archiv
Učitelské noviny č. 21/2013
tisk článku

TESTOVÁNÍ JAKO UŽITEČNÝ VETŘELEC

Jsou rodiče, kterým se celoplošné testování na úrovni pátých a devátých ročníků základních škol nelíbí. A v UN víme, že jsou i ředitelé škol, kteří z něho také zrovna dvakrát nadšení nejsou. Svým způsobem se jim ani nedivím. Přestože narozdíl od nich osobně spatřuji v současné podobě systému elektronického ověřování výsledků ve vzdělávání spíše jen samé klady, chápu, že testování jako zatím nezvyklý fenomén s nejasnou budoucností může vzbuzovat obavy. Důvodů je několik.

Základním problémem je absence příslušné legislativy. MŠMT totiž tvrdí, že je na ni dost času, tedy nejméně až do té doby, než se vyhodnotí výsledky právě probíhající generální zkoušky. Absence příslušné právní normy však způsobuje, že na testování je jednak pohlíženo jako na nějaký cizorodý prvek, který do našeho školského systému nepatří, jednak se otevírá poměrně velký prostor pro spekulace o možných rizicích. Některá z nich jsou spíše z říše fantasy – zlá inspekce bude neúspěšné školy trestat. Jiná však mají už punc poměrně realistického, byť futurologického příběhu – najde se někdo, kdo z prapodivného slepence pokoutně získaných a sečtených dat začne sestavovat trestuhodné žebříčky škol. Ovšem potrestán nebude, protože zákon na jeho zvrhlé počínání prostě a jednoduše zatím nepamatuje.

Dalším důvodem částečné neoblíbenosti celoplošného elektronického testování je to, že ve své propracovanosti a dynamičnosti v podstatě momentálně ční nad marasmus současných školských nástrojů: RVP je chaotické a v nejedné věci není v souladu se školským zákonem. Vzdělávací standardy de facto neexistují. A příprava budoucích učitelů je nesourodá a v určitých segmentech nekvalitní. A náhle to vypadá, že testování má všechno spasit. Ne, nic nespasí. Nemůže. Ale pokud se uchytí, začne vytvářet přirozený tlak i na další patra stavby našeho školského systému, byť poněkud uměle – od střechy.

A pak se zde projevuje i jakýsi střet odlišných kulturních norem. Prostě pro některé lidi je představa ověřování znalostí pomocí ICT až něčím skoro perverzním, co znásilňuje přirozené psychické potřeby dětí. Mnohým žákům se však tato forma zamlouvá více než jiné podoby zkoušení. A navíc. Elektronické testování je v různých školách po světě běžnou samozřejmostí, stejně tak při ověřování dispozic k výkonu dané profese nebo pracovní pozice. Proč by si tedy na tuto dnešní realitu neměly děti zvykat už od školních let?     LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz