archiv
Učitelské noviny č. 24/2013
tisk článku

PENÍZE JAKO NÁSTROJ PRO UŽŠÍ SPOLUPRÁCI ŠKOL A FIREM

To, na co se čekalo od poloviny 90. let, je na dosah ruky: ve sněmovně leží návrh novely zákona o daních z příjmů, jenž zavádí sadu motivačních nástrojů, které by měly přimět podniky, aby byly ochotny více než dosud poskytovat své kapacity pro praktickou výuku žáků. Novela obsahuje hlavně zvýhodněné odpisy na vybavení, které firma buď koupí škole, nebo jej pro vzdělávací účely používá ve svém provozu, a paušální odpočty od základu daně na žáka, který ve firmě praktikuje. Několika ředitelů středních škol a jednoho zástupce zaměstnavatelů jsme se proto zeptali:

Pokud bude novela zákona o daních Schválena, posílí se tím skutečně i ochota firem k větší finanční účasti na odborném vzdělávání?

 

BRONISLAV FUKSA,
ředitel Střední školy – Centra odborné přípravy technické v Kroměříži

„V každém regionu to samozřejmě bude různé případ od případu. Naše škola posílá své žáky na praktickou výuky do 64 firem, s nimiž uzavíráme smluvní vztahy, aniž my bychom jim něco platili či naopak. Říká se tomu oboustranně výhodná spolupráce. Naši žáci získávají odbornou praxi ve firmě, učí se pravidlům podnikového života, získávají nové poznatky.

Na druhé straně zaměstnavatel si může už ve druhém ročníku studia otestovat schopnosti a dovednosti každého z nich a v případě, že je spokojen, obvykle nabízí pracovní smlouvu. Hlad po absolventech oborů, které my učíme, to znamená obory strojní, auto a elektro, je tady ve Zlínském kraji enormní. Chybí především technici – vyučenci. Ve spolupráci s podniky provádíme nábory, aby si rodiče uvědomili, že mohou zajistit svému potomku práci, pokud pracovat bude chtít – jak ve škole, tak posléze v zaměstnání.

Vedle krajského systému žákovských stipendií máme dokonce také několik podobných motivačních nabídek i od podniků. Navrhovaná novela zákona by zřejmě vedla k ještě intenzivnější podpoře škol, ale momentálně tyto otázky pro nás nejsou prioritou. Vše běží i bez těchto pobídek. Dokonce se nám letos podařilo přijmout více žáků než v loňském roce, což považuji v době demografického propadu za velký úspěch.“

Petr Pavlůsek,
ředitel Integrované střední školy – Centra odborné přípravy ve Valašském Meziříčí

„Odborná škola se bez spolupráce s podniky neobejde. Ani naše škola samozřejmě není výjimkou. Dlouhodobě proto v podnicích z regionu zajišťujeme žákovské praxe a naopak zaměstnavatelé si díky těmto aktivitám mohou vytipovat své budoucí pracovníky. Jde ale zatím spíš jen o jednotlivé firmy, které jsou ochotny ke spolupráci. Ostatně, u nás ve škole individuální stipendijní program žákům nabízejí tři. Proto k návrhu novely říkám: Konečně! Nejméně deset let se mluví o legislativní podpoře firem, které budou moci snáze přitáhnout žáky k odbornému vzdělávání.

Navíc s povděkem kvituji i tu myšlenku návrhu, podle které budou moci firmy za zvýhodněných podmínek pořídit přímo odborným školám nástroje či stroje. To je podstatné, protože získat v současnosti z veřejných zdrojů investice do strojního parku bývá opravdu velmi obtížné.

Návrh také vymezuje paušální částku na žáka, kterou si firmy budou moci odepsat v případě, že u nich bude na praxi minimálně 200 hodin za rok. Z toho plyne, že by se do tohoto limitu část žáků učebních oborů mohla vejít. Nicméně v některým oborech to bude časově dost na hraně. Spíše půjde o žáky posledních ročníků, protože v prvním, respektive v druhém ročníku chodí převážně do školních dílen, kde si musí osvojit základní dovednosti.“

VLADIMÍR KOLDER,
ředitel VOŠ DAKOL a Střední školy DAKOL, o. p. s., Středního odborného učiliště DAKOL, s. r. o.

„Je to dobrý první krok. Podle mě však tato novela sama o sobě výrazněji nepřispěje ke zvýšení spolupráce odborných škol a firem. Není totiž dotažena do konce, měla by jít víc do hloubky a být svázána s dalšími opatřeními.

Dnes chtějí v uvozovkách duální systém obvykle velké podniky, které jsou navíc dost často i zřizovateli svých vlastních škol. Pro ně bude novela jistě užitečná, protože mohou vytěžit z motivačních nástrojů maximum. Běžná odborná škola ale připravuje žáky ve spolupráci třeba s desítkami menších zaměstnavatelů a podnikatelů, kteří ale tvoří základ ekonomiky. Těchto subjektů se daňové výhody významnějším způsobem nedotknou. Pro ně by bylo mnohem užitečnější zavést opatření v oblasti pracovního práva, která by zabezpečila jejich investice do žáků anebo škol v čase – do budoucna. Například jde o dosud spíše odmítané žákovské smlouvy, které by jim umožnily si k sobě připoutat absolventy, což dnes jde jen velmi těžko. Když jednám s podnikateli, přesně tohle jim vadí – v průběhu studia investují do žáka, ale ten jim po vyučení uteče. Z tohoto pohledu je to zmařená investice. Když takové smlouvy s nezletilými žáky, za nimiž samozřejmě stojí jejich zákonní zástupci, neodporují zákonům v Německu, nevím, proč by nemohly plošně fungovat i v Česku.

V naší škole posíláme do firem na praxi žáky na začátku nebo nejpozději od druhého pololetí 2. ročníku. Firmy s praxemi přirozeně mají určité náklady a byť by žáka, který se u nich připravuje rok a půl, stokrát chtěli získat jako svého pracovníka, nebude jim to nic platné, pokud on sám nebude chtít. Dobrá, ale pak nemůžeme očekávat od firem, že budou do škol či dětí masivněji investovat.“

PAVEL JANUS,
ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově

„Díky návrhu novely se rýsují aspoň nějaké motivační nástroje, to je přirozeně dobré. Na druhé straně nejsou samospasitelné. Dnes v této oblasti prakticky všechno záleží na školách, na jejich organizaci. Své dlouholeté i nově budované vztahy se zaměstnavateli školy staví na střídání týdnů s praktickou výukou, na struktuře oborů, na potřebách podniků, na dojezdnosti… V tom všem je ukryta spousta i systémových problémů.

S podniky spolupracujeme v naší škole už více než dvacet let. Například dnes máme zhruba 120 žáků na pracovištích firem. Děláme všechno pro to, aby si je firma vychovala a vytřídila. Zkrátka, aby byla vyšší zaměstnanost.

Jinými slovy, ano, propojování odborných škol se zaměstnavateli je nezbytnost. Struktura hospodářství, průmyslu se neustále mění, dokonce rychleji, než se mění samotné školy. Dejme tedy žáky do firem, kde zaměstnavatel zjistí, zda jsou pro něj vhodní, a když budou, tak je zaplatí. Od nás k tomu žádné dotace nepotřebují.“

PAVEL ROMAN,
viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory

„Takový krok velmi oceňuji. Mohl by stimulovat masivní zapojení firemního sektoru do odborného školství nezávisle na probíhajícím evropském projektu POSPOLU, který je také zaměřen na podporu spolupráce firem a odborných škol. Navrhovaná opatření, jako jsou daňové úlevy, odpisy a paušální platby na žáka, by mohla platit již letos na podzim. To jsou nástroje financování, které stát umí řídit a ovlivňovat, na rozdíl od jednorázového účinku evropských fondů.

Veškeré snahy o změnu v odborném vzdělávání totiž vždy skončí u tvrdých investic, udržitelnosti moderního strojního parku školicích středisek a kapacity firemních expertů. Tady je a bude role firem nezastupitelná.”

Petr HUsník

 

 

Z důvodové zprávy k novele zákona o daních z příjmů (předložila skupina poslanců)

…Technická základna především středních odborných škol zastarává a nemůže ani do budoucna držet krok s technologickým vývojem výroby ve firmách, přestože se o to ředitelé kvalitních škol více či méně úspěšně snaží za pomoci projektů a partnerů. Jsou-li ale studenti připravováni na povolání bez silnějšího kontaktu s praxí, nemají po absolvování potřebné kompetence a náklady spojené s jejich výukou byly vynaloženy neefektivně. Za jeden z hlavních nástrojů, který by měl napomoci sblížení nabídky a poptávky po čerstvých absolventech, považujeme právě prohloubení spolupráce škol a zaměstnavatelů, především v oblasti sdílení výrobních (učebních) prostředků, předávání zkušeností a získávání pracovních návyků žáků a studentů přímo na pracovišti…

 

Co obsahuje návrh novely zákona o daních z příjmů

a) Návrh zvedá limit odečitatelného motivačního příspěvku z 2000 Kč na 5000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5000 Kč na 10 000 Kč měsíčně u vysokoškoláků.

b) Definuje dvě míry odpisů podle časového poměru využívání pořízeného majetku ke vzdělávacím účelům vůči celkovému využití. Firma bude moci sdílet zařízení jak pro účely výuky, tak pro účely běžného výrobního provozu. Zavádí se dvě pásma zvýhodněného odepisování, tj. při využití nadpoloviční doby provozu pro účely výuky (110 % vstupní ceny majetku) a při využití 30–50 % provozního času (50 % vstupní ceny majetku). Se zvýhodněnými odpisy vybavení, které je využíváno z méně než 30 % k výuce, návrh nepočítá. Odpočet výdajů na majetek bezplatně převedený za účelem odborného vzdělávání do užívání školy či školského zařízení pro zájmové vzdělávání činí 110 % vstupní ceny majetku.

c) Stanovuje dvě paušální částky odpočtu od základu daně pro firmy, které poskytují vzdělávání na pracovišti, resp. odborné praxe, které se odvíjí od délky setrvání studenta na pracovišti během jednoho roku. I vzhledem k administrativním nákladům jsou navržena pásma nad 400 hodin ročně a 200–400 hodin ročně, přičemž s podporou kratších praxí a výuky na pracovišti se nepočítá. Navržené částky by měly kompenzovat náklady na odborný dohled a další omezení, která jsou s výskytem studentů na pracovišti spojena.

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz