archiv
Učitelské noviny č. 05/2004
tisk článku

Ubývá míst v dětských domovech

Nesmyslné roztržení systému vyvolává problémy

V některých krajích může být nedostatek míst v dětských domovech. Bude to důsledek zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, který byl přijat přede dvěma roky. Přinesl ustanovení, která výrazně zlepší podmínky pro péči o svěřené děti a jejich výchovu. Znamená ale také velké výdaje na rekonstrukci zařízení, na které kraje podle svých slov nedostávají finanční prostředky od státu a musí si je hradit z vlastních zdrojů. Protože nemají na výstavbu nových zařízení, upravují většinou staré a snižují počet lůžek.


„Zákon vytvořil podmínky pro zlepšení situace v dětských domovech – snižují se počty dětí ve skupinách a maximální počty skupin v dětských domovech. Důsledkem bude nižší kapacita stávajících zařízení a někde bude nutné vybudovat nový dětský domov nebo rekonstruovat objekty, které si kraje vyhledají,“ říká ředitel odboru speciálních škol MŠMT JIŘÍ PILAŘ. Kraje si peníze na tyto změny mají získat na ministerstvu financí, stejně jako je nárokovalo MŠMT v rámci svého rozpočtu pro zařízení, která samo zřizuje. Některé kraje se s tím podle J. Pilaře vyrovnaly, jiné mají potíže a snižují počty lůžek s tím, že se má o děti postarat samotné ministerstvo školství.

„Víme, že je málo peněz,“ říká ředitel odboru. Proto MŠMT připravilo novelu zákona, ve které se mimo jiné prodlouží odklad platnosti některých ustanovení o další tři roky. Kdyby platil zákon v původní podobě, vstoupila by všechna jeho ustanovení v platnost již v polovině tohoto roku a většina dětských domovů by mu nevyhověla.

Není další odklad přiznáním, že byla náročnost uplatnění tohoto zákona špatně odhadnuta? zeptali jsme se.

„Zákon vstoupil v platnost v polovině roku 2002 a měsíc poté přišly povodně. Kvůli odstraňování jejich následků nebylo dostatek peněz, které by bylo možné investovat do úprav dětských domovů. Některé kraje byly také nespokojeny se stavem, že dostaly dětské domovy poslaneckým zásahem do textu zákona do své kompetence. Je tak rozdělen celý systém – diagnostické ústavy, které děti umísťují, zřizuje MŠMT, dětské domovy pak kraje. Není to šťastné řešení.

Kraje nejdříve asi nevěřily, že se budou muset o dětské domovy postarat. A čas ubíhá strašně rychle.“

Některé kraje požádaly o peníze i ministerstvo školství…

„Není možné, aby stát investoval do budov, které nejsou v jeho vlastnictví.“

I KAREL PEŠKA, vedoucí odboru školství KÚ Pardubického kraje, hovoří o tom, že změny ze zákona jsou ve prospěch dětí. „Přece jen jsme ale od státu očekávali nějakou finanční spoluúčast,“ říká. V Pardubickém kraji to znamená výdaje v řádů desítek milionů korun – a ani tady od ministerstva financí žádné peníze na pokrytí těchto výdajů nedostali, ačkoliv o ně podle K. Pešky žádali. Pokud kraj nedostane státní dotaci na výstavbu nového zařízení, bude určitě výsledkem dopadu zákona menší počet lůžek.

Podle STANISLAVA MINAŘÍKA, vedoucího odboru školství KÚ Zlínského kraje, budou úpravy související se zákonem o ústavní a ochranné výchově znamenat v kraji úbytek 40 míst. I tak musí kraj investovat do rekonstrukcí zařízení 89 milionů korun, přičemž v tomto roce je plánováno, že budou zrekonstruovány čtyři dětské domovy za 72 milionů korun. Na část z celkové částky si kraj musel vzít úvěr. Podle slov S. Minaříka žádal kraj ministerstvo financí (i ministerstvo školství) o potřebné prostředky, nedostal však ani korunu. „Rozdělení péče o tyto děti pod dva zřizovatele – MŠMT, které zřizuje diagnostické ústavy rozmísťující děti, a kraje, zřizující zařízení, která se o ně pak dlouhodobě starají, není dobré,“ říká S. Minařík. Mělo by větší logiku dětské domovy předat zpátky státu, aby byl celý systém zase pod jedním zřizovatelem.

LUBOMÍRA CHALÁNKOVÁ, ředitelka DD ve Valašských Klobukách ve Zlínském kraji, vede celkem velký ústav s kapacitou do 40 míst. Říká, že zákon vytváří lepší podmínky pro přípravu svěřených dětí na život. Rodinné buňky jsou lepší než velké kolosy. „U nás systémem rodinných buněk pracujeme a kromě uzpůsobení ložnic internátního typu, které jsou na dlouhé chodbě, pro to máme i podmínky,“ hodnotí svou situaci.

Přestavbou zařízení, která přijde téměř na 20 milionů korun a kterou hradí kraj, vznikne prostor pro čtyři rodinné buňky (pokud zbudou peníze, možná i pět buněk), každá pod vlastním uzavřením. Budou to byty pro šest až osm dětí. Přestavba by měla být koncem tohoto roku hotova.

Pokud vznikne pět buněk, bude zachována i kapacita zařízení. V případě čtyř buněk osm lůžek ztratí, současnému počtu dětí by však i tento stav dostačoval.

„Osm dětí na skupinu je skvělé, ale myslím, že deset dětí by bylo také únosné – a ne tak drahé. Když se přijímá zákon, mělo by být spočítáno, kolik to bude stát a zda na to budou peníze," říká ředitelka L. Chalánková.

J. Pilař potvrzuje, že některé kraje nemají svou současnou kapacitu naplněnu a redukce míst pro ně nebude problémem. V jiných ale počty lůžek snižují, aniž by se nad přesahem potřeby zamýšleli. MŠMT vychází některým dětským domovům vstříc v případě, že mají o dvě, tři děti víc, a přiznává jim výjimku, aby je nemusely stěhovat do jiných zařízení.

„Dětské domovy se ovšem dostaly poslaneckou iniciativou přes náš nesouhlas do kompetence krajů. Teď je tedy na nich, aby se s tímto problémem vyrovnaly,“ říká J. Pilař.

RADMIL ŠVANCAR

Ze zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních

Rodinná skupina je základní organizační jednotkou v dětském domově a v dětském domově se školou. Tvoří ji

a) v dětském domově nejméně 6 a nejvíce 8 dětí,

b) v dětském domově se školou nejméně 5 a nejvíce 8 dětí, zpravidla různého věku a pohlaví. Sourozenci se zařazují do jedné rodinné skupiny; výjimečně je možné zařadit je do různých rodinných skupin, zejména z výchovných, vzdělávacích nebo zdravotních důvodů.

V dětském domově lze zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupin. V dětském domově se školou lze zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupin. Děti se do rodinných skupin zařazují se zřetelem na jejich výchovné, vzdělávací a zdravotní potřeby.

< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz