archiv
Učitelské noviny č. 38/2008
tisk článku

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ

Spíš strašák než naděje

Článek vyšel v UN č. 38/2008

Už se z toho začíná stávat folklor. Jako by se každý rok v době, kdy si lidé lámou hlavu, jakými vitamíny předejít podzimním nemocem, objevovala i otázka otevření rozpočtového určení daní krajů a obcí. Tentokrát se k hlasu z ještě modrých krajů, který není nový, přidaly i nepedagogické odbory.

Deklarace - pro

Asociace krajů před prohranými volbami v polovině září přijala deklaraci, ve které vyjmenovává, co všechno by chtěly kraje v rámci svého rozpočtového určení daní obhospodařovat. "Vznik územně samosprávných krajů byl vždy spojován s decentralizací veřejné správy v těch oblastech, kde působnost i odpovědnost převzaly kraje," píše se v deklaraci s tím, že prý osmileté fungování krajů potvrdilo, že oddělování zodpovědnosti, kompetencí a adekvátního finančního zázemí v podobě vlastních příjmů neprospívá krajům, státu ani občanům. A že požadavek přesunu finančních prostředků prostřednictvím RUD v oblastech samosprávné působnosti je legitimním a důležitým předpokladem naplnění poslání krajů v oblasti regionální politiky.

V deklaraci je Asociace krajů velmi konkrétní: "Součástí změny rozpočtového určení daňových výnosů územním samosprávným jednotkám s účinností od 1. 1. 2010 musí být dokončení přesunu finančních prostředků do rozpočtů krajů.

S odkazem na již mnohokrát absolvovaná jednání a na dřívější přísliby centrálních orgánů kraje očekávají:

?              přesun přímých nákladů včetně ONIV v krajském školství do RUD

?              začlenění dotací na poskytování sociálních služeb do RUD krajů vyplácených

?              z rezortu MPSV. MPSV při rozdělování těchto finančních prostředků beztak

?              vychází z návrhů jednotlivých krajů

?              přesun finančních prostředků do RUD krajů v těch případech, kde se evidentně jedná o duplicitní působnost státu v oblasti regionální politiky

?              rozšíření portfolia sdílených daní i o výnos daní spotřebních."

Bude zajímavé sledovat, nakolik se nové, oranžové obsazení krajských kanceláří s plány Asociace krajů shodne.

Jde o majetek - pro

Velmi podobné stanovisko, i když ne tak pregnantně formulované, zastává předseda Odborového svazu nepedagogických pracovníků ve školství Jan Langer. I tento odborový svaz podporujeme myšlenku převodu finančních prostředků na platy nepedagogických pracovníků do rozpočtového určení krajů a obcí. "Jednáme s MŠMT a MPSV o tom, jak zlepšit podmínky nepedagogických pracovníků ve školství. Pracovní i platové," říká. Co se převedení finančních prostředků na platy nepedagogických pracovníků do rozpočtového určení krajů a obcí týče, má názor, že 90 % činností provozních a správních zaměstnanců školství se týká správy majetku, je ve prospěch majitelů budov.

Jde podle něho o to, aby prostředky, které tečou do škol (obecně, nejen pro nepedagogické pracovníky), šly z rozpočtů krajů a obcí. "Dokud bylo přesně stanoveno, jaká část peněz má být určena pro pedagogy a jaká pro nepedagogy, nebylo třeba něco měnit. Tehdy bylo možné například kolektivními smlouvami rozpočet školy ovlivňovat. To nám vyhovovalo," vysvětluje J. Langer. Bylo podle něho možné jednoznačněji kontrolovat, jak je čerpán rozpočet, lépe odměnit vyšší výkony například kuchařek atd. Nebyl problém zjistit, zda ředitel školy nepřelévá peníze z "balíku nepedagogů" do "balíku pedagogů", nebo opačně. To prý dnes nelze. Popisuje současný systém: Kraj si stanoví své normativy podle ministerských normativů, výsledkem je však jeden balík peněz pro školu, o jehož rozdělení rozhoduje ředitel. "To se nám nelíbí, protože výše odměňování tak záleží pouze na individuálním posouzení ředitele. Zjistili jsme, že po zavedení tohoto systému neustále klesá u nepedagogických pracovníků úroveň odměňování i kvalita pracovních podmínek. Vezměte si, že kdysi byla norma výkonu práce 100 metrů čtverečných úklidu na jednu hodinu. Víme, že to nebylo stanoveno dobře. Nechali jsme si zpracovat nový normativ, který respektoval různou pracnost různých úklidových ploch. Došli jsme zhruba na 150 až 200 metrů... Tato norma se postupně zvedala - dneska je to 1200 metrů čtverečných. To už je nesmysl. Ale v praxi to znamená, že s rostoucím úklidovým normativem klesá úvazek a tím i výše odměny. A zbylé peníze se využívají například pro jazykáře, které musí ředitel zaplatit," říká J. Langer.

Pokud by šly finanční prostředky na platy nepedagogů prostřednictvím RUD krajů a obcí, podařilo by se je podle předsedy OS nepedagogických pracovníků ve školství oddělit od peněz pro pedagogy. To považuje za podstatné. A protože se jedná o údržbu a správu majetku zřizovatelů, věří, že by na platech pro nepedagogické pracovníky neskrblili.

"Nepedagogičtí pracovníci dnes nemají s výchovně-vzdělávacím procesem nic společného, už ani na zvonek nezvoní. To, co říkají odboroví kolegové, že je škola nedělitelným organismem a že připravují pedagogům servis, není pravda. Prostě se starají o barák," tvrdí J. Langer, podle kterého jeho odbory zastupují odhadem 10 200 členů.

Nekonkrétní odpověď

O názor na možnost převedení finančních prostředků na nepedagogické pracovníky do rozpočtového určení daní krajů a obcí, co by to znamenalo pro školy a co pro samotné pracovníky, jsme požádali i MŠMT prostřednictvím tiskového odboru. Zajímalo nás, zda jednalo o této věci například s ministerstvem financí a zda je podle nich tato změna reálná - a v jakém časovém horizontu. Nebyla to otázka vytvořená ze vzduchu. Kromě stanovisek krajů a nepedagogických odborů se totiž téma podle našich informací objevilo i při jednání pracovního týmu pro vzdělávání a lidské zdroje Rady hospodářské a sociální dohody ("malé tripartitě") v půlce září, kde o změně RUDu mluvil jako o možnosti zástupce MŠMT, náměstek Jindřich Kitzberger. Byl to právě on, kdo prostřednictvím tiskového odboru poslal nepříliš konkrétní odpověď, že prý "úvahy o možných modelech změn RUD jsou zatím nerozpracované, na MŠMT neprojednané, čistě v hypotetické rovině, takže se k nim zatím nelze nikterak vyjádřit. Na ?malé tripartitě? byla pouze zmíněna tato možnost jako jeden ze směrů úvah, ale nijak se o tom nediskutovalo, protože MŠMT nemá ještě připravený podklad."

Škola je jedna firma - proti

Že to není jen druhořadá otázka, to nám potvrdil v rozhovoru i předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství FRANTIŠEK DOBŠÍK. Změna RUD byla totiž podle něho i jedním z témat při jednání s ministrem školství O. Liškou, který podle F. Dobšíka připustil, že jde o jednu z možných variant, o které by se mohlo uvažovat. "On však ji prý neupřednostňuje, chce ale znát názor širokého spektra institucí. Musím zdůraznit, že my jsme tuto otázku neotevřeli," říká F. Dobšík.

O této možnosti však mluvily Odborový svaz nepedagogických pracovníků a Asociace krajů. Aspoň odboráři by se snad mohli domluvit... F. Dobšík ale říká, že Odborový svaz nepedagogických pracovníků ve školství je pro něho nečitelný. Není členem ani ČMKOS, ani Asociace svobodných odborů, není prý transparentní, koho a kolik lidí tento odborový svaz zastupuje. "Naše členská základna je transparentní. Jsme schopni dokladovat, kde a na kterých školách naše základní organizace působí. Nikdo mi nemůže vyčítat, že bychom se bránili spolupráci, jednáme s nejrůznějšími asociacemi, s kolegy z ostatních partnerských odborových svazů. Tam ale víme, s kým jednáme," říká F. Dobšík.

Připomínám však znovu "malou tripartitu", kde se zástupce MŠMT na stanovisko nepedagogických odborů odvolával s tím, že tím pádem i sociální partneři se změnou RUD vlastně souhlasí... "V našem odborovém svazu je kolem 10 000 nepedagogických pracovníků (a můžeme jejich členství doložit), kteří se staví za naše nesouhlasné stanovisko. Podle nás je naprostý nesmysl, aby financování platů nepedagogických pracovníků přešlo pod zřizovatele. Škola je jeden organismus a dál rozparcelovávat už takhle dvojkolejné financování by znamenalo pouze navýšení administrativní náročnosti a zkomplikování života pro ředitele škol a znejistění správních a provozních zaměstnanců. Školu nejde takhle rozdělit, nepedagogičtí pracovníci vytvářejí prostředí a podmínky pro práci učitelů a vychovatelů," říká F. Dobšík v příkrém rozporu se stanoviskem J. Langera a dodává: "Ano, starají se o majetek obce (například v případě základních škol). Jak ale uvnitř jednoho domu říci - tohle patří obci, tohle škole, pedagogickému procesu... To je hloupost. Konečně ani obce o tuto změnu nestojí. Jen hejtmani z krajů chtěli tyto finanční prostředky pod sebe - a nejen na nepedagogické pracovníky."

Podle školských odborů je škola jedna "firma", která by měla držet pohromadě. Myšlenky o otevření RUDu jsou proto podle nich nebezpečné. Přímé výdaje ve školství má podle ČMOS PŠ garantovat stát. "My nevíme, jak by se zřizovatelé zachovali, kdyby na ně kompetence zahrnující přímé výdaje ve školství přešly. Ale kolegové, kteří zastupují pracovníky institucí přímo řízenými kraji (například v oblasti kultury), nás upozorňují, že po změně rozpočtového určení daní nedošlo v podstatě k žádnému nárůstu platů a další jednání jsou velmi složitá. Že není pravda, že by se kraje o tyto zaměstnance staraly nadstandardně. Proč by se tedy k pracovníkům školství zřizovatelé chovali jinak?" ptá se F. Dobšík.

Odporovalo by to právní subjektivitě - proti

Předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí Marcela Štiková UN potvrdila, že problematika odměňování nepedagogických pracovníků byla velmi závažným tématem na jednání komise na konci září. "Shodli jsme se na tom, že financování nepedagogických pracovníků z rozpočtů obcí je nepřípustné zejména z důvodu velmi omezených finančních možností obcí," říká hned na úvod. Tato situace by podle ní pro obce znamenala další finanční zatížení a způsobila by spoustu komplikací.

Dalším důvodem nesouhlasu školské komise Svazu měst a obcí je skutečnost, že toto opatření podle ní popírá filozofii právní subjektivity. "Škola by měla působit jako kompaktní celek, aby plně zajišťovala výchovnou a vzdělávací funkci. Obáváme se, že by tímto navrhovaným opatřením mohlo dojít k rozpadu tohoto funkčního celku a s ním i k ukončení souvisejících služeb, například školního stravování," říká ve shodě s postojem ČMOS pracovníků školství.
M. Štiková dokonce tvrdí, že i ředitelé škol si přejí zachovat pracovně-právní vztah mezi školou a nepedagogickými zaměstnanci. "Považují služby zabezpečované nepedagogickými pracovníky za součást celého výchovně-vzdělávacího systému školy, a proto chtějí mít možnost jejich operativnost a kvalitu ovlivňovat," říká.
Čtyři důvody - proti

Jaroslav Ponec, předseda Unie CZESHA, vyjádřil odmítavé názory na převod finančních prostředků na přímé výdaje do rozpočtového určení územně správních celků přehledně v bodech. "CZESHA spolu s ČMOS na jednání pracovního týmu tripartity na MŠMT zásadně odmítla myšlenku přesunu financí na platy nepedagogických pracovníků do RUD krajů," napsal jako odpověď na dotaz UN. Má k tomu zejména tyto čtyři hlavní důvody:

1. Tito pracovníci by nebyli placeni z přímých nákladů a nebyli tedy v rámci celkového limitu pracovníků, v jehož hranicích mohl ředitel libovolně stanovit optimální poměr těchto zaměstnanců.

2. Finance pro tyto pracovníky by nebyly účelově vázány a bylo by nutno o limitu pracovníků i financích pro ně individuálně jednat na jednotlivých krajích.

3. Lze předpokládat, že v těchto jednáních by vznikla řada problémů, protože na jedné straně jsou tito lidé skutečně špatně placeni, na druhé straně by bylo příliš optimistické předpokládat, že se převodem do RUD krajů situace podstatněji zlepší.

4. Při jednání s kraji bude zřejmě méně problematická část těch pracovníků, kteří se podílejí bezprostředně na provozu budov (školníci, údržbáři, uklízečky atd.), ale vysoce problematickou se může stát skupina pracovníků, které školy potřebují (a často velmi individuálně) pro podporu výukového procesu. To jsou např. správci počítačových sítí, technici výpočetního střediska, pracovníci informačního střediska, asistenti, studijní referenti atd. Právě v oblasti této podpory výukového procesu a učitelů je v našich školách tradičně špatná situace a o mnoho horší stav než v jiných zemích EU.

 

Bráno sportovní terminologií, stav je tedy 3:2 pro odpůrce převodu finančních prostředků na platy nepedagogů do rozpočtového určení daní krajů a obcí. Nesmíme ale zapomínat, že klíčový hráč - MŠMT -  se zatím tváří, že na hřišti vůbec není, že se o nic nehraje. Ostatní už ale počáteční hvizd slyšeli.

RADMIL ŠVANCAR

 

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz