice důležité. Lidé žijící zakořeněně (od narození, nebo i generačně) v jedné lokalitě vnímají své místo po svém a často ze svého úhlu pohledu, kterého se jen velice těžko zbavují. Zatímco lidé přicházející z venku, v našem případě studenti Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno, vnímají jiné věci, vnášejí nové myšlenky, které se po vzájemných diskuzích s Deblíňany vyjasňují a mohou přispět ke kvalitativní změně.

Projekt vycházející z předešlých zkušeností (např. Hledání strategie udržitelnosti a bezpečnosti obce Klentnice s přeshraničním přesahem do Drasenhofenu, 2006; Environmental Security in Borderland Areas: Exploring the Znojmo/Retz Transborder Region, 2006) je rozčleněn do několika na sebe navazujících prolínajících se částí. Žáci a studenti některé části projektu řeší individuálně, a jiné ve skupinách v maximálním počtu pěti. Lichý počet je vždy vhodnější. Při případných rozporech v rámci skupiny dochází k hlasování, k vyššímu počtu hlasů se zbytek skupiny bez zbytečných námitek přikloní. Vysokoškolští studenti pracují na různých tématech současně, zatímco žáci základní školy postupují po jednotlivých částech. Celková syntéza sice probíhá až na závěr projektu, ale přibližně po dvou měsících intenzivní práce přijedou do ZŠ Deblín vysokoškolští studenti pod vedením docenta Hynka a magistra Svozila a magistra Trávníčka, aby si navzájem vyměnili zjištěné poznatky. Při následné diskusi si jednotliví studenti, nebo skupiny studentů předají svá stanoviska. Aby se předešlo dohadům a hádkám, budou všem zúčastněným představena pravidla odborné debaty, která je založena na respektování mezi všemi diskutujícími. Jediným prostředkem, jak jednotlivce či skupinu přesvědčit, jsou podložené argumenty. 

 

Části projektu:

 

1)     Mentální mapování

Žáci znázorňovali na mentálních mapách Deblínska (místo kde žijí, které dobře znají), objekty vnímané pozitivně, negativně, neutrálně a kontroverzně. K zobrazení využívali: body, linie a plochy. Každý objekt musel být popsán a s každým žákem byl proveden řízený rozhovor nad jeho mapou, což přispělo k co nejpřesnější interpretaci. Jiný prostor samozřejmě vnímají žáci ZŠ a jiný studenti MU (kteří zde trvale nežijí). Není to na škodu, ale naopak je to velmi podnětné a vede to k vzájemným diskuzím.

2)     Vymezení území 
 

Mentální mapy žáků a studentů umožnily utvoření konkrétnější představy o tom, jak percipují Deblínsko. Což přispělo k prvotnímu vymezení řešeného území a následnému terénnímu šetření. Při vymezování není vhodné se striktně držet katastrálních hranic, které sice jsou statistickou jednotkou, ale už ne jednotkou, kterou lidé respektive žáci/studenti nosí ve svých hlavách.

 
3)     Sběr dostupných dat 
 

Ke shromažďování dostupných informací byl využit: internet (zejména statistická data), veškeré publikační zdroje (knihy, časopisy, kroniku apod.), filmy, mapy, historické fotografie, pohlednice, ale také zkušeností místních občanů (zejména rodičů a prarodičů). Shromážděná data společně s historickými ortofotosnímky umožnily identifikovat prostorové uspořádání krajiny, historické proměny - rekonstruovat dřívější využívání krajiny a srovnat ho se současným stavem. Právě odhalené časové krajinné proměny doplněné o data získaná při komunitním šetření byly základem při hledání udržitelnosti území.

 

 

 

 

 

    4)  Řízené rozhovory

4)             
  Studenti vedli řízené rozhovory s významnými osobnostmi, které mají vliv na život a chod Deblínska - mají přímý vliv na řešení problémových témat. Mezi významné aktéry žáci zařadili např. členy místní samosprávy (starosta), významné podnikatele, ředitele ZŠ a faráře. Pro každého z aktérů si připravili (po konzultacích) sadu otázek, které směřovaly ke zvoleným tématům. Rozhovor neprobíhal striktní formou otázka-odpověď, ale otázka měla směřovat k otevření debaty. Samotný rozhovor tak měl přinést celou řadu nečekaných informací, které byly zásadní pro další směřování projektu.    
5)     Profil Deblínska      
Žáci a studenti co nejpřesněji charakterizují Deblínsko - fyzickogeograficky i socioekonomicky (životní prostředí, infrastruktura, doprava, hospodářství, cestovní ruch,  trh práce atd.).    

6)     Vytvoření seznamu významných problémových témat na Deblínsku

Práce na problémových tématech začala již při zaznamenání negativních objektů do mentálních map, ale až v tomto bodě se řeší do hloubky. Žáci utvoří skupiny se specifickým určením: ekologickým, ekonomickým a sociálním. Snaží se přímo v terénu identifikovat konkrétní témata a zjistit o nich co nejvíce relevantních informací.

 
7)     Setkání žáků a studentů v prostorách ZŠ Deblín a společná práce v terénu pod odborným vedením docenta Hynka
Tato část je velice důležitá. Probíhá přibližně v polovině projektu, aby bylo dostatek času na zapracování nových poznatků vycházející ze vzájemné diskuze a doplnění nedostatkových míst. Součástí této části je také seznámení žáků studenty MU pod vedení J. Trojana se základy mapování, představení práce s mapovými podklady a ukázka vytváření map Deblínska v technologií GIS.
8)      Doplňování informací a vytvoření SWOT analýzy
Zaznamenat silné a slabé stránky Deblínska, ale také jeho příležitosti a hrozby.
9)      Vytváření prezentačních materiálů 

10)                        Veřejná prezentace v prostorách městyse Deblín

Tento bod je vrcholem projektu. Žáci společně se studenty musejí prokázat účelnost projektu, představit výsledky své několikaměsíční práce veřejnosti, obhájit si své zjištění, doporučení. Také prezentovat svoji vizi, kam by mělo Deblínsko směřovat, aby se zde lépe trvale udržitelně žilo, a říci, jak by v tomto směřování mohli pomoci.

 

Desátý bod je sice vrcholem projektu, ale už ne jeho ukončením. Žáci budou i dále motivováni, aby se co nejvíce zajímali a pečovali o něj a přemýšleli o Deblínsku, aby časem byli schopni sami ze své iniciativy přicházet s podnětnými návrhy, a aby se stali uvědomělými, nikoli lhostejnými občany.

Lokální vzdělávací projekty s vhodným propojením s dalšími subjekty jsou proto velice významné pro trvalou udržitelnost jakéhokoliv území. Škola (respektive její žáci) by se měla aktivně podílet na řešení rozmanitých problémů a vést žáky k  zodpovědnosti za udržitelnou budoucnost svého okolí. Je důležité si také uvědomit, že rodiče sice na své děti působí, vychovávají je, ale zároveň i děti mohou působit na své rodiče. Velkou výhodou pro všechny zúčastněné je, že se podílejí na reálném projektu, který při dobrém zvládnutí může být využit přímo zástupci veřejné správy a uveden do praxe.

Břetislav Svozil, ZŠ Deblín

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz