archiv
Učitelské noviny č. 21/2013
tisk článku

U testů z matematiky propadla pětina zkoušených

Model státních maturit dozná změn, zatím se ale neví jakých

Minulý týden se maturanti dozvěděli, jak dopadli u didaktických testů z češtiny, matematiky, nebo cizího jazyka. Jedna úroveň obtížnosti sice poněkud komplikuje precizní srovnání s loňskem, kdy se zkoušelo ve dvou úrovních, přesto se dá konstatovat, že v průměru nejsou výsledky ani lepší, ani horší než v roce 2012. Jeden rozdíl je však patrný na první pohled: letošní maturity se obešly bez větších emocí, tedy aspoň do uzávěrky tohoto článku…

Ministr si libuje

Zatímco loni jsme už žili kauzou s příliš těžkým testem z matematiky vyšší obtížnosti, který musel projít poměrně zásadním harmonizačním procesem (přepočítáním výsledků), letos je v podstatě klid. CERMAT sice uznal jednu úlohu v testu z češtiny jako invalidní (viz rámeček), inu stane se, a na internetu se diskutuje o tom, do jaké míry byl právě tento test (a rovněž test z matematiky) v souladu s požadavky obsaženými v maturitním katalogu. Vážná kauza se nicméně (zatím) neobjevila.

Na druhé straně, dalo se to čekat. Maturita byla po loňských problémech zákonem odstrojena, zbavena podstatného množství komplikací. Plný model se třemi předměty skončil v propadlišti dějin stejně jako zmíněné dvě úrovně obtížnosti. Jak vidno, jednodušší logistika plus menší počet testů rovná se zřejmě méně problémů.

Ostatně, pochválil se za to i sám ministr školství Petr Fiala.

„Maturita v letošním roce probíhá v mnohem lepší atmosféře a podmínkách. Zlepšení informovanosti a transparentnosti celého procesu hodnotí pozitivně jak učitelé, tak i sami studenti. Jsem rád, že opatření, která jsme udělali, zajistila zadání korektních úloh a že jsme se vyhnuli chybám, k nimž docházelo v minulém roce,“ uvedl.

Jak dopadly průměrné výsledky na celostátní úrovni?

Loni se k řádnému termínu zkoušky dospělosti přihlásilo 95,3 tisíce žáků. Letos to bylo zhruba o pět tisícovek žáků méně. Podle údajů CERMATu neúspěšnost „prvomaturantů“ u didaktického testu první povinné zkoušky – tedy z českého jazyka – dosáhla letos 1,9 procent z těch, kteří se ke zkoušce dostavili. Neúčast se pohybovala kolem 11 procent (loni to bylo 10 procent) z celkového počtu 90,5 tisíc maturujících v řádném termínu.

Podíváme-li se na test z druhé povinné zkoušky, kde na výběr byla matematika, nebo cizí jazyk, nevykonalo ho v řádném termínu úspěšně necelých 9 procent maturantů. A teď konkrétně, zkoušku z matematiky nezvládlo 20,6 procent maturantů řádného termínu, kteří se ke zkoušce dostavili. „Neúspěšnost v didaktickém testu z matematiky je srovnatelná s loňským rokem a potvrzuje dlouhodobější problém v této oblasti, kterým se ministerstvo školství intenzivně zabývá. Proto jsme podpořili několik projektů zaměřených na výuku matematiky a přírodovědných oborů,“ uvedl tiskový mluvčí rezortu Marek Zeman.

Test z cizího jazyka skončil nezdarem pro 2,6 procenta žáků konajících tuto zkoušku v řádném termínu. Z toho neúspěšnost v anglickém jazyce byla 2,4 procenta, v německém jazyce 7,7 procenta, v ruském jazyce 0,9 procenta a ve španělském jazyce 1,7 procenta. V případě francouzského jazyka uspěli všichni maturanti!

Pro zajímavost data z loňska. Angličtinu v základní úrovni nesložilo 4,3 procenta žáků, v němčině propadlo 12 procent žáků. Test vyšší úrovně z obou jazyků vykázal neúspěšnost 0,3, resp. 0,7 procenta.

Zpráva z validační komise

CERMAT po loňských mediálních masážích avizoval maximální otevřenost a svůj slib dodržel. Na jeho internetových stránkách se tak může každý dozvědět nejen to, jaké bylo zadání úloh, a stáhnout si klíč k správným řešením, ale také, kdo je členem tzv. validační komise a k jakému výsledku se dobrala.

Podle CERMATu proběhly letošní didaktické testy celkově bez vážnějších incidentů.

„Validační komise CERMATu konstatovaly, že jak jednotlivé úlohy, tak i celé testy splňují podmínky validních zadání maturitní zkoušky. Pouze v jednom případě rozhodla validační komise českého jazyka a literatury o úpravě hodnocení úlohy v testu z českého jazyka a literatury. Důvodem byly rozdíly v jednotlivých vydáních Pravidel českého pravopisu. Komise v tomto případě rozhodla uznat maturantům všechny odpovědi jako správné. Validační komise CERMATu potvrdily, že všechny úlohy plně odpovídaly katalogu požadavků,“ zdůraznil M. Zeman.

Snaha CERMATu však přesto může narazit. U studentů. Do hry se totiž mohou opět dostat odvolání proti výsledku zkoušek. Loni se formálně ohradilo 5375 maturantů, přičemž úspěšně jen asi pětistovka z nich. Sice to prozatím nevypadá na nějaké drama, nicméně do konce maturit a oficiálního vyhlášení celkových výsledků zbývá ještě nějaký ten den, a stát se může cokoli.

Ministerstvo ví, že při vypořádání odvolání vstupuje na tenký led. Ostatně v únoru Nejvyšší správní soud zamítl jeho stížnost, kterou se ohradilo proti správním žalobám několika maturantů, jimž se nelíbilo, že se ministerstvo při vypořádání odvolání proti výsledku zkoušek vůbec nezabývalo jejich argumenty. Ministerstvo uznalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a studenti tak mohou bez obav formulovat důvody svých odvolání. Ministerstvo navíc pro studenty vydalo manuál ve formě informace k procesu vyřizování žádostí o přezkum týkající se didaktických testů. Celé znění dokumentu najdete na následující dvoustraně.

Jak dál?

Toť opravdu zásadní otázka. Současný maturitní model bude platit minimálně i v příštím roce. Poté by však měl být zaveden model jiný, v ideálním případě takový, na jakém se shodne většina expertů i zástupců škol. Co se týče expertů, tak z jejich pomyslného středu si ministr Fiala vybral už loni pracovní tým, který by měl nový model vymyslet. Kdovíjak přesné zadání ale nedostal.

„Debata směřovala k tomu, že by součástí povinných maturitních předmětů mohla být po roce 2015 i matematika. Neslo by to s sebou ale celou řadu přechodných opatření a náběhových období. Pracovní skupina podpořila přechod na elektronickou podobu maturit,“ komentoval úvodní diskuze probíhající v komisi loni na podzim mluvčí Zeman.

Dnes už je o něco jasněji.

„Důležitý požadavek je, aby byla maturita pro žáky předvídatelná. Nejprve bude nutné letošní ročník vyhodnotit a zanalyzovat, pak bude možné přijímat změny pro další období,“ uvedl M. Zeman.

Skupina expertů má nyní za sebou podstatnou část práce.

„Pracovní skupina pro revizi maturitní zkoušky navrhla nový model zkoušky, který by ve společné části obsahoval tři povinné předměty, a to český jazyk a literaturu, anglický jazyk a matematiku,“ informoval mluvčí rezortu.

Ministerstvo školství si k tomuto závěru pracovní skupiny nechalo zpracovat studii proveditelnosti, se kterou již členy komise seznámilo.

„MŠMT se bude vážně zabývat návrhem pracovní skupiny k pojetí společné části a zaujme k němu postoj. Následně bude rozhodnuto o postupu a formě, jakou bude navrženým model maturitní zkoušky prezentován a diskutován s odbornou a školskou veřejností, včetně stanovení časového harmonogramu. Diskuzi s odbornou a školskou veřejností považuje ministerstvo školství za důležitý krok,“ zdůraznil M. Zeman.

Co na to terén

Vedle expertů by mělo být dopřáno sluchu i školskému terénu, zejména jeho reprezentantům – školským asociacím. Doufejme, že ministerstvo svůj slib opravdu splní a diskuzi nepovede jen formálním způsobem (jako už tolikrát v minulosti).

Některé asociace se už ozvaly. Například Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) by ráda prosadila model, který se velmi blíží tomu z dílny ministerské komise. Podle závěrů své nedávné konference podporuje takové úpravy maturitních zkoušek, které budou garantovat dostatečné vysoké nároky na maturanty a budou využitelné vysokými školami pro potřeby přijímacího řízení.

Dnes jsou podle gymnázií ve hře o budoucí podobu maturit dvě důležité věci.

„Zaprvé, jak má být nastavena základní úroveň obtížnosti, což je téma, které souvisí s katalogy maturitních požadavků. Když jsme připomínkovali jejich nejnovější verzi, napříč asociacemi jsme se shodli, že laťka nároků na maturanta je položena tak nízko, že je taková maturita z pohledu využití pro potřeby přijímacího řízení na VŠ prakticky k ničemu.

A zadruhé je ve hře předmětové složení zkoušky. Chceme, aby se v nové maturitě objevily tři povinné předměty – čeština, cizí jazyk a matematika. Snad s výjimkou těch oborů, kde matematika má výrazně menší hodinovou dotaci, nebo dokonce žádnou. Jsme přesvědčeni, že střední odborné školy, které již dnes dodávají do prvních ročníků vysokých škol dvojnásobný počet studentů než gymnázia, nemají nárok bránit se povinné matematice na úrovni maturitních katalogů,“ uvedl pro UN předseda AŘG Jiří Kuhn.

Podle něj AŘG chce, aby budoucí maturanti prošli jednou, a to pro všechny stejnou úrovní zkoušky, za kterou dostanou známku na vysvědčení, a současně požaduje, aby bylo umožněno těm, kteří plánují vysokoškolské studium, aby v dané zkoušce pokračovali dál a ukázali, co umějí. Výsledek z této nadstavby by pak sloužil jako důležitý prvek v mozaice přijímacího řízení vysokých škol.

Dá se očekávat, že brzy se svou trochou do maturitního „mlýna“ přispěchá i Unie školských asociací CZESHA, aby naopak prosazovala zájmy především odborných škol. Terén se však štěpí i předmětově. V předminulých UN jsme zveřejnili návrh zkouškového modelu, jehož autorem jsou odborníci (především Jiří Kostečka a Josef Soukal) z Asociace středoškolských češtinářů. Jde o promyšlený návrh s kontroverzními náměty – například na opětovné zavedení centrálního hodnocení písemek z češtiny.

Jak vidno, maturitní diskuze se povedou ještě roky. A bude při nich možná zase horko.            

Petr Husník

 

CERMAT zveřejnil klíče správných řešení maturitních testů

Správná řešení úloh didaktických testů, které žáci absolvovali v rámci jarního termínu maturity 2013, jsou k dispozici na stránkách www.novamaturita.cz. Klíče správných řešení jsou zveřejněny na základě výsledků jednání validačních komisí CERMATu. Validační komise, s výjimkou komise pro český jazyk a literaturu, konstatovaly, že jak jednotlivé úlohy, tak i celé testy splňují podmínky plnit funkci validních zadání maturitní zkoušky. Validační komise českého jazyka a literatury rozhodla o úpravě hodnocení jedné úlohy v testu z českého jazyka a literatury:

 

Úloha 21

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 21

Nemohl jsem tomu ani uvěřit. Seděl tam, na rohu ulice Na Můstku, obklopen skupinou dívek v krátkých sukních, neustále se chichotajících, které mu visely na rtech. Pán tvorstva, nejvýznamnější ze všech. Abyste se z něj, děvčata, nezbláznily, pomyslil jsem si.

(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj

výchozího textu uveden.)

 

2 body

 

Ve které z následujících oblastí je ve výchozím textu chyba?

A) psaní přímé řeči

B) psaní velkých písmen 

C) psaní skupin mě/mně 

D) shoda přísudku s podmětem 

Zdůvodnění rozhodnutí o úpravě klíče správných řešení

Žák měl určit oblast, v níž je ve výchozím textu chyba. Validační komise dospěla k závěru, že úloha 21 neobsahuje ani jednu správnou odpověď. Předpokládanou správnou odpovědí byla možnost D) shoda přísudku s podmětem („abyste se z něj, děvčata, nezbláznily“).

Při konstrukci úlohy autoři vycházeli z akademických Pravidel českého pravopisu (Academia, 2003), tato Pravidla neuvádějí, že by v uvedeném případě bylo možné napsat ve shodě přísudku s podmětem při použití 5. pádu dvě rovnocenné koncovky – jak „děvčata nezbláznila“, tak „děvčata nezbláznily“. Školní vydání Pravidel českého pravopisu (Fortuna, 1999) však kurzivou v poznámce uvádějí, že lze použít obě zmiňované koncovky rovnocenně, a dokládají tento princip na konkrétním příkladu: „Co jste nám, děvčata, připravily (nebo připravila)?“ 

Vzhledem k tomu, že se jednotlivá vydání Pravidel českého pravopisu neshodují ve vymezení shody přísudku s podmětem podle smyslu, a to při užití 5. pádu, a také na základě stanoviska Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český A. V. ČR dospěla validační komise k závěru, že je nutné považovat obě uvedené možnosti („abyste se z něj, děvčata, nezbláznily“ i „abyste se z něj, děvčata, nezbláznila“) za správné, a tedy je třeba konstatovat, že výchozí text neobsahuje žádnou chybu. 

Poměrně často voleným distraktorem byla možnost A) psaní přímé řeči. Ve výchozím textu se ale jedná o neznačenou přímou řeč (jinak také: nevlastní přímou řeč), kterou je vyjádřen vnitřní monolog. Ani tato alternativa tedy neoznačuje oblast, ve které je ve výchozím textu chyba.

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz