archiv
Učitelské noviny č. 39/2013
tisk článku

ÚSKALÍ DOHLEDU

Školy a školská zařízení jsou povinny zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a také při poskytování školských služeb (§ 29 odst. 2 školského zákona). Jedním ze základních prvků zajištění bezpečnosti je vykonávání dohledu nad dětmi a nezletilými žáky (§ 164 odst. 1 písm. d) školského zákona).

Rozhodující je vykonávaná činnost, nikoli nutně místo nebo čas. Dohled musí být zajištěn při vzdělávání, s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Není určující, zda vzdělávání probíhá formou výuky ve třídě, celodenní exkurze nebo například jako plavecký výcvik. Problematičtější může ale být posouzení, co je ještě činnost, která se vzděláváním souvisí. Zjednodušeně jde o takové činnosti, které jsou nezbytné k poskytování vzdělávání, většinou jde také o situace popsané ve školském zákoně či ošetřené prováděcími právními předpisy. Aby se žák mohl vzdělávat, musí přijít do školy ještě před vyučováním (již v tuto dobu je tedy nutné vykonávat dohled). Organizace vzdělávání i zásady psychohygieny pak vyžadují přestávky mezi vyučovacími hodinami (dohled o přestávkách) a organizace si může vynutit i přechod mezi budovami (dohled při přecházení). A protože školský zákon požaduje zajištění hmotného zabezpečení formou školního stravování, je nutné dohled zajistit i při přesunu do školní jídelny.

Přehled činností, při nichž je nutné zajistit dohled, uvádí § 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. I když se tato vyhláška vztahuje jen na tzv. veřejné školy a veřejná školská zařízení, doporučujeme, aby se s ní jako s metodikou seznámily i ostatní školy a školská zařízení.

Aktivita ve škole nerovná se dohled

Samotná skutečnost, že žák se nachází v budově školy, ještě neznamená, že nad ním musí být vykonáván dohled. Žák se může například účastnit odpoledních kroužků, které se konají ve škole. Dohled nad žáky bude vykonávat organizátor takového kroužku či jiná určená osoba, nikoli škola. Skutečnost, že si organizátor pronajal místnosti ve škole, není rozhodující, a to dokonce ani tehdy, když kroužek organizuje jako mimoškolní aktivitu samotná škola (právnická osoba vykonávající činnost školy). Ani zde pak nelze uplatnit pravidla dohledu dle školského zákona. Kdyby došlo k úrazu, nepůjde o školní úraz. Uplatní se pravidla dohodnutá mezi zákonnými zástupci a organizátorem kroužku, nikoli úprava na základě školského zákona. I když se některé z těchto akcí (např. plesy) mohou konat v prostorách školy, neznamená to, že by škola měla zajistit dohled.

Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je školskými předpisy upravena zvlášť. Protože je nezbytným předpokladem odpoledního vyučování, jde o činnost související se vzděláváním. Hledisko místa zde výjimečně hraje roli. Pokud totiž žáci školu opustí, je tím škola zbavena povinnosti dohled zajistit. Základní školy ale musejí žákům pobyt ve škole o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním umožnit (stanovisko MŠMT k zajištění dohledu nad žáky o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na www.msmt.cz » Vzdělávání » Základní vzdělávání » Dotazy a odpovědi).

Suplování není vždy vzděláváním

Pedagogický pracovník dohled často vykonává v rámci tzv. nepřímé pedagogické činnosti. Dohled ale může vykonávat i nepedagogický pracovník. Vždy je však třeba myslet na to, že tyto osoby musejí být náležitě poučeny o podmínkách vykonávání dohledu a o zásadách zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
(Pro srovnání viz § 6 odst. 6 výše citované vyhlášky č. 263/2007 Sb.)

U pedagogického pracovníka je třeba odlišovat, kdy se jedná o poskytování vzdělávání a kdy „pouze“ o dohled (při činnostech souvisejících). Vzdělávání může poskytovat pouze pedagogický pracovník (§ 7 odst. 7 školského zákona), nikoli pracovník nepedagogický. To je podstatné také pro posouzení, kdy jde o přímou pedagogickou činnost (včetně případných tzv. přespočetných hodin) a kdy se jde o pedagogickou činnost nepřímou. Účast na exkurzi je nepochybně vzděláváním dle školského zákona a příslušného ŠVP. Ovšem jestliže jde o celodenní exkurzi včetně několikahodinové cesty, dá se předpokládat, že během cesty vlakem výchova ani vzdělávání poskytovány nebudou.

Zvláštním případem je pak tzv. suplování. Lze si totiž představit jak situaci, kdy suplent poskytuje vzdělávání, tak situaci, kdy vykonává pouze dohled. Nepřítomný pedagogický pracovník může být plně zastoupen jiným vyučujícím nebo může být hodina nahrazena výukou jiného předmětu. Půjde tedy o vzdělávání, o přímou pedagogickou činnost. Nastat ale může i situace, kdy je třeba zareagovat operativně a krátkodobě a pedagogický nebo nepedagogický pracovník vykoná pouze dohled, zatímco žáci se budou věnovat například samostatné práci zadané pedagogem. Mělo by však jít jen o výjimečné řešení aktuálního problému.

Odpovědnost nese škola

Dojde-li k poškození zdraví, odpovědnost nese škola, nikoli konkrétní pracovník, který byl povinen vykonávat dohled. Není tím ovšem dotčena odpovědnost podle pracovněprávních předpisů (viz § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Škola může požadovat vyplacenou náhradu škody po konkrétním pracovníkovi (tzv. regres). Ovšem zatímco škola odpovídá i v případě, kdy nezanedbala své povinnosti (k úrazu došlo přes veškerá preventivní opatření i přesto, že byl řádně vykonáván dohled), regres je možné uplatnit pouze na pracovníkovi, který své povinnosti zanedbal. Dle stávajících právních předpisů je totiž odpovědnost školy koncipována jako absolutní (viz § 391 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), odpovědnost zaměstnance však nikoli.

Zásadní změnu v odpovědnosti školy přinese k 1. lednu 2014 nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Bude zrušena speciální úprava absolutní odpovědnosti školy dle zákoníku práce a uplatní se obecný občanskoprávní režim, tj. odpovědnost za škodu pouze při zaviněném porušení povinnosti.

 Ondřej Andrys,
náměstek ústředního školního inspektora pro inspekční činnost

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz