archiv
Učitelské noviny č. 20/2013
tisk článku

REFORMA FINANCOVÁNÍ RGŠ – STANOVISKO ČMOS PŠ

ČMOS PŠ v souladu se svým posláním trvale usiluje o zlepšování podmínek pro vzdělávání, především v regionálním školství. Velmi důležitou oblastí zájmu je problematika financování. V první řadě to jsou finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu. Aktivity ČMOS PŠ směřují k vytvoření stabilního systému, který by zajistil dlouhodobě udržitelný a odpovídající objem finančních prostředků pro zajištění kvalitního vzdělávání.

Zájmem ČMOS PŠ není jen zvyšování výdajů na vzdělávání na úroveň vyspělých států, ale i snaha o jednodušší, vhodnější, transparentnější a spravedlivější systém financování přímých výdajů v RgŠ. Z těchto důvodů je ČMOS PŠ připraven aktivně se zapojit do diskuze a přípravy nově navrhované reformy financování RgŠ.

1.
Jaké jsou nejčastější výhrady k současnému systému:

          velká míra rozhodovací pravomoci krajských úřadů – stanovení výše krajských normativů je plně v kompetenci krajských úřadů;

          nemožnost MŠMT zasahovat do konkrétního procesu přerozdělování finančních prostředků krajskými úřady jednotlivým organizacím;

          nelze prostřednictvím tohoto principu rozpisu zajistit dosažení záměru MŠMT v původním zacílení finančních prostředků;

          rozdílná výše krajských normativů ve stejných oborech vzdělávání mezi kraji – mezikrajové rozdíly v podpoře vzdělávání;

          dlouhodobě nepředvídatelná výše krajských normativů – nestabilita ekonomického prostředí škol;

          obavy z vlivu samosprávy na výkon státní správy v přenesené působnosti – přednostní zabezpečování financování krajských organizací.

2. Jaké změny má přinést navrhovaná reforma:

          posílení rozhodovací pravomoci MŠMT;

          sjednocení úrovně financování v „základní vzdělávací linii“ v MŠ, ZŠ (kromě ŠD,ŠK), SŠ, VOŠ a v konzervatořích pomocí jednotné soustavy oborových normativů stanovených MŠMT, včetně institucionálních příspěvků určených pro MŠ a ZŠ;

          ve financování „ostatního vzdělávání“ v MŠ a ZŠ při zdravotnických zařízeních, v ZUŠ a školských zařízeních a ve financování nepedagogických pracovníků včetně škol „základní vzdělávací linie“ bude zachován stávající systém rozpisu prostřednictvím republikových a krajských normativů;

          funkčně propojit přerozdělování finančních prostředků s koncepcí rozvoje vzdělávací soustavy;

          stanovit objektivní hodnoty (standardy nákladů) vzdělávacích služeb na základě RVP, které by umožňovaly stabilní cílené poskytování prostředků státního rozpočtu v požadované výši bez nedůvodných změn;

          navržený systém má také motivovat zřizovatele k optimální organizaci vzdělávání na jednotlivých stupních.

3. Porovnání obou systémů

(viz tabulka na str. 17)

4. Jaká jsou hlavní rizika

Riziko nižšího objemu mzdových prostředků u jednotlivých škol pro pedagogické pracovníky oproti současné výši, snížení výše nenárokových složek platu.

Tvorba výše nenárokových složek platu bude dána:

a)         u MŠ a 1. st. ZŠ – celkový objem mzdových prostředků získaný z oborových normativů je při minimálním počtu žáků nižší než potřebný objem k zajištění nárokových platů pedagogů (např. u 1. st. ZŠ úplné – by škola měla mít k uhrazení tohoto rozdílu v průměru o 4 žáky více na třídu, než je minimum (17 žáků), tj. 21 žáků, u 2. st. ZŠ o 3 žáky, tj. 20 žáků. Proto výše nenárokových složek bude závislá (bude dána) výší nevyčerpané částky z institucionálního příspěvku, ze které se budou hradit chybějící MP na pokrytí nárokových platů, včetně příplatků (za vedení, třídnictví, …). Výše objemu na nenárokové složky platu pro jednoho pedagoga bude dána podílem z nevyčerpané částky institucionálního příspěvku (čím větší počet pedagogů, tím nižší částka);

b)         2. st. ZŠ – nižší výše institucionálního příspěvku v případě více než jedné školy tohoto typu u jednoho zřizovatele. O jeho výši pro jednotlivé školy bude rozhodovat zřizovatel (nerovný přístup ke stejnému typu školy);

c)         SŠ, VOŠ a konzervatořím nebude poskytován žádný institucionální příspěvek. Tyto školy obdrží na základě počtu studentů pouze oborové normativy podle jednotlivých oborů vzdělávání. Oborové normativy vycházejí z minimálního počtu žáků na třídu (zpravidla 17 žáků), z minimálního týdenního počtu hodin výuky a zajišťují pouze nárokové složky platu pedagogů. Výše nenárokových složek platu bude dána objemem finančních prostředků, který školy obdrží na základě vyššího průměrného počtu studentů na třídu, než je stanovené minimum. Z těchto prostředků bude nutné nejprve uhradit dělení tříd, u větších škol nižší míru vyučovací povinnosti, případně nárokové příplatky, a poté zbytek může být použit na nenárokové složky (čím větší počet pedagogů, tím nižší podíl).Vznikne jednoznačná závislost na průměrném počtu studentů ve třídě. Z tohoto důvodů nebudou mít školy zájem otevírat obory, které sice požaduje trh práce v daném regionu, ale o které není odpovídající zájem studentů. Tento princip financování bude v rozporu s Akčním plánem podpory odborného vzdělávání, který schválila vláda ČR.

Riziko nižšího objemu mzdových prostředků u jednotlivých škol pro pedagogické a nepedagogické pracovníky oproti současné výši ve školách a školských zařízeních v „ostatním vzdělávání“ a pro nepedagogické pracovníky ve školách „základní vzdělávací linie“.

          Financování této oblasti není zatím zcela dořešeno. Sice jsou známy základní představy o způsobu rozpisu těchto prostředků, ale není zřejmé, jakým způsobem budou stanoveny především republikové normativy a v jaké výši. Zdali celková výše mzdových prostředků, které obdrží krajské úřady k rozpisu, bude dostatečná pro zajištění potřebných služeb a ve srovnatelné výši jako dosud.

          V případě nedostatečného objemu mzdových prostředků bude zcela reálně hrozit tlak státu na zřizovatele k dofinancování této oblasti nebo tlak na zvyšování podílu rodičů na financování těchto služeb (mateřské školy, školní družiny a kluby, školní stravování, ZUŠ, ubytování v DM a další).

          V případě velké nespokojenosti ze strany zaměstnanců, ale i rodičů vůči státu (MŠMT), může dojít k rozhodnutí převést odpovědnost za finanční zabezpečení těchto služeb plně do kompetencí příslušných zřizovatelů, tedy obcí a krajů. Příslušný objem finančních prostředků bude z kapitoly MŠMT převeden do RUD.

5.
Je možně dosáhnout potřebné změny i jiným než zatím navrhovaným způsobem?

          Rozdíly v odměňování pedagogů, které vznikají v souvislosti s normativním financováním pouze na žáka (výše platu je rozhodujícím způsobem závislá na počtu výkonů), lze významným způsobem zmírnit změnou financování „na třídu“. Učitel je odměňován za přímou pedagogickou činnost v rozsahu hodin stanoveném příslušným právním předpisem bez ohledu na počet vzdělávaných (tj. bez ohledu na počet žáků ve třídě), a tudíž by mu měl ze zákona za stejný výkon činnosti náležet srovnatelný plat.

          Nepřiměřené rozdíly ve výších krajských normativů pro stejné obory vzdělávání lze odstranit stanovením soustavy republikových normativů (obdobné jako pro soukromé školy), jejichž výše by byla pro krajské úřady při stanovení krajských normativů závazná, pouze s povolenou odchylkou (např. + 5 %, – 5 %) k řešení specifik kraje. Zmenší se tak zásadním způsobem rozhodovací kompetence krajských úřadů při stanovení krajských normativů.

          Pro krajské úřady by měl být závazný i celkový objem finančních prostředků (přerozdělovaný krajskými normativy) směřujících ze státu na určitou oblast vzdělávání. Posílí se role a záměr státu v zacíleném směrování veřejných prostředků.

          Současný i navrhovaný systém nemá výrazný vliv na optimalizaci sítě škol. Využívá pouze nepřímého ekonomického tlaku, který ve své podstatě pouze ovlivňuje odměňování pracovníků, kteří mají téměř nulový vliv na naplněnost škol. Pokud by měl být vytvořen potřebný tlak na změnu, lze jej účinně realizovat pouze změnou legislativy, tj. změnou výše minimálního průměrného počtu žáku ve třídě.

6. Závěr

          Rozpracování navrhovaného systému není ještě v takovém stavu, aby bylo možné posoudit všechny jeho možné dopady, včetně rizik.

          Změna systému financování RgŠ nabízí pouze jednu variantu.

          Navrhovanou změnou nebudou odstraněny všechny nežádoucí prvky současného systému. Pro část vzdělávání a poskytovaní školských služeb bude zachován současný model. Zejména v oblasti středního školství vede k tolik kritizovanému „nasávacímu efektu“.

          Navrhovaný systém financování regionálního školství řeší pouze oblast RgŠ ÚSC a vůbec se nezabývá financováním soukromého a církevního školství, které je také jeho součástí.

          U řady škol a školských zařízení může dojít k výraznému snížení celkového objemu mzdových prostředků. Na základě různých podmínek (startovacích) vzniknou opět rozdíly v odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků v rámci celé republiky. Může se ještě více prohloubit již tak nepříznivá situace v odměňování pedagogických a zejména nepedagogických pracovníků.

          Navrhovaný systém není spojen s potřebným navýšením celkového objemu finančních prostředků na zajištění RgŠ ÚSC. Pouze bude jiným způsobem přerozdělovat současný objem. V podstatě navrhuje změnu systému, která by měla obhájit současnou výši finančních prostředků k zajištění financování RgŠ ÚSC, přednostně pak pro pedagogické pracovníky škol v „základní vzdělávací linii“.

Na základě výše uvedených důvodů ČMOS PŠ nedoporučuje dále pokračovat v legislativním procesu (schvalování příslušných změn školského zákona). ČMOS PŠ má zásadní výhrady vůči navrhovanému systému. ČMOS PŠ je připraven k dalšímu jednání o změnách současného systému.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz