archiv
Učitelské noviny č. 45/2013
tisk článku

KAŽDÝ DESÁTÝ ŽÁK MÁ S MATEMATIKOU VELKÉ PROBLÉMY

Česká školní inspekce zveřejnila zprávu o tom, jak dopadla celoplošná zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků. Dobrou zvěstí je, že systém testování se osvědčil. Tou špatnou ale je, že naši žáci jsou jednak na štíru s matematikou, jednak oproti standardu – než dojdou do devítky – se podstatně zhorší v angličtině.

„V českém jazyce žáci 5. i 9. ročníků minimální požadavky naplnili dostatečně. Avšak v matematice, stejně jako vloni, na tom byli podstatně hůř – pohybovali se těsně pod hranicí, kterou ČŠI považuje za akceptovatelnou,“ informuje Petr Suchomel, který je hlavním manažerem tvorby testových úloh v ČŠI.

„V matematice se nedá říci, že by žáci uměli něco výrazně lépe, nebo hůře, nicméně tradičně nejslabší je geometrie, o něco lépe dopadlo elementární počítání s čísly, nejlépe si pak poradili se slovními úlohami. Jedním z nejpříjemnějších zjištění testování z matematiky pro nás bylo, že výsledky žáků byly téměř nezávislé na typech úloh. Měli jsme totiž drobnou obavu z toho, že když jsme letos významně zvýšili množství polootevřených úloh (v nich žáci nevybírají jen jednu z nabídnutých odpovědí, ale řeší nějaké zadání), vzniknou problémy. Do budoucna proto chceme v trendu co nejvyššího podílu polootevřených a posléze zcela otevřených úloh pokračovat,“ sděluje P. Suchomel.

Zatímco v 5. ročníku byl test z anglického jazyka vůbec nejúspěšnějším ze všech, v ročníku 9. došlo k citelnému propadu (viz graf č. 1). „Tuto ztrátu žáci mezi 5. a 9. ročníkem naberou zejména v úlohách založených na porozumění poslechu úryvků, které v šedesátiminutovém testu zabraly třetinu času. O moc lépe se deváťákům nedařilo ani v úlohách změřených na porozumění psanému textu. I ve slovní zásobě byli žáci 9. ročníku horší než děti v 5. třídách. Jediné, v čem se jejich úspěšnost s porovnávaným standardem zvýšila, byly části úloh zaměřené na testování elementární gramatiky. Z toho plyne, že na 2. stupni se větší pozornost věnuje gramatickým znalostem než komunikativním dovednostem,“ analyzuje P. Suchomel.

Porovnávají se skupiny, nikoliv subjekty

Smyslem projektu nikdy nebylo, není a ani v budoucnu by nemělo být vzájemné porovnávání výsledků žáků, tříd nebo škol, zdůrazňuje ČŠI. Jediné porovnání, jež inspekce nabízí, je anonymní zařazení jednotlivých žáků do pěti pásem úspěšnosti, tedy pentilů (viz graf č. 2). Z toho vyplývá, že například v angličtině na úrovni 5. ročníků téměř všichni žáci dosáhli alespoň šedesátiprocentní úspěšnosti, která je hranicí pro splnění standardu. V obou testovaných ročnících, s výjimkou matematiky a angličtiny v devátých třídách, žádná významně větší skupina žáků nedosáhla kriticky slabého výsledku. „Pokud jde o vcelku neuspokojivé výsledky u matematiky, znamená to, že zhruba každý desátý žák s ní má vážné problémy, tedy nesplňuje standard,“ upřesňuje P. Suchomel.

K dispozici je také srovnání úspěšnosti mezi dívkami a chlapci: „Dřívější zjištění se potvrdila, a to že při porovnání výsledků chlapců a dívek jsou dívky (kromě matematiky) úspěšnější než chlapci. Jde o poznatek, který koreluje i s dalšími národními či mezinárodními šetřeními,“ podotýká P. Suchomel.

Jistou míru komparace nabízí i data za jednotlivé kraje. „Zatímco v 5. třídách je úroveň žáků napříč kraji v angličtině relativně podobná, směrem k 9. ročníku se pomyslné nůžky mezi kraji významně rozevírají,“ uvádí jako nejzajímavější příklad P. Suchomel.

Výsledky testů jako orientace pro školní klasifikaci

Smyslem testování také není určovat, jak mají být žáci v jednotlivých školách klasifikováni. Přesto bylo zajímavé zjistit, jestli výsledky testování zhruba odpovídají tomu, jak jednotlivé školy své žáky hodnotí. „Jde ale o údaje skutečně relativní, protože každá škola zjišťuje mnohem širší spektrum výkonu žáka než to, co daný žák předvedl v našem testu. Například v testech z cizích jazyků jsme nedokázali (alespoň zatím) nic říci o tom, jak je žák schopný v dané řeči mluvit nebo psát. Nicméně i tak se ukázalo, že korelace mezi našimi výsledky a klasifikací školy je poměrně výrazná. Nejvýrazněji se projevila v českém jazyce. Je proto možné říci, že testy mohou být učitelům užitečné pro ověření toho, jestli jejich klasifikace odpovídá objektivizovaným požadavkům standardu,“ komentuje P. Suchomel.

Podstatný rozdíl se však objevil v klasifikaci mezi základními školami a víceletými gymnázii. „Ukázalo se, že na úrovni 9. ročníků se ve víceletých gymnáziích známkuje mnohem přísněji než v základních školách. Z toho vyplývá, že ti, kdo jsou v základní škole klasifikováni třeba výbornou, by na gymnáziu často dosáhli mnohem horších výsledků než gymnazisté. Největší rozdíl byl zaznamenán u angličtiny. Průměrná úspěšnost jedničkářů v základních školách se v podstatě rovná průměrné úspěšnosti čtyřkařů ve víceletých gymnáziích,“ vysvětluje P. Suchomel a dodává: „Získaná data jsou jedním z impulzů, které nás vedou k úvahám o tom, jak do budoucích výběrových šetření zařadit nástroje, jež by umožňovaly objektivizovat klasifikaci žáků, tedy dávat určitý návod, jaký výsledek by zhruba měl odpovídat příslušnému stupni klasifikace. Nejde nám ale skutečně o to, že bychom školám chtěli předepisovat, jak mají známkovat, ale o to, aby si i rodiče mohli školní klasifikaci svého dítěte zařadit do kontextu objektivizovaného hodnocení.“

Na gymnáziích studují i prokazatelně slabí žáci

Cílem ČŠI není ani srovnávat úroveň základních škol s kvalitou víceletých gymnázii. Nicméně inspekce alespoň porovnala, jak z pohledu výsledků jejích testů na tom jsou žáci rozdělení mezi základními školami a gymnázii. A ukázalo se, že v základních školách je významná část žáků, kteří dosáhli mnohem lepšího výsledku než slabší žáci na víceletých gymnáziích.

„To znamená, že v základních školách na druhém stupni zůstává relativně velká část žáků, kteří by na víceletých gymnáziích patřili mezi nejlepší, a naopak, na gymnáziích studuje celá řada žáků, kteří by v základních školách nepatřili svými dosaženými výsledky ani k průměru,“ upozorňuje P. Suchomel.

Výběrovost gymnázií je v jednotlivých krajích různá. Ukázalo se, že nejpřísnější kritéria v přijímacích řízeních si stanovují víceletá gymnázia ve Středočeském a Plzeňském kraji, naopak nejbenevolentnější jsou gymnázia v kraji Jihomoravském a Pardubickém.

Černé scénáře se nenaplnily

A nyní ta dobrá zpráva: Nejen ČŠI, ale i zástupci zainteresovaných školských asociací tvrdí, že zkoušky testování ukázaly, že jde o užitečný a žádoucí nástroj.

„Celoplošné zkoušky naše očekávání splnily. Potvrdili jsme si, že elektronickou formou lze relativně komfortně sledovat a hodnotit významnou část dovedností žáků a poskytnout jim, jejich rodičům, učitelům, ředitelům i státu kvalitní zpětnou vazbu,“ říká Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora pro inspekční činnost, a pokračuje: „Výsledky testů jsou využitelné zejména jako formativní faktor v rámci dalšího procesu učení. Ověřili jsme si i to, že školy v naprosto drtivé většině tento nástroj přijaly jako zdroj zajímavých informací. Potvrdil se i předpoklad, že rizika lze eliminovat či minimalizovat – žádné z nich se neprojevilo.“ Šlo zejména o liché obavy části veřejnosti, že školy budou svou výuku výrazně orien-tovat na úspěch v testech, a to na úkor ostatních forem či oblastí vzdělávání, nebo že zřizovatelé škol budou chtít vytvářet z výsledků testování žebříčky škol.

Zároveň se i potvrdilo, že elektronický systém testování dokáže také zohledňovat nároky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a lze tak získat relativně srovnatelnou zpětnou vazbu ve vztahu k žákům bez SVP.

Jednou za čtyři roky

„Ministerstvo školství se kloní k tomu, aby celoplošné elektronické testování na úrovni žáků 5. a 9. ročníků probíhalo v pravidelných, pravděpodobně čtyřletých intervalech. V mezidobí by pak měla probíhat každoroční výběrová bezplatná elektronická šetření v profilových i v neprofilových předmětech, a to nejenom v 5. a 9. ročnících,“ informuje Jindřich Fryč, 1. náměstek ministra školství.

S postojem MŠMT se shoduje i ČŠI. „Každoroční celoplošný test by nám nepřinesl žádné dramaticky nové informace o tom, co se v rámci vzdělávacího systému děje. Dopad jakýchkoliv nových opatření, která ministerstvo školství případně přijme, se totiž nemůže projevit v řádu měsíců. Avšak ve čtyřletém cyklu je již možné jejich efekt zaznamenat. Každoroční celoplošné šetření by také nám i školám omezilo prostor pro šetření výběrová,“ konstatuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a poznamenává: „V rámci testování se budou také zjišťovat socioekonomická data.“

MŠMT je toho názoru, že pro celoplošná i výběrová šetření je legislativa dostačující, nebrání se však možným úpravám a upřesněním. Po nich volají jak zástupci školských asociací, tak je požaduje i ČŠI. „Testování musíme legislativně ukotvit z důvodu práce s daty, která získáme, a to tak, aby byla chráněna proti případnému použití, které by nebylo v souladu se záměry šetření,“ zdůrazňuje T. Zatloukal.

MŠMT jednoznačně uvádí, že v letošním školním roce celoplošné testování rozhodně neproběhne. Uskutečnit by se pak mohlo v roce následujícím, nejpozději však ve školním roce 2015–16.

Lukáš Doubrava


Ještě chybí pojistka

Bez nadsázky lze říci, že vytvoření a ozkoušení systému celoplošného testování patří k nejúspěšnějším projektům v dějinách našeho novodobého školství. Spíše emociální než racionální odpor několika škarohlídů z řad rodičů, ale i zasvěcená věcná kritika od skutečných odborníků se (doufejme, že nejen zatím) nepotvrdila. Aby na některá slova oponentů přece jen nedošlo, je nutné přijmout novelu školského zákona, která by nade vší pochybnost pregnantně popisovala, jak se se získanými daty může, respektive nesmí zacházet, a to pod kuratelou tvrdých sankcí. Navíc teprve až testování naostro naplno ukáže, jestli se přeci jen nějaké podstatné problémy neobjeví.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz