archiv
Učitelské noviny č. 25/2013
tisk článku

POVINNÝ DRUHÝ CIZÍ JAZYK

Jsem překvapen, jak nepatrnou odezvu vyvolalo rozhodnutí MŠMT zavést v základních školách druhý povinný cizí jazyk. Reakce oslovených ředitelů na stránkách UN se týkala především problémů se zajištěním aprobovaných učitelů, navýšení hodin při nutném dělení, nikdo ale nezdůraznil dopad na žáky. Mám teď na mysli žáky, kteří nejsou schopni zvládnout ani požadavky na osvojení jediného cizího jazyka – většinou angličtiny. Osvojení mateřského jazyka pak raději ani nezmiňuji.

Rozhodnutí ministerstva je zdůvodňováno podobnou praxí v jiných zemích EU. Ve všech evropských směrnicích je ale vždy znovu a znovu zdůrazňována autonomie vzdělávacích systémů založených na mnohaleté tradici a specifických podmínkách. Pro dánského žáka je osvojení angličtiny a němčiny obtížné asi jako pro naše žáky osvojení polštiny či slovenštiny.

Znalost angličtiny u mladých lidí je podstatně lepší, než tomu bylo dříve. Zároveň ale musím z vlastních zkušeností konstatovat, že už dvě desetiletí jsem v komunikaci s cizincem prakticky jiný než anglický jazyk nepoužil. Platí to pro celou Evropu, potažmo svět. Pro obě strany je obyčejně výhodnější komunikovat v řeči Shakespearově. Nestavím se proti výuce jiných jazyků. Je krásné ovládnout francouzštinu, zřejmě perspektivní osvojit si španělštinu, v našem středoevropském prostoru je užitečná němčina. Přesto si myslím, že základní škola by měla co nejlépe vybavit žáky znalostí angličtiny jako jazyka univerzálního. Pokud tento úkol naplní, bude to slušný výsledek pro tento stupeň vzdělání. Znalost druhého jazyka pak předávat žákům, kteří jsou schopni ji přijmout.

Na naší škole jsme učební plán postavili na diferenciaci právě na základě těchto schopností. Přibližně polovina až dvě třetiny žáků se učí druhý cizí jazyk, ostatní mají předmět, ve kterém je hlavní náplní tvořivá činnost, zejména dílny. Kromě některých výchov často jediná oblast, kde mohou být tito žáci s menším nadáním úspěšní. Když jsme oznámili dětem budoucí osmé třídy, že od příštího roku místo tohoto předmětu přidáme tři hodiny němčiny, přál bych si, aby u toho byli pracovníci MŠMT, jež o této změně rozhodli. Zřejmě nemají představu o možnostech žáků, kteří po základní škole obyčejně přecházejí na učební obory. Dovolím si vyslovit hypotézu, že jako absolventi víceletých gymnázií se s nimi vlastně v životě příliš nepotkávali. Jedna zprostředkovaná zkušenost kolegyně učící na SOU: Po šesti letech výuky angličtiny v základní škole byl schopen v první hodině vyčasovat sloveso to be jediný žák. Teď jim tedy přidáme ještě druhý cizí jazyk, aby se stali skutečně evropskými. Léta odolávám snahám nahradit slušně vybavenou školní dílnu učebnou pro jiný odborný předmět. Letos to asi vzdám, její využití na těch pár hodin pracovních činností už je za hranicí smysluplnosti.

Možná je v Praze situace jiná a druhý cizí jazyk zvládnou všechny děti. My jsme se ve sborovně shodli. Pro významnou část žáků je povinné zavedení druhého jazyka kontraproduktivní. A není podstatné, že disponujeme dostatečným počtem aprobovaných učitelů pro oba jazyky, ani nepatrné navýšení počtu hodin. Jde nám tentokrát skutečně o ty děti.

Byl bych rád, aby se k tomuto problému vyjádřili i další učitelé, popř. autoři tohoto nápadu, nečekám jen souhlasné reakce.

František Hodný,
ředitel ZŠ a MŠ Slavkov, okres Opava, předseda sekce vedoucích pracovníků ČMOS Opava

 

Z dopisu Asociace ředitelů základních škol ministrovi školství P. Fialovi

Asociace ředitelů základních škol patří k těm, kdo dostávají k připomínkám návrhy dokumentů připravovaných ministerstvem školství. Jako reakce na návrh úprav RVP ZV, který změnil postavení druhého cizího jazyka z povinně volitelného na povinný, poslala AŘZŠ v lednu dopis, z něhož vyjímáme:

Chápeme snahu ministerstva školství o posílení jazykové výuky, ale domníváme se, že toto není efektivní cesta. Proto se vyslovujeme pro zachování stávajícího stavu, kdy škola má povinnost nabídnout každému žákovi druhý cizí jazyk nejpozději od 8. ročníku a na něm ponechat, zda tuto nabídku přijme. Z našeho pohledu je tento stav vnímán v současné době jako optimální, je možné však akceptovat posunutí nabídky do 7. ročníku.

Odůvodnění:

Žáci se slabšími studijními výsledky a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami budou další cizí jazyk velmi těžko zvládat a je nutné se u nich spíše zaměřit na to, aby zvládli na solidní úrovni český jazyk a jeden cizí jazyk.

Problém uvedený v bodě jedna se ještě prohloubí s připravovanou rozsáhlejší inkluzí.

Ve školách je nedostatek kvalifikovaných učitelů dalších cizích jazyků. Jejich nedostupnost se zvyšuje s klesající velikostí škol, a to mnohdy i z organizačních důvodů.

Možnost, že problémoví žáci nemusejí další cizí jazyk absolvovat, je pouze teoretická, a zejména z finančních a organizačních důvodů nerealizovatelná (nutnost vytvoření dalších malých skupin je finančně náročná a školy na ni nedosáhnou ani v rámci limitu zaměstnanců).

Určitě bychom byli rádi, aby se všichni žáci naučili další cizí jazyk. Některé školy mají ve svých školních vzdělávacích programech zaveden druhý cizí jazyk jako povinný. Ale tyto školy mají pro to vytvořeny podmínky (zejména velké školy, školy s malým počtem problémových žáků a dostatkem vyučujících cizích jazyků). Domníváme se, že ještě nenastal čas pro realizaci navrhovaného opatření a že by zavedení povinného druhého cizího jazyka bylo v současné době neefektivní.

 

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz