archiv
Učitelské noviny č. 27/2013
tisk článku

JEDNOTNÁ MATURITA NENÍ ÚČELNÁ

Maturitní zkouška tradičně patří k českému vzdělávání. Historicky se vždy jednalo o zkoušku náročnou a veřejností i odbornou praxí ceněnou a uznávanou. Její úroveň plně závisela na pojetí školy a u tradičních středních škol, jakou jsou např. průmyslové školy či gymnázia, byla prakticky vždy velmi náročná. Nicméně srovnání mezi jednotlivými druhy středních škol chybělo, pravděpodobně proto došlo ke vzniku společné části maturitní zkoušky napříč všemi obory vzdělávání.

Máme za sebou třetí kolo nového konceptu (nepočítám v to podzimní termín) společné části maturit. Výsledky přinášejí zjevné rozpaky mezi žáky, rodiči, učiteli, odbornou praxí a veřejností. Je opravdu stále tato zkouška měřítkem kvality, či jde jen o nepovedený pokus měřit jedním metrem neměřitelné? Žáci gymnázií považují společnou část za snadnou, pro žáky učebních oborů či nástavbového studia je obtížně zvládnutelná. Měří ale opravdu kvalitu jednotlivých typů škol, či jen nevhodným způsobem některé výstupy vzdělávání? Pravdou je, že v současnosti skládá maturitní zkoušky zhruba 70 % populačního ročníku. Odpovídá však toto procento reálnému studijnímu potenciálu našich žáků? Opravdu musí tolik žáků ukončovat vzdělání maturitou? Nenastal čas na přehodnocení jednotlivých oborů vzdělávání a způsobu jejich ukončování? To je otázka k rozsáhlé diskuzi.

Neustále změny v konceptu maturit však přinášejí významný prvek nestability. Žáci, kteří přicházejí na střední školy, nevědí, jak budou studium ukončovat. Dnes máme nastavený jasný model společné části, tedy povinnou zkoušku z českého jazyka a literatury, a volitelně matematiku nebo cizí jazyk. Ale jak bude tato zkouška koncipována v budoucnosti? Můžeme opravdu navrhnout jednotnou podobu zkoušky pro všechny maturitní obory vzdělávání?

Když srovnáme rámcové vzdělávací programy pro obory všeobecněvzdělávací a odborné, musíme nutně posuzovat také hodinové dotace pro jednotlivé předměty. Zatímco gymnaziální vzdělávání připravuje žáky převážně v předmětech všeobecněvzdělávacích, odborné školy a učiliště musí žáky připravit podle požadavků praxe také v odborných předmětech. Celá společná část maturity je však postavena právě na předmětech všeobecněvzdělávacích, a to navíc v obecné rovině, která nereflektuje zaměření oborů vzdělávání.

Zatímco na odborných školách například v cizích jazycích vyučujeme odbornou terminologii, na gymnáziích se věnují jazyku obecnému. A právě na tom je z větší části postavena maturita. Zatímco v matematice žáci technických oborů vzdělávání musí zvládnout aplikace matematiky na technické předměty, jako jsou např. základy diferenciálního a integrálního počtu, žáci gymnázií se mohou plně věnovat látce obsažené v katalogu cílových požadavků k maturitní zkoušce, která tyto části matematiky neobsahuje. A na tomto základě stojí společná část maturitní zkoušky. Jinými slovy snažíme se srovnat nesrovnatelné.

Pokud uznáme rozdíly v jednotlivých vzdělávacích proudech, měli bychom také akceptovat i to, že hlavním těžištěm maturity by mělo být zaměření oboru vzdělávání, tedy profilová část zkoušky. U všeobecného vzdělávání předměty všeobecněvzdělávací, u odborného vzdělávání předměty odborné.

Tuto problematiku jsme velmi podrobně diskutovali na půdě Národní rady Unie školských asociací CZESHA, kde jsme našli ve shodě s Asociací ředitelů gymnázií kompromisní řešení – model 2 + 2 +1. Tedy celkem pět zkoušek, s tím, že dvě zkoušky jsou ze společné části (tedy český jazyk a literatura a volitelně cizí jazyk nebo matematika) a dvě zkoušky v profilové části jsou v kompetenci školy. Poslední, tedy pátá zkouška, je volitelná na úrovni žáka, který si může vybrat zkoušku ze společné či profilové části. Ti žáci, kteří chtějí pokračovat ve studiu na vysokých školách, si (v souladu s požadavky VŠ) zvolí pravděpodobně další zkoušku ze společné části (tedy cizí jazyk či matematiku), žáci, kteří půjdou přímo do praxe, si pravděpodobně zvolí další zkoušku z profilové části (v souladu s požadavky zaměstnavatelů). Tento koncept alespoň částečně řeší rozdíly mezi jednotlivými vzdělávacími proudy. Asociace středních průmyslových škol upřednostňuje stávající model, tedy volitelnost mezi matematikou a cizím jazykem, což má svoji logiku. I tato varianta má své přednosti. Mimo jiné není nutná další úprava školského zákona v této oblasti a nedojde k dalšímu omezení v oblasti odborné přípravy.

Naprosto nechci zpochybňovat význam výuky matematiky a cizích jazyků, které jsou důležité na všech školách. Otázkou však zůstává, zda musí být nutně i součástí maturitní zkoušky pro všechny žáky. Zúčastnil jsem se jednání pracovní skupiny na MŠMT pro revizi maturitních zkoušek a s výsledným doporučením pro rok 2015+ se nemohu vnitřně ztotožnit. Pokud připustíme, že všichni žáci budou skládat zkoušku ze tří předmětů ve společné části, tj. český jazyk a literatura, anglický jazyk a matematika, znamená to jasnou nutnost „unifikace“ rámcových vzdělávacích programů mezi odborným a všeobecným vzděláváním. To bude nutně na úkor odborných předmětů či praktické výuky, což je dle mého názoru v rozporu s Akčním plánem podpory odborného vzdělávání, který letos v lednu schválila vláda. Domnívám se, že je nutné respektovat rozdíly jednotlivých vzdělávacích směrů a tomu přizpůsobit i maturitu. Nepřipravujeme žáky pro zkoušku, ale pro praxi. A to musíme mít na paměti.

Pravdou je, že většina absolventů technických škol pokračuje ve studiu na vysokých školách a volí technické obory vzdělávání, pro které jsou klíčové hlavně odborné předměty a matematika. Proto považuji diverzifikaci maturitní zkoušky za smysluplnou a prospěšnou. Každou další změnu v konceptu maturitních zkoušek je nutné důkladně zvážit a změny předem diskutovat se zástupci škol a zaměstnavatelů. Jedině tak můžeme dojít k funkčnímu a použitelnému modelu.

Jiří Zajíček

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz