archiv
Učitelské noviny č. 32/2008
tisk článku

JAK BYLA ROZDĚLENA LOŇSKÁ MILIARDA

Článek vyšel v UN č. 32/2008

Blížil se konec minulého kalendářního roku a ze zpráv o školském rozpočtu bylo jasné, že odměňování v našem rezortu v tomto roce bude průšvih. Zaměstnanci se bouřili kvůli slibům pouhého jedenapůlprocentního navýšení. Rezort bez ministra tehdy vláda pořádně zmáčkla a vypadalo to, že prostě líp nebude. S příchodem nového ministra těsně před koncem roku svitla naděje - parlament odhlasoval návrh nezařazených poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky a školství ke svému rozpočtu dostalo ještě necelou miliardu - 933 milionů korun. Žádná sláva, rozpočteno to znamenalo navýšení průměrně o dalších 1,3 %.

A pak tu bylo pololetí a ve školách sečtených 2,8 % na svých páskách většinou marně hledali. Poslanec Melčák tehdy na 32. schůzi poslanecké sněmovny interpeloval ministra školství Ondřeje Lišku a chtěl po něm vysvětlení. "Jak MŠMT s těmito prostředky naložilo? Ptám se především proto, že jsem jako spoluautor tohoto pozměňovacího návrhu ... se znepokojením sledoval, že z vyjádření stávkujících učitelů se zdálo, že se tato téměř 1 miliarda korun někde ztratila a nedoputovala tam, kam byla určena naší ctěnou Sněmovnou," říkal. (Plné znění interpelace je možné najít na www.psp.cz.)

Ministr O. Liška ve své odpovědi konstatoval, že "...dodatečným zvýšením rozpočtových zdrojů výdajové kapitoly MŠMT poslaneckou sněmovnou o 933 milionů korun se meziroční platový nárůst regionálního školství zvýšil z 1,5 % na 2,8 %. Při zvažování o nejvhodnější formě alokace těchto dodatečných zdrojů k jednotlivým školám a školským zařízením regionálního školství stálo MŠMT před dvěma možnými variantami řešení: buď provést normativní rozpis, což je rozhodující nástroj, kterým je rozepisováno více než 99 % disponibilních rozpočtových zdrojů, tedy na bázi platového nárůstu podle vládního návrhu a zvýšené rozpočtové zdroje podle pozměňovacího návrhu rozepsat mimonormativně navíc formou účelového dotačního programu, nebo při druhé možnosti zahrnutí zvýšení rozpočtového zdroje podle onoho pozměňovacího návrhu do celkového objemu normativně rozepisovaných finančních prostředků..." Po dohodě se sociálními partnery se pak přiklonili ke druhé možnosti. Chtěli tak zajistit vyšší mzdový nárůst než 1,5 % nejen pro pedagogické pracovníky, ale pro všechny zaměstnance regionálního školství, tedy i nepedagogické pracovníky. "Ministerstvo navýšilo v roce 2008 pro regionální školství bez rozdílů zřizovatele svůj objem normativně rozepisovaných zdrojů včetně příslušenství o schválených 933 milionů Kč, čímž zajistilo, že minimální meziroční nárůst mzdové složky všech normativů stanovených pro rok 2008 činí 2,5 %," vysvětloval ministr. A proč tyto peníze nebyly hned od ledna vidět na výplatních páskách konkrétních pracovníků v regionálním školství? "Překážka nespočívá na bedrech MŠMT, nýbrž na krajích, a to proto, že tyto prostředky byly ve státním rozpočtu alokovány na tento účel a nemohou být ani na jiný účel než tento využity. Problém je v tom, že tyto prostředky jsou řediteli škol vnímány jako nejisté, a proto si je samozřejmě jako dobří hospodáři šetří na pozdější část roku a alokují je nejdříve od dubna dále, kde je jisté, že s nimi mohou počítat," tvrdí O. Liška. Zmínil pak komunikaci se zřizovateli, doporučení, které MŠMT pod dohodě s odbory vydalo.

"Je třeba, aby ti, u nichž se navýšení na výplatních páskách neobjevilo, apelovali na své ředitele a ti aby apelovali na své krajské odpovědné osoby za školství, aby tak i v budoucnosti učinily, protože s nenavýšeným rozpočtem o 4,5 miliardy korun na příští období 18 měsíců, které se podařilo vyjednat, a vláda to přijala, bude naloženo podobným způsobem. Pokud chceme, aby se to na výplatních páskách objevilo co nejdříve, je nutná úzká spolupráce škol, zřizovatelů, krajů a samotného ministerstva," řekl ministr.

Co na to kraje?

Překážka nespočívá na bedrech MŠMT, nýbrž na krajích, tvrdil odvážně ve své odpovědi na interpelaci ministr školství. Obrátili jsme se proto na vedoucí odborů školství v krajích, zda s tímto tvrzením souhlasí, zda byly skutečně finanční prostředky na platy pro regionální školství jejich kraje na tento rok navýšeny o slibovaných 2,8 % a zda tomu odpovídá i nárůst platů na školách.

Většina z odpovědí potvrzovala i slova odborářů, že meziročně objem finančních prostředků o 2,8 % rozhodně nestoupl. Zároveň ale do jednoho všichni připomínali, že je to důsledek normativního způsobu rozdělování peněz a že to souvisí s poklesem výkonů, jak se ošklivě ekonomicky říká, tedy s tím, že počet dětí školního věku stále klesá.

Zjednodušené tvrzení

"Rozhodně nesouhlasíme s prohlášením, že překážka spočívá na krajích. Jde o velmi zjednodušené tvrzení," napsal nám Pavel Jankovský, vedoucí odboru školství KÚ Královéhradeckého kraje. Pro rok 2008 dostali mzdové prostředky v navýšené meziročně o 2,39 %, což je ještě v porovnání s mnoha jinými kraji dobré číslo. "V tomto objemu jsou již ale zahrnuty prostředky na navýšení hodinové dotace gymnáziím, které bylo v r. 2007 řešeno samostatně rozvojovým programem, a další aktivity - absolutní nárůst disponibilních zdrojů je proto ve skutečnosti ještě nižší," připomíná.

Když však vyhodnocuje nárůst mzdové složky normativu na žáka, byla tu školám a zařízením navýšena o 2,8% i více. V případě středních škol je vyšší nárůst výsledkem organizačních opatření, v důsledku nichž bylo v roce 2008 nutno dofinancovávat krajské subjekty výrazně méně než v r. 2007. V případě základních škol byla změkčena normativní potřeba práce učitelů (počet žáků na pedagoga). V případě dětských domovů změny kopírovaly posílení jejich republikového normativu.

"K problému tedy mohlo dojít u škol a zařízení, kde meziroční pokles žáků nebyl doprovázen odpovídajícími úspornými opatřeními. Normativně přidělené finanční prostředky pak nemohly stačit na pokrytí avizovaného mzdového nárůstu. Jde o důsledek normativní metody rozpisu rozpočtu, říká vedoucí odboru školství královéhradeckého krajského úřadu.

Ministerstvo se nemýlí

Robert Gamba, vedoucí odboru školství KÚ Libereckého kraje, píše, že se odhady MŠMT nemýlí. "Rozpočty na školách byly navýšeny, celkově za kraj tato částka činí 44 801 000 korun. To v absolutní výši znamená nárůst 2,04 %, nicméně vzhledem k tomu, že ubývají děti a musí ubývat i pracovníci, takto upravené navýšení činí předpokládaný nárůst 2,55 % na jednoho rozpočtovaného zaměstnance, které nám přidělilo ve svém rozpočtu MŠMT," říká.

Jednoduchá otázka, složitá odpověď

"Ačkoliv je otázka jednoduchá, odpověď v souvislosti se systémem financování ve školství tak snadná není. O tom, zda rozpočet regionálního školství byl navýšen o téměř 1 miliardu, ví především MŠMT," tvrdí Miroslav Gajdůšek, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Olomouckého kraje. Připouští, že republikové normativy byly zvýšeny. Další proces na krajích je pak zcela v souladu s platnou legislativou a závaznými metodickými pokyny MŠMT. "V zásadě si neumím představit, že by krajské úřady jakkoliv zadržely finanční prostředky určené pro přímé výdaje regionálního školství, či je jinak použily. Je to zhola nemožné. A odpověď ministra na interpelaci poslance Melčáka je pro mě mírně řečeno udivující. Znalcům financování regionálního školství je dostatečně známé, že zvýšení platů učitelům je odvislé od řady faktorů - tedy především od počtu dětí ve škole, počtu tříd a vlastní organizaci výuky," poznamenává s tím, že snaha přesunout zodpovědnost za výši platů zaměstnanců škol na kraje vnímá jako nepochopení systému financování regionálního školství a potažmo fungování veřejné správy.

Nemá smysl hledat viníka

Hana Poláková, vedoucí odboru školství KÚ Jihomoravského kraje, poznamenává, že nárůst platů se nepromítl do platových tarifů a školy, kde dochází i nadále k poklesu výkonů při zachování počtu zaměstnanců, nemohou očekávat významně lepší výplatu. "Zákonem stanovená metoda financování školství prostě není o tom, že si svoji výplatu pronásobím proklamovanými 102,8 %, a pokud výsledek nesouhlasí s mojí výplatní páskou, hledám viníka," říká. Ke své odpovědi přiložila i přehledná čísla o situaci v kraji.

 

Rok

Prostředky na platy v Kč

Počet zam.

Průměrný plat

% nárůstu

 

 

2007

5 495 145 000

24 101,5

19 000

 

 

2008

5 598 508 000

23 898,0

19 522

102,75

 

 

Průměrné platy pro regionální školství byly tedy v Jihomoravském kraji navýšeny o 2,75 %. Z údajů vyplývá, že nominální navýšení dosáhlo 1,88 %.

Někdy snížit počet zaměstnanců nejde

"Vzhledem k poklesu počtu rozpočtovaných výkonů v regionálním školství byl meziroční nárůst normativně přidělených mzdových prostředků pouze 1,87 %," říká vedoucí odboru školství z Jihočeského kraje Jiří Moravec. Díky zhruba vyrovnané zdejší úrovni odměňování v jednotlivých druzích škol byly všechny krajské normativy aplikované pro aktuální výkony shodně meziročně zvýšeny o 2,8 %. Takže stejný procentní nárůst může být dosažen také u platů zaměstnanců. "Z normativní metody rozpočtování úměrně počtu žáků však vyplývá, že k předpokládanému nárůstu platů zaměstnanců může dojít pouze v těch školách, kde je vývoj počtu žáků  provázen odpovídajícím vývojem počtu zaměstnanců," zdůrazňuje J. Moravec. A dalším vysvětlení dodává: "Ne vždy však je možné na pokles počtu žáků reagovat odpovídajícím poklesem počtu zaměstnanců, například pokud se sníží počet žáků způsobem, který neumožňuje snížit počet tříd. V takových případech pak, pokud je nelze mimonormativně ošetřit z finančních zdrojů rozvojového programu MŠMT, může dojít k nižšímu než očekávanému růstu platů nebo ojediněle i k poklesu platů."

Vliv osobních příplatků

Libor Lenčo, vedoucí odboru školství KÚ Moravskoslezského kraje, napsal, že jim byly přidělené finanční prostředky na rok 2008 zvýšeny pouze o 0,6 % oproti konečnému rozpočtu loňského roku. "U mzdových prostředků došlo ke o zvýšení o 1,4 % a u tzv. ONIV ke snížení o 27,6 %," zdůrazňuje. I on připomíná pronikavý pokles výkonů v kraji. Ani zvýšené normativy nevykompenzovaly úbytek výkonů. Říká, že zvýšení platů záviselo především na rozhodnutí ředitelů škol a školských zařízení o zvýšení či nezvýšení osobních příplatků v každém jednotlivém případě.

Čerpání poloviční rychlostí

Zlínský kraj dostal podle Lenky Janalíkové, která je pověřená vedením zdejšího odboru školství, rozpočet pro krajské a obecní školy meziročně navýšený zhruba o 1,5 % s tím, že další nárůst se měl odvíjet od poklesu výkonů a následně zaměstnanců. Na konci března tedy z úrovně kraje povýšili rozpočtované platy pro obecní a krajské školy v průměru o 1,5 % s vytvořením rezervy, která byla na začátku května rozpuštěna. "U většiny škol tento nárůst platů představoval další 1,3 %, v případě pedagogických pracovníků úplných základních škol více než 2 %; rozpočtované platy byly tedy průměrně školám navýšeny o více než 2,8 %," říká. Doplňuje ale, že skutečné průměrné platy v regionálním školství za 1. pololetí oproti stejnému období roku předcházejícího rostly jen o 1,4 %, u pedagogických zaměstnanců je tento nárůst nižší (+ 0,9 %), u nepedagogických vyšší (+ 3 %). Prostředky jsou ale čerpány jen na 48,8 %. "Při rovnoměrném čerpání by nárůst platů dosáhl hranice 2,8 %, což předpokládáme, že se projeví až v čerpání celoročním," odhaduje L. Janalíková.

Kolik vlastně kraje z miliardy dostaly?

Z rozpisu rozpočtu na rok 2008 nelze jednoznačně vyčíst, kolik jednotlivé kraje dostaly z částky 933 milionů korun Kč," píše Miroslav Pech, vedoucí odboru školství KÚ kraje Vysočina. Z ministerských pravidel rozpisu lze sice vyčíst, že schválený rozpočet umožnil zvýšit mzdové prostředky o 1,5 % a po navýšení pak bylo možné republikové normativy mzdových prostředků včetně odvodů zdvihnout o dalších 1,3 %. "Pokud ale porovnáváme absolutní objemy normativně přidělených objemů prostředků na mzdy v roce 2007 a 2008 těžko se tam toto navýšení hledá. Absolutní navýšení schváleného normativnímu rozpočtu 2008 oproti schválenému normativnímu rozpočtu 2007 v kraji Vysočina totiž činí cca 49 milionů korun, což je navýšení pouze 1,87 %, nikoli 2,8 %," říká a připomíná zase meziroční pokles výkonů, který na Vysočině činí 2,2 %. Nicméně Kraj Vysočina stanovil krajské normativy v souladu s vyhláškou a směrnicí (mzdová část normativů byla navýšena minimálně o 2,8% ), ponechal si povinnou rezervu a provedl normativní rozpis na jednotlivé školy, případně proběhlo dohodovací řízení. "O výši platu a zejména nenárokových složek rozhoduje ředitel školy, stejně tak jako o počtu zaměstnanců," zdůrazňuje M. Pech s tím, že pokud na škole dojde ke snížení počtu žáků a tomu neodpovídá i snížení pracovních úvazků, může to vést i ke snížení.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz